Doterajší systém našej finančnej
kontroly dnes už nevyhovuje stupňu vývoja nášho
hospodárskeho života. Naša doterajšia finančná
kontrola vychádzala z obmedzeného chápania
funkcie Ministerstva financií ako strážcu štátnych
príjmov. Zameriavala sa hlavne na poplatníkov. Kontrolovala,
či títo platia riadne dane, dávky a poplatky,
či neukracujú štátnu pokladnicu. Nerevidovala
alebo temer vôbec nerevidovala rozpočty a hospodárenie
národných výborov, národných
podnikov a iných rozpočtových a hospodárskych
organizácii. Pohybovala sa na periférii nášho
hospodárskeho života. Už z postavenia a organizácie
našej doterajšej finančnej kontroly vyplývalo,
že ani nemohla byť dobrým kontrolným a
revíznym orgánom. Bola súčiastkou
krajských národných výborov, bola
teda ako ich súčasť a orgán od nich
závislá. Je pochopiteľné, že to
malo vplyv na jej činnosť. Týmto kontrolným
orgánom bolo často ťažko revidovať
napríklad hospodárenie rady KNV. Kontrolný
aparát bol používaný radou KNV podľa
lokálnych potrieb, často bol dávaný
k dispozícii iným referátom na revíziu.
Tak kontrolné revízne orgány kontrolovaly
rozpis dodávkových povinnosti roľníkov,
kontrolovaly výkup poľnohospodárskych výrobkov,
robily súpis tovaru pri zmene sadzieb všeobecnej dane,
pomáhaly SNB pri odhaľovaní špekulantov,
čiernoobchodníkov a pod.
Našej štátnej správe, ministerstvám,
národným výborom, úradom a im podriadeným
orgánom nebola po stránke kontroly ich hospodárenia
a dodržovania rozpočtovej a finančnej disciplíny
venovaná dostatočná pozornosť. Pri búrlivom
raste nášho hospodárskeho života ostala
otázka kontroly akosi pozadu. Jej budovaniu sme nevenovali
dostatočnú pozornosť.
Kontrolná a revízna správa Ministerstva financií
bude kontrolou rozpočtovou a finančnou. Keďže
ale v plnení úloh rozpočtu a vo finančnom
stave kontrolovaných podnikov a zariadení sa zrkadlí
ich hospodárenie a práca, musí si kontrolná
a revízna správa Ministerstva financií všímať
aj tejto stránky. A naše ministerstvá, národné
výbory, úrady, národné podniky a iné
inštitúcie takúto kontrolu, ktorá ich
bude viesť k ekonomickému hospodáreniu, k účelnému
vydávaniu peňažných a hmotných
prostriedkov, k finančnej disciplíne, opravdu potrebujú.
Z nášho hospodárskeho a finančného
života treba vykoreniť také zjavy a praktiky,
ako je napríklad tzv. priebežné zálohové
hospodárenie. Touto cestou jednotlivé ministerstvá
a povereníctva poukazovaly národným výborom
a tiež iným inštitúciám a organizáciám
veľké sumy v globáli na všetky úlohy.
Nebolo žiadneho predpisu, ktorý by určoval,
dokedy má byť záloha vyúčtovaná,
taktiež nebolo žiadnej kontroly, ako a na čo
sú peniaze používané. Tak sa záloha
v účtovných knihách prenášala
s roka na rok a postupne k nej pribúdaly nové sumy,
nové zálohy. Máme na to mnoho príkladov
v našom hospodárskom a verejnom živote.
O čom svedčí táto prax mnohých
našich úradov, orgánov a inštitúcií?
