V navrhovaném zákoně jsou i ustanovení sociálního charakteru, podle kterých se daň snižuje poplatníkům, kteří vyživují 3 osoby, o 15%, poplatníkům, kteří vyživují 4 osoby, o 30% a poplatníkům, kteří vyživují 5 a více osob, o 45%. Naproti tomu se daň zvyšuje poplatníkům kteří nevyživují žádnou osobu, o 40%,a poplatníkům, kteří vyživují jen 1 osobu, o 20%.

Navrhovaný zákon umožňuje manželům, kteří jsou oba zaměstnáni a žijí ve společné domácnosti, aby na jejich žádost bylo přihlédnuto k vyživovaným osobám u manželky místo u manžela, po případě u družky místo u druha. Této výhody zákona bude používáno zejména v těch případech, ve kterých manželka nebo družka má vyšší mzdu než manžel nebo druh, neboť použití této výhody bude mít za následek nižší celkové daňové zatížení obou manželů.

Dále pak je v ustanovení sociálního charakteru pamatováno přiměřenými úlevami na invalidy a jiné osoby tělesně nebo duševně vadné, jakož i na vdovy po padlých příslušnících zahraničního odboje nebo po obětech bojových událostí, politické nebo národní persekuce.

Důležité a proti dosavadnímu stavu nové je ustanovení navrhovaného zákona, že se příjmy, pobírané od několika plátců, nesčítají a že se z každého příjmu vypočítává daň ze mzdy samostatně. Výhody nezdanění, pokud nepřesahují daňový základ 1000 Kčs měsíčně, lze ovšem použít jen jednou, nikoli tedy z příjmů od druhého a dalšího plátce.

Zákon pamatuje dále i na takové případy, ve kterých by výpočtem daně z jednorázové mzdy, která je vyplácena nepravidelně vedle běžné mzdy, nebo při výplatě mzdy za delší období, došlo k vyššímu zdanění. V těchto případech může jít na př. o vyplacení odměny za vynálezy a zlepšovací náměty, pokud přesahují částku 100.000 Kčs, nebo o jiné věcné a peněžité dary, pokud přesahují částku 10.000 Kčs, nebo o doplatky mzdy. Jednorázové mzdy a mzdy vyplácené za delší dobu se rozvrhnou tak, aby za celý rok nedošlo k vyššímu zdanění, než kdyby jednorázová mzda a mzda vyplácená za delší dobu byly vypláceny v pravidelných mzdových obdobích. Pokud by daňovými srážkami bylo poplatníku sraženo na dani ze mzdy víc, než kolik by činila úhrnná srážka daně, kdyby se mzda během roku vyplácela stejnoměrně, bude částka, o kterou daň skutečně sražená převyšuje správně vypočtenou daň, vrácena poplatníku činí-li alespoň 20 Kčs.

Proti dosavadnímu stavu přináší navrhovaný zákon změnu také v tom, že v těch případech, ve kterých nebyla srážka daně ze mzdy provedena buď vůbec, nebo nebyla provedena řádně, bude okresním národním výborem předepsána plátci, to znamená zaměstnavateli, k přímému placení. Doposud byly rozdíly ve srážkách anebo nesražená daň předepisovány k placení přímo poplatníku, to jest zaměstnanci. Zaměstnavatel má možnost podle dalšího ustanovení navrhovaného zákona srazit zaměstnanci daň dodatečně, ovšem tato možnost je omezena tak, že dodatečně nelze daň srazit, pokud od výplaty mezd uplynulo více než 3 měsíce.

Na to, aby daň předepsaná poplatníkům na podkladě přiznání byla včas zaplacena, jakož i na to, aby zaměstnavatelé ve stanovené lhůtě sraženou daň odvedli, pamatuje zákon tím, že z nezaplacených částek bude za každý den prodlení předepisováno penále ve výši 0.05% dlužné částky.

