Hovoril som o tom, že to je zdravotníctvo a školstvo, kde veľké položky, dosahujúce niekoľko sto miliónov, dávajú nám možnosť odstrániť veľké, zámerné krivdy minulosti v našom kraji. Tu možno najlepšie ukázať na radostné zmeny, ktoré prináša dnešok. Naša Orava a naše Kysuce, to boly okresy priamo so zúfalými pomermi so stránky zdravotnej, sociálnej atď. Boly to okrem iného strašné záznamy o detskej úmrtnosti, ktoré ukazovaly na hrozný stav týchto okresov. Od roku 1948 za niekoľko málo rokov snížili sme v našom kraji úmrtnosť takmer o polovinu. A je to práve nový rozpočet, ktorý nám umožňuje dobudovať poradne pre tehotné ženy i pre deti a tým stav ďalej zlepšovať. Na úseku zdravotníctva sa zvyšuje počet lekárov, rozširujeme počet zdravotníckych kádrov, zväčšujeme počet postieľ, závodných ambulancií atď. Do rámca mimoriadnej starostlivosti patrí aj vyplácanie rodinných prídavkov. Z 8 okresov kraja, teda v polovici, vyplatilo sa napríklad vlani na deti takmer 170 milión korún.

Druhým úsekom, ktorého sme my, národné výbory, vo svojej oblasti hospodármi, je školstvo. Školy v minulosti boly výsadou bohatých. V predmestských štvrtiach a na vidieku boly školy ponechávané v biednom stave a bez povšimnutia. Dnes zaznamenávame v našom školstve rozmach všade. Počet materských škôl stúpol napr. za minulý rok v kraji o 49, čo umožnilo 746 matkám zapojiť sa do pracovného procesu. Stúpa počet odborných škôl, budujeme štátne učilištia, osvetové besedy, ľudové knižnice, pribúdajú súbory ľudovej umeleckej tvorivosti, telovýchova bola postavená na nové základy, a to všetko sú dôkazy rastu životnej a kultúrnej úrovne. Bolo by možno podrobne hovoriť o rekreácii, na ktorú odcházajú do kúpeľných miest, do Prahy, do Tatier a Krkonoš, tisíce robotníkov, družstevníkov, roľníkov a pracujúcej inteligencie. Bolo by treba hovoriť o príspevkoch rodinným príslušníkom osôb, konajúcich vojenskú základnú službu. V našom kraji proti r. 1952 stúpne položka príspevkov o 173 %. Porovnajme to s minulosťou, keď sa táto starostlivosť zužovala na almužnu 1,80 Kč denne. Dnes tieto zaopatrovacie príspevky dosahujú v každom prípade niekoľko tisíc korún mesačne.

Najrozsiahlejšia položka, ktorej hospodárom sú národné výbory, je vnútorná správa. Sú to podniky miestneho hospodárstva, ktoré prešly do rámca nášho rozpočtu a ktoré vyžadujú najväčšiu pozornosť, keďže sa tu stále javia nedostatky, ktorých odstránenie je úlohou národných výborov. A že sú na tomto úseku vážne nedostatky, to vždy znova dosvedčuj ú sťažnosti a kritika pracujúcich. Súčasne sa uskutočňuje na základe vládneho usnesenia reorganizácia podnikov miestneho hospodárstva a to rozčlenením na odvetvie miestneho priemyslu a odvetvie komunálneho hospodárstva. Táto reorganizácia vyplýva aj z novej organizačnej štruktúry nášho priemyslu, v dôsledku čoho aj niektoré národné podniky prechádzajú práve do týchto úsekov. Do rámca miestneho priemyslu sa začleňujú všetky výrobné podniky a činnosti miestneho hospodárstva, do odvetvia komunálneho hospodárstva miestne služby. Presuny a zmeny, ku ktorým takto dochádza, musia byť čosi viac ako splnenie usnesenia o reorganizácii. Tu musia byť položené základy dobrej, spoľahlivej služby nám všetkým. Reorganizácia by nesplnila svoje poslanie, keby bola urobená iba formálne, keby sa azda pri tej to príležitosti dokonca maly vyskytovať také prípady, že by niektoré podniky túto príležitosť využily k tomu, že by sa na nový úsek prosto presunuly zásoby nepodarkov, ktorých by sa tak jeden podnik na úkor druhého ľahko zbavil. Nie. Táto reorganizácia musí naopak zúčtovať so starými chybami, ktoré pre každého z nás v každodennom živote prinášaly mrzutosti, nepríjemnosti a, pravda, aj vydania, nezodpovedajúce rozsahu služby, ktorú nám komunálne podniky poskytly. Týka sa to tak isto opráv zámok, ako elektriky, maľovania, či stolárskych prác. Ľudová správa musí sústavne kontrolovať činnosť tohoto úseku, odhaľovať vinníkov a urobiť nápravu. Stretávame sa často, i keď sa robí kontrola, s mnohými machináciami, ktoré miestnemu hospodárstvu dôvery nepridávajú. Mali sme nedávno popri iných prípadoch tento typický kúsok stavebného komunálneho podniku v Turčianskych Tepliciach, ktorý v niekoľkých prípadoch účtoval aj práce, ktoré neurobil. Opravovali na pr. strechu školy v Mošovciach a účtovali 19 m². Pritom sa zistilo, že urobili iba 8 m². Inokedy jednu prácu účtovali dva razy. I keď to nie je veľká položka, predsa len takéto praktiky treba v zárodku znemožňovať.