Okrem toho, že nemáme dostatočný prehľad,
evidenciu a spoľahlivú štatistiku v našich
úradoch a inštitúciách, že ich
vždy neriadime a nespravujeme tak, ako to situácia
vyžaduje, svedčí takáto prax o tom,
že za účtovníckymi stolmi v našich
úradoch a iných zariadeniach sedia často
ľudia, ktorí nemajú pomer k nášmu
socialistickému vlastníctvu, ktorých sa nedotýka
otázka výstavby socializmu u nás a industrializácie
našej vlasti, ktorí sú nevšímaví
k celému tomu budovateľskému nadšeniu,
s akým pracuje naša robotnícka trieda. Sedia
za svojimi stolmi a prepisujú s roka na rok do nových
kníh, na nové stránky miliónové
cifry a myslia si, že svojej povinnosti hospodárov
a účtovníkov urobili zadosť. A to robia
vtedy, keď zdôrazňujeme kontrolu korunou, keď
prebieha medzi našimi závodmi súťaženie
o zrýchlenie obratu peňažných prostriedkov
a pod.
Máme však na tomto úseku veľmi mnoho uvedomelých
a nadšených pracovníkov, ktorí iniciatívne
zasahujú do chodu podniku, úradu a inštitúcie
a ktorí starostlivo strážia každú
korunu nášho národného majetku. Len
sústavná a dôkladná kontrola zabráni
rozkrádaniu a plytvaniu nášho socialistického
vlastníctva. Aká nutná je táto kontrola,
ukazuje napr. hospodárenie krajskej vodohospodárskej
služby v Banskej Bystrici, ktorá miesto strojov zakúpila
od obchodníka Richarda Grigara za 4,290.000 Kčs
nepotrebné staré železo. Jedným z kúpených
strojov bol pásový traktor, za ktorý krajská
vodohospodárska služba zaplatila 850.000 Kčs
a ktorý mal byť prerobený na buldozér.
Stroj sa prerábal a prerobil. Sostavený buldozér
sa však nikdy nepohnul z miesta.
Pri revíziách v našich podnikoch a úradoch
sa mnohokrát zistí, že sa stroje a zariadenia
preplácajú. Boly prípady, keď starý
stroj bol 10, dokonca i 20násobne preplatený. Podobnému
hospodáreniu a účtovaniu musí urobiť
rázny koniec naša nová kontrolná sústava.
(Potlesk.)
Kontrolná a revízna správa ministerstva financií
bude vybudovaná na základe prísnej centralizácie
a na princípe nezávislosti od orgánov, ktoré
bude revidovať. Sústavu kontrolnej a revíznej
správy bude tvoriť: kontrolná a revízna
správa ministerstva financií, hlavný revízor
pre Slovensko a miestne orgány. Miestnymi orgánmi
budú hlavne revízori pri KNV a v ONV, ale len v
hospodársky dôležitých okresoch. Podľa
potreby budú však postupne ustanovovaní aj
v ďalších okresoch. Osobným úradom
celého tohto aparátu bude ministerstvo financií.
Kontrolná a revízna správa Ministerstva financií
bude sledovať, či ministerstvá, národné
výbory, úrady, podniky a iné rozpočtové
a hospodárske organizácie plnia svoje povinnosti
k rozpočtu, či používajú hospodárne
svoje peňažné a materiálne prostriedky,
ako sú dodržované mzdové a platové
predpisy, či nie je prekročovaný stav zamestnancov
a pod. Zákonom o hlavných a vedúcich účtovníkoch
bola zavedená vnútorná kontrola v každom
úrade, podniku a každej rozpočtovej a hospodárskej
organizácii. Kontrolná a revízna správa
ministerstva financií bude mať za jednu z prvoradých
úloh sledovať, ako hlavný a vedúci účtovníci
konajú svoju kontrolnú úlohu.
Naša doterajšia finančná kontrola ľudovej
správy bola veľmi slabá; aj tam, kde sa robila,
bola viac menej formálna. Kontrolovala sa ažúrita,
ďalej, či sú jednotlivé položky
na správnom účte a pod. Kontrola sa nezaoberala
tým, ako boly peniaze použité, nezaujímala
sa o hospodárenie. Kontrolná a revízna správa
Ministerstva financií si musí tejto stránky
všímať veľmi starostlivo.
Metódou práce našej novej kontrolnej a revíznej
služby bude metóda hlavného článku.
