Náš státní aparát se diametrálně
liší i ve své koncepci i ve své organisační
struktuře, ve své podstatě i funkcích
od státního aparátu buržoasního,
který jako protilidový, chránící
zájmy kapitalistů, jim sloužící
a jejich zájmům se přizpůsobující,
používá policejně-byrokratických
organisačních forem a který svým formalismem,
privilegovaností a byrokratickou koncepcí veřejné
správy vůbec je odloučen od lidu a od jeho
každodenních potřeb.
Náš státní aparát je státním
aparátem lidově-demokratického státu,
je státním aparátem vítězné
dělnické třídy a pracujícího
lidu, je státním aparátem období mohutného
budování socialismu a nemá a nemůže
mít nic společného s buržoasním
státním aparátem.
I když ne vždycky s plným úspěchem
ještě, učinili jsme značný krok
k tomu, aby masově politickou činností našeho
lidově demokratického státního aparátu
byly odstraněny všechny rozpory mezi státním
aparátem a lidem, aby byl definitivně odstraněn
stav, v němž státní aparát by
nebyl věcí lidu, ale věcí několika
jednotlivců, aby byl odstraněn definitivně
stav, ve kterém by náš pracující
lid spatřoval ve státním aparátě
a ve státním orgánu nikoliv svůj vlastní
orgán, ale byrokratický, vrchnostenský úřad,
odloučený od lidu, povýšený nad
lidem a potřeby lidu přehlížející.
Aby tento stav, odporující celé koncepci
našeho lidově demokratického státu,
byl odstraněn, snažili jsme se o to, aby se dále
a úspěšně intensivně vyvíjely
nové organisační formy masové práce
našeho státního aparátu, které
by se neomezovaly jen na určitou soustavu státních
orgánů, ale které by také zahrnovaly,
úzce s nimi spolupracujíce, masové organisace
lidu, tvořící se svými členy
mohutný aktiv, který se tak bezprostředně
účastní na státní činnosti.
Majíce příklad ve státním mechanismu,
ve státním aparátu sovětském,
v jeho dobré funkci a činnosti, zlepšujeme
i my soustavně organisační strukturu státního
aparátu tak, aby jako skutečně lidový
mohl lépe a za účasti širokých
mas pracujícího lidu zajišťovat plnění
politických úkolů a směrnic.
Zlepšená organisační struktura dala
základ i k zlepšení pracovních method
v našem státním aparátu. Řídící
práce státního aparátu stala se konkrétnější
a operativnější, učinili jsme veliký
pokrok v uplatňování zásady státní
odpovědnosti, zlepšilo a prohloubilo se plánování
činnosti státního aparátu, zlepšila
se kontrola plnění úkolů a jeho prověřování
a klade se výjimečný důraz na přísné
zachovávání socialistické zákonnosti
a státní discipliny.
Tím vším vyrostl a upevnil se náš
státní aparát, jeho práce se zdokonalila
a zlepšila a státní aparát plní
své úkoly tak, jak od něho očekává
dělnická třída a pracující
lid.
Máme v tom ještě nedostatky, nedostatky někdy
značné, které práci našeho státního
aparátu ruší.
Nedostatky tyto jsou důsledkem byrokratického ještě
někdy postoje k práci ve státním aparátě
a jsou naprosto cizí našemu státu. Všechna
ta byrokratická, formalistická, bezideová,
rutinérská administrativa, administrativa nemyslící
na zájmy lidu a státu, nadutá, pansky povýšená,
je přežitkem starého buržoasního
řádu. Její ještě se vyskytující
u nás zbytky musí být jako škodící
naší cestě k socialismu a jako nám nebezpečné
z kořene vyvráceny a odstraněny. My jsme
společně s buržoasním státním
aparátem sice odstranili byrokracii, avšak byrokratismus
někdy ještě u nás v práci státního
aparátu najednou pestře vykvete, někdy i
tak, že těžko lze určit, co je stupidnost,
co je bezideovost a co nezájem, úmysl a škůdcovství.
