Při příležitosti projednání našeho státního rozpočtu je třeba také ukázat na plnění usnesení strany a vlády o opatřeních ke zvýšení těžby uhlí a výrobnosti práce v ostravsko-karvinském revíru. Toto usnesení představuje velkorysé komplexní řešení všech nedostatků, které máme na nejdůležitějším úseku našeho hospodářství. Dosavadní průběh plnění tohoto usnesení však ukazuje, že nedovedeme s tímto usnesením zacházet. Neplněním úkolů v něm obsažených nevytváříme předpoklady pro odstranění systematického neplnění plánu těžby uhlí. Co zjišťujeme při hodnocení plnění usnesení strany a vlády? Zjišťujeme, že téměř ve všech bodech usnesení není plněno a na úseku mzdové politiky dokonce všelijak falšováno a zkrouceno. Chtěl bych se zmínit o některých těchto základních otázkách.

Usnesení nám říká, že práce podle grafikonu cykličnosti je rozhodující methodou pro plnění plánu. Podle tohoto zjištění bylo stanoveno, že do 1. 1. 1952 musí v ostravsko-karvínském revíru pracovat v cyklu celkem 210 stěn. Dosáhli jsme však splnění normativu cykličnosti v prosinci 1951 ve 148 stěnách a v lednu t. r. zaznamenáváme dokonce pokles na 103 stěny. Při tom ještě je třeba vidět, že ve většině případů je práce v cyklu organisována čistě formálně, že není dodržován grafikon cykličnosti, že tudíž není dosahováno pravidelného pracovního rytmu. Byli jsme často svědky toho, že cyklu bylo také dosahováno i prací přes čas, což ovšem se skutečnou cyklickou prací nemá naprosto nic společného. Za takového stavu je ovšem přirozené, že není dosaženo úměrného zvýšení těžby v poměru k počtu stěn, pracujících v cyklu, že není plněn plánovaný výkon.

V čem je nutno hledat a vidět příčinu tohoto stavu? Je to především v tom, že v revíru nebyl dosud plně pochopen význam práce v cyklu, který je v dokumentu strany a vlády tak zdůrazněn. Není pochopena ta skutečnost, že jedině práce v cyklu - ovšem ve spojení s plněním úkolů mechanisace a při správném provádění mzdové politiky - nám může pomoci k pravidelnému plnění plánu. To nechápou dostatečně ani závodní organisace KSČ, ani skupiny ROH a ČSM.

Druhou příčinou je skutečnost, že středně technické a inženýrské kádry na dolech OKD nevytvářejí technicko-organisační předpoklady pro práci podle grafikonu cykličnosti. Ale i tato věc vychází ze stejného kořene: je to v podstatě nepochopení významu práce v cyklu. Při prosazování usnesení strany a vlády jsme se v podstatě spokojili s jednorázovou instruktáží techniků o práci v cyklu. Nestarali jsme se dostatečně - jak strana, tak odbory i kombinát a jednotlivé trusty - o systematické, především politické přesvědčování havířů a techniků o klíčovém významu této otázky. Nestarali jsme se dostatečně o systematickou kontrolu a hodnocení výsledků a o výměnu zkušeností z práce podle grafikonu cykličnosti, o popularisaci dobrých výsledků a přenášení dobrých zkušenosti.

Dnes se nám ukazuje, že o cyklu rozhoduje každodenní boj, který musí být organisován a veden pokrokovými havíři typu soudr. Bracháčka z dolu Pokrok a jemu podobných. Vážným nedostatkem je, že se neplní usnesení o rozšíření těžební základny. V prosinci 1951 jsme úkoly, stanovené nám dokumentem, splnili jen na 79,6 % a v lednu t. r. na 80,94 %. Je to důsledek toho, že se nám nepodařilo organisovat ve všech přípravných a otvírkových předcích v provozu komplexní pracovní skupiny dělníků, které by pracovaly přesně podle grafikonu cykličnosti, jak o tom dokument strany a vlády mluví. Narážíme přitom jak na nepochopení osádek, tak i na nedostatečnou práci technických kádrů.

Určitého úspěchu bylo dosaženo při zavádění methody rychloražení podle kolektivu z dolu Mír, když jsme se vypořádali se mzdovými spekulacemi některých jednotlivců z tohoto kolektivu, které značně ovlivňovaly průkopnickou práci těchto soudruhů. Dnes existují čtyři úderky, pracující methodou rychloražení, na dolech Jan Šverma, Evžen, Petr Cingr a Mír. Bude třeba jít dále a důsledně po této cestě, stále šíře zavádět tuto novou methodu. Mnohdy udivuje prosté pozorovatele občasný větší pokles těžby. Jednou z příčin této skutečnosti je často právě nepřipravenost reservních stěn, na které by mohli být převedeni havíři v případě přírodních tektonických poruch. Na rozšíření těžební základny je tudíž závislé plnění plánu dnes a ještě více v budoucnosti, a proto se vší ostrostí stojí před námi povinnost denně mobilisovat horníky i techniky ke splnění tohoto základního úkolu OKR.

