Místopředseda Fiala: Zahajuji přerušenou schůzi a dávám slovo dalšímu přihlášenému řečníkovi, posl. Kutišovi.

Posl. Kutiš: Soudružky, soudruzi, paní a pánové!

Rozpočtová kapitola zemědělství bude plně napomáhat našim státním statkům, státním traktorovým stanicím, malým a středním rolníkům - členům jednotných zemědělských družstev dosáhnout cíle, jímž je cílevědomě a bojově zvedat zemědělskou výrobu a být aktivním činitelem při řešení problémů našeho zásobování. Zejména JZD se iniciativně ujímají povinností, vyplývajících z usnesení celostátní konference Komunistické strany Československa, obdělat veškerou půdu jak ve vnitrozemí, tak i v pohraničí.

Jakou mají naši pracující v jednotných zemědělských družstvech, malí a střední rolníci, perspektivu a možnosti k usnadnění tohoto úkolu?

Na to nám odpovídají rolníci sami. Perspektiva je taková:

1. Jsme po prvé v našich dějinách skutečnými pány na své půdě. Zásluhou Komunistické strany Československa půda přešla do rukou nás, kdož na ní pracujeme.

2. Máme velikou možnost učit se od Stalinových lidi, přejímat jejich osvědčené zkušenosti při organisování zemědělské velkovýroby, učit se společné práci a socialistické organisaci práce.

3. Máme veškerou pomoc strany a vlády v zakládání, rozšiřování a upevňování jednotných zemědělských družstev, která jsou jedinou cestou k přechodu vesnice k socialismu za přímé účasti a pomoci národních výborů.

S tímto hrdým sebevědomím odstraňují naši malí a střední rolníci kapitalistickou roztříštěnou malovýrobu, která byla semeništěm bídy, útlaku a vykořisťování.

Proč jsou naši rolníci tak rozhodnuti jít v duchu socialistické výstavby?

Vyvěrá to především z toho, že ti, kdož volali malé a střední rolníky v době útlaku a vykořisťování do pohotovosti a boje, nezklamali. Naši malí a střední rolníci si dobře pamatují a stále si zdůrazňují smysl boje, který vyjádřil nezapomenutelný učitel a otec nás všech, s. Klement Gottwald, 21. prosince 1929 při své parlamentní řeči, když jménem dělníků a rolníků řekl těm, kteří dělníky a rolníky na rozhodujících místech zrazovali: "Budeme se s vámi, vy sociálfašisté, rvát až do té doby, dokud továrny nebudou patřit dělníkům a pole rolníkům." (Potlesk.) Skutečnost dneška je již výrazem dobře organisovaného bolševického boje, zdrojem síly a hrdého nástupu pod Gottwaldovým heslem "dělník za rolníka, rolník za dělníka, za vybudování socialismu."

Naši rolníci sledují projednávání státního rozpočtu a jsou si jisti, že s nimi a jejich potřebami rozpočet počítá. Vyplývá to z důvěry v sílu bratrského svazku dělníků a rolníků, z důvěry v naši vládu, vládu Národní fronty.

Marně se pokoušejí kulaci brzdit výstavbu socialismu na vesnici. Naši malí a střední rolníci pod vedením naší rodné strany jsou rozhodnuti nejen socialismus na vesnici vybudovat, jsou však také rozhodnuti směleji vykročit v boji proti kulakům, setřást tyto pijavice se svého těla. (Potlesk.) Zde musí být činitelem skutečné pomoci jednotným zemědělským družstvům národní výbory. Musí vidět nutnost boje s kulaky, s nimiž naši malí a střední rolníci vedou nesmiřitelný boj. Naši družstevníci vedle vlastních úspěchů sklízejí za svou průkopnickou práci vděčnost, zejména od našich mladých přátel a budovatelů socialismu, svazaček a svazáků. Tak na příklad svazačka soudružka Kroutilová vyjádřila na okresní konferenci JZD v Milevsku za všechny svazáky svou vděčnost těmito slovy: "Čest a sláva jednotným zemědělským družstvům za to, že nám mladým ukazují cestu vpřed, že organisují společnou a úspěšnou socialistickou zemědělskou velkovýrobu, za to, že nemusíme sloužit u kulaků, za to, že se můžeme učit a studovat, za to, že nemusíme chodit na premonstrátská pole, za to, že tato pole jsou naše - družstevní."