V závěru nutno znovu připomenout, že vůdčí zásadou navrhovaného zákona o dani ze mzdy je odstranění dosavadních nesrovnalostí v daňovém zatížení jednotlivých skupin zaměstnanců a odměn za práci a odstranění komplikovanosti a nepřehlednosti v dosavadních zákonných předpisech o dani ze mzdy. Jde o zavedení pořádku a o uplatnění zásady, že každý má ze stejné mzdy za stejných podmínek platit stejnou daň.

Dále je nutno si uvědomit, že daní ze mzdy není a nemůže být řešena otázka mzdové politiky. Náš stát dává, jak už bylo vpředu řečeno, každému možnost výdělku podle jeho přičinění. Mzdy mohou být zvyšovány jedině na podkladě stálého zvyšování produktivity práce, kterého bude docilováno dalším rozvíjením socialistického soutěžení a používáním nových pracovních method, zvláště podle vzoru pracujících Sovětského svazu. Zhospodárnění výroby, které musí být naším hlavním úkolem, je jediným předpokladem pro zvyšování reálné hodnoty mezd a platů. My, přátelé, soudružky a soudruzi, máme u nás všechny předpoklady k tomu, abychom touto cestou reálnou hodnotu mezd a platů stále zvyšovali.

Rozpočtový výbor projednal návrh nového zákona o dani ze mzdy ve schůzi konané 3. prosince 1952 a z jeho pověření navrhuji Národnímu shromáždění, aby předložený návrh zákona schválilo ve znění, jak se na něm rozpočtový výbor usnesl. (Živý potlesk.)

Předseda: Děkuji zpravodaji p. poslanci Lindauerovi. Dále má slovo zpravodaj p. posl. Mestek k 5. bodu pořadu.

Zpravodaj posl. Mestek: Soudružky a soudruzi, paní a pánové!

Vláda naší republiky předkládá Národnímu shromáždění návrh zákona o zemědělské dani. Dosavadní zemědělská daň byla dělána v době, kdy na našich vesnicích nebyla ještě jednotná zemědělská družstva, v době, kdy se dokončovala druhá pozemková reforma. Proto zákon o zemědělské dani č. 49/1948 Sb. vycházel z těchto předpokladů a umožňoval, aby drobní a střední rolníci mohli úspěšně rozvíjet zemědělskou výrobu a tak zajistit výživu našeho pracujícího lidu. Tato daň se vyznačovala tím, že skoro 90% zemědělců nepodléhalo dani vůbec a zbývajících 10% zahrnovalo i vesnické boháče, takže v podstatě naši zemědělci velmi málo přispívali k celkovému příjmu do státní pokladny. Ale i pro zbývajících 10% byla dělána celá řada úlev, takže ve skutečnosti jen velmi nepatrná část zemědělských závodů podléhala daňové povinnosti. V době, kdy byl dosavadní zákon schválen, odpovídalo to tehdejší politické a hospodářské situaci, ale upevňováním a dalším budováním socialismu v naší republice vyvstávají nerovnoměrnosti v daňovém zatížení, a to tak, že zatím co veškerá tíha výstavby naší země se přenáší na průmysl, zemědělství odvádí do státní pokladny čím dále tím méně.

Vedle toho umožňovala stará zemědělská daň vesnickým boháčům a různým spekulantům, aby stále rozšiřovali své bezpracné důchody a při tom se vyhýbali povinnostem, které plní každý občan tohoto státu. Pro naše zemědělce je jasné, že takovouto cestou daňové politiky by se vyřazovali z celého hospodářského a národního života, a tak by všechna zařízení, sloužící našemu zemědělství, to jest školství, výzkum, vybavení státních strojních stanic, které jsou financovány ze státních prostředků ve prospěch našich zemědělců, byla financována z peněz, přicházejících z našeho průmyslu, z výsledků práce dělnické třídy.

