Ad 6. Hlasování o osnově zákona
o dani z příjmů obyvatelstva.
Protože není pozměňovacích návrhů,
dám o celé osnově hlasovat najednou podle
zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky? (Námitky nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku! (Děje
se.)
Děkuji. - Tím Národní shromáždění
jednomyslně schválilo vládní
návrh zákona o dani z příjmů
obyvatelstva. Budeme hlasovat o sedmém bodu pořadu.
Ad 7. Hlasování o osnově zákona
o dani živnostenské.
Protože není pozměňovacích návrhů,
dám o celé osnově hlasovat najednou podle
zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky? (Námitky nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku! (Děje
se.)
Děkuji. - Tím Národní shromáždění
jednomyslně schválilo vládní
návrh zákona o dani živnostenské. Přistoupíme
k hlasování o osmém bodu pořadu.
Ad 8. Hlasování o osnově zákona
o dani domovní.
Protože není pozměňovacích návrhů,
dám o celé osnově hlasovat najednou podle
zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky? (Námitky nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku! (Děje
se.)
Děkuji. - Tím Národní shromáždění
jednomyslně schválilo vládní
návrh zákona o dani domovní. Budeme hlasovat
o devátém bodu pořadu.
Ad 9. Hlasování o osnově zákona
o dani z představení.
Protože není pozměňovacích návrhů,
dám o celé osnově hlasovat najednou podle
zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky? (Námitky nebyly.)
Námitek není. Kdo tedy souhlasí s celou osnovou
zákona podle zprávy výborové, nechť
zvedne ruku! (Děje se.)
Děkuji. - Tím Národní shromáždění
jednomyslně schválilo vládní
návrh zákona o dani z představení.
Přistoupíme k hlasování o desátém
bodu pořadu.
Ad 10. Hlasování o osnově zákona
o místních poplatcích.
Protože není pozměňovacích návrhů,
dám o celé osnově hlasovat najednou podle
zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky? (Námitky nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku! (Děje
se.)
Děkuji. - Tím Národní shromáždění
jednomyslně schválilo vládní
návrh zákona o místních poplatcích.
Budeme hlasovat o jedenáctém bodu pořadu.
Ad 11. Hlasování o osnově zákona
o rozpočtech národních výborů.
Protože není pozměňovacích návrhů,
dám o celé osnově hlasovat najednou podle
zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky? (Námitky nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku! (Děje
se.)
Děkuji. - Tím Národní shromáždění
jednomyslně schválilo vládní
návrh zákona o rozpočtech národních
výborů. Přistoupíme k hlasování
o dvanáctém bodu pořadu.
Ad 12. Hlasování o osnově zákona
o organisaci peněžnictví.
Protože není pozměňovacích návrhů,
dám o celé osnově hlasovat najednou podle
zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky? (Námitky nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku! (Děje
se.)
Děkuji. - Tím Národní shromáždění
jednomyslně schválilo vládní
návrh zákona o organisaci peněžnictví.
Budeme hlasovat o třináctém bodu pořadu.
Ad 13. Hlasování o osnově zákona
o organisaci pojišťovnictví.
Protože není pozměňovacích návrhů,
dám o celé osnově hlasovat najednou podle
zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky? (Námitky nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona podle zprávy
výborové nechť zvedne ruku! (Děje
se.)
Děkuji. - Tím Národní shromáždění
jednomyslně schválilo vládní
návrh zákona o organisaci pojišťovnictví.
Přistoupíme k hlasování o čtrnáctém
bodu pořadu.
Ad 14. Hlasování o osnově zákona
o kontrolní a revisní správě ministerstva
financí.
Protože není pozměňovacích návrhů,
dám o celé osnově hlasovat najednou podle
zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky? (Námitky nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku! (Děje
se.)
Děkuji. - Tím Národní shromáždění
jednomyslně schválilo vládní
návrh zákona o kontrolní a revisní
správě ministerstva financí. Tím je
vyřízen bod 1 až 14 dnešního pořadu.
Přistoupíme k projednání patnáctého
bodu pořadu, kterým je
15. Zpráva výboru zahraničního
k vládnímu návrhu, kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
republiky Československé k projevu souhlasu obchodní
dohoda mezi republikou Československou a republikou Libanonskou,
podepsaná v Bejrútu 12. července 1952 (tisk
677).
