Pri plánovanom rozvoji našich baní a pri zvyšovaní ťažby má rozhodujúci význam zaistenie banského a geologického prieskumu. Za kapitalizmu sa banský a geologický prieskum robil len na najnaliehavejších miestach, a to podľa toho, ako sa to kapitalistom vyplatilo, pri čom sa nepozeralo na zabezpečenie vlastnej surovinovej základne, ale spoliehalo sa na dovoz rudy zo zahraničia. Ako klesala domáca ťažba rúd a stúpal dovoz zo zahraničia v prvej ČSR, ukazuje nám stenografický záznam zo 153. schôdzky Národného shromaždenia z 2. decembra 1931 až reči bývalého poslanca Becku k štátnemu rozpočtu na rok 1932, kde porovnáva percento rudy dovezenej zo zahraničia roku 1910 s rokom 1929 v pomere vyrobeného železa a kde uvádza toto:

"V roku 1910 bolo vyrobené surového železa 10,387.000 q. Spotrebovalo sa rudy 19,916.210 q a zahraničnej 3,952.000 q. Pomer bol: domácej 80 % a zahraničnej 20 %. Roku 1929 vyrobilo sa surového železa 16,445.150 q. Spotrebovalo sa k tomu železnej rudy 28,365.080 q. Z toho bolo 14,325.590 q domácej a 14,039.490 q z cudziny. Teda spotreba domácej klesla o 30%." Rudy sa dovážaly prevažne zo Švédska a Juhoslávie. Tým pochopiteľne vzrástla nezamestnanosť, ktorú chceli zmenšiť tým, že robotníci z priemyslu mali by sa vraj vrátiť k pôde, ak nejakú vôbec mali. Razilo sa heslo: "Musíme naše výrobné pomery prispôsobiť domácej spotrebe a vrátiť sa do bývalého stavu: nazpäť k pôde." - "Musí nastať odliv z priemyslu do pôdohospodárstva."

Teda namiesto rozvoja likvidácia priemyslu a vyhadzovanie robotníkov na dlažbu. Inak je tomu v spoločnosti budujúcej socializmus. Geologický prieskum, doteraz zámerne zanedbávaný, nám má opatriť domácu základňu surovín, ktoré sme doteraz museli dovážať z kapitalistickej cudziny za drahé devízy. Je teda politickou úlohou geologického prieskumu, aby nám pomohol zbaviť sa zbytkov závislosti od kapitalistickej cudziny a rozšíriť domácu rudnú základňu, na ktorej budeme ďalej budovať nás ťažký priemysel. Na úseku geologického prieskumu a tým aj pri rozširovaní našej surovinovej základne škodcovská činnosť protištátneho sprisahaneckého centra napáchala veľké škody. Oneskorenie sa v geologickom prieskume, zavinené škodcovskou činnosťou, nás núti k tomu, aby sme ešte väčšie úsilie vynaložily na tomto úseku a jestvujúce nedostatky čo najrýchlejšie odstránili.

Hlavnými závadami prieskumu bol nedostatok technického vybavenia, predovšetkým súprav, a nedostatok kádrov. Za tejto situácie bol geologický prieskum splnený v r. 1952 takto: Prieskumné práce v metroch robené boly splnené na 97 %. Z toho vrtné práce na 88 %, banské práce na 100 %. Tieto výsledky boly dosiahnuté prevažne na starých strojoch, nakoľko vrtné súpravy, ktoré boly vyrobené v Slováckych strojárňach, neboly kompletné a preto neboly odovzdané včas; závody im nevenovaly dostatočnú pozornosť a nepochopily význam zabezpečenia tejto dodávky.