Stačí příkladně uvést, že naše zemědělství neodvádí na daních ani takovou částku, která je ve státním rozpočtu dávána zemědělskému výzkumu. Je jen přirozené a spravedlivé, aby při budování socialistické společnosti a budování socialismu na naší vesnici daňové zatížení bylo spravedlivě rozděleno na každého našeho občana a tudíž i na naše zemědělství. Proto návrh nového zákona, který je předkládán Národnímu shromáždění, vychází z tohoto spravedlivého daňového rozvrstvení a staví zdanění malých a středních zemědělců na stejnou výši jako je u dělníků a zaměstnanců. Daň dál počítá s větší progresivitou u kulaků, aby pomohla zatlačit zbytky vykořisťovatelské třídy, vesnické kulaky, kteří se snaží brzdit rychlý růst jednotných zemědělských družstev a sabotovat zásobování našeho lidu zemědělskými výrobky. Tato daň je daní třídní, která má umožnit aby socialistická výstavba naší vesnice probíhala úspěšněji, aby střední a malí rolníci a členové jednotných zemědělských družstev byli zvýhodněni proti vesnickým boháčům, kteří za první republiky pomocí daní a různých obecných dávek vykořisťovali malé a střední rolníky.

Podle dosavadní zemědělské daně značná část zemědělských závodů nepodléhala daňové povinnosti, ale podle nové zemědělské daně bude 90% zemědělských závodů podléhat zdanění. Zdanění bude podléhat veškerá zemědělská půda schopná obdělávání, dále lesy a rybníky a všechny příjmy, které pocházejí ze zemědělského hospodaření, a dále příjmy, které budou získány použitím výrobních zařízení i pro jinou výdělečnou činnost. Zemědělské dani nepodléhá státní a socialistický sektor a zemědělská výroba provozovaná komunálními nebo národními podniky. Tyto podniky odvádějí celou svou akumulaci do rozpočtu a není proto důvodu, aby stát odčerpával část jejich akumulace ve formě daní.

Při placení zemědělské daně nebudou vybírány příspěvky na národní pojištění zemědělců tak, jako je tomu u daně ze mzdy. Národní pojištění budou naši zemědělci i nadále platit samostatně, a to z toho důvodu, že zemědělství má v tomto období v základě odlišný výrobní charakter, a dále pak, že jednotná zemědělská družstva nejsou státními ani národními podniky, ale jsou společným vlastnictvím určité skupiny osob, které společně hospodaří a po ukončení hospodářského roku rozdělují si výsledky hospodaření svého družstva podle vykonané práce a hospodářských výsledků.

Nad to jednotná zemědělská družstva si vytvářejí a každoročně doplňují na konci hospodářského roku sociální fond pro svoje členy, kterým zabezpečují svoje členy v případě nemoci, ve stáří a v různých sociálních případech.

Daňový základ pro navrhovanou zemědělskou daň bude vypočítáván na základě norem výnosnosti, které budou stejné jak pro soukromý sektor, tak pro jednotná zemědělská družstva. Normy výnosnosti stanoví každoročně vláda na návrh ministra financí a ministra zemědělství podle výrobních oblastí, úrodnosti půdy a s přihlédnutím k výrobním úkolům v rostlinné a živočišné výrobě.

Na základě stanovených norem může pak okresní národní výbor na návrh místního národního výboru nebo na základě vlastního zjištění zvýšit dani podrobené příjmy podle průměrných norem výnosnosti až o 30%. Toto zvýšení může národní výbor provésti v takových případech, kdy se jedná o zvlášť výnosné podniky, na př. zelinářství, pěstování tabáku, provozování vedlejší činnosti, jako na příklad chovatelské farmy všeho druhu, provozované zemědělskými závody a podléhající zemědělské dani, dále pak provádění polních prací za mzdu, povoznictví a drobnou domácí výrobu.

Okresní národní výbor může dále zvýšit vyměřenou daň o 30% vesnickým boháčům a různým spekulantům, kteří by se v našem zemědělství vyskytli, a tak soustavně zatlačovat tyto nepřátelské živly na naší vesnici.

Návrh nové daně dále odstraní také nesrovnalost, která nám vyvstala při budování JZD, a to, že dříve drobní a střední rolníci do výměry asi 5 ha byli osvobozeni od daní vůbec. Vstupem malých a středních rolníků do JZD se ustálil nesprávný názor, že JZD nejsou povinna platit daně, poněvadž jejich členové neplatili jako samostatní hospodáři a JZD přestala platit na základě toho daň z půdy svých členů, kteří ji dali do společného užívání, ale přestala také platit daně i z pozemků převzatých od vesnických boháčů.

