Budovat socialismus to je práce odpovědná.
Náš lid, který miluje svoji vlast a chce dosáhnout
šťastné socialistické budoucnosti, je
si vědom, že toho dosáhne jen vytrvalou a obětavou
prací. Lidé srůstají se svojí
prací. Dovedou o ní mluvit prostě, nehledanými
slovy. Neholedbají se láskou k lidu, ke své
práci, ale v hlase, ve slovech slyšíš,
cítíš, jak milují to, co dělají.
A takoví lidé nejsou jenom v dolech, hutích,
elektrárnách a továrnách. Rostou v
JZD, mezi traktoristy a jinde. Rostou v práci a rostou
s prací.
Chceme-li však dál a rychleji a aby takových
novátorů, ukazatelů bylo více, musíme
hledat, poznat, vědět a znát, čeho
je třeba.
Je toho dost, co je třeba uvést v soulad s vývojem.
Vladimír Iljič Lenin jednou o tom napsal: "...Kámen
po kamínku budovat pevný základ socialistické
společnosti, bez úmoru pracovat o vytvoření
discipliny, sebekázně, o upevnění
organisovanosti, pořádku, věcnosti, správné
spolupráce celonárodních sil, všeobecného
přehledu a kontroly výroby a distribuce, vždy
a všude, to je cesta k vybudování socialistické
moci". A proto i my musíme na našich pracovištích
pro ještě účinnější
budování hmotného a kulturního rozvoje
našeho lidu vytvářet podmínky a denně
je zkoumat a rozvíjet, a to na všech úsecích
našeho snažení. Musíme hledat jejich vnitřní
souvislost a promítat je v život v ještě
účelnějších opatřeních,
než tomu bylo dosud.
Stavíme HUKO, Kunčice a všechny ostatní
naše velké stavby socialismu, aby náš
lid byl ještě bohatší. Bojujeme za zvýšenou
produktivitu práce ve všech úsecích
našeho průmyslu, zejména v průmyslu
strojírenském. Zde vzestup produktivity práce
je jedním z nejdůležitějších
způsobů průmyslové a zemědělské
výstavby u nás. Nejde ovšem jen o to, zvětšit
naši výrobu, jde i o to, zlepšit ji. Zlepšení
výroby, to není jen požadavek kladený
na jakost výrobků. To je zároveň snižování
výrobních nákladů v našich podnicích.
Zásada dobrého hospodáře pak nás
vede k tomu, abychom dbali co největší úspornosti
na materiálu a režijních výdajích.
To opět v souhrnu znamená soustavnou péči
o zhospodárnění práce. To je nejen
zhospodárnění úkonů a výkonů
- a tu mají pole naši novátoři, zlepšovatelé
a další pracující - ale je to i snižování
a omezování neproduktivních výdajů.
Všechna usnesení strany a vlády jsou závaznou
směrnicí, jak provádět zásady
výstavby a zhospodárnění naší
výroby, jak uskutečnit rychleji a úspěšněji
naši socialistickou výstavbu.
Socialistická industrialisace, urychlení tempa růstu
průmyslu a tím vzrůstu jeho podílu
v národním hospodářství země
vytváří všechny předpoklady k
překonávání zaostalosti zemědělství
za průmyslovou výrobou. Pomáhá tak
malým a středním rolníkům,
kteří v nejvlastnějším svém
zájmu se rozhodují cestou JZD pro socialisaci vesnice.
Důležitou úlohu při budování
socialismu má celá naše daňová
soustava a organisace našeho peněžnictví.