Staré vrtné súpravy pre nedostatok náhradných súčiastok a riadneho vybavenia sú celkove využité približne na 30 %. Uvediem príklad Západoslovenského rudného prieskumu na jednom pracovisku, kde od 1. februára do 18. februára 1953 5 vrtných súprav R-600 v tvrdosti 8-9 dalo 64 metrov vrtov, zatiaľ čo jedna sovietska súprava M-300 dala od 1. februára do 20. februára 1953 70 metrov vrtov. Rozdiel je v tom, že staré súpravy sa nedajú regulovať a tlačia sa iba vlastnou váhou, naproti tomu nová súprava je zariadená na regulovanie. Nedostatok je aj to, že sa ešte stále vŕta bez tvrdokovu, hoci ide o tvrdé horniny.

Ďalšou otázkou, ktorej si treba povšimnúť a urobiť nápravu pre využitie jestvujúceho technického zariadenia, je to, aby sa nerobily zbytočné vrty. I keď je veľký nedostatok topografických máp, nie je možné ničím odôvodniť bezvýsledné výskumné práce Východoslovenského rudného výskumu v Gemerskom Milhosti alebo Prihradzanoch, kde sa plní plán na niekoľko sto percent, pričom nie sú dosiahnuté žiadne konkrétne výsledky prieskumu, takže pre negatívne výsledky nemôžu byť ani ťažobné práce začaté.

Opačne je tomu tam, kde je predpoklad zásob. Tam sa plní plán až pod 50 %, ako je tomu na Železníku, kde sa plní len na 29 %, v Smolníku na 39 % a pod. Zariadenie treba využiť tam, kde sú predpoklady. Dúfam, že sa tieto chyby odstránia tým, keď sa v budúcnosti nebude merať plnenie plánu podľa jednotky výkonu jedného metra, ale podľa dosiahnutých zásob, čo postupne odstráni aj nedostatok technického zariadenia.

Kritickejšia situácia je v kádrovom zabezpečení. V roku 1952 sme získali niekoľko geológov z vysokých škôl a z väčšej časti sa osvedčili. Sú to absolventi univerzity a zvlášť prieskumného smeru Vysokej školy banskej, ktorí nie sú zaťažení starými predsudkami. No hoci elán u nich je, chýba im ešte prax. Ich počet však nestačí zvlášť preto, že potrebné zabezpečenie geologickej služby v ťažobných závodoch vyžaduje aj skúsené geologické kádre. Neodpustiteľnou chybou je to, že či v závodoch alebo v podniku tento malý počet geológov robí rôzne pomocné práce, a to kresliča, pisárske práce alebo vzorkovanie, pričom zanedbávajú svoju technickú prácu. Skutočnosť je taká, že vládne usnesenia, vydané roku 1952, ktoré majú za úlohu odstrániť doterajšie nedostatky v geologickom prieskume a službe, nie sú plnené dôsledne, ba na mnohých miestach nie sú s nimi ani dostatočne oboznámení, či už v závodoch alebo v podnikoch.

Tak napríklad zriadiť geologické oddelenia v závodoch a vybaviť ich geológmi a kolektormi. Vybudovať chemické laboratóriá pri závodoch i vyškoliť odborníkov-kolektorov. Ťažobným podnikom vyhotoviť presné meračské podklady banských prác a vykonať vzorkovanie rudných blokov. To sú úlohy, ktoré ukladá vládne usnesenie a dodnes to ešte nie je zabezpečené a veľmi málo sa v podnikoch a závodoch o nich hovorí.

V ťažobných podnikoch a veľkých závodoch sa zriaďujú geologické oddelenia pre každodennú dokumentáciu robených vrtných a banských prác. Tieto oddelenia treba obsadiť geológmi a kolektormi. Pre tieto strednogeologické kádre bolo organizované školenie, ako je to vo vládnom usnesení, na ktoré však nie všetky závody poslaly žiakov, aby si mohly oddelenia vybudovať aj so strednotechnickými kádrami, keď nemajú kádre s vysokoškolským vzdelaním. Je potrebné, aby nastala lepšia spolupráce ako doteraz medzi ťažobnými banskými závodmi a závodmi geologického prieskumu. Potom by sa nestalo, že by sa ťažobné závody a podniky sťažovaly, že nie sú im dodávané dostatočné technologické postupy, že nemajú urobené výpočty zásob, čo ukladá aj vládne usnesenie, a tým nemôže byť schvaľovaná výstavba. Taktiež je potrebné, aby výsledky prieskumných prác boly dodávané konkrétnejšie, aby overené zásoby boly dodané v tonách.

