Náš státní aparát se diametrálně liší i ve své koncepci i ve své organisační struktuře, ve své podstatě i funkcích od státního aparátu buržoasního, který jako protilidový, chránící zájmy kapitalistů, jim sloužící a jejich zájmům se přizpůsobující, používá policejně-byrokratických organisačních forem a který svým formalismem, privilegovaností a byrokratickou koncepcí veřejné správy vůbec je odloučen od lidu a od jeho každodenních potřeb.

Náš státní aparát je státním aparátem lidově-demokratického státu, je státním aparátem vítězné dělnické třídy a pracujícího lidu, je státním aparátem období mohutného budování socialismu a nemá a nemůže mít nic společného s buržoasním státním aparátem.

I když ne vždycky s plným úspěchem ještě, učinili jsme značný krok k tomu, aby masově politickou činností našeho lidově demokratického státního aparátu byly odstraněny všechny rozpory mezi státním aparátem a lidem, aby byl definitivně odstraněn stav, v němž státní aparát by nebyl věcí lidu, ale věcí několika jednotlivců, aby byl odstraněn definitivně stav, ve kterém by náš pracující lid spatřoval ve státním aparátě a ve státním orgánu nikoliv svůj vlastní orgán, ale byrokratický, vrchnostenský úřad, odloučený od lidu, povýšený nad lidem a potřeby lidu přehlížející.

Aby tento stav, odporující celé koncepci našeho lidově demokratického státu, byl odstraněn, snažili jsme se o to, aby se dále a úspěšně intensivně vyvíjely nové organisační formy masové práce našeho státního aparátu, které by se neomezovaly jen na určitou soustavu státních orgánů, ale které by také zahrnovaly, úzce s nimi spolupracujíce, masové organisace lidu, tvořící se svými členy mohutný aktiv, který se tak bezprostředně účastní na státní činnosti.

Majíce příklad ve státním mechanismu, ve státním aparátu sovětském, v jeho dobré funkci a činnosti, zlepšujeme i my soustavně organisační strukturu státního aparátu tak, aby jako skutečně lidový mohl lépe a za účasti širokých mas pracujícího lidu zajišťovat plnění politických úkolů a směrnic.

Zlepšená organisační struktura dala základ i k zlepšení pracovních method v našem státním aparátu. Řídící práce státního aparátu stala se konkrétnější a operativnější, učinili jsme veliký pokrok v uplatňování zásady státní odpovědnosti, zlepšilo a prohloubilo se plánování činnosti státního aparátu, zlepšila se kontrola plnění úkolů a jeho prověřování a klade se výjimečný důraz na přísné zachovávání socialistické zákonnosti a státní discipliny.

Tím vším vyrostl a upevnil se náš státní aparát, jeho práce se zdokonalila a zlepšila a státní aparát plní své úkoly tak, jak od něho očekává dělnická třída a pracující lid.

Máme v tom ještě nedostatky, nedostatky někdy značné, které práci našeho státního aparátu ruší.

Nedostatky tyto jsou důsledkem byrokratického ještě někdy postoje k práci ve státním aparátě a jsou naprosto cizí našemu státu. Všechna ta byrokratická, formalistická, bezideová, rutinérská administrativa, administrativa nemyslící na zájmy lidu a státu, nadutá, pansky povýšená, je přežitkem starého buržoasního řádu. Její ještě se vyskytující u nás zbytky musí být jako škodící naší cestě k socialismu a jako nám nebezpečné z kořene vyvráceny a odstraněny. My jsme společně s buržoasním státním aparátem sice odstranili byrokracii, avšak byrokratismus někdy ještě u nás v práci státního aparátu najednou pestře vykvete, někdy i tak, že těžko lze určit, co je stupidnost, co je bezideovost a co nezájem, úmysl a škůdcovství.

Ještě se stále u nás setkáváme s přílišnou komplikovaností řízení, odporující zásadě operativnosti a konkrétnosti práce, ještě stále někdy u nás trvají kancelářské průtahy při vyřizování, ještě stále někdy u nás trvá zbytečné papírové úřadování a formální písaření bez zřetele na to, že se činnost státního aparátu přímo dotýká člověka, a ještě jsou v našich kancelářích lidé, o nichž říká Stalin, že sedí v kancelářích a samolibě skřípou pery, nepozorujíce, že vývoj probíhá mimo byrokratické kanceláře. Ještě se u nás vyskytuje resortní egoismus, formalismus, ještě se často u nás svolávají schůze a porady, jichž účastníci nemají potřebná zmocnění a na kterých se proto nic nerozhodne, leda to, že se svolá další porada.