Najpriamejšie riadenie týchto dvoch nových odvetví národného hospodárstva je sverené národným výborom. Preto nevyhnutne treba uplatniť v plnom rozsahu iniciatívnosť, pohotovosť a znalosť miestnych pomerov so strany ľudovej správy, a to všetkých stupňov národných výborov. Práve tu, uplatňujúc vzor sovietskeho riešenia a vychádzajúc zo sovietskych skúšeností, musíme zamieriť celú svoju hospodársku a organisačnú prácu na všestranný rozvoj výroby a služieb v miestnom rámci. Miestny priemysel a komunálne hospodárstvo, ak majú slúžiť verejnosti čo nejlepšie, nesmú byť iba vecou našich VIII. referátov, ale rady národných výborov musia sústavne sledovať činnosť miestneho priemyslu a komunálneho hospodárstva. Treba kontrolovať celú činnosť týchto podnikov, a to rovnako čo do plnenie plánu i finančného hospodárstva, ale predovšetkým čo do akosti výrobkov a úrovne jednotlivých služieb. Treba sledovať pracovné podmienky a aj materiálne a kultúrne pomery pracovníkov týchto úsekov. Tu treba si osvojiť sovietsku prax, a to čo do styku so širokými masami. Treba, aby podobne ako poslanci miestnych sovietov a aktivisti aj naši funkcionári sa sústavne venovali otázkam miestneho hospodárstva. V rámci tejto pomoci pri návštevách v obchodoch, v rozhovoroch s predávajúcimi a kupujúcimi získavajú veľký prehľad o situácii, majú možnosť poznať nedostatky, vypočuť pripomienky, požiadavky a návrhy. To potom umožňuje uplatnenie týchto poznatkov a prispieva k zlepšeniu výroby a vôbec služieb pracujúcim.

V rámci rozpočtu je dôležitým úsekom akcia 5M. Táto akcia umožňuje zveľaďovanie našich obcí z vlastných zdrojov surovinových za využitia miestnych pracovných síl, a pravda, za značnej podpory štátu. V tomto smere môžeme v Žilinskom kraji poukázať na veľmi dobré výsledky, keďže sme akciu 5M vlani splnili pred termínom na 110 %. Zvlášť pekné výsledky dosiahol okres Dolný Kubín, napr. v obciach Žaškov a Medzibrodie, kde v rámci 5M vybudovali vysuté lávky nad riekou Oravou. Týmto podstatne zlepšili dochádzku robotníkov do závodu v Istebnom zo Žaškova, ako aj školákom a občanom veľmi skrátili cestu. Ešte výraznejšie sa to ukazuje v Medzibrodí, kde boly sprístupnené polia, ktoré sa postavením lávky priblížily na 100 m, zatiaľ čo predtým bolo treba obchádzať až 7 km. Príkladom dobre vykonanej akcie 5M je i obec Sverepec v okrese Považská Bystrica, kde v troch akciách, a to pri výstavbe hasičskej zbrojnice, pri stavbe vodovodu a pri úprave cesty do JRD, bolo celkove odpracované 27.000 hodín, pričom bola vytvorená hodnota vo výške 1,380.000 Kčs. Podobne v iných okresoch a obciach boly v rámci akcie 5M vybudované cesty, rybníky, garáže, skladištia, boly zhotovené - ako napr. v Bytči - desiatky tisíc tehál a v každom smere sa prispievalo k tomu, že vzhľad našich obcí sa značne zlepšil. No, žiaľ, nie všade sa plne chápe táto akcia čo do jej možností a tu a tam treba zaznamenať aj prípady nepochopenia. V takýchto prípadoch neboly často ani vyčerpané pre tu-ktorú obec určené položky a pochopiteľne výsledky zodpovedajú tomuto nezáujmu. V súvislosti s týmito zápornými príkladmi treba uviesť aj zneužitie akcie 5M v niekoľko málo obciach, kde sa, ako napr. v Komjatnej, našli jednotlivci, ktorí prostriedky určené na túto akciu využili k vlastnému prospechu. Aj na tomto úseku čakajú národné výbory nové a nové úlohy. V tesnej spolupráci so širokými masami najmä na vidieku bude tato položka rozpočtu znamenať pre naše obce a mestá veľký prínos. Vďaka tejto položke zmení sa tvár mnohej našej dediny i miest a zahladia sa často veľmi rušivé zjavy z minulosti.

