Ministerstvo paliv vypracovalo pro každý revír a pro naftové závody příkaz, jak je nutno v tomto roce zajišťovat těžbu. Tyto příkazy ministerstva se v mnohých revírech neplní proto, že příkaz se dosud nestal prvořadou bojovou záležitostí každého horníka a technika. Mnohdy jsou to ještě pozůstatky nezdravého byrokratismu v řízení výroby, které brání hospodářským orgánům zajišťovat základní výrobní úkoly v úzké součinnosti s jednotnou odborovou organisací horníků.

Jedním z prostředků, jak odstranit tyto nedostatky, je soutěž Ostrava-Most a soutěž Sokolov-Kladno, která je zaměřena na odstranění úzkých profilů a na soustředění všeho úsilí o úspěšné splnění plánu.

Výsledky některých bojů - hlavně v největším revíru ostravsko-karvinském a mosteckém - dokazují, že soutěž se stává stále více záležitostí všeho osazenstva. V mosteckém revíru na dole Pluto si zpevnili předmájový závazek a nasadili mohutné pracovní tempo, takže ke konci února dali 7.750 tun uhlí navíc. I v březnu přes poruchy narubali o 3.445 tun uhlí navíc.

Velikou zásluhu na těchto úspěších má vnitrozávodní soutěž komorářů a razičů chodeb, kteří vyhlásili svůj závazek a bojují o nejlepší umístění v soutěži. Právě tak na dole Ludvík v Radvanicích v ostravsko-karvinském revíru, protože je osazenstvo denně seznamováno s výsledky soutěže Ostrava-Most, jsou horníci mobilisování k neustálému plnění a překračování plánované těžby uhlí.

Stále více se rozvíjí iniciativa jednotlivců i kolektivů v soutěži Ostrava- Most. Z iniciativy Gavlasovy party rozvíjí se hnutí za splnění plánu, a již v pátek a v sobotu těží posádka navíc. Iniciátorem k zavedení pátkařského hnutí na Slovensku je soudruh Biritz a výsledky, kterých bylo dosaženo v celém slovenském uhelném revíru, jsou velmi pěkné. Na konferenci nejlepších pracovníků, která byla ve dnech 11. a 12. dubna t. r. v Handlové, vyhlásili soudruzi za spoluúčasti techniků i havířů krásný závazek, že slovenské uhelné baně vytěží na počest 1. máje 25.600 tun uhlí nad stanovený plán; z toho vytěží Handlovské uhelné baně do 1. Máje 3.514 tun uhlí, Novácké uhelné baně 12.500 tun uhlí navíc, celkový výkon zvýší o 5 %, vyškolí v kursech 200 šramačů a 200 odborníků pro nakladače.

Právě tak při vyhlášení soutěže Sokolov-Kladno byly pracujícími z obou revírů vyhlašovány nové závazky a mnohé byly ještě zlepšeny. Osazenstvo dolu Dukla se zavázalo, že splní plán do 12. prosince 1953. Zástupci dolu A. Zápotocký v Kladně vyhlásili, že splní plánované úkoly do 19. prosince 1953.

Pravidelná kontrola plnění všech závazků přinese úspěšné splnění plánované těžby. Dokazují to především dva doly, o kterých jsem již mluvil, a to důl Ludvík, který v soutěži s dolem Kohinoor vytěžil o 20,3 % uhlí nad plán, a důl Pluto, který jako soupeř s Vítězným únorem vytěžil nad svůj stanovený plán 11.205 tun uhlí.

To jsou radostné výsledky velké tvůrčí iniciativy horníků, techniků, brigádníků a hornických učňů. Budeme však všemi prostředky usilovat i nadále o to, abychom si osvojili, jak nás tomu učí náš president republiky soudruh Zápotocký, odborářskou politiku, která je vyjádřena denní péčí odborářů a vedení závodu o pracovní podmínky našich dělníků, která je vyjadřována systematickou prací mezi našimi horníky, která je vyjadřována nevídanou péčí o růst produktivity práce, aby byla zajištěna soustavně stoupající životní úroveň našich horníků a techniků.