Ještě se stále u nás setkáváme
s přílišnou komplikovaností řízení,
odporující zásadě operativnosti a
konkrétnosti práce, ještě stále
někdy u nás trvají kancelářské
průtahy při vyřizování, ještě
stále někdy u nás trvá zbytečné
papírové úřadování a
formální písaření bez zřetele
na to, že se činnost státního aparátu
přímo dotýká člověka,
a ještě jsou v našich kancelářích
lidé, o nichž říká Stalin, že
sedí v kancelářích a samolibě
skřípou pery, nepozorujíce, že vývoj
probíhá mimo byrokratické kanceláře.
Ještě se u nás vyskytuje resortní egoismus,
formalismus, ještě se často u nás svolávají
schůze a porady, jichž účastníci
nemají potřebná zmocnění a
na kterých se proto nic nerozhodne, leda to, že se
svolá další porada.
Ještě si také v potřebné míře
neuvědomujeme důležitost decentralisace, jako
jednoho ze základních principů socialistické
organisace, nutnost osobní odpovědnosti a tak přenecháváme
rozhodnutí o věcech nepatrné důležitosti
i nejvyšším místům naší
státní organisace.
Boj proti byrokratismu ve státním aparátu
je úzce spojen s bojem za státní disciplinu
a za socialistickou zákonnost. Musíme-li vyžadovat,
aby byla přísně zachovávána
státní kázeň a socialistická
legalita, musíme radikálně odstranit všechny
pozůstatky byrokratické správy a všechen
byrokratismus, musíme odstranit všechny možné
skuliny a mezery, jimiž se může záludně
protáhnout porušení státní discipliny
a socialistické zákonnosti. Jednou ze základních
podmínek dodržování právních
předpisů, státní discipliny a zákonnosti
jsou správné, srozumitelné, jasné
a účinné předpisy. Avšak právní
předpisy, oběžníky, vyhlášky,
instrukce, které jsou těžkopádné,
nejasné nesrozumitelné a nadbytečné,
tuto základní podmínku nesplňují
a vytvářejí naopak půdu k obcházení,
k nedodržování právních předpisů,
způsobují nevážnost k právnímu
pořádku a vedou nakonec k právnímu
nihilismu.
Třebaže se u nás mnoho ve prospěch zlepšení
právních norem změnilo, přece jen
se ještě někdy takové nedokonalé
právní předpisy vyskytují. I ty špatné
zbytky musíme ještě odstranit u vědomí,
že v našem lidově demokratickém státě
morální přesvědčení
pracujícího lidu a právní normy vycházejí
ze stejného zdroje, že právní předpisy
jsou pro lid vydávány, že naše normy musí
vyjadřovat morální přesvědčení
a vůli pracujícího lidu, morálně
politickou jednotu lidu, který s nadšením buduje
socialismus, plní velkolepé úkoly státního
národohospodářského plánu,
rozmnožuje výrobní síly a zvyšuje
blahobyt ve státě.
Je proto zapotřebí věnovat pracovníkům
státního aparátu zvláštní
péči, starat se o to, aby se pracovníci našeho
státního aparátu stali skutečnými
služebníky lidu, aby byli důslednými
vykonavateli státních příkazů,
oddanými, politicky zakalenými, dobře se
orientujícími uskutečňovateli politiky
svazku dělníků a rolníků, aby
pracovníci státního aparátu byli bezmezně
oddáni věci socialismu, aby nikdy nezapomínali
na odpovědnost vůči lidem, aby necouvali
před těžkostmi, aby nezpyšněli
a dovedli vidět události v jejich vývoji
a spojitosti, aby nebyli malichernými, v úzkém
rámci svého resortního zařazení
myslícími puntičkáři a rutinéry,
aby se stali dobře vyzbrojenými proti třídnímu
nepříteli a proti narušovatelům státní
kázně a socialistické zákonnosti.
