Nový systém výchovy kvalifikovaných dělníků a středně technických kádrů je důležitým mezníkem v životě naší mládeže. Vždyť hraje významnou úlohu v rozvoji a vytváření fysických a morálních sil naší mládeže a celého morálního profilu vůle a charakteru člověka. Naše žáky pracovních záloh i technickou inteligenci čeká práce u nejmodernějších strojů a v nejdokonalejších technologických procesech.

Plnit odkaz soudruha Gottwalda znamená především plnit náš pětiletý plán, nadále usilovně pracovat na vybudování socialismu v naší vlasti. A na tomto úseku jej budeme nejlépe plnit tak, budeme-li věnovat největší možnou péci výchově pracovních záloh a středně technických kádrů. Naši mladí lidé si musí uvědomit, že mohou vládě a straně splatit dluh jen tím, že se skutečně stanou budovateli socialismu a pomohou k jeho nejrychlejší výstavbě v naší zemi. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Slovo má dále posl. dr Berák.

Posl. dr Berák: Slavné Národní shromáždění!

Všem pokrokovým lidem na celém světě je stále zřejmější nesmírná převaha socialistické hospodářské a politické soustavy nad odumírající soustavou kapitalistickou. Právě tak je stále zřejmější převaha socialistické vědy nad vědou měšťáckou. Miliony pracujících u nás - právě tak jako ve všech zemích mírového tábora a ve veliké vlasti sovětské - využívají všech bohatství vědy a kultury k budování lepšího, krásnějšího světa pro blaho pracujícího člověka.

Naše věda a její výsledky přestávají být soukromou záležitostí jednotlivců, ale slouží ke zlepšení života nás všech. Po prvé v našich dějinách může naše věda sloužit všem pracujícím.

Vždyť socialistický řád, který budujeme, se pevně a důsledně. opírá o vědu, je s ní životně spjat, a jeho rozmach znamená proto rozmach vědy. Nikoliv věda pro vědu, nikoliv věda vznášející se nad zemí, nýbrž věda spjatá se životem, s potřebami společnosti, věda pomáhající nám k ovládnutí přírody a otevírající nové obzory našemu hospodářství a naší kultuře - to je naše přání, naše potřeba, náš požadavek.

Je to pravý opak toho, co vidíme ve světě kapitalismu, ve kterém se pracujícímu lidu odpírá přístup ke vzdělání. "Lid trpí tím, že příliš mnoho ví," tvrdil jeden z bývalých ministrů osvěty Argentiny. V kapitalistickém světě se věda dostává stále více do rozporu se svým posláním a místo, co by přispívala k blahobytu, dává se do služeb smrti a ničení. Vědecký pracovník se tam často stává zločincem, který s chladnokrevností vraha z povolání vynalézá nové a nové prostředky k zabíjení lidských životů. Jen v kapitalistickém světě se mohou vyskytnout takoví učenci, jako je na příklad profesor zdravotnictví na universitě v Birminghamu Paul, který ve své knize "Potraviny a obyvatelstvo" napsal mimo jiné: "Až do počátku XX. století obyvatelstvo různých zemí se drželo na rozumně nízké úrovni v důsledku stálých válek, epidemii a hladu", anebo dále, "růst obyvatelstva nutno snížit na nulu zavedením kontroly růstu obyvatelstva", anebo ještě dále: "Zaostalé národy musí si vybrat mezi kontrolou porodnosti a mezi smrtí nebo hladem." Jen v kapitalistickém světě se mohou najít takoví zavilí nepřátelé lidstva jako francouzský také učenec Paul Reboux, který ve své pochybné knize, nazvané "Příliš mnoho dětí", napsal doslovně: "Vynález atomové bomby je nevyhnutelností, protože nic neděláme pro omezení nadměrně se zvyšujícího počtu dětí."