Plánovanie geologického prieskumu na rok 1953 sa proti minulému roku zlepšuje. Sú určované úlohy v tonových zásobách rúd, ktoré majú byť prieskumnými prácami overené nielen v metroch, ale pre každú prieskumnú úlohu bol vypracovaný projekt prieskumných prác s potrebnými mapovými podkladmi, lebo bez tohto projektu sa nebudú môcť žiadne prieskumné práce robiť.

Úlohy geologického prieskumu v roku 1953 vyrastajú skoro na trojnásobok. K ich splneniu treba vybudovať podmienky. Aj keď Geologický ústav začína prácu zlepšovať, stále je to ešte málo k tomu, aby sme mohli dobre vypracovať výhľadové plány. Aby ľahšie zvládnul náš Geologický ústav či v Prahe alebo v Bratislave svoje veľké úlohy pri doterajších svojich prácach, nesmie zabúdať ani na usporiadanie starých banských archívov, ktoré by hodne pomohly v prehľade o geologickom prieskume. Do roku 1860 vychádzal v bývalom Uhorsku časopis o geologickom prieskume, ktorý sa tiež nachádza v banských archívoch. Po zastavení tohto časopisu boly vedené prieskumné záznamy v závodoch a ukladané do archívov, s ktorými sa bezpodmienečne treba zaoberať, lebo tam sa dá získať veľmi mnoho poznatkov. Sú náleziská zásob, ktoré na tomto stupni vývoja nemohly byť využité a v prítomnosti by nám hodne pomohly.

Rozpočtová kapitola Ministerstva hutného priemyslu a rudných baní zabezpečila dostatočnú čiastku na rozvoj našej surovinovej základne, a to hlavne pre geologický prieskum. Je potrebné, aby toto bolo v plnej miere využité.

V geologickom prieskume treba venovať veľkú pozornosť politickej práci, organizovaniu boja za urýchlené splnenie vytýčených úloh a boja proti nedostatkom. Je veľmi mnoho pracovísk, kde sa podceňuje politická práca, ba na mnohých miestach sa nežije politickým životom. V dôsledku toho je na veľmi málo pracoviskách zavedené socialistické súťaženie, nové formy práce, prenášanie sovietskych skúseností a pod. Treba organizovať školenie techninima, aby sme si mohli vychovať dobrých odborníkov pre obsluhu našich vrtných súprav, a to hlavne vrtmajstrov a lámačov, ktorých nemáme dostatočný počet práve preto, že v minulosti sme v tak veľkej miere nerobili práce geologického výskumu. Ťažobné závody by maly na niektorých pracoviskách poskytnúť určitý počet skúsených lámačov, ktorí by nám pomohli pri banských výskumoch.

Treba vyzdvihnúť sily, ktoré pomáhajú úplne ovládnuť a prebudovať celé hospodárstvo na socialistické a urýchliť rast výrobných prostriedkov, čo zabezpečuje nezávislosť krajiny a zvyšovanie obranyschopnosti našej vlasti. Mohutne rozvíjať hutný a ťažiarenský priemysel a zacieľovať sa na využitie domácich zdrojov a nerastných bohatstiev. Upevniť priateľstvo so Sovietskym sväzom a ľudovodemokratickými krajinami a tak zabezpečiť svetový mier! (Potlesk.)

Místopředseda Fiala: Dalším přihlášeným řečníkem je posl. Teper, kterému dávám slovo.

Posl. Teper: Soudružky a soudruzi, paní a pánové!