Proto, že tato pole jsou naše družstevní, je tedy naší povinností tato pole včas a pečlivě obdělávat. Tím se dostávám k další části svého příspěvku v rozpravě o státním rozpočtu, v němž chci zdůraznit důležitost obdělávání veškeré půdy, zvláště pak v pohraničí.

Naše jednotná zemědělská družstva, malí a střední rolníci, pracující na státních statcích a STS, se řídí směrnicemi naší strany a vlády a v praxi dokáží, že nebudou chodit do nekonečna nevšímavě kolem polí, luk a pastvin, které by ležely ladem a zarůstaly plevelem, zejména pak v pohraničních oblastech. Nelze již chodit okolo pohraničí, stěžovat si, že je zde nejpalčivější a nejvážnější problém. Nyní jde o to, ihned tento problém řešit a vyřešit; vyřešit jej definitivně a navždy. Nezapomenutelný hospodář naší republiky, soudruh Klement Gottwald k tomu říká: "Orgány lidové správy - místní, okresní a krajské národní výbory v pohraničních oblastech, stejně tak jako tamější organisace strany, nemohou do nekonečna nevšímavě chodit kolem polí, luk a pastvin, které leží ladem a zarůstají plevelem. Že jde, a to úspěšně, řešit tento úkol, ukazují nám osídlenci pohraniční obce Záblatí, okres Prachatice, hospodařící v JZD III. typu. Důslednou organisací společné práce, řádnou pracovní morálkou a uplatňováním zkušeností sovětských kolchozníků v řádném využívání a obdělávání půdy si zvýšili plánovanou hodnotu pracovní jednotky v r. 1952 z 85 Kčs na 96 Kčs. Rovněž i JZD Malšín v okrese Kaplice, kde předseda JZD soudruh Figura docílil s ostatními družstevníky ve ztížených pohraničních poměrech velmi pěkných hospodářských výsledků. JZD Malšín splnilo veškeré své povinnosti vůči státu nad 100 %, a proto dostalo od KNV v Českých Budějovicích letošního roku putovní standartu. Při jejím přejímání vyjádřil s. Figura sám jako vzorný pracovník JZD svou lásku k československé vládě a k budování socialismu slovy: "Šli jsme z Rumunska do naší vlasti proto, abychom ukázali lásku k vlasti. Budujeme socialismus výstavbou JZD proto, aby naše vlast byla krásná, bohatá a spolu se Sovětským svazem bojovala za světový mír." Taková je cesta našich reemigrantů - členů jednotných zemědělských družstev.

Krajský výbor Komunistické strany Československa v Českých Budějovicích poukazoval ve svém zasedání dne 21. března t. r. na důležitost plnění úkolů v pohraničí v duchu směrnic z celostátní konference naší strany a navrhl celou řadu opatření, kterými je možno úspěchy v pohraničních oblastech a v celém kraji rozšiřovat.

Za tím účelem byl vypracován výhledový plán obhospodařování pohraničí, který dává jasnou perspektivu v rozšiřování orné půdy. Přesvědčivě ukazuje, aby tento úkol byl chápán jako úkol nezbytně nutný pro socialistické zemědělství, neboť jeho plněním se odkrývají ohromné půdní i jiné reservy ve prospěch společnosti.

Bude proto potřebí, aby ve všech krajích s podobnými problémy byl vypracován plán, který by situaci řešil v souladu se všemi místními podmínkami, s použitím všech zkušeností sovětské vědy a praxe. Wiliams nás učí, že není špatných a dobrých půd, ale že jsou špatní a dobří hospodáři.