To vše znamená, aby pracovníci našeho
státního aparátu byli dobrými pracovníky
dobře fungujícího lidově demokratického
státního našeho mechanismu. Náš
stát je státem dělnické třídy
a pracujícího lidu. Je státem výstavby
socialismu. Státní rozpočet na rok 1952 je
toho jasným důkazem. Státní aparát
takového státu musí být organisován
tak, aby měl důvěru dělnické
třídy a pracujícího lidu, aby mohl
plnění úkolů na cestě k socialismu
dělnické třídě a pracujícímu
lidu organisačně zajišťovat.
Soustavná péče, směřující
k vybudování silného, dobře fungujícího
státního aparátu, aparátu schopného
s úspěchem řešit všechny úkoly
na pochodu k socialismu, soustavná a trvalá péče
o všechny pracovníky našeho státního
aparátu, péče o stálé zlepšování
pracovních method, o jeho dokonalou organisaci a strukturu,
je také koncentrovaným obsahem státního
rozpočtu na rok 1952, rozpočtu, který se
kladně a progresivně účastní
při řešení všech těchto
velikých úkolů, jež si dala naše
dělnická třída a pracující
lid. Je proto jedním předpokladem k tomu, že
takto rozřešené problémy se stanou další
vynikající posilou pokrokových světových
snah o zachování světového míru,
že se stanou ostrou zbraní v boji proti podněcovatelům
války a vážnou posilou světového
tábora míru a společenského pokroku,
že se stanou mocným a významným činitelem
v budování silného, socialistického
československého státu. Zárukou toho
je náš pilný, pracovitý lid, zárukou
toho je naše vítězná dělnická
třída, zárukou toho je vedoucí síla
v tomto státě - slavná naše Komunistická
strana Československa v čele s presidentem soudruhem
Klementem Gottwaldem. (Potlesk.)
Místopředseda Fiala (zvoní):
Dávám slovo zpravodaji o státním závěrečném
účtu za rok 1950, posl. Janoušovi.
Zpravodaj posl. Janouš: Soudružky a soudruzi,
paní a pánové!
Nejdůležitějším nástrojem
k provádění státní finanční
politiky je státní rozpočet. Jak se tohoto
nástroje užívalo v roce 1950, na to nám
dává odpověď státní závěrečný
účet.
Rozpočet na rok 1950 byl rozpočtem druhého
roku Gottwaldovy pětiletky. Únorové
zasedání ÚV KSČ roku 1950 nám
narýsovalo - na základě dobrých výsledků
dosažených v prvním roce pětiletky -
rychlejší cestu k socialismu. Tento úkol státní
rozpočet finančně plně zabezpečil.
I rok 1950 byl rokem dalšího rozvoje našeho národního
hospodářství. Přes určité
nedostatky jsme dosáhli splnění i zvýšených
plánovaných úkolů. Díky dobré
práci našich pracujících se dále
upevnilo a konsolidovalo naše znárodněné
hospodářství a celý socialistický
sektor. Díky moudrému a prozíravému
vedení našeho presidenta soudruha Klementa Gottwalda
a stálé, všestranné a nezištné
pomoci Sovětského svazu, jsou výsledky roku
1950, podchycené státním závěrečným
účtem, skutečně radostné.
Státní rozpočet v roce 1950 nebyl ještě
základním finančním plánem
celého národního hospodářství.
Národní podniky byly na rozpočet zapojeny
nepřímo, prostřednictvím Fondu znárodněného
hospodářství.
Presto však bylo poprvé zapojeno celé hospodaření
národních výborů všech stupňů
i hospodaření Ústřední národní
pojišťovny. Státní závěrka
není tedy jen závěrkou státní
správy a tehdejších státních
podniků, ale i závěrkou hospodaření
národních výborů a národního
pojištění. A tak rozbor státního
závěrečného účtu dává
velmi poučný a široký přehled
o podstatné části našeho státního
hospodářství.