Právě soubor vládních návrhů
zákonů, který projednáváme,
má naší socialistické výstavbě
účelněji a vhodněji než dosud
zabezpečit využití zdrojů státních
příjmů potřebných pro tuto
výstavbu a má též dovršit i organisaci
našeho peněžnictví. Jde především
o daň z obratu, v jejíž formě budeme
odčerpávat převážnou část
akumulace z národních a ostatních podniků
socialistického sektoru
Tato daň, která je hlavním zdrojem státních
příjmů, je současně jedním
z prostředků kontroly hospodaření
podniků a tak vykonává tlak na zlepšení
a zkvalitnění naší výroby. Čím
více, lépe a levněji budeme vyrábět,
tím vyšší bude akumulace našeho podnikání,
tím více finančních prostředků
bude sloužit rozšíření naší
socialistické výroby, tím více bude
prostředků k zvýšení hmotné
a kulturní úrovně našeho lidu.
Významnou roli v naší daňové
soustavě mají veškeré daně, které
se dotýkají příjmů našich
pracujících. Jde o to, aby jak dělník,
tak i úředník či malý a střední
rolník přispívali úměrně
svým mzdám, platům a pracovním důchodům
na společné výdaje státu.
Vždyť tyto příjmy státu slouží
také především zabezpečení
stále vzestupné péče zdravotní
a sociální a stálého růstu
kulturní úrovně pracujících.
Dosavadní daň ze mzdy a daň zemědělská
nezajišťují už v dnešní době
to, aby všichni pracující přispívali
ve společném zájmu úměrným
dílem. Je zcela správné a jistě upevní
soudržnost svazku všech pracujících měst
a venkova, když navrhovaná úprava daní
zajistí rovnoměrné zdanění
pracujících na základě jejich skutečných
pracovních příjmů.
Zdanění příjmů ze soukromého
podnikání, příjmů venkovských
boháčů a těch, kteří
pobírají bezpracné důchody, upravuje
daňová soustava zvláštním způsobem.
Jde o několik skupin obyvatelstva. Tak na př. malého
řemeslníka, který pracuje sám a nevykořisťuje
žádnou pracovní sílu, zdaňujeme,
pokud se týče jeho pracovního příjmu,
jako ostatní pracující. Avšak vzhledem
k tomu, že provozuje soukromou živnost, bude zatížen
ještě novou daní živnostenskou, která
je daní registrační a platí se za
oprávnění k provozování živnosti.
Zcela jinak jsou postiženi těmito daněmi ti
soukromí podnikatelé, kteří vykořisťují
pracovní síly, kteří provozují
obchod nebo povoznictví a pod. Zde ostrou daňovou
progresí postihujeme navrhovanými zákony
jakýkoliv zisk z takové činnosti a dáváme
touto formou zdanění zcela jasně najevo,
že v naší společnosti budující
socialismus jde o zdanění zbytků kapitalistických
vrstev.
I další navrhovaná daň, a to daň
domovní, vychází ze zásady, aby každý
občan přispěl státu úměrně
svému majetku. Zvýhodňuje pracující,
kteří vlastní rodinné domky, a postihuje
majitele činžovních domů. Náš
stát, který je státem pracujících,
ústavou a zákony zabezpečuje a zajišťuje
pracujícím osobní vlastnictví k rodinným
domkům. Je jen správné, aby tito vlastníci
rodinných domků přispěli úměrně
k svému majetku domovnímu na výdaje státu
i na to, co stát a lidová správa vynakládají
na investice nutné a potřebné k udržování
zařízení, která slouží
k lepšímu užívání jejich
domků, jako komunikací, kanalisací, veřejného
osvětlování a pod. Pokud se týká
majitelů činžovních domů, kteří
z nich mají bezpracné důchody a kteří
ničím nepřispívali k řádné
údržbě domů, jsou jednak zdaněni
úměrně ke svým bezpracným příjmům
a jednak část jejich příjmů
se odvádí na zvláštní účet
státních spořitelen, určený
pro předvídané opravy domů. Charakteristickým
znakem nové domovní daně je i ta skutečnost,
že příjmy z této daně plynou
přímo do rozpočtu lidové správy,
která tak získá nutné prostředky
k plnění svých úkolů.