Ještě si také v potřebné míře neuvědomujeme důležitost decentralisace, jako jednoho ze základních principů socialistické organisace, nutnost osobní odpovědnosti a tak přenecháváme rozhodnutí o věcech nepatrné důležitosti i nejvyšším místům naší státní organisace.

Boj proti byrokratismu ve státním aparátu je úzce spojen s bojem za státní disciplinu a za socialistickou zákonnost. Musíme-li vyžadovat, aby byla přísně zachovávána státní kázeň a socialistická legalita, musíme radikálně odstranit všechny pozůstatky byrokratické správy a všechen byrokratismus, musíme odstranit všechny možné skuliny a mezery, jimiž se může záludně protáhnout porušení státní discipliny a socialistické zákonnosti. Jednou ze základních podmínek dodržování právních předpisů, státní discipliny a zákonnosti jsou správné, srozumitelné, jasné a účinné předpisy. Avšak právní předpisy, oběžníky, vyhlášky, instrukce, které jsou těžkopádné, nejasné nesrozumitelné a nadbytečné, tuto základní podmínku nesplňují a vytvářejí naopak půdu k obcházení, k nedodržování právních předpisů, způsobují nevážnost k právnímu pořádku a vedou nakonec k právnímu nihilismu.

Třebaže se u nás mnoho ve prospěch zlepšení právních norem změnilo, přece jen se ještě někdy takové nedokonalé právní předpisy vyskytují. I ty špatné zbytky musíme ještě odstranit u vědomí, že v našem lidově demokratickém státě morální přesvědčení pracujícího lidu a právní normy vycházejí ze stejného zdroje, že právní předpisy jsou pro lid vydávány, že naše normy musí vyjadřovat morální přesvědčení a vůli pracujícího lidu, morálně politickou jednotu lidu, který s nadšením buduje socialismus, plní velkolepé úkoly státního národohospodářského plánu, rozmnožuje výrobní síly a zvyšuje blahobyt ve státě.

Je proto zapotřebí věnovat pracovníkům státního aparátu zvláštní péči, starat se o to, aby se pracovníci našeho státního aparátu stali skutečnými služebníky lidu, aby byli důslednými vykonavateli státních příkazů, oddanými, politicky zakalenými, dobře se orientujícími uskutečňovateli politiky svazku dělníků a rolníků, aby pracovníci státního aparátu byli bezmezně oddáni věci socialismu, aby nikdy nezapomínali na odpovědnost vůči lidem, aby necouvali před těžkostmi, aby nezpyšněli a dovedli vidět události v jejich vývoji a spojitosti, aby nebyli malichernými, v úzkém rámci svého resortního zařazení myslícími puntičkáři a rutinéry, aby se stali dobře vyzbrojenými proti třídnímu nepříteli a proti narušovatelům státní kázně a socialistické zákonnosti. To vše znamená, aby pracovníci našeho státního aparátu byli dobrými pracovníky dobře fungujícího lidově demokratického státního našeho mechanismu. Náš stát je státem dělnické třídy a pracujícího lidu. Je státem výstavby socialismu. Státní rozpočet na rok 1952 je toho jasným důkazem. Státní aparát takového státu musí být organisován tak, aby měl důvěru dělnické třídy a pracujícího lidu, aby mohl plnění úkolů na cestě k socialismu dělnické třídě a pracujícímu lidu organisačně zajišťovat.

Soustavná péče, směřující k vybudování silného, dobře fungujícího státního aparátu, aparátu schopného s úspěchem řešit všechny úkoly na pochodu k socialismu, soustavná a trvalá péče o všechny pracovníky našeho státního aparátu, péče o stálé zlepšování pracovních method, o jeho dokonalou organisaci a strukturu, je také koncentrovaným obsahem státního rozpočtu na rok 1952, rozpočtu, který se kladně a progresivně účastní při řešení všech těchto velikých úkolů, jež si dala naše dělnická třída a pracující lid. Je proto jedním předpokladem k tomu, že takto rozřešené problémy se stanou další vynikající posilou pokrokových světových snah o zachování světového míru, že se stanou ostrou zbraní v boji proti podněcovatelům války a vážnou posilou světového tábora míru a společenského pokroku, že se stanou mocným a významným činitelem v budování silného, socialistického československého státu. Zárukou toho je náš pilný, pracovitý lid, zárukou toho je naše vítězná dělnická třída, zárukou toho je vedoucí síla v tomto státě - slavná naše Komunistická strana Československa v čele s presidentem soudruhem Klementem Gottwaldem. (Potlesk.)

Místopředseda Fiala (zvoní): Dávám slovo zpravodaji o státním závěrečném účtu za rok 1950, posl. Janoušovi.

Zpravodaj posl. Janouš: Soudružky a soudruzi, paní a pánové!