Přecházím k poslední části svého příspěvku k rozpravě, k tomu, že hlavní úloha při zajišťování zemědělské velkovýroby přináleží především národním výborům všech stupňů. Národní výbory všech stupňů a jejich pracovníci si musí uvědomit, že předáním neobdělávané půdy státním statkům a založením jednotných zemědělských družstev se práce, vedoucí a řídící úloha národních výborů nekončí, ale teprve začíná. Národní výbory si musí přivlastnit a znát své úkoly při zajišťování zemědělské výroby. Dát základ úspěšné zemědělské velkovýrobě v obci, okrese a kraji - vyžaduje od národních výborů vidět ono skutečné pracoviště národního výboru a jeho účast politicko-odbornou se stálou organisační pomocí a kontrolním vlivem.

Velmi důležité je zajistit si důsledné vedení a dodržování přesné evidence a statistiky. Dodržování těchto základních zásad znamená zajišťovat si splnění předpokladů, aby se národní výbory všech stupňů staly řádnými hospodáři na zemědělském úseku.

Mají-li národní výbory stát v čele zemědělské velkovýroby, musí si jejich pracovníci osvojit všechny potřebné znalosti. Nesmějí zaostávat ve svých politicko-odborných vědomostech. Dovolte mi, abych citoval větu sovětského spisovatele Babajevského v druhém díle románu "Rytíř zlaté hvězdy", kde spisovatel ústy vedoucího sekretáře okresního výboru při rozhovoru s poslancem Nejvyššího sovětu říká: "My nemáme právo se opožďovat za životem, který sami budujeme." Tuto zásadu si musí přivlastnit všechny národní výbory.

Státní rozpočet a zejména pak vládní prohlášení pamatuje na zvyšování všestranné zdatnosti pracovníků národních výborů.

Uskutečnit dané úkoly nám pomáhá uzavírání závazků k prvnímu máji a jejich plnění v rámci předmájového soutěžení. Závazky kolektivní a jednotlivců, uskutečněné v rámci předmájové kampaně, budou pak hnacím motorem a potvrdí, že směrnice "ani píď půdy nenechat ležet ladem" je zajišťována. Potvrdí, že i v našem pohraničí nastává obrat, což bude nejlepší odpovědí straně a vládě. Stanou se přímou podporou projednávaného a schváleného státního rozpočtu.

Potvrzením toho jsou již nyní splněné závazky předmájové kampaně, a to poměrně v nejtěžších disciplinách v Českobudějovickém kraji. Důkazem pravdy je provolání předsedy KNV k pracujícím Českobudějovického kraje, v němž se praví: "V těchto dnech a týdnech žije celý Českobudějovický kraj v plnění celokrajského předmájového závazku." Předmájový závazek presidentu republiky aktivisuje činnost národních výborů, přispívá k urychlení zemědělských prací, a to jak u JZD, ČSS, STS, tak i malých a středních rolníků. Je možno říci, že zajišťování předmájových závazků, tak jako aktivisuje národní výbory, pomáhá i ve výstavbě JZD, pomáhá účinně i v obdělávání ladem ležící půdy v pohraničí.

Soudruh Gottwald odešel, ale jeho směrnice zůstala bojovou výzvou pro všechny malé a střední rolníky v obhospodařování pohraničí. Učiníme všechno, abychom jeho směrnici krok za krokem plnili a splnili. Vykováme z našeho pohraničí nerozbornou baštu míru a socialismu, na kterou se může naše vlast, naše strana, naše vláda a náš druhý dělnický president, soudruh Antonín Zápotocký, bezpečně spolehnout. (Potlesk.)