Kořistnická povaha odumírajícího kapitalismu překáží rozvoji vědy, výrobních sil i pokroku a vede k ochuzení země, ke zkáze lesů, k nástupu písků, pustin a ke katastrofálním povodním. Žádná z měšťáckých zemí ještě nedovedla a nikdy nebude s to, aby se povznesla ke komplexnímu využívání přírodních zdrojů, jelikož v nich dosud vládne kapitalistické ovládání výrobních prostředků a přírodních bohatství země, poněvadž tam vládne hospodářská anarchie a bezplánovitost. Jak to řekl soudruh president Antonín Zápotocký ve svém projevu při slavnostním zahájení činnosti Československé akademie věd: "Kapitalismus vědu zotročuje, ponižuje a činí z ní nedůstojný nástroj svých sobeckých, protilidových a kořistnických zájmů. Podporuje vědu a její rozvoj jen potud, pokud to slouží jeho vykořisťovatelským zájmům. Činí tak z vědců služebníky malé kořistnické vrstvy, znemožňuje opravdu svobodný, tvůrčí rozvoj vědy, vytváří umělé přehrady mezi vědeckými pracovníky a nejširšími vrstvami lidu."

Nemalé a krásné jsou úkoly naší vědy, jejíž nejlepší představitelé jsou spojeni k tvůrčí práci v Československé akademii věd. V ní se soustřeďují nejvýznamnější vědecké ústavy, laboratoře a jiná vědecká pracoviště. Předním úkolem naší vědy je, aby čerpajíc z bohatých výsledků sovětské vědy zabezpečila našemu průmyslu surovinovou základnu objevováním přírodních bohatství naší země a zaváděním a použitím nových plnohodnotných náhradních hmot. Je to velký úkol, který zdůraznil s. president Zápotocký v projevu, který jsem již citoval, když upozornil, že je třeba především zabezpečit surovinovou základnu pro náš průmysl, a to dlouhodobě, s ohledem na stále stoupající potřebu naší výroby. Naší vědě zde, jako i na jiných úsecích, pomáhají novátoři, jako na př. Josef Závěta z Nové huti Klementa Gottwalda v Kunčicích, který navrhl opravu kupolových pecí nově připravenou dusací hmotou. Hmota sestává z našich surovin, které jsou lacinější a kvalitnější než suroviny dovážené, má vysokou ohnivzdornost a trvanlivost. Úspora při opravách kupolových pecí s dusací hmotou činí za 1 rok na jedné peci 750.000 Kčs. Tímto pracovním postupem oprav kupolových pecí v našich slévárnách se ušetří v celostátním měřítku veliké hospodářské hodnoty, kterých opět potřebujeme k vybudování velikých staveb socialismu.

Také zaměstnanci závodů V. I. Lenina v Plzni, opírajíce se o nové poznatky naší socialistické vědy, dosahují úspěchů ve snaze nalézt surovinové zdroje, které nahradí barevné kovy, litinu a další devisové suroviny. Navázali těsný styk s Výzkumným ústavem dřevařským v Bratislavě a se soudruhy v sušickém závodě Solo, Výsledky zkoušek nových hmot dopadly přímo skvěle. Na příklad ze zhuštěného a vrstveného dřeva budou zhotovovány lešticí kotouče, na které se až dosud spotřebovalo mnoho mědi, veliká měřidla a podobně.

Výzkumný ústav dřevařský v Bratislavě dodal závodům V. I. Lenina v Plzni polotovary ložisek z lisovaných dřevěných pilin. Budou ve velké míře používány hlavně v elektrickém závodě a nahradí drahá ložiska z barevných kovů.

Soudruzi ze sušického závodu Solo rovněž vyrobili nové hmoty, kterých lze použít na kliky, držátka, kolečka a řemenice, které jsou cenově i jakostně mnohem výhodnější než bakelitové. Také silon a polyamidy získávají velké obliby v závodech V. I. Lenina. Používá se jich při výrobě klecí pro kuličková ložiska, pro držáky tolerančních kalibrů, trysky na vodu pro elektrárny, tlačítka pro elektrické vypínače obráběcích strojů, těsnící kroužky a pro mosazná pouzdra. Tím však nekončí výčet nových hmot. Provádějí se zkoušky s dalšími, jako je novodur, tatradur, igelit a jiné, které se rovněž stávají důležitým pomocníkem při plnění naší pětiletky.