Nejdůležitějším nástrojem k provádění státní finanční politiky je státní rozpočet. Jak se tohoto nástroje užívalo v roce 1950, na to nám dává odpověď státní závěrečný účet.

Rozpočet na rok 1950 byl rozpočtem druhého roku Gottwaldovy pětiletky. Únorové zasedání ÚV KSČ roku 1950 nám narýsovalo - na základě dobrých výsledků dosažených v prvním roce pětiletky - rychlejší cestu k socialismu. Tento úkol státní rozpočet finančně plně zabezpečil.

I rok 1950 byl rokem dalšího rozvoje našeho národního hospodářství. Přes určité nedostatky jsme dosáhli splnění i zvýšených plánovaných úkolů. Díky dobré práci našich pracujících se dále upevnilo a konsolidovalo naše znárodněné hospodářství a celý socialistický sektor. Díky moudrému a prozíravému vedení našeho presidenta soudruha Klementa Gottwalda a stálé, všestranné a nezištné pomoci Sovětského svazu, jsou výsledky roku 1950, podchycené státním závěrečným účtem, skutečně radostné.

Státní rozpočet v roce 1950 nebyl ještě základním finančním plánem celého národního hospodářství. Národní podniky byly na rozpočet zapojeny nepřímo, prostřednictvím Fondu znárodněného hospodářství.

Presto však bylo poprvé zapojeno celé hospodaření národních výborů všech stupňů i hospodaření Ústřední národní pojišťovny. Státní závěrka není tedy jen závěrkou státní správy a tehdejších státních podniků, ale i závěrkou hospodaření národních výborů a národního pojištění. A tak rozbor státního závěrečného účtu dává velmi poučný a široký přehled o podstatné části našeho státního hospodářství.

Nesmíme také, soudružky a soudruzi, zapomínat na to, že výsledků, kterých jsme dosáhli, dosahovali jsme v období zostřeného třídního boje. Poražený třídní nepřítel nám škodil, kde mohl a kde jsme mu to dovolili. Skuhrání, že si dáváme úkoly, které nezvládneme, že žijeme z podstaty, kterou nám zanechali kapitalisté, byly sice dokonale rozbity skutečností, ale i tak se v některých výsledcích roku 1950 projevuje záškodnická činnost. Tak plnění plánu nebylo vždy plynulé a ani zásady účelné úspornosti nebylo vždy a všude dostatečné dbáno. Na všech místech nebylo také dostatek odpovědnosti a nebyla odstraněna obezlička - osobní neodpovědnost - tento spojenec třídního nepřítele.

Dosažený celkový přebytek ve výši 30.735,000.000 Kčs se skládá jednak z vyšších příjmů, jednak z nižších výdajů, než předpokládal rozpočet.

Struktura státního závěrečného účtu za rok 1950 odpovídá struktuře rozpočtu na rok 1950. Příjmy byly proti rozpočtu vyšší o 20 miliard, t. j. o 17 %. Není to výsledek dosažený nadměrným utahováním berního šroubu. Nikdo nebyl pro dlužné daně exekvován! Nikomu jsme neprodali střechu nad hlavou, nikdo nespáchal sebevraždu proto, že by si u něho exekutoři podávali dveře, jako tomu bylo tak často za kapitalistické republiky a jako je tomu ve všech kapitalistických státech. Naše zvýšené příjmy plynuly z jiných pramenů - z výnosů našeho znárodněného průmyslu. Za to děkujeme obětavé práci všech našich poctivých pracujících. (Potlesk.)

Vždyť kdyby dělníci nebyli vyrobili potřebný fond zboží pro vnitřní trh, nebyli bychom mohli realisovat nejen proponovaný výnos všeobecné daně, ale ještě jej podstatně překročit.

Podíl Slovenska v tomto příznivém vývoji u všeobecné daně byl poměrně větší než u českých krajů. Je to důkazem stále stoupajícího zprůmyslňování Slovenska.

Výnos zvláštní daně výdělkové, kterou více než z 92 % platily naše národní a komunální podniky, rovněž překročil rozpočtový preliminář. Toto 19 %ní překročení je pádným důkazem rozvoje naší hospodářské základny. Na zvýšení příjmů se podílí vyšší výnos poplatků a cel.

Výnos cel je ukazovatelem toho, že náš zahraniční obchod nabyl většího rozsahu a že již v r. 1950 dovedl úspěšně překonávat následky diskriminační politiky amerických a jiných imperialistů. Daň ze mzdy nebyla během roku 1950 ani měněna, ani zvýšena. Přesto byl její výnos vyšší o 25,6 %. To je za prvé dobrým důkazem o rychlém růstu naší výroby, ale za druhé i důkazem, že nám již v r. 1950 rostla část mezd a platů nepodložených potřebnou prací.

