Středa 22. dubna 1953

Soudruh Terek z tohoto staveniště si dal závazek, že 18 bytových jednotek splní za 14 dní s počtem 14 lidí. Také tento závazek splnili k narozeninám s. Stalina, takže těchto 18 bytových jednotek ve hrubé stavbě při počtu 14 lidí postavili za 12 dní.

Výsledky v celé stavební výrobě i ve výrobě stavebních hmot by mohly být ovšem daleko lepší, kdyby bylo v plné míře používá o nových pracovních method a způsobů. Toto je hlavní příčinou a brzdou rychlejšího postupu stavebních prací.

Tak na příklad v celé bytové výstavbě bylo použito Tencerova rámu, při jehož použití odpadá zdění do šňůry a vyvazování zdiva, cca pro 20 % výstavby bytových jednotek. Lépe to obstojí s používáním šablony s. Novotného, jejíž princip spočívá v tom, že při zdění jsou příčky současně omítány.

Podle průzkumu HS-4 a podle plánu v r. 1953 má být provedeno 31.220 bytových jednotek. Z tohoto počtu bude provedeno zlepšovacím návrhem s. Novotného cca 2/3, t. j. asi 20.000 bytových jednotek. Časové úspory na 1 bytovou jednotku cca 27 hodin každého pracovníka. Předpokládá-li se provedení zlepšovacího návrhu a z něj vyplývajících pracovních postupů při 20.000 bytových jednotkách v r. 1953, vznikne úspora na pracovních silách, materiálech a režijních nákladech 24,486.000 Kčs ročně.

Je třeba přiznat: orgány ministerstva ani odborová organisace nevyvinuly dostatečného úsilí o zevšeobecnění a rozšíření nejnovějších pracovních method a způsobů. Tak na příklad vsádkování cihel z cihelny až na pracoviště, znamenající výrazem několikerých zbytečných překládek, bylo provedeno cca u 22 % veškeré spotřeby cihel, i když na příkladu staveniště na Stalingradu se v důsledku použití této methody splnil plán produktivity práce na 125 %, kdežto v sesterském závodě Poruba, kde bylo pracováno starým způsobem bez sádkování, byla produktivita splněna za totéž období na pouhých 70 %. Tento způsob byl prováděn v r. 1952 víceméně pokusně a bylo ušetřeno bezmála 1 milionu Kčs a kolem 200.000 cihel. Kdyby v roce 1953 bylo sádkování 210 milionů cihel proti 5 milionům v r. 1952, znamená to úsporu pouze na této methodě cca 80 milionů Kčs.

Obdobně je tomu s otázkou dopravy a zpracování volně loženého cementu ve vagonech a konteinerech. Tímto způsobem bylo dopraveno v r. 1952 61.000 tun, t. j. asi 6 % celkové roční spotřeby a 50 % plánovaného úkolu a přitom bylo dosaženo úspory 2 1/2 % cementu, t. j. 1530 tun, což znamená finanční úsporu bezmála 2 miliony Kčs, nehledě na úspory v papírových pytlích.

Dalším úsekem, ve kterém se skrývají značné reservy pro zlevnění naší stavební výroby, je využití mechanisačních prostředků, zvláště těžkých strojů, které byly v tomto čtvrtletí využity na pouhých 45 %. Celková kapacita ve strojích vzrostla cca o 18 až 21 %. Bude hlavním úkolem ministerstva stavebního průmyslu zajistit řádné využití mechanismů.

Další reservou pro plnění plánu v roce 1953 je odstranění nadměrné absence a fluktuace. Za prvé pololetí r. 1952 představuje absence ve stavebnictví a ve výrobě stavebních hmot 10.000 pracovních sil. Fluktuace se projevuje v tom, že během r. 1952 přišlo do stavební výroby asi 60 % pracovníků v poměru k základnímu stavu a odešlo 57,3 %, takže koncem roku činil přírůstek pracovníků pouhé 2,7 %. Hlavní příčina tkví v tom, že vedení závodů a odborová organisace se zaměstnancům málo věnují, nedávají jim dost příležitosti k odbornému zaškolení i k dosažení vyšších výdělků a neukazují jim perspektivy v jejich novém povolání.