Celá konstrukce vládních návrhů,
které upravují naší daňovou soustavu,
ukládá národním výborům
nemalé úkoly a povinnosti. Budou to především
národní výbory, které budou odpovědny
za to, aby byly řádně vybírány
státní příjmy, očekávané
po zavedení této daňové soustavy.
A v této souvislosti právě návrh zákona
o rozpočtech národních výborů,
který při zachování jednotnosti státního
rozpočtu zabezpečuje účelnou decentralisaci
rozpočtu, staví národní výbory
jako mocenské orgány lidu v určité
oblasti do úlohy odpovědného hospodáře
na území jejich pravomocí. Národním
výborům, kterým již usnesením
strany a vlády o nových methodách plánování
byla svěřena odpovědnost za plánování
a hospodaření v oblasti zemědělského
a místního hospodaření, kterým
přísluší pečovat o zdravotnictví,
školství a sociální zařízení
v jejich obvodu a které mají plnit jiné další
úkoly, jsou navrhovaným zákonem o rozpočtech
národních výborů dány též
pravomoci, aby důležité hospodářské,
sociální a kulturní úkoly mohly plnit
i po stránce rozpočtové. Nové úkoly
svěřené pravomoci národních
výborů, vyžadují, aby všichni pracovníci,
ať již jde o volené orgány nebo zaměstnance
národních výborů plnili své
úkoly dobře.
Výstavba našeho socialistického hospodářství
též vyžaduje, aby jí byla přizpůsobena
celá organisace našeho peněžnictví
a pojišťovnictví. Účelem organisace
peněžnictví je vytvořit ze Státní
banky, z Investiční banky a z ústavů
lidového peněžnictví úvěrovou
a peněžní soustavu, ve které budou každému
ústavu vymezeny přesně jeho funkce při
úvěru krátkodobém i dlouhodobém
a v přijímání peněžních
úspor pracujících. Objevila se dále
nutnost funkcí pojištění a jeho organisaci
přizpůsobit pokračující výstavbě
socialistického řádu.
Děje se tak zejména tím, že povinnému
pojištění budou podléhat komunální
podniky a některá zařízení
národních výborů a dobrovolné
pojištění půjde tím směrem,
aby účinněji než dosud sloužilo
zájmům pracujících. Je zcela správné,
že se opouští zejména praxe pojištění
národních podniků, protože zde stát
má zcela jiné prostředky k nahražení
případně vzniklých škod.
K zavádění obecného pořádku
v tomto úseku našeho hospodářství
předložené osnovy přispívají
velkou měrou. Staráme se však také o
to, aby nám rostl nový typ člověka,
který uvědoměle a s radostí vykonává
úkoly, které od něho požaduje socialistický
stát. Vedle rozvíjení hospodářského
života staráme se o vzdělání
a uvědomování pracujících a
tvoříme jim nové prostředí
i mimo pracoviště. Otevíráme university,
odborné školy, jídelny, domy kultury, jesle,
staráme se o dobré bydlení pracujících
a podobně. A to je opět práce pro člověka.
Jistě máme své obtíže a těžkosti,
ale máme také veliké úspěchy.
A budeme tuto práci dělat dále, musíme
ji dělat, poněvadž ona směřuje
k dalšímu upevnění morálně
politické jednoty lidu, této mohutné tvůrčí
síly při výstavbě socialismu, jehož
cílem je šťastný a spokojený člověk,
který se bude dívat na daňovou povinnost
jako na příspěvek k tomu, co mu dává
stát, a bude daňovou povinnost pokládat za
povinnost vlasteneckou. A v tomto smyslu opět veškeré
daně slouží lidu, jako mu slouží
všechno, co lid za prostředky státu zařizuje
a zřizuje. Z toho, co řekl pan ministr financí,
co řekli zpravodajové, i z celé rozpravy
je vidět, že veškerá zákonná
opatření, která dnes projednáváme,
upravují spravedlivě poměr občana
ke státu, jako jej upravují všechny zákony,
které naše lidově demokratická sněmovna
až dosud odhlasovala, a napomáhají i k upevnění
státní moci uvnitř státu a k účinnému
mírovému budování.
