Vývoj vlastních oběžných prostředků je ovlivňován nejen růstem výroby, ale i řadou dalších činitelů. Zrychlení jejich obratu je z hlavních problémů našeho hospodaření. Zrychlení obratu oběžných prostředků předpokládá snížení rozpracovanosti ve výrobě, zrychlení dodávek mezi podniky, pořádek ve hmotném zásobování, včasné aktivování investic vlastní výroby a vůbec přísnou plánovací kázeň. Pro státní rozpočet znamená zrychlení obratu oběžných prostředků uvolnění peněz na další úkoly výstavby socialismu.

Strana i vláda proto požadují na hospodářských ministerstvech, hlavních správách a podnicích, aby starost o zrychlení obratu vlastních oběžných prostředků měly za prvořadý politický úkol. Zvláště je třeba, aby se jím zabýval těžký průmysl a vnitřní obchod, v jejichž oborech jsou umrtveny značné prostředky v t. zv. nadměrných zásobách. Tyto zásoby se v roce 1952 v některých odvětvích nejen nesnížily, ale naopak vzrostly. Byl to důsledek nedostatků v plnění plánu výroby, plánu investic i plánu maloobchodního obratu. "Nadměrné zásoby" jsou zásoby narůstající bez plánu a živelně, povětšině jako výsledek neplnění plánu či chyb v jeho plnění. Některé podniky vyráběly bez ohledu na plán zboží, které se jim vyrábí nejsnáze nebo u kterého s nejmenším napětím dosáhnou plánované akumulace. Nelze však trpět, aby nám kvůli takovémuto postupu vázlo na př. kompletování vyráběných strojních zařízení, aby nebyly na trhu některé předměty běžné potřeby, aby bylo vyráběno některého zboží na léta dopředu, zatím co jiného není, aby chyběly náhradní součástky a aby nám v zásobách zboží, jež jsme neplánovali vyrábět na sklad, byly umrtvovány, ne-li dokonce mrhány, finanční prostředky.

Vedoucí podniku musí dbát o urychlení obratu oběžných prostředků podle zkušeností nejlepších podniků. Výsledky jejich práce na tomto poli je třeba považovat za jeden z nejdůležitějších ukazatelů při zhodnocováni jejich činnosti.

Náš stát věnuje velikou péči rozvoji zemědělství. Růst zemědělské výroby je jedním z hlavních úkolů budování socialismu. Proto je na přímou péči o zvelebení rostlinné i živočišné výroby ve státním rozpočtu na rok 1953 věnováno okrouhle 31/2 mld Kčs, nepočítaje v to náklady na zemědělské výzkumnictví. Miliardové částky věnuje stát na rozšíření, údržbu a opravy strojního parku strojních a traktorových stanic. Velmi značné částky jsou zařazeny na zlepšení kulturních poměrů naši vesnice, na jesle, dětské útulky, kuchyně, prádelny, na rekreaci zemědělských pracovníků v lázních, na kulturní jizby, čítárny atp.

Mnohostrannou pomoc poskytuje stát rozvoji JZD. Děje se to v různých formách úlev i příspěvků, ve slevách a úlevách nákladů na hospodářsko-technické úpravy pozemků, děje se to i ve výhodném poskytování úvěrů na provoz a výstavbu družstevního hospodářství. Tato státní péče se v roce 1953 zvyšuje v důsledku růstu družstevního hnutí mezi našimi zemědělci v uplynulém roce a protože lze i letos očekávat další růst JZD. Úvěrové prostředky na výstavbu a rozvoj JZD se zvyšují v roce 1953 proti předchozímu roku o 50 %; to znamená ovšem i růst odpovědnosti za řádné hospodaření jimi, za plněm jejich plánu, za správné využití úvěrů podle jejich účelů. Zde připadá význačná role Státní bance a Investiční bance.