Bude sa zamierovať hlavne na ministerstvá, ústredné
úrady a také organizácie, vo finančných
plánoch ktorých sa v globáli odráža
hospodárenie celého odvetvia. Závada v centrále
signalizuje poruchu v organizme. Kontrola pôjde za touto
poruchou a zistí jej príčiny na mieste, v
podniku, v úrade a pod.
Naša kontrolná a revízna správa bude
mocným nástrojom upevňovania finančnej
a rozpočtovej disciplíny a socialistickej zákonnosti
vôbec. Bude zvyšovať zodpovednosť pracovníkov
a hospodárskeho a administratívneho aparátu
za peňažné a materiálne hodnoty, s ktorými
pracujú. Chceme však, aby naša kontrolná
a revízna služba nielen vyvodzovala dôsledky
za priestupky, ale aby im predchádzala, aby zavčasu
varovala pred následkami nesprávneho počínania
hospodárskej a peňažnej oblasti. Aby radila
a pomáhala hospodárskym a finančným
pracovníkom, aby ich učila a vychovávala.
Kontrolná a revízna služba má dobré
metódy jednotlivých podnikov a organizácií
zovšeobecňovať a prenášať na
iné rozpočtové a hospodárske jednotky.
Treba skoncovať s názorom a praxou, že kontrola
je bič, musí sa stať i pomocou, školou
a výchovou.
Ani najlepšie vybudovaný, vedený a organizovaný
kontrolnerevízny aparát nebude vykonávať
svoju prácu dobre, ak sa neoprie o iniciatívu širokých
más. Len pracujúci privedú orgány
kontrolnej a revíznej služby na stopy všetkých
neporiadkov, len ich pomocou bude kontrola úspešne
odhaľovať nepriateľov a záškodníkov.
Pracujúci poukážu, kde to nie je v poriadku
s inventárom, kde sa preplácajú staré
stroje, kde sa plytvá materiálom a energiou. Pracujúci
majú oči všade a všetko vidia a preto
musí naša kontrolná a revízna služba
byť s nimi v tesnom a trvalom styku.
Je potrebné, aby naše občianstvo bolo kontrolnej
a revíznej správe Ministerstva financií na
pomoci, aby sme z nášho hospodárstva čo
najskôr vykorenili neporiadky, nedbalosť, ľahostajnosť,
záškodníctvo a iné zjavy, brzdiace nás
na ceste k socialismu.
Menom rozpočtového výboru odporučujem,
aby vládny návrh zákona o kontrolnej a revíznej
správe Ministerstva financií bol prijatý
v tom zmenenom znení, ako ho predkladá rozpočtový
výbor. (Potlesk.)
Místopředseda Fiala (zvoní):
Přerušuji projednávání pořadu
schůze a sděluji, že v jednáni budeme
pokračovat dnes odpoledne ve 14 hodin 30 minut.
Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou
schůzi. Ke slovu se přihlásil pan ministr
Kabeš. Prosím pana ministra, aby se ujal slova.
Ministr Kabeš: Slavné národní
shromáždění, soudružky a soudruzi!
Hospodářství států budujících
socialismus se vyznačuje tím, že obracejíc
obrovské částky na věci kulturní,
sociální a zdravotnické, rozvíjejíc
ve dříve netušených rozměrech
výrobní síly společnosti, likviduje
jevy, které jsou naprosto nerozlučně spjaty
s kapitalismem. Likviduje třídní i národní
útisk, bídu, hlad a starost o existenci. Tento obraz
poskytuje i naše socialistické budování.
Mobilisujeme při něm své vlastní národní
síly, nestáváme se, jako státy Marshallova
plánu, žádnými vasaly cizích
mocností, a jdouce jako rovný s rovným se
svými spojenci v čele s velikým Sovětským
svazem, budujeme za jeho účinné pomoci socialismus,
rozvíjíme své výrobní síly
a bráníme a zajišťujeme hlavní
předpoklad toho všeho: mír.
Jestliže kapitalismus svým státním finančním
hospodařením zvyšuje vykořisťování
lidu a ožebračuje jej, umožňuje naše
finanční hospodářství výstavbu,
je základem řešení našich velkých
úkolů a plánů kulturních a
sociálních, je ve smyslu základního
zákona socialismu pákou zvyšování
naší životní a kulturní úrovně.