Jménem všech havířů a techniků v báňském průmyslu slibuji, že naší horníci a technici budou plnit veliký odkaz Klementa Gottwalda a že se budou řídit v boji za dostatek uhlí velikým příkladem slavných sovětských horníků. (Potlesk.)

Místopředseda Fiala (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je posl. Kozelka. Dávám mu slovo.

Posl. Kozelka: Soudružky a soudruzi!

Dnes, při projednávání státního rozpočtu na rok 1953, chci zaměřit vaši pozornost, ale především pozornost našich pracujících k jednomu z nejdůležitějších činitelů, majícímu mimořádný vliv na splnění či nesplnění našeho národohospodářského plánu jehož výsledky se musí projevit ve státním rozpočtu.

Tímto důležitým činitelem je naše hutní výroba, plné využití její kapacity, neboť na hutích, na hutnících závisí do značné míry, zdali dostanou naše závody dostatek materiálu, potřebného k plnění plánu. Podle rozsahu výroby hutního průmyslu je určována schopnost státu rozvíjet ostatní průmysl. Rozvoj průmyslu je jedním z nutných a nezbytných předpokladů vzrůstu životní úrovně pracujícího lidu a předpokladem pro uplatnění základního ekonomického zákona socialismu, formulovaného s. Stalinem. Proto má naše hutní výroba rozhodující vliv na rozvoj průmyslu v našem plánovaném hospodářství. Proto miliony pracujících v ostatních odvětvích průmyslu upírají svoji pozornost k těm, kteří mohou dát více železa a oceli, k našim hutníkům. Stojí zde proto otázka, zda je možno v našich vysokých a ocelářských pecích vyrobit více železa, více oceli pro náš průmysl.

Na tuto otázku dávají odpověď hutníci sami. I když plán zvýšení hutní výroby není ještě plněn tak, jak by bylo žádoucno, přesto přese všechno je zapotřebí vidět, že rozvoj naší hutní výroby pokračuje rychlým tempem. Srovnáme-li výrobu surového železa v celostátním měřítku, vidíme, že byla koncem roku 1952 o 37 % vyšší v porovnání s rokem 1937. Ocele jsme vyrobili proti roku 1937 dokonce o 62 % více a válcovaného distribučního zboží o 49 % více. Tato čísla mluví jasnou řečí o tom, jak stoupá výrobnost hutního průmyslu a jak je zajišťována základna socialistické industrialisace.

Za tento rozvoj našeho hutního průmyslu děkujeme především našemu nejlepšímu příteli a spojenci, Sovětskému svazu, od něhož čerpáme všechny pokrokové methody, jak od Privalova, Mercimova, Filipova, tak i skvělé rady a zkušenosti s. Mališeva. To je značná pomoc našim hutím k rychlejšímu rozvoji a tyto bohaté sovětské zkušenosti je zapotřebí uplatňovat v našem hutním průmyslu v daleko větší a širší míře. Jak nám tyto bohaté sovětské zkušenosti pomáhají, je vidět na př. v SONP na Kladně, kde právě za pomoci těchto zkušeností překonali v ocelárně I. a II. v loňském roce dlouhotrvající neplnění plánu, takže od měsíce října až do dneška neustále překračují výrobní plán.

Přes tyto velké a nepopiratelné úspěchy je však zapotřebí vidět i některé vážné nedostatky v naší hutní výrobě.