Síla našich jednotných zemědělských družstev je v jejich síle vnitřní, v pevnosti jejich discipliny členské, pořádku v jejich financích. Proto také nedávno strana a vláda schválily pevný řád pro úvěrováni našich jednotných zemědělských družstev, která nevybudujeme subvencemi - a subvenci je i nerozvážně poskytnutý nepodložený, nekontrolovaný a nakonec nenávratný úvěr - nýbrž výchovou k hospodárnosti a s rozvahou poskytovanou finanční pomocí, která cestou dobře organisovaného úvěru pomůže nejen provozu a výstavbě družstva, ale naučí je i dobře hospodařit.

Plán generálních oprav se v roce 1953 proti roku 1952 téměř ztrojnásobuje. Otázce generálních oprav nebyla dosud věnována patřičná péče, přesto, že jde o věc veledůležitou pro další rozvoj našeho hospodářství. Na správném plánováni a prováděni generálních oprav závisí potřeba investic - včas provedená generální oprava nám ušetři mnohou novou investici a předejde mnohým zbytečným poruchám, snižujícím objem výroby a ohrožujícím plněni plánu. Právě proto, že plnění plánu generálních oprav v mnohých ministerstvech dosud pokulhávalo, klade strana a vláda v roce 1953 na tuto otázku mimořádně zvýšený důraz.

Druhou největší skupinou státních výdajů - po výdajích na rozvoj národního hospodářství - jsou prostředky věnované na kulturní a sociální opatření. Již ve srovnáni dnešní spotřeby kulturních statků s jejich spotřebou v roce 1937 jsem ukázal, jak mohutně vzrostla a roste tato spotřeba v lidově demokratickém Československu. V návrhu státního rozpočtu na rok 1953 je plánován další růst kulturně sociálních opatření. Tak se zvyšuje - ve srovnáni s rokem 1952 - počet lůžek v nemocnicích a porodnicích o 6,5 %, počet míst v jeslích o 9,4 %, počet dětí v mateřských školách o 10,4 %, počet žáků v národních a středních školách o 5,6 %, počet vysokoškolských posluchačů o 11,3 %. Z úhrnné částky 111,1 mld Kčs vydávané na tyto účely připadá na školství a osvětu 33,9 mld Kčs, na sociální opatření 52,4 mld Kčs a na zdravotnictví 24,8 mld Kčs. Z celkových státních prostředků, věnovaných na kulturně-sociální opatření připadá na jednoho obyvatele 8.812 Kčs, z výdajů na školství a osvětu 2.692 Kčs, z výdajů sociální povahy 4.159 Kčs a z výdajů na péči o zdraví 1.961 Kčs.

K takovému stavu nikdy žádný kapitalistický stát nedospěl a nemůže dospět. My však ani na něm nechceme a nemůžeme ustrnout. Budeme i nadále rozšiřovat péči o kulturní a sociální, zdravotní opatření. Je však nutné, aby peníze na tyto účely byly vydávány vždy hospodárně, protože je velmi dobře možné dosáhnout lepším využitím daných prostředků mnohem více než dosud zatím jsme ještě nevybudovali dokonalý systém hospodárnosti v kulturně sociálních opatřeních. Nemáme vědecky propracované a mobilisační normy výdajů, které by nám ulehčily sestavení státního rozpočtu i kontrolu jeho plnění.

Nejde tu však o organisační shora prováděná opatření. Jde o iniciativu pracujících, o přesvědčeni pracovníků v kulturním životě, že je třeba zacházet s prostředky vyprodukovanými našimi dělníky vskutku účelně a hospodárně.

Rok 1952 zůstane mezníkem ve vývoji organisace naší vědy, protože bylo přikročeno ke zřízeni Československé akademie věd, Slovenské akademie věd a Československé akademie zemědělských věd. Akademie, jak jí rozumí socialismus, má být organisátorem a nítitelem vědeckého pokroku. Rozpočtová částka blížící se téměř jedné miliardě Kčs je důkazem, že náš stát zabezpečuje nejen svobodu rozvoje vědeckého bádání, ale staví je i na pevnou hospodářskou základnu.