V ľudovej demokracii sú široké masy pracujúcich povolané k sústavnej a účinnej spoluúčasti na demokratickej správe štátu. Je úlohou národných výborov dosiahnuť to, aby táto účasť prinášala stále viacej kladných výsledkov a odzrkadlila sa v plnení našich budovateľských úloh v duchu vládneho vyhlásenia, ktoré predniesol predseda vlády s. Viliam Široký. Tak najlepšie splnia funkcionári i pracovníci národných výborov veľký odkaz budovateľa sovietov J. V. Stalina a splnia dôsledne veľký odkaz súdruha Klementa Gottwalda! (Potlesk.)

Podpredseda Žiak (zvoní): Ďakujem posl. Pavlovičovi a dávam slovo posl. Slávovi.

Posl. Sláva: Soudružky a soudruzi, bratři a sestry!

Důležitost zdravotnictví při budování socialismu zdůraznilo usnesení strany a vlády o dalším rozvoji zdravotnictví, které nejen kriticky hodnotí dosavadní práci, ukazuje cestu k odstranění nedostatků, ale určuje i budoucí formy této péče, která má zaručit všem našim pracujícím poskytování maximální zdravotnické péče. Neboť i zdravotnictví na cestě k socialismu musí se řídit základním ekonomickým zákonem, jak ho formuloval s. Stalin. I ono musí přispívat k zabezpečení maximálního uspokojování neustále rostoucích hmotných i kulturních potřeb celé společnosti, a to tím, že bude snižovat nemocnost obyvatelstva, zlepšovat jeho zdravotní stav a zvyšovat jeho fysickou zdatnost. Musí dále přispívat k nepřetržitému růstu a zdokonalení výroby tím, že bude snižovat na minimum absenci pro nemoc a invaliditu v pracovním procesu. Tímto způsobem přispívá zdravotnictví naší socialistické výstavbě a plnění plánu posledního roku Gottwaldovy pětiletky a vrací tak ve formě zdraví a záchrany životů to, co je mu z národního důchodu z práce dělnické třídy poskytováno.

S tohoto politického hlediska musíme posuzovat rozpočet ministerstva zdravotnictví, který letošního roku dosahuje ještě větší částky, než tomu bylo loni. Stačí porovnati rozpočty uplynulých let, abychom poznali, jaký význam klade lidově demokratické zřízení na zdravotnickou péči. Roků 1946 bylo to 1.815,700.000, v roce 1949 5.635,453.000 Kčs, v roce 1952 přepočteno na hrubý rozpočet 20.394,199.000 Kčs a v roce 1953 je to 24.281,047.000 Kčs.

Jak kontrastuje s touto péčí, kterou náš stát poskytuje pracujícím lidem, "péče", kterou v imperialistických státech dávají obyvatelstvu kapitalisté. Na březnové mezinárodní konferenci ve Vídni, kde bylo použito faktického materiálu, se ukázalo, že ve Spojených státech jde 87 % rozpočtu na válečné účely, zatím co na sociální opatření se vynakládá pouhých 5 %, při čemž na zdravotnictví snižují se v r. 1953 náklady o 16 milionů dolarů. Francie vydává na válku ve Vietnamu 600 miliard franků, zatím co na zdravotnictví věnuje jen desetinu této částky. V Belgii si musí pracující platit lékařskou péči v prvních osmi dnech nemocí sám, zatím co tyto náklady dříve platila pojišťovna. Zatím co u nás se zvýšil jen r. 1952 počet nemocnic o 11, počet porodnic o 4 a kojeneckých ústavů o 2, Anglie nepostavila po válce ani jednu nemocnici, ba naopak neustále snižuje vydání na zdravotnictví. V době, kdy u nás budujeme nové nemocnice, v západním Německu, jak oznámil letos v lednu časopis "Sonntag", je v městě Wöblingen jedna nemocnice umístěna na půdě a druhá - tuberkulosní léčebna - v polorozbořeném baráku, kde nejsou ani umyvadla, a při tom se tam ošetřují i kojenci. Ministr vnitra Bádenska a Wurtemberska prohlašuje, že nemá peněz na zdravotnictví, ale při tom má dostatek peněz na stavbu kasáren a domů pro okupanty.