Klement Gottwald vybudoval pevné základy naší nové republiky, vychoval nás v duchu nepřemožitelného učení Lenina a Stalina a stmelil naše národy pod těmito prapory. V tom je záruka, že půjdeme stále vpřed - k lepšímu zítřku. Není síly na světě, která by nás oloupila o vymoženosti slavných revolučních bojů a která by nás znovu uvedla do fašistického otroctví.

Nová, krásnější perspektiva vývoje báňského průmyslu je určována tou historickou skutečností, že v naší zemi se chopila moci dělnická třída. Po první světové válce, kdy se moci zmocnila buržoasie, podléhal báňský průmysl, jakož i celé naše hospodářství, všem nepříznivým vlivům kapitalismu. Bankrot kapitalismu se projevil zejména v báňském průmyslu.

Tato skutečnost je nejlépe charakterisována tím, že za celé období první republiky byl postaven a dán do provozu pouze jediný důl. Důsledkem této politiky naší buržoasie v první republice bylo, že v roce 1929 bylo na příklad odpracováno v kamenouhelném revíru 16,066.573 směn a v roce 1933 již jen 9,083.390 směn. V hnědouhelných revírech bylo v r. 1929 odpracováno 11,026.905 směn a v roce 1933 jen 6,601. 863 směn. V důsledku tohoto bankrotu byli horníci zkráceni na mzdách o 577,200.000 Kčs.

Za takové situace nebylo v hornických rodinách štěstí a radosti, ale sídlila tam bída a zoufalství. Národní hrdina Julius Fučík psal o této bídě našich horníků ve svých reportážích z Mostecka v roce 1932 toto: Zapomnělo se, že na severu hornický pensista s 50 Kč měsíčně musí živit všechny své nezaměstnané syny a dcery, jejich muže a své vnuky. A soudruh Julius Fučík pokračuje: Za války schovávali někteří lidé s vyvinutým smyslem pro historii kousky práchnivého chleba, aby ukázali později dětem, co bylo nutno jísti ve válečných letech. Kdyby havíři byli schovávali své výplatní sáčky, na nichž často po srážkách na daně a různá pojištění zůstalo na obživu rodiny 10,60 Kčs, tyto historické doklady by se nám dnes zejména hodily proti těm, kteří v řadách našich horníků někdy z nepochopení vystupují v zájmu zbankrotělého kapitalismu.

Soudruh Klement Gottwald zvláště pečoval jak o báňský průmysl, tak o jeho pracovníky. Naši horníci mají nejdelší dovolenou, nejlepší národní pojištění, je jim umožněn pobyt v nejkrásnějších rekreačních střediscích. Desítky horníků jsou nositeli nejvyšších státních vyznamenání. V čele závodů, trustů, kombinátů a ministerstva jsou nejlepší hornické kádry. Naše šachty jsou postupně vybavovány moderními stroji, které jsou vymožeností sovětské i naší techniky. V hornických střediscích se provádí výstavba nových obytných domů, kulturních středisek a sociálních zařízení. Za to vše - a ještě jinak zvýhodněni - jsou naši horníci zavázáni velikým díkem našemu nesmrtelnému, čestnému horníku Klementu Gottwaldovi. (Potlesk.)

V důsledku této otcovské péče o náš báňský průmysl zvýšila se těžba uhlí a lignitu v roce 1952 proti roku 1951 o 5,223.450 tun. Avšak přesto nestačíme krýt potřebu našeho hospodářství zvláště v černém uhlí, neboť na ní závisí výroba koksu a železa.

V památný Den horníků v roce 1950 dosáhli jsme v denním plnění plánů těžby podstatných úspěchů. Při této příležitosti nám Klement Gottwald řekl: "A je, myslím, stále ještě dosti toho, co třeba zlepšovat nebo odstraňovat, aby se produktivita hornické práce zvyšovala a náklady na těžbu uhlí klesaly. Není na př. nijak potěšující, že dosti značné procento vytěženého uhlí se získává nedělními a svátečními směnami, prostě šturmovštinou." "Jak jinak by vypadala situace", říká dále s. Gottwald, "kdyby se naši horníci spolu s mistry a techniky naučili lépe využívat pracovní doby, lépe si organisovat práci, lépe používat technických zařízení a strojů i nových dobývacích method a učit se z nevyčerpatelné studnice sovětských horníků."