Výdaje na obranu a bezpečnost našeho státu činí celkem 9,7 % úhrnu státních výdajů. Je to částka poměrně značná, ale bylo by chybou nepostavit se čelem ke skutečnosti a nebýt připraven hájit věc míru v případě ohrožení všemi silami a prostředky.

Vládní prohlášení ze dne 16. t. m. o tom praví:

"Naše armáda se opírá o stále se rozvíjející průmysl, který ji zabezpečuje v rostoucí míře všemi materiálními potřebami. Náš pracujicí lid nebude ani nadále litovat žádných obětí, aby dával své armádě všechno, co potřebuje pro úspěšnou obranu vlasti."

Správní státní orgány si vyžadují nákladu 18,8 mld Kčs. V posledních letech bylo sice podniknuto mnoho opatření ke zlevněni státního aparátu, avšak všechny možnosti zjednodušení, lepší organisace práce a zlevnění státní správy nejsou dosud zdaleka vyčerpány. Je zapotřebí jít důsledně po linii zmenšování státního aparátu a především je potřebí zamezit jeho zbytnění.

Zavedením mzdových fondů byla v roce 1952 značně upevněna kázeň a byly vytvořeny předpoklady pro dokonalejší sestavení plánu práce na rok 1953. Přesto však nemohlo toto opatření zcela zabránit vzrůstu správního aparátu v některých úsecích. Globální ukazatelé plánu práce je třeba doplnit podrobnými rozvrhy podle úkolů té které organisace. Proto se strana a vláda při schvalováni státního plánu hospodářského rozvoje na rok 1953 usnesly, aby byla zavedena systemisace všech správních pracovních míst.

Novým úkolem, který při tom připadá finančním orgánům, je registrace schválených systemisovaných osobních stavů administrativních pracovníků, výše mezd a jejich měsíčních průměrů, mzdových fondů a správní a hospodářské režie.

Rád bych se ještě zmínil o rozpočtech národních výborů, které podle nové zákonné úpravy (zákon č. 81/1952 Sb.) jsou samostatné a vyrovnané. Národní výbory již nečerpají ze státních prostředků bez ohledu na to, jakých příjmů samy dosáhly, nýbrž musí držet svoje výdaje v mezích svých skutečně dosažených vlastních příjmů a v mezích plánovaných přídělů ze státních daní. To je jim pobídkou, aby se aktivně staraly o splnění plánu státních příjmů a aby se tak staly aktivními činiteli státní moci pracujícího lidu i na tomto poli.

Letos jsou do soustavy hospodaření národních výborů po prvé přímo zapojeny podniky místního průmyslu a komunálního hospodářství svými příděly a odvody, takže se jejich hospodářské výsledky přímo projevují v hospodaření národních výborů. Tak se dostáváme k tomu, aby byl vzbuzen i finanční zájem národních výborů na funkci uspokojení potřeb obyvatelstva.

Celkové výdaje národních výborů jsou stanoveny v návrhu státního rozpočtu částkou 70,1 mld Kčs, a jejich vlastní celkové příjmy částkou 15,1 mld Kčs; rozdíl ve výši 55 mld Kčs je hrazen přídělem ze státních daňových příjmů.

Národní výbory jsou základním článkem organisace naši společnosti. Jejich činnost se přímo týká milionů našich občanů a jejich denního života. Valná většina jejich rozpočtových výdajů (65,2 %) jde na kulturní a sociální opatření, na bezprostřední péčí o obyvatelstvo. Národní výbory jsou odpovědny za to, jak jsou obyvatelstvu poskytovány místní služby, jak na příklad pracují opravářské a údržbářské dílny. Odvody komunálních podniků, které dříve plynuly do rozpočtu ministerstva vnitra, tvoří dnes hlavní složku vlastních příjmů národních výborů. Protože národní výbory hospodaří jen v rámci svých příjmů, je v jejich vlastním zájmu, aby kontrolovaly hospodaření komunálních podniků, jejich účetnictví, zásoby, mzdové hospodářství i cenovou kalkulaci. Nezastírejme si, že právě v těchto směrech nebylo dosud všechno vykonáno, a uvědomme si, že nesprávné plnění funkce komunálních podniků, předražování, nesolidní a zdlouhavé práce i to, že se namnoze člověk v čas potřeby pomoci podniku těžko dovolá, působí mnoho škod a tedy i spravedlivého rozhořčení.