O vysoké životní úrovni a dobré zdravotní péči v naší republice svědčí i ta skutečnost, že populační přírůstek činil v roce 1952 11,5 na 1.000 obyvatel, zatím co na příklad ve Vídni letošního roku v únoru zemřelo téměř 3krát více lidí než kolik se narodilo. Celkově se to projevuje tím, že počet obyvatelstva ve Vídni se zmenšil od roku 1945 o 100.000 osob. Toto vše je důsledek kapitalisticky pojímaného zdravotnictví, jehož typickým znakem je nezájem státní správy nejen o zdraví obyvatelstva, nýbrž i o zajištění hygienicky nezávadného životního prostředí.

Naproti tomu věnujeme u nás obzvláštní pozornost rozvíjení hygienicko-protiepidemiologické péče, která je preventivní medicinou v nejvlastnějším slova smyslu, tou prevencí, o které již dávno snili slavní pokrokoví lékaři sovětští, zejména I. P. Pavlov, i náš slavný Jan Evangelista Purkyně, který již před 130 lety napsal, že budoucnost lékařství leží v tom, jak nemocem předcházet. A je příznačné pro celý vývoj společnosti, že k realisaci těchto krásných myšlenek přistoupil teprve ten společenský řád, který si vzal za úkol rozvíjet humanismus a prevenci ne jako utopii, ale jako socialistickou skutečnost. Od vydání zákona o hygienické a proti epidemiologické péči dosáhli jsme v celostátním měřítku značného pokroku, o čemž svědčí nejlépe činnost hygienicko-epidemiologických stanic, které v roce 1952 provedly na 5 milionů různých laboratorních rozborů, na 650 tisíc různých prohlídek, vyšetření a zákroků v závodech, sídlištích, ve výrobě a distribuci potravin.

Dalším dokladem určitého pokroku této služby za krátké období jejího působení jest, že počet nemocných nakažlivými chorobami byl v r. 1952 proti r. 1951 s.nížen o 20 %. U infekční žloutenky, jejímuž potlačení věnuje dokument zvláštní pozornost, došlo v lednu tohoto roku ke snížení o 51 %, v únoru o 46 %. V hygieně a epidemiologii máme ovšem před sebou ještě řadu velikých úkolů, neboť musíme všude, zvláště na našich závodech, odstranit nedostatky z doby kapitalismu, kdy hlavním cílem byl zisk, nikoliv zájem o nezávadné zdravotní prostředí.

Také v našem Ústeckém kraji máme v minulosti řadu hygienických závad, z nichž některé budeme moci odstraniti teprve v rámci dlouhodobého plánu, ale většinu odstraníme v krátké době bez zvláštních investičních nákladů. Podobná situace jest i v druhých krajích a je třeba, aby na odstranění nedostatku zaměřily se i ostatní resorty, nejenom zdravotnický, a pomohly tak odstranit hygienické nedostatky, které dosud máme hlavně v hygieně pracovního prostředí při hromadném ubytování a stravování, při výrobě, skladování, převozu a distribuci potravin. Prvořadým úkolem, na který se zaměřujeme v našem kraji, jest urychlené odstranění hygienických a protiepidemických závad, které dosud někde máme v našich zdravotnických zařízeních a které namnoze vzbuzují ve veřejnosti nedůvěru k našemu zdravotnictví. Toho pak dosáhneme jedině úzkou spoluprací hygienicko-epidemiologické služby se službou léčebně preventivní.

Zdárné plnění hygienických a epidemiologických úkolů zvláště na závodech a v oblastech komunikačně těžko dostupných zajišťujeme v našem kraji také pomocí lidových hygieniků, jejichž nábor úspěšně probíhá, a za úzké spolupráce aktivistů ČsČK. Také v léčebně-preventivní péči dosáhli jsme v minulém roce řadu význačných úspěchů. Tak na příklad v ambulantní službě územních zdravotnických zařízení bylo odpracováno 13,590.000 lékařských hodin, při kterých bylo provedeno 77,787.000 ošetření. Proti r. 1951 se zvýšil počet lékařských hodin o 67,8 % a počet ošetření o 64,4 %. V závodních zdravotnických zařízeních bylo odpracováno 2,470.000 lékařských hodin a provedeno 60,652.000 ošetření. Proti r. 1951 zvýšil se počet lékařských hodin o 88,6 % a počet ošetření o 72,3 %.