Naše věda je pevně spojena s lidem a toto spojení se stává nejpevnější základnou vědecké práce, jak to řekl na adresu naší vědy soudruh Klement Gottwald, to dává vědě konkretní smysl a cíl i nevyčerpatelný reservoir nových sil. Náš pracující lid pociťuje pomoc vědy všude tam, kde si razí cestu vpřed, do socialistické budoucnosti. Naše věda přispěla k tomu, že jsme rozvinuli práci na stavbách, které budou slavným památníkem naší velké doby. Naše výroba - používajíc vydatné pomoci vědy - se vzepjala k radostným metám technické dokonalosti a zdatnosti. Obří mechanické lisy na 500 t, turbogenerátory o vysokých výkonech, nové typy vysoce výkonných bezčlunkových tkalcovských stavů - to je jen namátkový výběr z významných úspěchů naší nové techniky.

Velkolepé možnosti pro technický rozvoj byly dány na příklad objevem způsobu praktického využití atomové energie pro průmysl a dopravu. V Sovětském svazu byly již uplatněny a nepochybně se stanou podnětem pro rozvoj techniky také v naší vlasti.

Nemalé jsou úkoly naší vědy také v zemědělství. Je to především péče o to, aby naše zemědělství dosahovalo co největších hektarových výnosů a nejvyšší užitkovosti hospodářských zvířat. Proto je důležité, aby vědecké a výzkumné práce se zde neopožďovaly za praxí, jako tomu až dosud namnoze bylo. Vědecká práce musí předcházet, musí vést, a to lze jen tehdy, bude-li se rozvíjet po vzoru sovětské mičurinské vědy v těsném spojení se zemědělskou praxí.

Proto naše zemědělská věda, jejíž nejlepší pracovníci jsou soustředěni v Československé akademii zemědělské, stojí před úkolem postarat se o růst nových kádrů, a to nejen vědeckých pracovníků, nýbrž také praktických výzkumníků z řad družstevníků, pracovníků STS a státních statků. Vždyť v zemědělství jde o to, aby každý rolník byl výzkumníkem, vědcem, poněvadž pracuje se živými organismy. Dobrý rolník musí být vyzbrojen nejen odbornou praxí, nýbrž i theorií. Teprve potom nám porostou noví mistři vysokých sklizní, vysoké užitkovosti.

Krásných výsledků dosahují na příklad zemědělští výzkumníci-mičurinci v okrese Liptovský Mikuláš. V r. 1950 byly ve 24 obcích tohoto okresu založeny kluby lidových výzkumníků-mičurinců s počtem asi 1100 členů, které se zabývaly pouze výzkumem v oboru ovocnářství. Ke dni 1. ledna 1952 je už tam 58 klubů se 3753 řádně registrovanými a 1000 dosud nezaregistrovanými členy. Zabývají se už výzkumem v nejrozmanitějších oborech jako zelinářství, zemědělské plodiny, pastvinářství, chov kožišinové zvěře, včelařství, rybníkářství a rybářství atd. Výzkumníci z JZD v Prosicku stanovili si na příklad jako úkol pro letošní rok zdokonalit topinambur, naroubovat topinambur na brambor a tím vypěstovat brambor jako několikaletou rostlinu.

Chceme-li, aby se pracovníci v rostlinné výrobě stali mistry vysokých sklizní, musíme se především naučit znát agrotechnické podmínky úrodnosti půdy. Tady je veliký úkol, který čeká vědecké pracovníky, přesvědčit všechny rolníky o tom, že neexistuje platnost zákona o ubývajících výnosech půdy a že v socialistickém zemědělství je výše sklizní neomezená, jak to dokázali mistři vysokých sklizní v SSSR i mnohá naše JZD.