To je jasná Gottwaldova směrnice, za kterou my musíme bojovat methodou kritiky a sebekritiky, to je cesta, jak si i nadále zachovat čestný název předních budovatelů socialismu.

Dokumentem strany a vlády o zvýšené výrobnosti v ostravsko-karvinském revíru a zavedením nové platové soustavy ve všech revírech byly vytvořeny podmínky, aby na všech pracovištích byla uplatňována promyšlená organisace práce, která je také zárukou maximálního využití strojů a zařízení.

Přesto se dosud nepodařilo odstranit ztrnulost organisace práce a nahradit ji sovětskou cyklickou organisací práce, která je vyšší formou organisace práce na našich šachtách.

V únoru t. r. mělo být podle příkazu ministra 180 cyklujících porubů. Normativ však splnilo jen 111. V březnu jich mělo býti 197, ale normativ splnilo jen 109 porubů.

K zavádění cyklické organisace práce se často přistupuje formálně jak se strany vedení závodu, tak se strany vedení odborové skupiny. Graf, na kterém je znázorněn pracovní postup, se často dělá bez důsledné znalosti pracoviště a bez pracovní osádky. Proto pro cyklickou práci často chybějí nejzákladnější věci, jako dobře stmelený pracovní kolektiv, nářadí výborné jakosti, dřevo a organisace odtěžení.

Cyklická organisace práce vyžaduje boj odborové organisace za nového technika, schopného prosazovat a hájit věc dělnické třídy ve výrobě. Zavádět cyklickou organisaci práce předpokládá u našich techniků vysokou odbornou znalost a politické uvědomění. Všude tam, kde se u našich techniků tyto znalosti projevují, si pracovní kolektivy za pomoci techniků a inženýrů a zejména stranické organisace a dobrou prací revoluční odborové skupiny rychle osvojují zásady sovětské organisace práce a dosahují zvýšeného výkonu.

Tak tomu je na dole Ludvík, kde technici Drobíš, Zotyka a jiní se skutečně postavili do čela kolektivů pracujících v cyklu a neustále společně s funkcionáři strany a hlavně s úsekovými důvěrníky řeší na pracovišti problémy výroby a radí se o odstraňování zjištěných závad a nedostatků. Spolupráce všech složek na dole Ludvík umožňuje právě pomocí prací v cyklu plnění předmájových závazků. Plnění plánu za měsíc březen - 120 % - nejlépe dokazuje, jak cyklická organisace práce pomáhá k stmelení kolektivů a zvyšování těžby uhlí.

Výrobní porady, které se začínají zejména na Ostravsku vžívat, jsou nejosvědčenější organisační formou účasti celých kolektivů na řešení organisačně-technických problémů výroby. Proto je potřeba výrobní porady ještě více orientovat na pomoc technickým kádrům, aby naši technici byli schopni zvládnout své organisátorské úkoly. Výrobní porady hrají také důležitou úlohu v boji za splnění příkazů soudruha ministra v časových lhůtách, účinně pomáhají bojovat proti byrokratickému řízení organisace práce a napomáhají upevňovat státní a pracovní disciplinu.

Velké reservy máme ještě v nedostatečném využívání strojů. Naši horníci se ku příkladu někdy oprávněně brání proti nasazování vrubovek, jejichž pomocí se pracovní výkon zmnohonásobí, protože vedoucí závodu současně s jejich zaváděním neprovádějí nutná technická opatření k odstranění prašnosti, kterou tyto stroje způsobují.

Někde však je třeba překonávat i jiné námitky při zavádění strojů na šachtách. Odborové skupiny Revolučního odborového hnutí musí proto plnit správně svůj úkol revoluční výchovy pracujících a u každého horníka a technika vyvolávat snahu dávat republice více a více uhlí.