Tyto celostátní úspěchy projevují se i v našem kraji, kde máme hustou síť zdravotních středisek a ordinací, při čemž takové středisko, jako je ve Stalinových závodech, na dole Zd. Nejedlý nebo v Ústeckých chemických závodech, snese i nejpřísnější měřítko. Při plnění dokumentu zaměřujeme se v léčebné preventivní péči v našem kraji hlavně na prohloubení léčebné péče, poskytované na závodech se specielním zaměřením k prevenci, t. j. k předcházení chorobám. Aby tato péče byla komplexní, vybíráme postupně pro funkci závodních lékařů kvalitní kádrově nejvyspělejší lékaře, které necháváme pracovat výhradně v závodech a vedeme je k dokonalému seznámení se zdravotnickou problematikou závodů a v úzké spolupráci se závodními složkami a vedením závodů. Preference pracujících z nejdůležitějších závodů v našem kraji zajišťujeme pak v ambulantní odborné péči přednostním odbavováním a v nemocniční složce jsou pak stále reservována pro tyto pracující vyčleněná lůžka.

Nedílnou součástí léčebné preventivní péče je posudková služba, kterou zlepšujeme zaváděním nových forem práce po vzoru sovětských zdravotníků, to je přenášením odpovědnosti v posuzování na ošetřujícího lékaře a přešetřováním zdravotního stavu nemocných v lékařské poradní komisi. V některých okresech našeho kraje jsme již dosáhli toho, že každý nemocný je přešetřen touto komisí již po 14 dnech od začátku onemocnění. Velkým přínosem k prohloubení zdravotní péče pro člověka i k odstranění četných nedostatků v dosavadní zdravotní službě je obvodový systém jako jeden z nejdůležitějších základních kamenů výstavby organisace zdravotnictví. Obvodní systém v našem kraji zavedeme postupně letošního roku ve všech okresech po důkladné politické přípravě na základě plánu, projednaného a schváleného lidosprávnými orgány a dohodnutého se všemi zúčastněnými složkami, zvláště s ROH. Obvodový systém zavedli jsme v našem kraji již na velkých preferovaných závodech, ve Stalinových závodech, Chemičce v Ústí a válcovnách v Chomutově, kde o zvláště risiková pracoviště se stará určený dílenský lékař. Dosavadní zkušenosti nám pak ukázaly, že tento způsob organisace se projevuje ve zkvalitnění a prohloubení zdravotní péče na našich závodech.

Při zavádění obvodního systému stojí ovšem velká odpovědnost před naší lidosprávou, neboť jedině po důkladné propagační politické přípravě je možno přistoupiti k jeho realisování a rozhodně se musíme vyvarovati formalistického chápání obvodního systému, jak k němu v některých případech došlo, neboť místo právem očekávaného zlepšení léčebně preventivní péče mohlo by dojíti ke zklamání obyvatelstva.

Skutečně veliký pokrok v našem kraji učinili jsme ve zdravotní péči o ženu, a sice tím, že jsme se zaměřili na soustavný průzkum výskytu chorob, že jsme zřídili hustou síť poraden pro těhotné ženy, rozšířili počet porodnických lůžek a zajistili odbornou službu gynekologickou ve všech okresech. Výsledek projevil se pak také m. j. v tom, že cca 70 % žen při porodu vyhledalo ústavní ošetření.

V boji proti zhoubným nádorům zavádíme již soustavné a systematické vyšetření žen zaměstnaných na závodech odborným lékařem a dále preventivní prohlídky žen, nově vstupujících do zaměstnání. Na druhé straně však již se nemůžeme pochlubiti v našem kraji takovými úspěchy v péči o kojence, jak ukazuje obraz kojenecké úmrtnosti. Zaznamenali jsme sice její podstatný pokles v r. 1952, ovšem tento pokles byl celostátní, takže stále figurujeme v kojenecké úmrtnosti mezi posledními kraji. Na kojenecké úmrtnosti v našem kraji nejvíce se podílí úmrtnost novorozenců převážnou většinou nedonošených. Proto jsme otevřeli začátkem t. r. stanici pro nedonošené děti v Teplicích a ještě letošního roku bude v našem kraji dobudován nový dětskokojenecký ústav v Mostě. což spolu se zkvalitněním a prohloubením péče o dítě, jakož i se široce založenými osvětovými akcemi se jistě projeví v dalším snížení dětsko-kojenecké úmrtnosti. Pro ilustraci vzestupu konsumu lékařské péče v našem kraji, jehož stoupající tendence jest i výrazem vyšší životní úrovně, uvádím tu skutečnost, že průměrné každý občan byl v kraji Ústeckém během r. 1952 třináctkrát u lékaře.