Po zničení záškodnického centra
je cesta k rozvíjení našeho socialistického
hospodářství volná. Není však
pochyb o tom, že zrádní a reakční
emigranti, kteří stáli ve službách
západních imperialistů za všemi již
dříve odsouzenými zrádci, budou po
ztrátě nedávno zneškodněných
velezrádců jakožto svých spojenců
šířit o našem státě i o
našem lidu otravné lži.
Činnost zrádcovského centra způsobila
škody. Záškodníkům se však
nepodařilo ochromit ani naše hospodářství,
ani vůli našeho lidu. (Potlesk.) Naopak naše
země se čím dál tím více
stává velikou dílnou plnou ruchu a prodchnutou
nadšením pracujících, vybudovat lepší
svět. Záškodníci neuspějí,
tak jako neuspěli Zenkl, Ripka a ostatní proradní
utečenci, jejichž pokusy o zvrat našeho lidově
demokratického zřízení odrazil český
a slovenský lid pod vedením svého presidenta
Klementa Gottwalda.
Díky odhodlanosti a bdělosti našeho presidenta
byli záškodníci odhaleni a na soudu lidu zneškodněni.
Náš lid vedený Komunistickou stranou Československa
v čele s presidentem republiky Klementem Gottwaldem i v
budoucnosti se rázně vypořádá
s každým, kdo by chtěl jakýmkoliv způsobem
ukládat o náš stát. (Potlesk.)
Všechny tyto osnovy, které dnes projednáváme,
znamenají další posilu našeho budování,
další zpevnění jednoty pracujícího
lidu, který jde k dalším svým velikým
metám za vedení budovatele a strážce
našeho života presidenta Klementa Gottwalda. (Potlesk.)
Místopředseda David: Dávám
slovo posl. Žiakovi.
Posl. Žiak: Vážené Národné
shromaždenie!
Daňové a finančné zákony, o
ktorých v tomto shromaždení rokujeme, vnášajú
jasno do daňových povinností občana,
zaručujú spravodlivosť v daniach.
Kedykoľvek v buržoáznom a kapitalistickom zriadení
prišla reč na dane, občan mal jedno vážne
predsavzatie a starosť: ako najšikovnejšie uniknúť
zpod daňovej povinnosti. Tento pomer daňovníka
voči štátu vyplýval z toho, že
kapitalistický štát svojou povahou priamo vychovával
k takémuto pomeru. V spoločenskom zriadení,
kde je zabezpečené vykorisťovanie veľkej
väčšiny pracujúcich menšinou vykorisťovateľov,
kde štát stojí v službe vykorisťovania,
ani nemôže byť iný pomer občana
k daniam ako ten, čím dôkladnejšie uniknúť
zpod občianskej daňovej povinnosti. Hromžilo
sa na malú daňovú morálku malých
daňových poplatníkov a zatiaľ sa bohatým
majiteľom tovární a baní a akciovým
spoločnostiam odpisovaly milióny na daniach. Voči
bohatým odpisy a sanácie, voči drobným
roľníkom a remeselníkom daňové
exekúcie.
Pomer občana daňovníka k štátu
zodpovedá základnej myšlienke štátu
ako spoločenského útvaru. Cieľom vlády
buržoázneho kapitalistického štátu
je udržať systém vykorisťovania, plynúci
zo samého kapitalistického zriadenia.
Podstatne iný je cieľ ľudovodemokratického
a socialistického štátu. V našej ľudovodemokratickej
republike tento cieľ je zvýraznený v Ústave
9. mája, ktorá tým, že zaručuje
občanom rovnakú možnosť a príležitosť,
že im zabezpečuje právo na vzdelanie, právo
na prácu, na spravodlivú odmenu za vykonanú
prácu, na odpočinok po práci a sociálne
zabezpečenie z národného poistenia, týmto
všetkým odstraňuje vykorisťovanie a zaisťuje
cestu nášho ľudu cez ľudovú demokraciu
k socializmu.