Podle usnesení užšího předsednictva
navrhuji, aby projednávání tohoto bodu pořadu
bylo sloučeno s projednáváním šestnáctého
bodu pořadu, kterým je
16. Zpráva výboru zahraničního
k vládnímu návrhu, kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
republiky Československé k projevu souhlasu obchodní
dohoda mezi republikou Československou a republikou Syrskou,
podepsaná v Damašku dne 30. července 1952 (tisk
678).
Jsou nějaké námitky proti návrhu na
sloučení těchto bodů? (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Projednávání bude tedy podle návrhu
sloučeno.
Zpravodajkou k oběma zprávám zahraničního
výboru je posl. Trojanová; dávám
ji slovo.
Zpravodajka posl. Trojanová: Paní a pánové!
Národnímu shromáždění
jsou předloženy ke schválení dvě
rámcové obchodní dohody, a to se Syrií
a Libanonem. Obě tyto obchodní dohody je nutno hodnotit
kladně, a to jak politicky, tak i hospodářsky.
Politické klady jsou především v tom,
že dochází k uskutečňování
a rozšíření obchodních styků
s t. zv. nevyvinutými zeměmi Blízkého
a Středního Východu a tak k posílení
politické prestiže a k určitému snížení
hospodářské a tedy i politické závislosti
na imperialistických velmocích, především
i USA. Zde je třeba si připomenout, že jak
Syrie, tak i Libanon byly prohlášeny nezávislými
republikami v r. 1943 a teprve v r. 1946 na zákrok Sovětského
svazu v ONS byla stažena anglická a francouzská
vojska z těchto zemí.
Expanse amerických monopolů na Blízký
Východ odrazila se i v zahraničním obchodě
Syrie. V předválečné době nepřevyšoval
podíl USA na dovozu do Syrie 6%. Avšak v r. 1951 dosáhl
již 18% a zatlačil Anglii a Francii na druhé
a třetí místo. Celá země byla
do nedávna v rukou 195 cizích společností.
V boji o strategické posice a odbytiště je
Syrie jedním z míst, kde se srážely
zájmy Anglie a USA, což se na venek projevuje častým
střídáním vlád a vojenskými
převraty. Všechny tři kapitalistické
velmoci mají v Syrii kromě vloženého
kapitálu i jiné hospodářské
a politické zájmy. Přes tuto zemi vedou naftová
potrubí americké společnosti Arames ze Saudské
Arabie i anglické Anglo-iránské naftové
společnosti z Iraku.
Při posledním vojenském převratu v
listopadu 1951 byla zřízena vojenská diktatura.
Byl rozpuštěn parlament a všechny politické
strany. Jediná politická strana, t. zv. "arabské
osvobozovací hnutí", stojí na fašistických
základech s panarabskou tendencí. Byla vydána
řada dekretů, které podrobují přísné
kontrole všechen vývoz a dovoz. Syrie se snaží
přimět své obchodní partnery k uzavírání
dvoustranných obchodních dohod na základě
reciprocity nebo kompensací. Taktéž byla odmítnuta
dohoda s USA o t. zv. "technické pomoci" s poukazem
na bezvýznamnou sumu, kterou USA určily pro tuto
pomoc. Američané pokoušejí se oklikou
vnutit Syrii svoji pomoc prostřednictvím Mezinárodní
banky pro rekonstrukci, která je kontrolována Spojenými
státy a se kterou nyní jedná Syrie o půjčku
25 milionů dolarů.
V obou těchto zemích projevuje se tedy snaha buržoasie
o to, aby se sama mohla uchopit výrobních prostředků,
zdrojů surovin, prostě všech zdrojů
bohatství té které země. Je to boj
buržoasie obou těch zemí na život a na
smrt proti rdousícím silám světových
monopolů. Jsou to právě ty hluboké
rozpory, které existují a neustále se prohlubují
jak mezi imperialistickými mocnostmi, tak i mezi nimi a
drobnými kapitalistickými státy.
V této souvislosti připomeňme si vývody
soudruha Stalina v jeho skvělé práci "Ekonomické
problémy socialismu v SSSR", kde reaguje na nesprávný
názor některých soudruhů, kteří
tvrdí, že rozpory mezi táborem socialismu a
táborem kapitalismu jsou silnější než
rozpory mezi kapitalistickými zeměmi, že Spojené
státy si dostatečně podřídily
ostatní kapitalistické země, aby jim znemožnily
bojovat mezi sebou a vzájemně se oslabovat. Navenek
všechno vypadá jako v nejlepším pořádku.