Komunistická strana Československa a naše vláda se zabývaly 9. listopadu 1951 nedostatky v hutní výrobě a přijaly řadu důležitých usnesení ke zvýšení výroby hutního průmyslu. Zde však je nutno konstatovat, že toto usnesení není důsledně plněno, neboť bylo jak se strany vedení závodu, tak se strany značné části pracujících prováděno jako nárazová akce. Plněno bylo především se strany vlády, neboť jenom ve Spojených ocelárnách na Kladně bylo od r. 1951 postaveno a zařízeno 19 umyváren pro několik tisíc mužů a žen. K tomu přistupuje dále výstavba jídelny závodu Koněv, kde se denně stravuje 3.500 zaměstnanců. Dále bylo provedeno rozšíření ambulatoria, byla provedena přestavba a adaptace bývalého hotelu akcionářů, z něhož byl vybudován Dům oddechu pro pracující, který se stal střediskem politického a kulturního života pracujících Spojených oceláren. Důkazem péče vlády o pracujícího člověka je vybudování zdravotního střediska, jídelního koutku, učňovského střediska v kovárnách a hlavně pak výstavba moderních bytových jednotek, kterých bylo postaveno do dnešního dne 1.360 a ve stavu rozestavěnosti jsou další 204 jednotky. Na tyto stavby bylo vcelku vynaloženo 460 mil. Kčs. Podobně se vláda stará o výstavbu bytů i sociálních a kulturních zařízení pro naše hutníky i v ostatních krajích republiky.

Péče strany a vlády o pracující hutníky je nutná proto, že kapitalisté v minulosti zanedbali vše, co by ulehčilo těžce pracujícím hutníkům jejich práci. Na odstranění dřiny a usnadnění dělníkovy práce neměli kapitalisté zájmu, neboť za vraty závodů čekaly tisíce nezaměstnaných. V důsledku toho se kapitalisté nemuseli ohlížet ani na zdravotní a sociální zařízení ve prospěch dělníků. Tehdy hřebík zatlučený do trámu v dílně, kam si dělník pověsil kabát musel nahradit dnešní moderní šatnu. Kbelík potajmu svařený z odpadového plechu nahrazoval tehdy umyvárnu s koupelnami, vybavenou sprchami. Vzbuzuje proto údiv, když na příklad ve Spojených ocelárnách na Kladně musí ještě dnes uvědomělí dělníci bojovat proti starým zvykům. Na některých místech se dělníci ještě nevypořádali se starodávným používáním různých hrnců a kbelíků, a to jenom proto, aby se soudruzi mohli umýt před skončením pracovní doby, neboť chodit předčasně do šaten a umyváren je zakázáno. To jsou nedůstojné zjevy, které už dávno měly z našich závodů zmizet spolu s těmi, kdož dělníka k těmto nedůstojným zjevům nutili. Je to jasné porušování pracovní discipliny.

Jestliže strana a vláda svou péčí o hutníky jim zajistila ono čestné postavení, které jim právem přísluší, zavazuje to současně pracující v hutnictví, aby důsledně bojovali proti nedostatkům při plnění usnesení strany a vlády o zvýšení výroby hutního průmyslu.

Jedním z vážných nedostatků je vysoká zmetkovitost, která se na příklad ve Spojených ocelárnách v závodě Koněv zvýšila za uplynulý rok o 11,12%. Samo vedení závodu nevytváří všechny předpoklady k tomu, aby se procento zmetků snížilo, neboť kalkuluje s poměrně značným procentem zmetků, kterážto okolnost nemůže mobilisovat, ale naopak pracující demobilisuje a zakrývá nedostatky technologické discipliny. Velkým nedostatkem při plnění usnesení strany a vlády je dále značná fluktuace zaměstnanců, jejichž zapracování trvá vždy určitý čas, avšak po zapracování odcházejí, protože jim není věnována náležitá péče a pozornost.