O tom, co v tomto směru náš stát vykonal,
není ani třeba uvádět data statistická:
stačí se rozhlédnout a srovnat s dřívějškem,
kam až jsme dospěli ve školství, v péči
o děti i v péči o přestárlé
a nemocné.
Na toto gigantické dílo budování je
státu budujícímu socialismus třeba
peněz, a to peněz i od jeho občanů.
Plní-li socialistický stát vůči
občanům své povinnosti, je zřejmo,
že i oni musí svému socialistickému
státu dát k tomu prostředky.
Naší linii budování i její nezlomnou
sílu dobře zná nám nepřátelský
tábor imperialistů a právě nedávno
jsme viděli, že v boji proti nám nešetří
žádnými prostředky. My jsme však
také viděli, jak se stát pracujícího
lidu dovede s nepřáteli a jejich agenty vypořádat.
Nenecháme si na své cestě k socialismu překážet
žádnými sabotéry: odhalíme je
i potrestáme.
Stát budující socialismus soustřeďuje
ve svých rukou hospodářské prostředky
a hospodaří s nimi. Právě před
rokem předložila naše vláda Národnímu
shromáždění k projednání
osnovu zákona o nových metodách financování
a hospodaření národních a komunálních
podniků. Vycházejíce ze stavu, k němuž
jsme ve svém budování socialismu dospěli,
vyjádřili jsme v tomto zákoně zásadu
plné a nedílné odpovědnosti za hospodaření
v podnicích i ve státní správě,
jak po stránce hmotné tak finanční,
a sjednotili odpovědnost za plnění národohospodářského
plánu i státního rozpočtu. Tímto
zákonem jsme vytvořili podmínky pro pevné
uplatňování discipliny plánovací
i rozpočtové. Zákon o úpravě
financování národních a komunálních
podniků se stal základnou, z níž jsme
na rok 1952 vybudovali svůj první socialistický
rozpočet. V tomto rozpočtu jsme provedli přímé
napojení našich podniků do rozpočtové
soustavy a vytvořili tak z něho základní
finanční plán státu, obepínající
celou sféru našeho socialistického hospodářství.
Dnes předkládá vláda 14 osnov zákonů,
které řeší další úkoly,
jež před nás vystupují na cestě
budování socialismu a blahobytu lidu.
Návrhy zákonů, o nichž dnes Národní
shromáždění jedná, nejsou náhodným
souhrnem nesouvisících norem, nýbrž
soustavou opatření dovršujících
práce na reorganisaci naší rozpočtové
soustavy, naší soustavy daňové a našeho
peněžnictví a pojišťovnictví.
Těmito osnovami hodláme upravit organisaci v peněžnictví
a pojišťovnictví podle skutečných
potřeb, vyplynuvších ze zkušenosti s dosavadním
systémem. Dále jimi chceme prohloubit hlavní
zásady svého socialistického státního
rozpočtu tak, aby princip, na němž je budován,
totiž jednotnost rozpočtu podložená širokým
demokratismem v právech i povinnostech všech rozpočtujících
orgánů, byl do důsledku uveden v život.
Co nám dále dosud chybělo, byla pružná
a účinná finanční kontrola
všech do rozpočtu začleněných
a za jeho splnění odpovídajících
složek. Jádrem celého souboru vládou
navrhovaných zákonů je 10 daňových
osnov, které představují nový daňový
systém, odpovídající vývojovému
stupni, jehož jsme dosáhli na své budovatelské
cestě.