Socialistické soutěžení ve stavební výrobě ani ve výrobě stavebních hmot nestalo se ještě masovým hnutím, avšak tam, kde byly vytvořeny podmínky pro soutěžení, přinášelo krásné výsledky. Jako příklad vzorného závazku je možno uvést závazek zaměstnanců Radotínské cementárny, kteří na podkladě prohloubení socialistické soutěže splní plán v dubnu na 116 %, v květnu na 117 %, v červnu na 118 %, čímž splní pololetní plán na 102 %, aby uhradili manko I. čtvrtletí.

Zaměstnanci národního podniku Zemní práce, Praha, se na počest 1. máje zavázali, že splní plán na I. čtvrtletí v m3 zemních prací do 15. března t. r. Tento závazek byl splněn o 5 dnů dříve, t. j. již dne 10. března 1953.

Osazenstvo stavby tunelů pod Letnou se zavázalo zkrátit termín předání tunelu do provozu o 1 měsíc dříve proti původnímu závazku. Tedy nikoliv k 28. říjnu, jak tento závazek původně zněl, nýbrž k narozeninám primátora hlav. města Prahy, soudruha Vacka. (Potlesk.)

Zaměstnanci Jihočeských cihelen se na počest 1. máje zavázali dohnat manko ve výrobě, způsobené technickou závadou závodu 07 - Vodňany a dlouhotrvajícími mrazy, které činilo ke dni 25. III. 1953 ve velkoobchodních cenách 1,163.000 Kčs a splnit plán za I. pololetí letošního roku o týden dříve, t. j. ke dni 23. června 1953, na 100 %. Splněním tohoto závazku bude pololetní plán plněn na 104 %; porovnáno s rokem 1952 je plnění za I. pololetí o 58,6 % vyšší.

Plánované úkoly r. 1953 jsou v ministerstvu stavebního průmyslu a stavebních hmot cca o 18 % vyšší proti r. 1952. Ve smyslu prohlášení vlády obrozené Národní fronty ze dne 16. dubna letošního roku prohlašujeme jménem celé armády našich stavařů, že všechny úkoly, které pro nás z tohoto vládního prohlášení vyplývají, budeme plnit s ještě usilovnější energií a nadšením.

Aby úkoly posledního roku Gottwaldovy pětiletky mohly být splněny, je nutno zvýšit, podstatně zvýšit, jak řekl soudruh Gottwald ve svém druhém bodě na celostátní konferenci KSČ kvalitu hospodářského vedení na úroveň úkolů před resort postavených.

Ve smyslu této směrnice bude Svaz zaměstnanců ve stavebním průmyslu mobilisovat všechno své členstvo - mistry, techniky, ředitele i odborové funkcionáře k nejširšímu uplatnění stálé a nevyčerpatelné tvůrčí iniciativy našich pracujících.

Povedeme boj za zvýšení produktivity práce, za uplatňování nových pracovních forem a všech bohatých sovětských zkušeností, jakož i zkušeností našich nejlepších pracovníků. Budeme denně mobilisovat celou stavařskou veřejnost pro mohutný rozvoj socialistického soutěžení zaměřeného na zkracování termínů jednotlivých služeb, za lepší a hospodárnější využití materiálu při zlepšení a operativnějším řízení distribuce stavebního materiálu.

Povedeme techniky a mistry k lepší a účelnější organisaci práce, k plnému využití všech mechanisačních prostředků a k úspoře materiálů a stavebních hmot. Vypovíme tvrdý a neúprosný boj všem sabotérům a marodérům a povedeme na půdě odborové organisace širokou přesvědčovací kampaň za odstranění nezdravé absence a fluktuace. Naši stavaři stanou se i v tomto údobí platnou oporou Ústřednímu výboru Komunistické strany Československa i vládě naší republiky.

Myslím, že mohu prohlásit jménem všech našich stavebníků, dělníků, mistrů, techniků i ředitelů, že veliký odkaz, který nám náš nesmrtelný vůdce a učitel soudruh Gottwald odkázal, splníme se ctí. (Potlesk.)