Značné nedostatky se projevují v nedodržování plánu oprav, které nejsou dostatečně a včas prováděny, dále v nedodržování technologických postupů a hlavně v porušování pracovní discipliny. Naši taviči plně potvrzují, že plán, ať je jakkoli napjatý, lze splnit, bude-li odstraněna řada primitivních nedostatků v jednotlivých závodech a na pracovištích. Spočívá to především v dobré organisaci práce. Tu však narušují mnohdy pracovníci jednotlivých podniků a dokonce i pracovníci hlavních správ jednotlivých ministerstev. Není žádným tajemstvím, prozradíme-li, že ve Spojených ocelárnách na Kladně se do měsíce vystřídá až 800 různých urgentů, kteří přicházejí a zdůrazňují svoje požadavky na materiál jako přednostní. Většina těchto pracovníků mává podnikovému řediteli různými bumážkami, mnohdy podepsanými i samými ministry, a žádají předsunutí svého programu před program druhých sektorů. To je neudržitelný stav, neboť valcíři jsou potom nuceni několikrát za den měnit válcovací stolice, chtějí-li vyhovět přání jednotlivých interventů. Takovýmto způsobem jsou vytvářeny podmínky pro neúměrně vysoké procento ztrátových časů, které jsou ztráveny neproduktivní prací.

Zde by mělo ministerstvo hutí daleko lépe a odpovědněji koordinovat požadavky jednotlivých sektorů a za žádných okolností nepřipustit zásahy v jednotlivých závodech bez ministerstva hutí.

Úkoly uložené našim hutím v posledním roce Gottwaldovy pětiletky jsou značně zvýšeny. Zvýšení výroby železa, oceli a válcovaných výrobků musí být v našich hutích zajišťováno zejména lepším využitím nynějšího zařízení hutí, zaváděním a uplatňováním správných technologických postupů, rozšiřováním nových forem práce a důsledným uplatňováním usnesení strany a vlády. Ke zlepšení využití kapacity je třeba dále zlepšit zejména masově politickou práci všech složek a v úzké spolupráci s vedením závodu zajistit realisaci podnětných připomínek pro zlepšení organisace práce, které přinášejí naši pracující. Všichni pracující v našem hutním průmyslu si musí být vědomi velké odpovědnosti před naší republikou, neboť neplnění plánu v hutním odvětví způsobuje značné disproporce v celém našem národním hospodářství a ohrožuje tak i celoroční splnění národohospodářského plánu. Rovnoměrné plnění plánu v našich hutích má a musí zajistit netušený rozvoj našeho průmyslu a našeho hospodářství.

V hutích našeho kraje se v loňském roce široce rozvinulo socialistické soutěžení na počest XIX. sjezdu KSSS a k výročí Velké říjnové socialistické revoluce, které bylo zaměřeno na snížení ztrát a plnění plánu výroby železa a oceli. I v letošním roce se na základě usnesení vlády a ÚTO rozvíjí slibně socialistické soutěžení mezi jednotlivými pracovními kolektivy, provozy a hutními závody. To je jedině správná cesta, chceme-li odstranit nedostatky projevující se při plnění usnesení strany a vlády o zajištění hutní výroby. (Předsednictví převzal místopředseda Žiak.)

V měsíci březnu dosáhly takto mnohé provozy našich největších hutních závodů větších výrobních úspěchů než v předešlých měsících a splnily plán. Avšak čtvrtletní plán nebyl v některých provozech splněn a tak skvělé pracovní úspěchy zejména třineckých hutníků, ocelářů staré ocelárny VŽKG a Spojených oceláren na Kladně jdou ve značné míře na vyrovnávání schodků těch provozů a závodů, které plán neplní.

Veřejná výrobní prověrka v hutních závodech, kterou zahájila redakce Rudého Práva, vyvolala velký ohlas mezi našimi hutníky. V duchu hesla výrobní prověrky "Více železa a oceli republice" se v hutním průmyslu stále více rozvíjí předmájové soutěžení za splnění plánu před stanovenou lhůtou. Pomocí veřejné výrobní prověrky odhalují naši taviči a hutníci nedostatky výroby a jejich slova svědčí o tom, že našim dělníkům již dávno přestalo být jedno, zda plán plní či nikoli. Soudruh Klekner z vysokých pecí NHKG ukazuje na příčinu, proč naše největší a nejmodernější vysokopecní agregáty neplní plán. Ukazuje, že je to malá koordinace mezi výrobními úseky, jejichž provoz navzájem souvisí, a to mezi vysokými pecemi, koksovnou, ocelárnou a závodní dopravou, že není důsledně dodržován grafikon. Smířlivost k nedostatkům a jejich nedůsledné odstraňování je jednou z hlavních příčin, proč nejsou závady rychle odstraňovány a co brzdí při plnění plánu.