Právě tak živé jsou úkoly naší zemědělské vědy v živočišné výrobě. Vytváření výkonných organismů, které poskytují vysokou užitkovost, dosáhneme jen uplatněním komplexu zootechnických opatření. Se zvířaty, která by dávala užitkovost jen na základě jadrných krmiv, se nemůžeme spokojit. Musíme si vytvořit takové organismy, které dají vysoký výkon strávením většího množství objemných krmiv. Toho lze však docílit jenom v socialistickém zemědělství a jenom za pomoci nové agrobiologické vědy, čerpající z nejnovějších poznatků vědy sovětské. A proto tím více nás musí překvapit, že na nedávnou dvoudenní konferenci pracovníků Čs. společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí v oblasti zemědělské, na které se sešlo 200 pracovníků zemědělské vědy a výzkumu, vůbec nepřišli pracovníci hlavní správy výzkumu na ministerstvu zemědělství.

Těsné spojení naší vědy s lidem a jeho zájmy musí se projevit na všech úsecích našeho vědeckého života. Významné poslání má zde Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí.

Popularisace vědecké práce v této Společnosti musí se stát součástí tvůrčí činnosti všech našich učenců a všech našich vzdělanců. Vzorem pro budování Společnosti je nám Všesvazová společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí, která byla založena před šesti lety a vykonala obrovskou práci mezi sovětským lidem.

Dosavadní zkušenosti Československé společnosti ukazují některé nedostatky, ale současně nám naznačují cestu k jejich odstranění. Je to především velký počet přednášek populárně vědeckých v Praze a v Brně na straně jedné a jejich nedostatek v okresních městech a vůbec na venkově na straně druhé, kam nutno se především zaměřit. Tady je nutno si vzít příklad z krajské odbočky jihlavské, která v krajském městě uspořádala pouze 14 % přednášek, kdežto všechny ostatní na venkově. Dále je nutná těsnější spolupráce mezi Společností a Revolučním odborovým hnutím, zejména závodními kluby. Je nutno dbát, aby závodní kluby plánovaly na delší dobu a aby se neopakoval případ, kdy universitní profesor přednášel v Českomoravské Kolben-Daněk Slaný ke 22 lidem. K zajištění úkolů Společnosti je třeba dobudovat krajské sekce, které jsou nejdůležitějším článkem Společnosti.

Je nutno, aby všichni vědečtí pracovníci si uvědomili, že je ctí býti členem Čs. společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí, že je vlasteneckou povinností každého z nich jíti mezi lid a seznamovat jej s výsledky vědeckého bádání, s novými vynálezy a objevy. To je záslužná práce pro republiku, pro lid, pro socialismu a pro mír. Při této práci každý vědecký pracovník nejen dává, ale současně také přijímá, vždyť potřebuje pro svůj vlastní vývoj, pro svou vědeckou práci stálý styk s lidem.

Náš státní rozpočet na letošní rok vytváří bohaté předpoklady, aby našim vědcům byla umožněna vědecká práce, která, jak řekl Maxim Gorkij, je vedle práce dělníkovy nejkrásnější a nejvznešenější činností člověka. Prostředky, kterými náš stát zabezpečuje vědeckou práci, jsou ohromné. Naši vědečtí pracovníci si tyto veliké dary musí zasloužit svou usilovnou prací zapojenou do budování socialistického řádu v Československu. Je vlasteneckou povinností všech vědeckých pracovníků, aby se přičinili o to, aby jednou, až se budou psát dějiny našich bojů za socialismus, bylo hrdě a na čestném místě zapsáno také jméno naší vědy. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dalším řečníkem je p. posl. Klokoč. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. Klokoč: Súdružky a súdruhovia, slávne Národné shromaždenie!

Súdruh minister Kabeš povedal tu predvčerom vo svojom prejave, že v našom štátnom rozpočte je vyjadrená ohromná dynamika rozvoja nášho hospodárstva, dynamika vyplývajúca z tvorivej iniciatívy slobodnej masy pracujúcich.

Dovoľte mi, súdružky a súdruhovia, dotknúť sa stručne ešte jedného úseku nášho života, v ktorom sa tá dynamika, prameniaca z tvorivej iniciatívy slobodného pracujúceho človeka, tak zvlášť prenikavo odráža najmä na Slovensku, a to úseku jeho kultúrneho rozvoja a rozvoj a osvetovej práce.