Tento cieľ je zvýraznený i v programe terajšej
vlády našej ľudovodemokratickej republiky, ktorá,
spravujúc štát po ceste ľudovej demokracie
k socializmu, má na zreteli:
Každodennú starostlivosť o životné,
sociálne a kultúrne potreby ľudu. Každodennú
starostlivosť o rozvoj výrobných síl.
Každodennú starostlivosť o sústavné
zdokonaľovanie všetkých složiek hospodárskeho
života. Každodennú starostlivosť o zvyšovanie
produktivity práce v továrniach, na poliach i v
administratíve. Tieto konkrétne úlohy našej
ľudovodemokratickej vlády sú úlohami
všetkého pracujúceho ľudu v našej
vlasti.
Ak má náš štát, spravovaný
ľudovodemokratickou vládou, plniť úlohu
starostlivosti o rozvoj výrobných síl o výstavbu
tovární, o výstavbu socialistického
družstevného poľnohospodárstva, o výstavbu
škôl, nemocníc, dopravy, potrebuje na to veľké
hmotné prostriedky. K týmto veľkým úlohám
druží sa zvlášť dôležitá
úloha obrany mieru a našej samostatnosti, ktoré
nepriatelia vážne ohrožujú. Obrane mieru
a zabezpečeniu našej slobody a nerušeného
pokojného života musíme dávať značné
príspevky z nášho národného hospodárstva.
Rad osnov finančných a daňových zákonov,
ktorými upravujeme daňovanie občianstva a
národných podnikov, sú dokladom, že
naša vláda sa stará o poriadok a spravodlivosť
vo finančných veciach štátu. Je to úloha
nie ľahká, najmä na prelome doby, keď starý
kapitalistický spoločenský poriadok pretvárame
na spoločenský poriadok nový, socialistický.
Výrazom tohto nového socialistického poriadku
je socialistický štát s novou, nesmierne širšou
náplňou, než akú mal štát
buržoázny.
Socialistický štát práve v tom, že
uplatňuje dôslednú hospodársku demokraciu,
že v širokej podstate vlastní výrobné
prostriedky a pre blaho občianstva spravuje hospodársky
život, má aj oveľa širšie úlohy,
ako ich majú štáty starej formy. Preto náš
štátny rozpočet od roku 1946 a najmä štátne
rozpočty od roku 1949 s roka na rok stávajú
sa širšími, obsiahlejšími, rozširujúc
svoju pôsobnosť z niekdajšieho úzkeho administratívneho
rámca na celé naše národné hospodárstvo.
Ja vidím za naším štátnym rozpočtom
každoročne vyše 12 miliónov obyvateľov
našej vlasti, ktorí svojou prácou prispievajú
alebo neprospievajú zveľadeniu nášho hospodárskeho
života. Pravda, všetci obyvatelia pracujúci i
chorí a starí nepracujúci činia si
nároky, aby ich práca alebo penzijný dôchodok
boly hodnotené a odmenené pevnou korunou, dobrou
dôveryhodnou menou.
Pred rokom nám pán predseda vlády Zápotocký
číslicami dokázal, akými sumami prispieva
náš ľudovodemokratický štát
na kultúrne a sociálne potreby ľudu, ako s
roka na rok rastú výdavky na túto oblasť
nie v miliónoch, ale v miliardách. Nie je malá
starosť vyplatiť na dôchodkové a úrazové
poistenie 70 miliónov korún denne. Nie je malá
vec na nemocenskú starostlivosť vyplácať
ročne 12 miliárd korún. A čo naše
školy, naša osveta? Máme 9ročnú
povinnú školskú dochádzku. Naše
odborné školstvo a počet žiactva zaznamenávajú
nesmierny vzrast. To všetko si žiada úmerne veľké
náklady.