Usnesení strany a vlády podtrhuje zanedbání technického pokroku v OKR a neuspokojivý stav používání techniky, a proto přesně stanoví vše, co musí být učiněno pro rozvoj mechanisace a elektrifikace. Ani zde nebylo při plnění usnesení dosaženo plánovaného stavu mechanisace. Tato otázka má dvě stránky. Prvou je, že jsou nevyužity stroje, jsoucí již k disposici, a druhou, že se nedodávají nové stroje, zařízení a různý materiál, jak to dokument předpokládá. Tyto skutečnosti by ve vážné míře ovlivnily plnění plánu v budoucnosti.

Při prosazování mechanisace se setkáváme se skutečností, že stroje jsou často vyřazovány z provozu při sebemenší potíží, pro technické poruchy a pod., které jsou také způsobovány tím, že stroje jako vrubovky a kombajny jsou mnohdy zasazovány do porubů, aniž by pro ně byly zajištěny technické podmínky a řádná organisace odtěženi. V důsledku poruch horníci nemohou splnit zvýšenou normu a žádají odstranění stroje, poněvadž při ruční práci a tím nižší normě si více vydělají. To všechno zesiluje a podporuje projevy toho, že stále ještě máme co dělat se značným vlivem části zaostalých techniků a havířů, kteří brání starý způsob těžby uhlí, který neklade vážné požadavky na organisaci práce, na dopravu a pod. Otázka mechanisace je více než kterákoliv jiná otázka otázkou politického přesvědčování, otázkou boje se vším starým a odumírajícím, otázkou péče o vše nové a pokrokové. Ani zde nic nepořídíme bez zlepšené masově politické a organisační práce závodních organisaci strany, odborů a ČSM.

Vážné, hlavně pro budoucnost, je zaostávání v dodávkách zařízení a základního materiálu. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 1951 nebylo podle dokumentu dodáno žádané množství váleného materiálu, výstroje, rour, vypínacích skříní, kabelů atd. Velmi vážné ohrožení splnění usnesení strany a vlády vidíme také při zajišťování dodávek důlních strojů. Tak na př. usnesení předpokládá dodání 30 těžkých brázdicích strojů; z toho je zajištěno dodání jen 19 kusů. Z předpokládaných 200 lopatkových nakladačů je jich zajištěno jen 16, z 60 předpokládaných nakladačů není zajištěn ani jediný atd. Stejně velkým nedostatkem je, že podle usnesení strany a vlády byl sice do kombinátu OKD začleněn národní podnik Ostroj v Opavě, ze kterého měl být vytvořen opravárenský závod, ale Ostroj pracuje stále na starých objednávkách, které nebyly z Ostroje vyčleněny, aby tento závod mohl sloužit účelu, pro který byl do kombinátu OKD začleněn.

S nejhrubším porušováním usnesení strany a vlády se setkáváme v oblasti mzdové. Počalo to tím, že do cykličnosti v plnění norem a plnění plánu za měsíc listopad a prosinec byly započítány i odpracované neděle. Vycházeli jsme z nesprávného názoru, že musíme horníkům a technikům dokázat výhody, které jsou s dodržením cyklu a s plněním plánu spojeny. Tento důkaz nám přišel velmi draho a my jsme již z počátku sami narušili mzdovou morálku, způsobili kolísání v probojování zpevněných norem, a dnes se v důsledku toho setkáváme s ustupováním před reklamacemi.