Budeme ještě usilovněji a obětavěji pracovat na svěřených nám úkolech v pátém roce Gottwaldovy pětiletky tak, abychom dokončili všechny práce na Nových hutích Klementa Gottwalda v Kunčicích, abychom urychlili výstavbu mohutných vodních děl, abychom dali našim pracujícím tisíce nových, kulturně a moderně vybavených bytových jednotek, jsouce si vědomi slov soudruha Gottwalda, že na konci celého našeho snažení je třeba vidět živého člověka a starost o jeho dobro.

Tak nás k tomu zmocňují tisíce projevů našich stavebních zaměstnanců, kteří si uvědomují více než kdy před tím poučku velikého Stalina, že nesmíme v žádné době zapomínat na svěřené nám úkoly, a tudíž pod prapory Lenina a Stalina, věrni odkazu s. Gottwalda dobojujeme Stalinovu bitvu a socialismus v naší krásné vlasti uskutečníme. (Potlesk.)

Podpredseda Žiak: Ďakujem posl. Bínovi a dávam slovo pani poslankyni Hruškovej-Rozsypalovej.

Posl. Hrušková-Rozsypalová: Vážené soudružky a soudruzi!

Hlavním obsahem politiky naší strany a vlády je neustále vytvářet předpoklady k tomu, aby byly uspokojovány hmotné a kulturní potřeby obyvatelstva. Snažíme se o to, aby náš život byl krásnější a radostnější, snažíme se, abychom co nejrychleji vybudovali socialismus v naší vlasti. Významná úloha při plnění těchto úkolů připadá též našemu lehkému a potravinářskému průmyslu a našemu státnímu a družstevnímu obchodu.

Soudruh Gottwald na celostátní konferenci naší strany vytyčil úkol, abychom v rámci výrobních možností našeho průmyslu a zemědělství zlepšovali zásobování obyvatelstva předměty denní potřeby, zejména pak, abychom fondy spotřebního zboží uvedli do souladu s koupěschopnou poptávkou. Proto zvyšování výroby, zejména na úseku zemědělském, je hlavním předpokladem, abychom plnili požadavek základního ekonomického zákona socialismu a nezapomínali na to, co zdůraznil soudruh Gottwald, že podmínka splnění prvé části tohoto zákona, to jest "zabezpečování uspokojování neustále rostoucích hmotných a kulturních potřeb celé společnosti", je neoddělitelné od splnění druhé části tohoto zákona, "od neustálého růstu výroby a od nepřetržitého zdokonalování výroby na základě nejvyšší techniky".

Pokud se týká spotřebního zboží, nemůžeme se vymlouvat, že by kapacita našeho lehkého i potravinářského průmyslu nestačila vyrobiti dostatečné množství tohoto zboží. Jsou ovšem potíže v dovážení surovin a proto s. Gottwald na celostátní konferenci KSČ kladl na srdce všem našim hospodářským pracovníkům jak v lehkém, tak i v jiném průmyslu, že si musíme zvyknout vyráběti pro vnitřní trh zboží v hojném výběru a dovezené suroviny hospodárně a vkusně zpracovávat. Bude také třeba hledat nové suroviny z domácích zdrojů pro zboží široké spotřeby a postarat se o to, aby příslušné závody v dostatečné míře vyráběly ono drobné zboží, které nevyžaduje mnoho surovin, energie a pracovních sil a jehož marné shánění často zbytečně ztrpčuje život našich žen. V řadě průmyslových závodů se porušuje státní disciplina pokud jde o kvalitu vyráběných výrobků. Stává se, že se spotřebitelům dostávají do rukou nekvalitní výrobky a zboží neodpovídající předepsaným podmínkám. Na př. spojené ÚP závody, n. p. Štěpánov, dodaly za 1 milion Kčs ložnic, z nichž bylo přes polovinu vráceno pro špatné zpracování. V prosinci minulého roku bylo hlavní správou oděvního obchodu reklamováno zboží za více než 35 mil. Kčs. Hlavní správou Potřeb pro domácnost bylo reklamováno zboží za 27 mil. Kčs. Obchod klenoty a hodinami vrátil ve IV. čtvrtletí minulého roku na 4000 kusů hodinářského zboží a 12.000 kusů zboží z drahých kovů. Těchto několik příkladů ukazuje, že v podnicích se vyrábí ještě velmi mnoho výrobků špatné jakosti, které poškozují národní hospodářství a jsou příčinou nespokojenosti našich spotřebitelů. S takovými nedostatky v práci - zejména v práci lehkého průmyslu se nemůžeme smiřovat. (Potlesk.) Hospodářští pracovníci jsou povinni zajišťovat splnění plánu v každém podniku nejen pokud jde o objem celkové výroby, ale i co se kvality výrobků týče. V tom jim musí pomáhat především naši dělníci. Pracující plným právem zvyšují požadavky na jakost a sortiment výrobků, musí se však každý na svém pracovišti postarat o to, aby i z jeho rukou vycházely výrobky nejlepší jakosti. Musí si uvědomit slova s. Stalina, že zboží je vyráběno ne pro výrobu, nýbrž pro spotřebu.