Celá naša republika je vlastne jedinou obrovskou školou. Okrem našej mládeže desať a desaťtisíce robotníkov, roľníkov-družstevníkov i pracujúcej inteligencie prechádzajú každoročne najrozličnejšími školami a kurzami politickými i odbornými, ako výstavba socializmu vyžaduje viac a viac vzdelania i odborných znalostí.

Rozvoj školstva na Slovensku možno nazvať ozajstnou kultúrnou revolúciou. Počet materských škôl, ktoré buržoázna predmníchovská republika takmer nepoznala, vzrástol zo 108 tried v roku. 1949 na 899 v roku 1952, v ktorých vyše 19.000 detí našlo celodenné zaopatrenie. Tento počet sa roku 1953 podstatne zvýši, čo umožní ženám-matkám zapojiť sa do práce v priemysle či v pôľnohospodárstve. Veľké rozpočtové prostriedky sú venované na ďalšie zariadenia mimoškolskej výchovy, v ktorých je postarané o stravovanie a výchovu mládeže po celý deň. V roku 1952 bolo na Slovensku 464 družín mládeže s 31.167 deťmi, 1.111 školských jedální, v ktorých sa stravovalo takmer 60.000 detí, 1153 detských útulkov s 2.642 deťmi, 141 detských a žiackych domovov s viac ako 14.000 deťmi. Tento počet sa roku 1953 u detských. útulkov a školských jedální temer zdvojnásobí.

O rozvoji stredných škôl hovoril vo svojom expozé súdruh minister Kabeš. Treba však poukázať na obrovský rozvoj priemyselných škôl na Slovensku, ktorých počet oproti stavu v roku 1949 sa zvýšil z 19 na 43 v roku 1950 a počet žiakov v nich sa za ten čas ztrojnásobil, takže v školskom roku 1952-1953 navštevuje tieto školy bezmála 12.000 žiakov. A plán na budúci školský rok počíta s ďalším podstatným zvýšením.

Osobitnú zmienku zasluhuje príprava nových odborných kádrov z radov našich robotníkov a malých a stredných roľníkov. Štátne kurzy pre prípravu pracujúcich na vysoké školy absolvovalo roku 1952 1.012 poslucháčov, čo je oproti roku 1949 viac ako trojnásobok. Okrem toho bolo roku 1952 v 129 zvláštnych triedach popri zamestnaní vyškolené 2.364 poslucháčov t. zv. mimoriadnymi formami štúdia. A ďalšie a ďalšie tisíce žiakov študujú na rozličných iných školách, zdravotných, sociálnych a na školách výživy. Rovnako mohutne sa rozrástly na Slovensku školy maďarské a ukrajinské, ako o tom hovoril v Národnom shromaždení minulého týždňa v rozprave o vládnom vyhlásení súdruh posl. Pavol Dávid.

No zvlášť búrlivým vzrastom prešly na Slovensku vysoké školy. Kým pred oslobodením bola na Slovensku, ak to dnes spomenul s. Drda, jediná vysoká škola, Slovenská univerzita v Bratislave, roku 1952 sme mali už 10 samostatných vysokých škôl s viac ako 11.000 poslucháčmi. Vznikly nové vysokoškolské strediská v Košiciach, vo Zvolene, v Prešove a v Nitre.

Aké ubohé je v porovnaní s týmto mohutným prudkým rozvojom slovenského školstva po oslobodení ono bezmocné pechorenie sa slovenských kultúrnych pracovníkov v časoch buržoázneho panstva, ktorí chceli vidieť cestu k pozdvihnutiu Slovenska z jeho zaostalosti a hospodárskej biedy v dvíhaní vzdelanosti! Stačilo shodiť s tela slovenského ľudu vykorisťovatelské pijavice, poslat v čerty buržoázne panstvo - a hľa, Slovensko cvála dopredu i na kultúrnom poli nezadržateľne za rozvojom výrobných síl, určovaným Gottwaldovou päťročnicou.