V r. 1950 jsme podstatně zjednodušili náš daňový systém. Zrušili jsme řadu přímých daní, k nimž byly vybírány rozličné přirážky, a tak se z těchto daní stávala džungle, ve které se poplatník nikdy nevyznal. Byly proto semeništěm oprávněných stížností. Nahradili jsme je jedinou náhradní daní.

Porovnáme-li výnos zrušených daní s výnosem této náhradní daně, je její výnos nižší o 785 milionů Kčs. To je částka značná a je důkazem toho, že při zabezpečování příjmů na naši socialistickou výstavbu jdeme skutečně novou cestou - více se podílí socialistický sektor výroby a méně jednotlivci. Navíc ještě získáváme tím, že jsme mohli zmenšit aparát finančních referátů, neboť vybírání těchto roztříštěných daní s malým výnosem nadměrně zatěžovalo aparát a pohltilo značnou část výnosů. A poplatníci jsou také spokojeni; vědí, jakou daň mají platit a nepotřebují advokátů a poradců, aby je z daňové džungle vyvedli.

Také příjmy státních podniků, pokud v prvé polovině r. 1950 existovaly, byly vyšší, a to o 600 mil. Kčs. Přitom musíme ocenit, že např. Čs. rozhlas při plnění svého hlavního úkolu, totiž politicko-výchovného a kulturního, hospodařil aktivně. Je tedy výnos státních podniků důkazem lepší organisace práce, počínající úspornosti a pořádku v podnikání.

V hospodaření Ústřední národní pojišťovny jsou dobré výsledky, i když od 1. dubna 1950 převzala výplatu pensí a odpočivných a zaopatřovacích platů státních zaměstnanců. Příjmy dosáhly 126 % rozpočtového prelimináře. Zřejmě zde byl podceněn vzrůst počtu pojištěnců a vývoj mezd a platů, t. j. nepočítalo se s neúměrným a neodůvodněným růstem mezd. Dále byl podceněn příznivý vliv zařazováni vdaných žen do zaměstnání na hospodaření nemocenského sektoru národního pojištění. Také novela zákona čís. 99/1948 Sb. podle níž stát od ÚNP nepožaduje žádné náhrady za klinické a nemocenské léčení pojištěnců, mělo na tento příznivý výsledek velký vliv.

Státní výdaje byly značně nižší. Úspory byly jak u investičních, tak i u věcných a osobních výdajů. Výdaje jsou proti prelimináři nižší o 14.246 milionů Kčs.

Investice ve státní správě činily jen 92 % rozpočtové výše. Úspory vznikly hlavně proto, že se neprováděla koupě pozemků a budov, dále že nebyla provedena v plném rozsahu plánovaná koupě strojního zařízení, protože se mobilisovaly reservy a pod. Je tedy skutečné investiční plnění lepší, než ukazuje dosažené procento výdajů, protože se postupovalo cílevědoměji a šetrněji. Kladem je, že lepší plněni bylo u zemních staveb, mostů a vodních staveb. Také podíl Slovenska na finančním plnění investic se podstatně zlepšil.

Investiční výdaje ÚNP dosáhly jen 52 %. Toto podstatné snížení je za prvé proto, že nedošlo k proplácení u konfiskovaných objektů lázeňských a léčebných, i přidělených ministerstvem zdravotnictví do správy ÚNP, za druhé odsunutím některých staveb v českých krajích. Zapojováním stále většího počtu lékařů do služeb národního pojištění bylo dosaženo lepšího využití již zařízených lékařských ordinací, a tak od některých plánovaných investic se vůbec mohlo upustit. Odsun u jiných investic nešel na úkor služeb pojištěncům. Celkové výdaje hospodaření ÚNP dosáhly 121 %. Po sjednocení zdravotnictví budou výsledky v příštích letech odlišné, poněvadž řada úkonů bude financována v rámci sjednoceného zdravotnictví přímo z prostředků ministerstva zdravotnictví.

Málo vítanou je úspora u Fondu bytového hospodaření, kde bylo vyčerpáno jen 10 % z preliminované částky. Ovšem ve skutečnosti je financování bytových investic i v r. 1950 daleko vyšší, a to proto, že převážná část národních podniků neoddělila financování bytové výstavby od provozu. Tak bytová výstavba byla financována přímo z provozu národních podniků a ne přes Fond bytového hospodářství. Tím jsou skresleny výsledky hospodaření celé řady národních i komunálních podniků. Je tedy v praxi finanční plnění u bytové výstavby daleko vyšší, než ukazuje čerpání FBH.

U položky jiných věcných nákladů byla uspořena 2 % z rozpočtované částky, a to hlavně skutečnými úsporami.