Nesmíme také, soudružky a soudruzi, zapomínat
na to, že výsledků, kterých jsme dosáhli,
dosahovali jsme v období zostřeného třídního
boje. Poražený třídní nepřítel
nám škodil, kde mohl a kde jsme mu to dovolili. Skuhrání,
že si dáváme úkoly, které nezvládneme,
že žijeme z podstaty, kterou nám zanechali kapitalisté,
byly sice dokonale rozbity skutečností, ale i tak
se v některých výsledcích roku 1950
projevuje záškodnická činnost. Tak plnění
plánu nebylo vždy plynulé a ani zásady
účelné úspornosti nebylo vždy
a všude dostatečné dbáno. Na všech
místech nebylo také dostatek odpovědnosti
a nebyla odstraněna obezlička - osobní neodpovědnost
- tento spojenec třídního nepřítele.
Dosažený celkový přebytek ve výši
30.735,000.000 Kčs se skládá jednak z vyšších
příjmů, jednak z nižších
výdajů, než předpokládal rozpočet.
Struktura státního závěrečného
účtu za rok 1950 odpovídá struktuře
rozpočtu na rok 1950. Příjmy byly proti rozpočtu
vyšší o 20 miliard, t. j. o 17 %. Není
to výsledek dosažený nadměrným
utahováním berního šroubu. Nikdo nebyl
pro dlužné daně exekvován! Nikomu jsme
neprodali střechu nad hlavou, nikdo nespáchal sebevraždu
proto, že by si u něho exekutoři podávali
dveře, jako tomu bylo tak často za kapitalistické
republiky a jako je tomu ve všech kapitalistických
státech. Naše zvýšené příjmy
plynuly z jiných pramenů - z výnosů
našeho znárodněného průmyslu.
Za to děkujeme obětavé práci všech
našich poctivých pracujících. (Potlesk.)
Vždyť kdyby dělníci nebyli vyrobili potřebný
fond zboží pro vnitřní trh, nebyli bychom
mohli realisovat nejen proponovaný výnos všeobecné
daně, ale ještě jej podstatně překročit.
Podíl Slovenska v tomto příznivém
vývoji u všeobecné daně byl poměrně
větší než u českých krajů.
Je to důkazem stále stoupajícího zprůmyslňování
Slovenska.
Výnos zvláštní daně výdělkové,
kterou více než z 92 % platily naše národní
a komunální podniky, rovněž překročil
rozpočtový preliminář. Toto 19 %ní
překročení je pádným důkazem
rozvoje naší hospodářské základny.
Na zvýšení příjmů se podílí
vyšší výnos poplatků a cel.
Výnos cel je ukazovatelem toho, že náš
zahraniční obchod nabyl většího
rozsahu a že již v r. 1950 dovedl úspěšně
překonávat následky diskriminační
politiky amerických a jiných imperialistů.
Daň ze mzdy nebyla během roku 1950 ani měněna,
ani zvýšena. Přesto byl její výnos
vyšší o 25,6 %. To je za prvé dobrým
důkazem o rychlém růstu naší
výroby, ale za druhé i důkazem, že nám
již v r. 1950 rostla část mezd a platů
nepodložených potřebnou prací.
V r. 1950 jsme podstatně zjednodušili náš
daňový systém. Zrušili jsme řadu
přímých daní, k nimž byly vybírány
rozličné přirážky, a tak se z
těchto daní stávala džungle, ve které
se poplatník nikdy nevyznal. Byly proto semeništěm
oprávněných stížností.
Nahradili jsme je jedinou náhradní daní.
Porovnáme-li výnos zrušených daní
s výnosem této náhradní daně,
je její výnos nižší o 785 milionů
Kčs. To je částka značná a
je důkazem toho, že při zabezpečování
příjmů na naši socialistickou výstavbu
jdeme skutečně novou cestou - více se podílí
socialistický sektor výroby a méně
jednotlivci. Navíc ještě získáváme
tím, že jsme mohli zmenšit aparát finančních
referátů, neboť vybírání
těchto roztříštěných daní
s malým výnosem nadměrně zatěžovalo
aparát a pohltilo značnou část výnosů.