Na našich šachtách OKR jdou dnes technici pohodlnou cestou změkčování norem místo toho, aby stálým zlepšováním organisace práce, plněním organisačně technických opatření, ke kterým se horníkům zavázali, vytvářeli podmínky pro plnění zpevněných norem a pro zvyšování produktivity práce. V prosinci 1951 došlo ke změkčení norem o 4,4 % a v lednu stouplo toto procento změkčení dokonce na 7,1 %, při současném poklesu výkonu o 4,3 %. Základní příčina tohoto velmi nezdravého vývoje tkví v tom, že ani vedení závodu, ani straničtí a odboroví funkcionáři nevidí veliký význam pevných a správných norem pro růst produktivity práce a tím i pro růst těžby uhlí. Musíme přiznat, že ani stranické, ani odborové orgány se nezabývají v dostatečné míře a s patřičnou vážností otázkami norem, jejich plnění, zkoumáním příčin, proč se neplní, a pomocí při odstraňování takto odhalených příčin. Významnou pomocí při plnění usnesení strany a vlády by beze sporu bylo široké socialistické soutěžení, ale i zde v důsledku nedostatečné péče o jeho rozvoj se strany naši strany i ROH zůstává socialistická soutěž na nízké úrovni. Hnutí desetitunařů, havířů, kteří dají 10 tun nad svůj měsíční plán, které by podstatně mohlo ovlivnit plnění plánu těžby, nedoznalo také dosud podstatného masového rozšíření. Péče o toto hnutí, o další rozvoj socialistického soutěžení musí stát v popředí zájmů závodních organisací KSČ, ROH i ČSM.

Shrneme-li dosavadní zkušenosti z plnění usnesení strany a vlády o OKD, ukazuje se nám, že toto usnesení je naprosto ne důsledně plněno právě v tom, co je rozhodující pro zvýšení těžby uhlí, a to v organisaci práce podle grafikonu cykličnosti, v rozšiřování těžební základny, ve zvyšování mechanisace a v uplatňování správných mzdových opatření. Právě tyto základní otázky musíme ještě v OKR stále probojovávat. Zkušenosti OKR ukazují, že sebemenší odklon od usnesení, jakýkoli pokus o to jiti cestou menšího odporu, končí nakonec v ohrožení splnění usneseni.

Pro překonání všech těchto nedostatků a obtíží, do kterých jsme se v důsledku chyb při prosazování tak významného usnesení dostali, je třeba jen jednoho: důsledně a tvrdě trvat na přesném plnění usnesení strany a vlády, bojovat proti jakémukoliv obcházení a překrucování. Pro toto přesné a důsledné plnění získávat havíře a techniky, denně je přesvědčovat o tom, že toto usnesení je návod a nástroj, jak zavést do všech závodů, porubů a předků důslednou a cílevědomou organisaci těžby uhlí, která odpovídá naším podmínkám a také potřebám. Přesvědčovat je o tom, že to není jen prostředek k snadnému získávání vysokých mezd a platů. Tyto mzdy a platy musí býti podloženy narubaným a vytěženým uhlím. Je třeba ukazovat, že jakákoli spekulace a vytloukání nezasloužených mezd a platů pěstí o stůl je objektivní služba zahraniční i domácí reakci. Se vší energií je nutno se vypořádat se zaostalým smýšlením a jednáním těch, kteří si myslí, že státu je možno dáti co nejméně a nejhorší práce a chtít od něho co nejvyšší mzdy. My dnes ukazujeme, že všechno to neplnění usnesení strany a vlády, jeho kroucení a komolení a v důsledku toho potom i neplnění plánu těžby není nic jiného než hrubé porušování státní discipliny, a s tím musíme skoncovat. Předpoklady pro to v OKR jsou. Projevuje se to vůlí většiny havířů a poctivých techniků, kteří přes všechny nedostatky stále a houževnatě bojují za pořádek na našich šachtách, za to, aby se denně plnil plán a nebylo třeba jeho chvatného dohánění po nedělích. Aktivy komunistů-funkcionářů, které se konaly 4. t. m., ukázaly tuto pevnou vůli vést revír k plnění jeho úkolů.

V těchto dnech vzpomínají českoslovenští horníci historické hornické stávky v roce 1932. Na paměť tohoto vítězného boje severočeských havířů si vytyčují nové budovatelské závazky. Ostravsko-karvínští havíři přijímají v souvislosti s tím i výzvy severočeských havířů k soutěži o plnění plánu těžby. Poučeni svými chybami nastoupí s větším úsilím a větší rozhodností k vypořádání se s chybami a postaví se po bok severočeského a sokolovského revíru v plnění těžby, aby tím přispěli také svým podílem k vybudování socialismu v naší vlasti. Velikou posilou pro ně budou zkušenosti a rady sovětských soudruhů. S jejich pomocí překonají své dnešní přechodné obtíže a dají republice tolik kamenného uhlí, kolík ho její rozkvétající hospodářství potřebuje, aby se i na ně vztahovalo, co napsal soudruh Gottwald v roce 1932: Horníci, příklad a vzor!" (Dlouhotrvající potlesk.).

Místopředseda Fiala: Přerušuji projednávání pořadu schůze a sděluji, že v rozpravě o státním rozpočtu na rok 1952 a o státním závěrečném účtu za rok 1950 budeme pokračovat zítra ve středu 26. března 1952 o 9. hodině.