Na tomto poli tedy čeká naše národní výbory ještě mnoho práce a mnoho odpovědnosti. Jde tu jak o činnost komunálních podniků, tak o jejich vlastní finanční hospodářství. Odstrašujícím příkladem špatného finančního hospodaření byl sdružený komunální podnik v Karlových varech, kde finanční hospodářství a administrativa vůbec tvořily neproniknutelnou spleť, kde se nevedlo provozní účetnictví, kde nebylo kontrolní oddělení, kde bujely zlořády jako fingované nákupy materiálu, machinace s motorovými vozidly, černé mzdy atd. Výsledky hospodaření tu ovšem byly ztrátové a podnik vstoupil na jaře loňského roku do likvidace.

Soudružky a soudruzi, paní a pánové, státní rozpočet je v našem hospodářství souhrnnou bilancí úkolů, které před nás staví pro běžný rok náš pětiletý plán. Zabírá v sobě gigantické úkoly naší investiční výstavby, úkoly plynoucí nám z rozvíjení našich plánovaných kulturních i sociálních opatření, úkoly obrany naší státní bezpečnosti, úkoly, plynoucí z budování našeho lidově demokratického státu, úkoly i našich, lidu v jeho běžném životě nejbezprostředněji sloužících útvarů: národních výborů a komunálních podniků.

Rok 1953 bude po věky poznamenán dvěma pro všechny pokrokové lidi světa tragickými událostmi: odchodem soudruha Stalina a odchodem soudruha Gottwalda. V duchu obou těchto velikých lidí je jít neoblomně a pevně a s budovatelskou radostí vpřed a uvádět v život jejich dílo, uctívat jejich nehynoucí slávu pomníkem nad kámen i spěž pevnějším: oddanou a poctivou prací na díle socialismu.

Soudružky a soudruzi, paní a pánové, navrhuji jménem vlády, aby Národní shromáždění schválilo návrh rozpočtového zákona a státního rozpočtu na rok 1953 tak, jak vám byl předložen. Tento návrh vyrůstá z velikých úspěchů, kterých dosáhl náš pracující lid vedený Komunistickou stranou Československa v čele se soudruhem Gottwaldem. Je projevem veliké a stále se rozvíjející síly našeho hospodářství a napomáhá dalšímu růstu sil naší vlasti. Je nástrojem budování míru. Je v něm vyjádřena ohromná dynamika rozvoje našeho hospodářství, dynamika plynoucí z tvořivé iniciativy svobodné masy pracujících. Návrh rozpočtu klade před nás všechny veliké úkoly, které však mohou být splněny, budeme-li se řídit zásadami vytyčenými soudruhem Gottwaldem na celostátní konferenci Komunistické strany Československa v prosinci minulého roku a budeme-li se řídit zářivým příkladem pracujícího lidu Sovětského svazu.

Po vítězném únoru jsme se dali do práce na plnění prvních úkolů pětiletky. Nyní se blížíme k jejímu splnění a v některých oborech i překročeni.

Státní rozpočet je směrnice díla tedy: pod vedením naší rodné, Komunistické strany Československa, pod vedením našeho presidenta Antonína Zápotockého vpřed k jeho uskutečnění! (Dlouhotrvající potlesk.)

Předseda (zvoní): Děkuji soudruhu ministrovi za jeho projev. Dávám slovo předsedovi rozpočtového výboru a zpravodaji ke státnímu rozpočtu na rok 1953 posl. Valo.

Zpravodajca posl. Valo: Súdruhovia a súdružky. Vážení priatelia!