A poplatníci jsou také spokojeni; vědí,
jakou daň mají platit a nepotřebují
advokátů a poradců, aby je z daňové
džungle vyvedli.
Také příjmy státních podniků,
pokud v prvé polovině r. 1950 existovaly, byly vyšší,
a to o 600 mil. Kčs. Přitom musíme ocenit,
že např. Čs. rozhlas při plnění
svého hlavního úkolu, totiž politicko-výchovného
a kulturního, hospodařil aktivně. Je tedy
výnos státních podniků důkazem
lepší organisace práce, počínající
úspornosti a pořádku v podnikání.
V hospodaření Ústřední národní
pojišťovny jsou dobré výsledky, i když
od 1. dubna 1950 převzala výplatu pensí a
odpočivných a zaopatřovacích platů
státních zaměstnanců. Příjmy
dosáhly 126 % rozpočtového prelimináře.
Zřejmě zde byl podceněn vzrůst počtu
pojištěnců a vývoj mezd a platů,
t. j. nepočítalo se s neúměrným
a neodůvodněným růstem mezd. Dále
byl podceněn příznivý vliv zařazováni
vdaných žen do zaměstnání na
hospodaření nemocenského sektoru národního
pojištění. Také novela zákona
čís. 99/1948 Sb. podle níž stát
od ÚNP nepožaduje žádné náhrady
za klinické a nemocenské léčení
pojištěnců, mělo na tento příznivý
výsledek velký vliv.
Státní výdaje byly značně nižší.
Úspory byly jak u investičních, tak i u věcných
a osobních výdajů. Výdaje jsou proti
prelimináři nižší o 14.246 milionů
Kčs.
Investice ve státní správě činily
jen 92 % rozpočtové výše. Úspory
vznikly hlavně proto, že se neprováděla
koupě pozemků a budov, dále že nebyla
provedena v plném rozsahu plánovaná koupě
strojního zařízení, protože se
mobilisovaly reservy a pod. Je tedy skutečné investiční
plnění lepší, než ukazuje dosažené
procento výdajů, protože se postupovalo cílevědoměji
a šetrněji. Kladem je, že lepší plněni
bylo u zemních staveb, mostů a vodních staveb.
Také podíl Slovenska na finančním
plnění investic se podstatně zlepšil.
Investiční výdaje ÚNP dosáhly
jen 52 %. Toto podstatné snížení je
za prvé proto, že nedošlo k proplácení
u konfiskovaných objektů lázeňských
a léčebných, i přidělených
ministerstvem zdravotnictví do správy ÚNP,
za druhé odsunutím některých staveb
v českých krajích. Zapojováním
stále většího počtu lékařů
do služeb národního pojištění
bylo dosaženo lepšího využití již
zařízených lékařských
ordinací, a tak od některých plánovaných
investic se vůbec mohlo upustit. Odsun u jiných
investic nešel na úkor služeb pojištěncům.
Celkové výdaje hospodaření ÚNP
dosáhly 121 %. Po sjednocení zdravotnictví
budou výsledky v příštích letech
odlišné, poněvadž řada úkonů
bude financována v rámci sjednoceného zdravotnictví
přímo z prostředků ministerstva zdravotnictví.
Málo vítanou je úspora u Fondu bytového
hospodaření, kde bylo vyčerpáno jen
10 % z preliminované částky. Ovšem ve
skutečnosti je financování bytových
investic i v r. 1950 daleko vyšší, a to proto,
že převážná část
národních podniků neoddělila financování
bytové výstavby od provozu. Tak bytová výstavba
byla financována přímo z provozu národních
podniků a ne přes Fond bytového hospodářství.
Tím jsou skresleny výsledky hospodaření
celé řady národních i komunálních
podniků. Je tedy v praxi finanční plnění
u bytové výstavby daleko vyšší,
než ukazuje čerpání FBH.
U položky jiných věcných nákladů
byla uspořena 2 % z rozpočtované částky,
a to hlavně skutečnými úsporami.