Takovýto poměr ke státní disciplíně a povinnostem, které má každý občan ke svému státu, nevede u JZD k tomu, aby družstva upevňovala společné vlastnictví a pracovní morálku, aby každý člen cítil se morálně zavázán k plnění úkolů vůči státu a pracujícímu lidu. Takovýto postup vede k tomu, že by se vytvářel poměr členů JZD k svému družstvu jako poměr námezdně pracujících, i když je družstvo jejich společným majetkem, a nepomáhal by upevňovat svazek dělníků a rolníků v boji za další a rychlejší výstavbu socialismu v naší vlasti. Proto nový návrh zákona počítá se zdaněním JZD, aby byl odstraněn nepoměr, který je mezi pracujícími v našem průmyslu a zemědělství. Každý malý a střední rolník a člen JZD si plně uvědomuje, že jeho povinností je, aby v této době rychlého růstu JZD na naší vesnici a rychlé výstavby našeho průmyslu přispíval stejným dílem jako druzí pracující při celé velké mírové výstavbě naší vlasti.

U JZD vyměřuje se daň též na základě výnosových norem, jak o tom bylo již hovořeno. U družstev III. a IV. typu, která společně hospodaří v rostlinné i živočišné výrobě a provádějí svoji práci ve skupinách, podléhá dani z příjmu příjem odpovídající výměře všech pozemků společně obhospodařovaných. Zdanění činí 2% z daňového základu.

Příjmy ze záhumenků se zdaní u jednotlivých členů družstva zvlášť. U JZD I. a II. typu činí daň z půdy, kterou získalo družstvo jinak než od svých členů, 3% z vyměřovacího základu a poskytuje se jim 10% slevy z vyměřené daně. Členové JZD I. a II. typu zdaňují se jako samostatně hospodařící rolníci, základem daně je příjem ze zemědělského hospodářství, patřícího členům družstva včetně pozemků, které dali družstvu ke společnému obdělávání, ale zvětšený o podíl na výsledku společného hospodaření na pozemcích, které získalo družstvo jinak než od svých členů. (Předsednictví převzal místopředseda dr Polanský.)

Takovéto zdanění je z toho důvodu, že členové I. a II. typu JZD nejsou ve velké většině odměňováni podle vykonané práce, ale podle množství půdy a živočišné výroby, se kterou vstoupili do JZD, a jejich příjmy jsou v podstatě totožné s příjmy samostatně hospodařících rolníků. Na takto vyměřenou daň se poskytuje 10% slevy z vyměřené daně. Příjmy členů JZD III. a IV. typu, které jim plynou z výsledků pracovních jednotek v penězích nebo v naturáliích, zásadně nepodléhají žádnému zdanění.

Dani podléhají příjmy ze záhumenků, které jsou vypočítávány na základě stanovených výnosových norem, platných pro JZD, jejichž jsou členy. Dále se zdaňuje příjem, který získávají jako část pachtovného ze svých pozemků, které dali do společného hospodaření JZD. Příjem členů JZD za pracovní jednotky se nezdaňuje z toho důvodu, že v podstatě bylo již zdanění provedeno u JZD, a pak také proto, aby bylo umožněno zlepšovat hospodářské podmínky JZD, dále rozvíjet socialistické soutěžení, zavádění novátorských method do našeho zemědělství.