Pracující lid v pohraničí je pln nadšení a tvůrčí síly pro přejímání a plnění úkolů, které jsou hodny členů společnosti Gottwaldovy epochy. Dokladem toho je prostá žena, ale zlatého srdce, soudružka Fíková z Drahotěšic, která při celokrajské konferenci předsedkyň výborů žen dne 1. března t. r. v Českých Budějovicích říká v zápalu budování socialistické vesnice toto: "Na ty naše krásné lány JZD v Drahotěšicích nasejeme mír a budeme o něj pečovat tak, aby voněl jako majoránka po celém světě." (Potlesk.) Soudružka Jíchová z Hluboké vybízí všechny ženy v našem kraji ke vstupu do JZD slovy: "Ženy našeho kraje, vstupte všechny do JZD! Vstupujte bez obav, ale také bez kulaků!"

Tyto dva výroky stačí, aby přesvědčily o mohutné reservě tvůrčích sil v našich ženách, které se hlásí do nástupu na cestě k socialismu.

Pevné rozhodnutí o vybudování a využití pohraničí stává se ctí pracujících. Pod vedením a pevně semknutí kolem Ústředního výboru naší drahé strany, strany všeho pracujícího lidu, stane se pohraničí tvrzí míru a současně také tvrzí odporu a hněvu proti těm, kteří nenávidí svobodu pracujících. Pracující lid v pohraničních krajích naší krásné vlastí společně s našimi útvary pohraniční stráže jsou a zůstanou důslednými strážci hranic míru.

Heslo "Neprojdou!" je heslo společné. (Potlesk.)

Místopředseda Fiala: Dalším přihlášeným řečníkem je posl. Borůvka. Dávám mu slovo.

Posl. Borůvka: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi!

Soudruh Gottwald ve svém projevu při otevření Leninova musea řekl o významu zemědělské družstevní velkovýroby tato závažná slova:

"Pouze budováním zdravých a prosperujících jednotných zemědělských družstev získáme malé a střední rolníky natrvalo pro socialistické formy života. Pouze tak zvýšíme výnosnost našeho zemědělství a vyřešíme i naše palčivé obilní a vůbec zásobovací problémy. A pouze tak půjdeme i opravdu vpřed k vítězství socialismu."

Je nesporným a radostným faktem, že uplynulý rok 1952 a i prvé čtvrtletí letošního roku probíhá ve znamení růstu a rozvoje JZD. Další nová družstva se zakládají, a dosavadní přecházejí přijetím nových vzorových stanov a zavedením společné živočišné výroby na vyšší typy.

Zatím co koncem roku 1950 bylo JZD vyšších typů 1585, v r. 1951 jich bylo 2.985, koncem r. 1952 už 5.869, a k 1. lednu 1 953 máme 6.800 JZD třetích a čtvrtých typů. (Potlesk.)

Za všestranné pomoci strany a vlády dosahují naše JZD ve velké většině velmi dobrých výrobních výsledků a vzorně plní svoje dodávkové povinnosti vůči státu. Zejména v dnešní obtížné situaci zásobování mlékem ukazují JZD přesvědčivě, že jen velko-výroba je s to splnit požadavky zásobování pracujících. Dokazují, že to nejsou objektivní příčiny, které srážejí dodávku mléka.

Stačí uvést jen jeden z tisíců podobných příkladů: obec Stěžery, okres Hradec Králové. Loňského roku plnilo místní JZD dodávku mléka přes 100 %, a zbylý soukromý sektor, který však obdělával polovinu půdy v obci, sotva na 70 %. V polovině roku 1952 vstoupili i ostatní zemědělci do JZD a po svodu dobytka se během 2 měsíců dodávka vyrovnala na 100 %. Letošního roku plní plán dodávky a v březnu jej splnilo na 120 %, zatím co sousední obec Stěžírky, kde není dosud sveden dobytek, pouze na 60 %. Na scelených lánech družstevních polí je možné jít rychlejší cestou k zvyšování výnosu a správným ošetřením luk a pastvin zabezpečit potřebnou krmnou základnu. Zejména průběh letošních jarních prací přes velké zpoždění setí a orby v podzimu v loňském roce přesvědčivě ukazuje, jak je možné v budoucnu zkrátit agrotechnické lhůty; prostě jak scelená pole uspíší a zjednoduší a hlavně ulehčí práci.