Tyto předlohy jsou výrazem naší snahy
vytvářet novou organisační strukturu
ve všech úsecích budování, jakmile
pro to byly vytvořeny základní předpoklady,
jakmile dosavadní způsoby a metody splnily svou
funkci a stávají se pro další vývoj
těsné a nevyhovující. To platí
o organisačním vývoji naší peněžnické
soustavy, to platí i o naší daňové
soustavě. Naše osnovy zákonů, jak o
tom budu ještě hovořit, mají prospět
našemu hospodářství dalším
prohloubením peněžnické organisace,
upevněním rozpočtové skladby nejen
po stránce organisační, ale i zpevněním
kontrolní soustavy. Tyto zákony budou nástrojem
i projevem budovatelského úsilí našeho
lidu, jeho nezlomné vůle dobudovat socialismus v
naší zemi a dát výraz naší
nové státnosti, jejímu třídnímu
obsahu, mají vyjádřit, že tento stát
je státem dělníků, drobných
rolníků a pracující inteligence. Snažili
jsme se proto i při jejich formulování o
jasnost a srozumitelnost, o přesné a každému
jednoznačné vyjádření uzákoňovaných
zásad.
Celý soubor předložených osnov se má
stát součástí našeho socialistického
právního řádu. Jak jinak ani nelze
nesou tyto osnovy rys vývojového stupně naší
společnosti, našeho lidově demokratického
státu, stupně, jímž právě
procházíme. Jsou to zákony zaměřené
třídně jednak na upevnění svazku
mezi třídou dělníků a rolníků,
jednak na omezování i zatlačování
kapitalistických prvků, které se ještě
udržely v naší společnosti. Tento třídní
charakter se projevuje nejvýrazněji v souboru osnov
daňových. Všechny tyto zákony, každý
na svém úseku, vycházejí z fakta,
že náš společný národní
důchod roste z produktivní práce v odvětvích
materiální výroby.
Jádrem našeho nového daňového
řádu se stávají ony daně, jimiž
pro společnou potřebu státu přicházejí
do státního rozpočtu rozhodující
částky národního důchodu. Je
to především daň z obratu, daň
jen podle názvu, poněvadž ve skutečnosti
je to forma odčerpávání v našich
národních a komunálních podnicích
vytvářené akumulace.
Všeobecná daň zavedená v roce 1949 jakožto
daň ve formě přirážky k nákupním
cenám a daň vybíraná až v obchodě,
nemohla plnit tuto funkci, protože byla příliš
vzdálena od výroby, na níž tedy nemohla
vykonávat vliv. V době zavedení všeobecné
daně tvořily se samostatné prodejní
ceny z výroby, nezávisle od nich pak obchodní
přirážky k těmto cenám a autonomně
od těchto složek byly určovány i sazby
daně. Maloobchodní cena vznikala v podstatě
mechanickým součtem velkoobchodní ceny, obchodního
rozpětí a daně, která se pak jevila
jako přirážka k výrobní ceně.
Při rozvoji socialistického sektoru hospodářství
pohyby výrobních cen nutily k nesčetným
úpravám všeobecné daně, vyvolávaly
technické komplikace a zatěžovaly administrativu.
Nebylo možno se vyvarovat ani nežádoucímu
pohybu maloobchodních cen. V letošním roce
byly usnesením strany a vlády ze dne 18. března
o organisaci tvorby velkoobchodních a maloobchodních
cen položeny základy nové cenové politiky.
Došlo k vytvoření ceníků státních
velkoobchodních cen, schvalovaných státním
úřadem plánovacím, a státních
maloobchodních cen, schvalovaných vládou.
Tyto ceníky se stávali výchozí základnou
pro pevné vedení cenové politiky, jejímž
hlavním úkolem bude působit na snižování
vlastních nákladů produkce a zvyšovat
produkci samotnou a tím postupně snižovat i
maloobchodní ceny zboží. Avšak ke správné
tvorbě cen a správné cenové politice
budeme moci přikročit teprve, až odstraníme
vázaný trh a tím sjednotíme ceny veškerého
zboží.
Systém dvou ceníků vyžaduje i nový
způsob vybírání daně. Nová
daň z obratu, která nahradí dosavadní
všeobecnou daň, bude napříště
vybírána zásadně jako rozdíl
mezi cenou velkoobchodní a cenou maloobchodní po
srážce obchodního rozpětí. Daň
bude součástí ceny, nikoliv, jak tomu bylo
dosud, přirážkou k ceně. Proces odčerpávání
akumulace formou tohoto rozdílu mezi cenou velkoobchodní
a spotřebitelskou bude plynulejší a bezpečnější.