Spojené státy americké si drží
na přídělu západní Evropu,
Japonsko a jiné kapitalistické země. Západní
Německo, Anglie, Francie, Italie a Japonsko, které
upadly do spárů USA, poslušně plní
přikázání USA. Bylo by však nesprávné
si myslit, že tento pořádek se může
udržet na věky věkův, že tyto země
budou do nekonečna snášet nadvládu a
útlak Spojených států amerických,
že se nepokusí vymanit se z americké poroby
a dát se cestou samostatného vývoje.
I obě tyto země pokoušejí se zbavovat
se své závislosti na imperialistických velmocích.
Proto také se dostalo tak velké publicity těmto
obchodním dohodám v obou zemích. Stejně
tak i výrazně oficiální rámec
jednání není jen hospodářsko-politickou
propagací naší země, ale politickým
přínosem pro celý tábor míru.
Je to i politickou posilou národně osvobozeneckému
boji národů Blízkého a Středního
Východu, které se přesvědčují,
že linie mírového tábora, jednat se
všemi státy jako rovný s rovným, není
jen planou frází. Přesvědčují
se o tom, že prohlášení o možnosti
obchodních styků zemí kapitalistických
se zeměmi socialistickými nejsou jen pouhá
prohlášení, ale že je země tábora
míru opravdu uskutečňují.
Význam dohod je ještě o to větší,
že u obou států jsou to první obchodní
dohody, které uzavřely se zemí lidové
demokracie. Dokonce naše dohoda s Libanonem jako příklad
obchodní dohody na základě úplné
rovnosti stran a bez jakýchkoliv politických podmínek
byla v Libanonu označena za vzor, podle něhož
budou uzavírány dohody s jinými státy.
Tím závažnější ovšem
pro nás bude podniknout vše, aby dohody byly skutečně
plněny, aby tak nedůvěra Syrie a Libanonu,
která se projevovala v průběhu jednání,
byla překonána. Tato nedůvěra nemůže
překvapit, vezmeme-li v úvahu zkušenosti obou
zemí z obchodních styků s kapitalistickými
státy. Je v našich silách tuto nedůvěru
odstranit tím, že budou dohody dodržovány
a tak ještě více podtržen rozdíl
mezi obchodní politikou zemí tábora míru
a obchodní politikou kapitalistickou.
Po hospodářské stránce znamenají
obě tyto dohody pro nás určitý krok
ke stabilisaci obchodních styků s oběma zeměmi,
k jejich utužení a rozšíření,
umožňují větší pružnost
našemu zahraničnímu obchodu a tím vlastně
byť i nepatrné další snížení
naší hospodářské závislosti
na západních státech. Musíme si být
ovšem vědomi toho, že obě tyto dohody
není možno přeceňovat, zejména
po stránce hospodářské s ohledem na
malou hospodářskou vyvinutost a jednostrannou strukturu
jak Syrie tak i Libanonu a s ohledem na nevelké vývozní
možnosti těchto zemí.
Nyní dovolte několik slov k dohodám samým.
Vztahy mezi naší republikou a Syrií i Libanonem,
pokud jde o obchodní otázky, nebyly dosud smluvně
upraveny, takže veškerý obchodní styk
a platební styk prováděl se na basi volných
devis. Ze Syrie dováželi jsme hlavně surovou
kůži, ovoce, olej, a vyváželi jsme železné
a ocelové výrobky, těžké stroje,
tkaniny a dříví. V r. 1951 vyvezli jsme zboží
v hodnotě 3,833.000 syrských liber a dovezli zboží
za 120.000 syrských liber. Již v r. 1951 byla zahájena
předběžná jednání se Syrií,
která vzhledem k trvalé politické krisi v
zemi probíhala velmi nesnadně a byla přerušena
na čas vojenským převratem v listopadu 1951,
o kterém jsem se zmínila. Teprve po uznání
nového režimu v Syrii Československem de facto
v lednu 1952 mohlo být v těchto jednáních
pokračováno. Syrie kladla si za podmínku
uzavření dohody, po smutných zkušenostech
s kapitalisty, aby se ČSR zavázala především
k odběru zboží. Dohoda byla podepsána
30. 7. 1952 československou obchodní delegací,
kterou vedl inž. O. Viktora. Současně s rámcovou
obchodní dohodou byla uzavřena též dohoda
o výměně zboží. K uzavření
platební dohody nedošlo pro nemožnost dosáhnout
shody ve stanovení kursu.