Aby byl umožněn všem rolníkům přechod od samostatného hospodaření ke společnému hospodaření a družstvům nižších typů přechod na vyšší typy, t. j. k vyšším formám hospodaření, poskytuje se u stávajících JZD III. a IV. typu sleva ve výši 50% z vyměřené daně na 2 roky kupředu. Tím se jim dále umožňuje rychlejší zavádění nových forem zemědělské výroby, osevních postupů, travopolní soustavy a založení všestranné zemědělské výroby. Přestoupí-li družstvo během roku ze II. na III. typ, bude se mu poskytovat sleva od té doby, kdy přijalo stanovy III. typu, také na 2 roku kupředu, t. j. na 6 daňových splátek. Daňový základ, jak o něm hovoří zákon, vztahuje se na poplatníky ženaté s jedním dítětem. Zemědělci, který nemá žádné dítě, zvyšuje se daň o 10%. Zemědělci nebo poplatníku se 2 nezletilými dětmi snižuje se daň o 15%, se 3 dětmi o 30%, se 4 dětmi o 45% vyměřené daně, ale vždy smí sleva činit nejvýše 6.000 Kčs.

Zemědělcům, kteří jsou odkázáni svou výživou výhradně na příjem plynoucí ze zemědělství, se daň nevyměřuje, nepřesahuje-li daňový základ 15.000 Kčs. Má-li zemědělec vedle tohoto příjmu další příjem, na př. dělník nebo jiný zaměstnanec, jehož příjem je podroben dani ze mzdy nebo podléhá jinému zdanění, dále pak příjmy za povoznictví a podobnou výdělečnou činnost, provádí se zdanění jako u každého poplatníka podléhajícího zemědělské dani.

Členům JZD III. a IV. typu se daň ze záhumenků a pachtovného nevyměří, nepřesahují-li dani podrobené příjmy spolu s příjmy vyplacenými za pracovní jednotky nebo jinak získané, daně prosté minimum 15.000 Kčs. Přesahují-li však uvedené příjmy daně prosté minimum, pak provádí se zdanění z toho příjmu, který mají ze záhumenku a případně pachtovného, i když společně nedosahují výše 15.000 Kčs. Příjmy za pracovní jednotky se v žádném případě nezdaňují. Pro stanovení daně podrobené příjmu je rozhodná výměra všech pozemků vždy k 1. lednu toho roku, na který se daň vyměřuje. Vláda může poskytnout úlevu od daní pro JZD, pro poplatníky určitých oblastí, po případě pro některé jiné skupiny poplatníků a poskytnout úlevy pro škody zaviněné živelnými pohromami.

Zemědělská daň, kterou projednáváme, pomůže malým a středním rolníkům v boji proti kulakům a zajišťuje další růst JZD a upevňování socialistického sektoru v našem zemědělství.

Letošního roku přistoupily další desetitisíce drobných a středních rolníků k zakládání JZD a tak dávají všem našeptavačům a válečným paličům pádnou odpověď, jakou cestou se dal náš rolník, cestou osvědčenou bohatými zkušenostmi Sovětského svazu, cestou míru a budování socialismu.

Používáním bohatých zkušeností Sovětského svazu a sovětské zemědělské vědy budou ještě více rozvíjet budování JZD, upevňovat stávající družstva zaváděním travopolní soustavy a osevních postupů, ustavováním pracovních skupin, zvyšováním hektarových výnosů a užitkovosti dobytka, budou upevňovat společné socialistické vlastnictví.

Naši zemědělci jsou si vědomi veliké podpory, kterou jim dává naše republika a dělnická třída. Jsou si vědomi toho, že v pevném svazku s dělnickou třídou nastoupili po vzoru sovětských kolchozníků správnou cestu, cestu budování socialismu na naši vesnici, aby tak za pomoci dělnické třídy zajistili výživu našeho pracujícího lidu. Aby svým podílem, který jim přináleží, splnili svoji povinnost v boji za udržení světového míru, budou se ještě více učit od našeho velikého učitele Sovětského svazu a jeho slavných mistrů vysokých sklizní sovětských kolchozníků.

Soudružky a soudruzi, rozpočtový výbor projednal vládní návrh zákona tisk 667 ve své schůzi, konané dne 3. prosince 1952, a usnesl se doporučiti jej plenu Národního shromáždění k schválení se změnami uvedenými ve zprávě výborové. (Potlesk.)

Místopředseda dr Polanský: Děkuji panu zpravodajovi a dávám slovo zpravodajovi k 6. a 7. bodu pořadu, posl. dr Hulínskému.