Nadále platí soudruzi a soudružky, linie daná IX. Sjezdem KSČ, která uložila pracovníkům našeho zahraničního obchodu zmenšovat závislost na trzích kapitalistického západu a zaměřit se na domácí suroviny. Pokud se týká využití našich domácích surovin v lehkém průmyslu, připadá dnes mimořádná důležitost lnu. Avšak této technické plodině a také ostatním technickým plodinám není věnována se strany zemědělských výrobců náležitá pozornost. Pro nedodržení agrotechnických opatření nebyl splněn plánovaný výnos lněného stonku a místo 19 q bylo dosaženo jen 11,7 q z 1 ha. Protože len špatně vzešel, bylo zaoráno 10 % plochy. I výtěžnost dodávaného stonku nedosáhla plánovaných 10 %, ale jen 7 1/2 %. Nebýt těchto ztrát, mohlo být vyrobeno tisíce metrů lněných látek navíc. Místo plánovaného výnosu 3 a půl a semene činil výnos pouze 1,66 q z 1 ha. Nedodržením a nedodáním plánované potřeby stonků i semene byli ochuzeni nejenom zemědělci, ale i lehký a potravinářský průmysl o cennou surovinu a spotřebitelé o tisíce metrů látek a tisíce litrů oleje. Cestu k zlepšení ukazuje vládní usnesení ze 4. 3.1953, které hovoří o opatřeních k zajištění vyšší sklizně, větší výtěžnosti a lepší kvality lnu.

Druhou naší surovinou je vlna. Je třeba rozšířit chov ovcí a snažit se, aby bylo dosaženo většího výnosu střiže a tím získány další miliony metrů vlněných látek. Možnosti k rozšíření chovu ovcí zde jsou. Jen je třeba, aby se stal záležitostí všech našich JZD a státních statků, abychom rychleji uskutečňovali usnesení strany a vlády o bavlně a vlně, poněvadž jen jeho důsledným plněním můžeme omezit závislost dovozu surovin na kapitalistických státech.

V boji za další technický pokrok na úseku získání surovin cestou umělou připadá velká úloha naší vědě, aby svými objevy v úzké spolupráci s pracujícími pomáhala lépe využívat bohatství naší země a obohatila náš průmysl novými zdroji surovin. Iniciativa našich pracujících je nevyčerpatelná. Je jen třeba umět ji pořádně využít. Na př. v brněnské Mosilaně se soudruhům Sojkovi a Dubovému podařilo vyřešit nemačkavou úpravu česané buničiny. Tato nemačkavá úprava má ty přednosti, že pevnost látky je dvojnásobná, nahrazuje tkaninu z vlněné příze a suroviny jsou domácího původu. Pro rok 1953 je v Mosilaně naplánována výroba téměř 3/4 milionu metrů tohoto nového druhu pánských oblekových látek.