Před našimi JZD stojí nyní velký a odpovědný úkol splnit odkaz s. Gottwalda, který vyjádřil na celostátní konferenci KSČ v prosinci minulého roku těmito slovy: "Musíme odhodlaně a bez váhání nastoupit cestu zvyšování hektarových výnosů a cestu zvyšování užitkovosti hospodářského zvířectva. Z každého ha zemědělské půdy docílit většího výnosu, z každého dobytčete docílit většího užitku. - Hle, taková musí být direktiva, taková musí být ctižádost každého našeho pracovníka v zemědělství, v JZD, na ČSSS a STS, prostě na celém našem venkově."

Stoupající výroba je však podmíněna především zaváděním nových forem výroby a dobrou organisací práce. Klíč k dosažení těchto úspěchů spočívá v přísném a bezvýhradném dodržování nových vzorových stanov v JZD. To proto, že nové stanovy jsou výrazem dosažených úspěchů a shrnutím všech zkušeností ve vývojové etapě růstu, rozvoje a zpevňování našich JZD, a stávají se tak vnitřním zákonem každého JZD.

Nové stanovy zajišťují správnou dělbu a organisaci práce na podkladě nejpokrokovější sovětské agrotechniky. Dodržováním stanov zajišťují odměňování každého pracovníka, a to tak, aby hmotný zájem družstevníka byl nerozlučně spjat s výrobním plánem družstva. Nové stanovy dávají odpověď i na všechny otázky drobných a středních rolníků, kteří dosud nevstoupili do JZD. Nové stanovy také jasně a nesmlouvavě odpovídají kulakům a jiným třídním nepřátelům, že nesmějí být členy JZD. Prostě není otázky, není za dnešní situace v JZD a na vesnici bez JZD zásadního problému, na který by stanovy nedávaly konkretní odpověď.

Stejně důležitý je celoroční výrobní plán družstva, který podle vzorových stanov má být sestaven do 1. února. A tak každé období výstavby dnes tak rušného života na vesnicích má své nejzákladnější problémy, se kterými lidé denně žijí a které jim vnikly do myšlení a staly se součástí denního života. Jen si všimněte, jak stanovy a celoroční výrobní plán družstva ovlivňují denní rozhovor lidí, kritiku nedostatků špatné práce. "Kdopak tohle zas naplánoval?" hubují družstevníci, když práce nejde dopředu. "Copak to je za organisaci práce? To budeme špatně plnit plán."

Lidé prostě poznávají, že družstvo je veliké a složité hospodářství, které nelze řídit bez plánu. Loňského roku bylo hodně družstev a ještě více družstevníků, které zajímal celoroční výrobní plán jen potud, že stanovil hodnotu pracovní jednotky. Málo se už zajímali o důležitá čísla výroby a co všechno celoroční výrobní plán vyžaduje, aby byl plánovaný úkol splněn. Zapomínali, že výše pracovní jednotky je v jejich rukou a že na nich především záleží splnění úkolu celoročního výrobního plánu. Proto také bylo dosti družstev, kde v roce 1952 nebyla plánovaná hodnota pracovní jednotky dodržena.

Okresní konference JZD však ukázaly a celostátní sjezd potvrdil, že rok 1952 byl také rokem zásadního obratu, rokem mnohde tvrdé školy a těžce získaných zkušeností. Proto také letošního roku nebývale vzrostl počet družstevníků, kteří se vedle poctivé manuální práce zajímají už o výrobní čísla celoročního výrobního plánu, kteří už také slovy starostlivých a odpovědných hospodářů kritisují nadměrná vydání na nákup krmiv, osiv a sadby. Zamýšlejí se nad velkými položkami vydání na nákup drobných potřeb a ostatního mnohdy zbytečného vydání, a závěry nad tím vším jsou vyjádřeny slovy: "Tak hoši, takhle to dál už jít nemůže a nesmí. Musíme šetřit a pořádně hospodařit!"