Ani tavičům ve Spojených ocelárnách na Kladně není jedno, že za posledních 19 měsíců ani jednou u vysokých pecí nesplnili měsíční plán. "Manko rostlo každým dnem proto, že usnesení strany a vlády o hutích bylo plněno jen v několika bodech, a to ještě spíše formálně" říká s. Böhm, tavič vysoké pece Spojených oceláren v Kladně. "Grafikony byly sice vypracovány, ale málo se podle nich pracuje pro poruchy v dopravě. Místo hledání příčin nedostatků a možnosti nápravy především ve své práci a její organisaci volili jsme pohodlnější cestu a hledali jsme příčinu nedostatků všude jinde, jenom ne u sebe. Na schůzi, kde jsme projednali neutěšený stav neplnění plánu, přišli nám naši technici ochotně na pomoc se svými výpočty. Samotné výpočty však více železa ještě nedají. Plán se neplnil, nebyly tudíž ani prémie za překročení plánu. To vedlo mnohé pracovníky ke svádění viny pouze na ministerstvo, které nezajistilo dost výkonných dmychadel ani nejbohatší vsádky tak, jak slíbilo."

Celostátní konference naší strany dala všem pracujícím a také našim hutníkům jasnou odpověď na otázku, co je třeba dělat, abychom rychleji šli kupředu do šťastného života v socialistické společnosti. I pro naše hutnictví platí, aby se o mnoho zvýšila politická a odborná úroveň našich vedoucích pracovníků v hospodářství. I pro hutnictví platí, že je třeba dodržovat pracovní disciplinu a nepřipustit, aby byla porušována kýmkoli shora až dolů. I pro hutnictví platí, že je třeba soustavně kontrolovat usnesení strany a vlády a skoncovat se stavem, kdy pri zjištěných nedostatcích a závadách nejsou okamžitě učiněna opatření k jejich odstranění. I pro hutnictví platí, abychom lépe podněcovali a organisovali iniciativu zdola, socialistické soutěžení a novátorství, abychom postupně přibližovali technickou úroveň celého širokého kolektivu pracovníků úrovni pracovníků předních. Tuto okolnost si uvědomuje převážná část pracujících v našem hutním průmyslu. Příklad vysokopecařů a ocelářů v Třinci a ve Dvoře Králové, kteří za stejných podmínek jako ve všech ostatních závodech dosahují trvalých úspěchů, ukazuje všem pracovníkům hutního průmyslu, že plán je možno plnit, budou-li energičtěji odstraňovány primitivní nedostatky v organisaci práce, přísněji dbáno dodržování technologických předpisů a v daleko větším měřítku používáno sovětských zkušeností.

Množství připomínek, které mají naši pracující v hutním průmyslu k veřejné výrobní prověrce, svědčí o tom, že osádky vysokých pecí mají jedno přání: splnit a překračovat plán. A plán bude plněn, jestliže směrnice s. Gottwalda, dané na konferenci strany, budeme důsledně dodržovat a uvádět v život. (Potlesk.)

Podpredseda Žiak: Ďakujem poslancovi Kozelkovi. Dávam slovo poslancovi ing. Šmokovi.

Poslanec ing. Šmok: Vážené Národní shromáždění!

Technickou základnou našeho nejpokrokovějšího a nejpevnějšího společenského řádu - socialismu - je široká, všestranná a plánovitá elektrifikace celé země. Tomu nás učili Lenin a Stalin. Na podkladě elektrifikace se rozvíjejí a přebudovávají všechna odvětví národního hospodářství, průmysl, zemědělství a doprava.