Predložený štátny rozpočet na rok 1953, na posledný rok Gottwaldovej päťročnice, predstavuje úhrnnú sumu v príjmoch 435,207,287.000 Kčs, vo výdavkoch 430,910,216.000 Kčs a predpokladá prebytok 4.297,071.000 Kčs. Úlohy, ktoré pred nás stavia posledný rok päťročnice, sú veľké. Náš pracujúci ľud a jeho vlád zaisťujú na splnenie týchto veľkých úloh potrebné peňažné prostriedky. Splnenie týchto úloh smeruje k uspokojeniu stále rastúcej životnej a kultúrnej úrovne našich pracujúcich a práve preto, aby tento cieľ bol dosiahnutý, treba neustále zvyšovať našu výrobu a využívať najvyššiu techniku. Sme si toho jasne vedomí a preto sa náš rozpočet predovšetkým sústreďuje na ďalšie rozšírenie a upevnenie našej priemyselnej a poľnohospodárskej výrobnej základne a výroby vôbec. (Predsedníctvo prevzal podpredseda dr Polanský.)

Náš štátny rozpočet, ktorý je dôležitým nástrojom rozvoja nášho národného hospodárstva, je rozpočtom mieru, ako to vyplýva za samej hospodárskej základne nášho ľudovodemokratického štátu. Je výrazom tej mierovej politiky nášho ľudu a vlády, ako o nej v minulom týždni hovoril predseda vlády Viliam Široký vo vládnom vyhlásení. Všetky položky štátneho rozpočtu sú svedectvom toho, že naša socialistická výstavba, slúžiaca záujmom našich národov, je vedená zachovaním a upevnením mieru medzi národmi, je vedená zásadou upevnenia a zabezpečenia samostatnosti a nezávislosti našej vlasti, je vedená zásadou zaistiť šťastie a blaho nášho ľudu. Naše budovanie, rozširovanie našej hospodárskej základne a stavba našich priemyselných gigantov budú slúžiť zabezpečovaniu a uspokojovaniu stále rastúcich materiálnych a kultúrnych potrieb nášho pracujúceho ľudu. Táto hospodárska základňa zároveň slúži a bude slúžiť zabezpečeniu našej štátnej a národnej nezávislosti, slobode našich národov. Budovaním nášho nového priemyslu a rozširovaním našej výroby rastie aj obranyschopnosť našej republiky, a to je tiež veľkým prínosom našich národov v boji za zachovanie svetového mieru. (Potlesk.)

My si prajeme mier, nemáme žiadnych ani územných, ani iných požiadaviek voči žiadnemu štátu. Plne rešpektujeme národné a štátne záujmy každého národa. Je pre nás samozrejmé, že tak, ako milujeme svoj štát, svoju slobodu a nezávislosť, ctime a vážime si slobodu, nezávislosť a práva na svojský život národov iných. Chceme, aby takéto vzájomné právo a úcta boly vodidlom vo všetkých medzinárodných rokovaniach. Vychádzame z múdrych slov s. Stalina, že môžu byť dva rôzne systémy spoločenského zriadenia vedľa seba v mieri, len je treba, aby bol vzájomný rešpekt a úcta k právu národa, aby mohol žiť podľa svojho tak, ako to tomu-ktorému národu vyhovuje. (Potlesk.)

Kapitalistický a socialistický svet môžu v mierovom súťažení dokázať, ktorý svet má životnú oprávnenosť. Mierovým súťažením sa najlepšie ukáže výhoda toho-ktorého spoločenského poriadku. Sme za okamžite uzavretie mieru na Kórei.

Sme za jednotné mierumilovné demokratické Nemecko. No do tej doby, kým nebudú dané všetky podmienky našej bezpečnosti, kým nebude mier zaručený vzájomným odzbrojením, nedáme sa nikým pomýliť. Ani nech nikto neráta s tým, že nás bude môcť prekvapiť. Budeme ďalej posiľňovať našu obranyschopnosť, budovať našu armádu a vybavovať ju všetkým potrebným, aby nepriateľ nikdy nemohol počítať s ľahkou korisťou. Po boku velikého Sovietskeho sväzu a jeho slávnej a nepremožiteľnej armády, v tábore mierumilovných štátov a spolu so svetovým mierovým hnutím mier ubránime. (Potlesk.)