Neméně důležitý úkol při rozšiřování výroby zboží hromadné spotřeby mají závody místního průmyslu a výrobní družstva. Národní výbory musí zlepšit řízení těchto podniků a snažit se, aby využívaly více místních zdrojů surovin a odpadových surovin z průmyslu, aby rozšířily druhy toho zboží, po kterém je poptávka. Že jde zlepšit práci dílen místního průmyslu a splnit úkoly na ně kladené, ukazuje výstava pražských komunálních podniků. Pracující pražských komunálních podniků dokázali z odpadových surovin vyrobit 200 druhů drobného spotřebního zboží, po kterém je poptávka.

Stejný úkol, pokud jde o kvalitu a využití našich zdrojů surovin má potravinářský průmysl, který je odkázán při plnění svých úkolů převážně na zemědělskou výrobu a výkup. Hovořila jsem již o některých nedostatcích v technických plodinách, které měly vliv i na plnění úkolů potravinářského průmyslu. Vážnou výstrahou pro budoucnost nám musí být to, že v roce 1952 bylo zaoráno 18 % řepky - v kraji Ústí n. L. 40 % - a na zaorané plochy nebylo zajištěno náhradní osetí olejninami. V roce 1952 bylo vykoupeno o 12.519 tun řepky méně než v roce 1951.

V celostátním měřítku je třeba vyvodit vážné závěry z loňské sklizně a výkupu cukrovky. Přišli jsme o tisíce metráků cukru nejen v důsledku vysokých ztrát při špatném obdělání, ale přišli jsme o tuny cukru v samé sklizni, kdy nám desítky hektarů cukrovky zůstaly pod sněhem. Rozvážněji k plnění úkolů jistě přistoupí družstevníci v Kamenné Vodě na Mostecku, kde si sami vypočítali, že nedostatečnou péčí o cukrovku ošidili národní stůl o takové množství cukru, ze kterého by bylo možno zásobovat obyvatele jejich vesnice po dobu 4 let. Tento nedostatek bude pro ně jistě vážným poučením. Takové špatné výsledky v obcích způsobily, že průměrný hektarový výnos cukrovky v roce 1952 činil 179 q a je mimořádně nízkým výsledkem. Důsledky nedostatečné péče o cukrovku se projevily velmi vážně v bilanci cukru. Nestačí se vymlouvat na nepříznivé počasí. Výsledky prosenického hnutí nám dokazují, že když budeme dodržovat agrotechnické lhůty, budou i výnosy dobré. Příkladem mohou být ovšem družstevníkům a pracovníkům státních statků družstevnici z jednotného zemědělského družstva IV. typu v Kyselovicích, kteří dosáhli na dílci obděláním podle prosenického hnutí 860 q po hektaru. (Potlesk.)

President republiky s. Zápotocký řekl na celostátní konferenci strany: "Jsme sami hospodáři. Tam, kde špatně hospodaříme, budeme se muset omezovat. Špatné hospodářství se vždycky bude vymstívat na životní úrovni. Má-li se více spotřebovat, musí se více vyrábět."

Větší péči je třeba věnovat již od počátku výrobě a výkupu zeleniny. Výkup zeleniny byl loňského roku splněn jen na 61 %. Nesplnění nelze přičítat jen jarním mrazům, ale i nedostatečnému zajišťování výroby a výkupu, zejména u kulaků. Jen v okrese Roudnice nad Labem nedodali kulaci na 30.000 kg zeleniny. Ani letos nebyla ve všech krajích při rozpisu plánu výroby zeleniny dodržena směrnice, aby zelenina byla pěstována především v blízkosti průmyslových center a zpracovatelských závodů a tak aby bylo zabráněno zbytečné a drahé přepravě z jednoho konce republiky na druhý.

Soudružky a soudruzi, je třeba, aby i pracovníci potravinářského průmyslu, zejména cukrovarů, lihovarů a konserváren, zajišťovali již od počátku splnění plánu výroby, radili zemědělcům a byli spolu s ostatními zainteresováni na zvyšování hektarových výnosů a tak pomáhali zabezpečovat dostatek kvalitních surovin pro potravinářský průmysl. Také sběru padaného ovoce a lesních plodin je třeba věnovat větší pozornost. Naše školní mládež a výbory žen nesmí dopustit, aby padaná jablka a ostatní ovoce přicházelo nazmar.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP