Za tohoto stavu nemohly být uplatněny zásady jednotného řízení a docházelo k nejasnostem při zkoumání odpovědnosti. Úkoly ukládané orgánům požární ochrany velmi často neodpovídaly jejich vlastní práci, nesouvisely s ní a přímo je od ní odváděly.

Podle dosavadní úpravy příslušelo praktické zdolávání požárů v obcích i závodech jednak požárním sborům z povolání, jednak požárním sborům dobrovolným. K zvýšení akceschopnosti, pohotovosti a technické odbornosti jednotek požární ochrany jevila se potřeba vytvořit ještě speciální kategorii sborů z povolání, t. zv. požární útvary, organisované a vedené obdobně podle zásad platných pro vojenské útvary a určené pro ochranu některých měst a důležitých závodů.

Statistika požárů, řada velkých požárů v poslední době, zejména na Slovensku, i stoupající křivka výše škod vyžadují, aby požární ochrana v našem státě byla vybudována pokud možno na nejširší základně při aktivní účasti všech občanů a za stálé pomoci a kontroly státu.

Nová úprava státního požárního dozoru a požární ochrany, vycházející z těchto potřeb, přihlíží k předpisům o sovětské požární ochraně a k sovětským zkušenostem v tomto oboru. Zakládá se na těchto hlavních zásadách:

Rozšiřuje a prohlubuje se masová spolupráce občanů v požární ochraně prostřednictvím národních výborů, Československého svazu požární ochrany (dosud Československý svaz hasičstva) a jiných dobrovolných organisací.

Zřizují se orgány státního požárního dozoru, které v krajích, okresech i městech jsou organisační složkou národních výborů. Jejich vztah k národním výborům má upravit vláda zvláštním nařízením. Zamýšlí se stanovit organisaci těchto správ a inspekci, jejich vztah k národním výborům podle zásady dvojí podřízenosti, to jest tak, aby tyto orgány podléhaly jednak radě národního výboru, jednak nadřízené správě, po příp. inspekci státního požárního dozoru. Podrobnosti, zejména o vztahu těchto správ a inspekcí k radám národních výborů, má upravit ministr vnitra. Počítá se s tím, že styk mezi radou národních výborů na straně jedné a správou nebo inspekcí na straně druhé zprostředkuje předseda příslušného národního výboru.

Pro správné plnění svěřených úkolů dává se orgánům státního požárního dozoru potřebná pravomoc: vydávat závazné pokyny a směrnice, konat protipožární prohlídky v závodech a budovách, vyžadovat zprávy o stavu protipožárních opatření v závodech a jiných zařízeních, ukládat peněžité pokuty, vyšetřovat příčiny požárů a činit v krajních případech i taková opatření, jako je zastavení práce v těch provozech závodů, když předchozí opatření zůstala bez účinku a je-li těmito závadami ohrožen celý závod. Toto opatření zůstává bez účinnosti v tom případě, když je nepotvrdí do příštího pracovního dne ministr vnitra nebo náčelník ústřední správy státního požárního dozoru.

Nová úprava přináší v plném rozsahu princip osobní zodpovědnosti za plnění úkolů v oboru požární ochrany. Ústředním úřadům se ukládá řídit v mezích směrnic ministra vnitra zajišťování a provádění požární ochrany v závodech a jiných zařízeních, náležejících do jejich oboru, prostřednictvím zvláštních složek, které vytvoří podle potřeby i v podřízených orgánech. Zavádějí se zmíněné požární útvary jako nový druh výkonných orgánů požární ochrany a k upevnění kázně a k usnadnění výkonu služby zavádějí se stejnokroje a hodnosti s označením příslušnosti požární ochrany.

Československému svazu požární ochrany se zákonem umožňuje významná účast při zajišťování a provádění požární ochrany a prohlubuje se jeho spolupráce se státními orgány, zejména národními výbory. Takto se vytvářejí nejlepší předpoklady pro aktivní účast největšího počtu občanů na požární ochraně.

Nová organisace státního požárního dozoru a jednotek požární ochrany z povolání i zvýšená osobní odpovědnost každého jejich člena vyžadují, aby jim bylo poskytnuto materiální zabezpečení. Proto se zmocňuje vláda, aby toto zabezpečení provedla vládním nařízením.

Všeobecné řízení požární ochrany přísluší ministru vnitra, který je provádí prostřednictvím ústřední správy státního požárního dozoru při ministerstvu vnitra a jejích místních orgánů. Ústřední správa bude vykonávat svojí působnost na Slovensku prostřednictvím oblastní správy státního požárního dozoru při pověřenectvu vnitra. Místními orgány se rozumějí krajské správy státního požárního dozoru, okresní inspekce a městské, po příp. obvodní inspekce v těch místech, která určí ministr vnitra.

Úkoly a práva státního požárního dozoru budou podrobněji určeny ve vládním nařízení, které se připravuje.

Výkonnými orgány požární ochrany jsou jednotky požární ochrany. Jejich úkolem je zamezovat a zdolávat vzniklé požáry a jiné živelní pohromy. Jde o jednotky veřejné, zřizované pro všeobecnou požární ochranu v obcích, a jednotky závodní, zřizované především pro požární ochranu závodů. Nejpočetnějšími a nejmasovějšími jednotkami požární ochrany v obcích a závodech jsou dobrovolné požární sbory a požární hlídky, sdružující své členy na základě dobrovolnosti. Dále jsou to požární sbory z povolání a požární útvary.

Zákon přináší zvýšenou odpovědnost za požární bezpečnost závodů vedoucím závodů, kteří se ovšem řídí pokyny a směrnicemi státního požárního dozoru, plánují a zajišťují věcné prostředky pro požární ochranu svého závodu. K zajištění ochrany závodů před požáry bude nutné, aby zejména odborové organisace mobilisovaly a vychovávaly osazenstvo k aktivní účasti na ochraně závodních objektů před požárem.

Vládní návrh zákona již ve svém úvodu zdůrazňuje, že požární ochrana musí být vybudována na masové základně za rozsáhlé aktivní spolupráce občanů. Velký organisačně-výchovný úkol v tomto směru je svěřen celostátní dobrovolné organisaci - Československému svazu požární ochrany. Vládní návrh zákona vypočítává hlavní úkoly tohoto svazu na úseku požární ochrany, zaměřené k popularisaci požární ochrany, aby se stala věcí všeho lidu.

Půjde zejména o nejužší spolupráci s národními výbory při zřizování dobrovolných požárních sborů a v jejich morálně-politické výchově a technicko-odborné přípravě. Svazu je dále svěřena odpovědnost za vybudování rozsáhlé sítě domovních a závodních požárních hlídek k ochraně domů a závodů. Tyto požární hlídky jsou důležitým činitelem i v budování pevného zázemí pro vlastní obranu státu.

Vládní návrh zákona přináší nové označení celostátní dobrovolné organisace požární ochrany, dosavadního Československého svazu hasičstva. Nové pojmenování Československý svaz požární ochrany daleko lépe vyjadřuje širokou masovou základnu, na které je požární ochrana budována, a přesně vystihuje hlavní úkol organisace: sdružovat a vychovávat občany v preventivní ochraně před požáry.

Jaké organisačně-výchovné úkoly očekávají tento svaz, ukazuje skutečnost, že v letošním roce má být dosaženo v organisování, výchově a výcviku více než 50.000 domovních a závodních protipožárních hlídek s více než 200.000 občany. Zkušenosti nám již ukazují, že občané vycvičení v těchto domovních požárních hlídkách správně chápou své poslání. Svědčí o tom stovky případů, kdy domovní požární hlídky v zárodku uhasily vzniklý požár a zachránily našemu hospodářství cenné hodnoty.

Až do nedávné doby se ženy jen nepatrně podílely na aktivní účasti v požární ochraně. V této době však - a přispěla k tomu výzva Svazu k letošnímu mezinárodnímu dni žen - vyrostly v obcích a na závodech stovky samostatných požárních družstev žen, organisovaných v rámci místních jednot nynějšího ČSH jako zálohy požárních sborů. A tak se ženy připravují v každé době a za každých okolností aktivně zasáhnout na ochranu národního majetku a k obraně vlasti.

Ještě nedostatečně chápe naše mládež, s výjimkou pionýrů, své úkoly v požární ochraně. Tento nesprávný postoj je do značné míry způsoben ještě stále se udržujícími starými buržoasními názory na požární ochranu. Příznivější poměr, a proto také daleko nižší věkový průměr členů v požární ochraně na Slovensku ukazuje, že tyto falešné názory na požární ochranu mají daleko hlubší kořeny v českých krajích.

Velké požadavky na Československý svaz požární ochrany bude klást příprava zajištění požární bezpečnosti hospodářských objektů a společných zařízení rychle se rozvíjejících jednotných zemědělských družstev, státních statků a státních traktorových stanic. Akce požárních patronátů nad těmito objekty, prováděná místními jednotami Československého svazu hasičstva, je jednou z dobrých forem, jak chránit družstevní a socialistický sektor před nebezpečím požáru a zločinnými úklady třídních nepřátel.

Zatím co dřívější hasičské spolky byly úmyslně buržoasií isolovány ve své práci i činnosti od nejširších vrstev občanstva pod rouškou t. zv. nepolitičnosti a nadřazenosti, je nutné, aby se nová organisace požárníků co nejvíce opírala o živou spolupráci se všemi složkami Národní fronty. Je v zájmu požární bezpečnosti, aby složky Národní fronty tuto spolupráci přijímaly a samy ji upevňovaly.

Úspěšné provádění zákona o státním požárním dozoru a požární ochraně je závislé v neposlední řadě i na správném kádrovém zajištění, které vzhledem k dosavadnímu nedocenění významu požární ochrany, zvláště v některých krajích a okresích, neodpovídalo důležitosti úkolů požární ochrany, které přináší doba budování socialismu.

Vážené Národní shromáždění! Na tomto místě jsme z pověření a vůle našeho pracujícího lidu vytyčili v řadě zákonů jasné směrnice pro budování šťastné budoucnosti našich národů v míru a socialismu. Přijetím a důsledným prováděním tohoto zákona, opřeni o tvůrčí síly našeho lidu a jeho velkou obětavost zajistíme jeden z důležitých úkolů, a to uvědomělou a účinnou ochranu rostoucího národního bohatství. Urychlíme tím naši cestu k socialismu a přispějeme nemalou měrou k vítězství světového míru.

Ústavně-právní výbor Národního shromáždění ve své schůzi dne 21. dubna 1953 podrobně projednal osnovu zákona o státním požárním dozoru a požární ochraně a usnesl se jednomyslně doporučit tento vládní návrh zákona Národnímu shromáždění ke schválení.

Doporučuji tedy jménem ústavně-právního výboru, aby Národní shromáždění přijalo vládní návrh zákona podle zprávy výborové. (Potlesk.)

Místopředseda Fiala: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování. Protože není pozměňovacích návrhů, dám hlasovat o celém vládním návrhu podle výborové zprávy.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona podle výborové zprávy, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Děkuji. - To je většina.

Tím Národní shromáždění schválilo vládní návrh zákona o státním požárním dozoru a požární ochraně. (Potlesk.)

Tím je vyřízen třetí bod pořadu schůze.

Přistoupíme k projednávání čtvrtého bodu pořadu, kterým je

4. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona o právní praxi a odborné zkoušce v oboru justice a prokuratury (tisk 711).

Zpravodajem je posl. dr. Kokeš, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Kokeš: Slavné Národní shromáždění, soudružky a soudruzi!

Vláda republiky předložila Národnímu shromáždění k projednání návrh zákona o právní praxi a odborné zkoušce v oboru justice a prokuratury. Tento návrh je nutným doplňkem zákonů přijatých Národním shromážděním v r. 1952, jimiž byla provedena další demokratisace našeho soudnictví ve směru přiblížit se našemu vzoru - justici SSSR.

Budování socialismu v naší vlasti pokročilo do r. 1952 již tak daleko, že bylo nutné přikročiti po změnách v ekonomické základně i ke změně v organisaci československé justice a ke změně právních norem, týkajících se této organisace. Stará organisace již nevyhovovala a na některých místech staly se dřívější zákony a předpisy brzdou v budování socialismu, místo aby byly mobilisujícím činitelem a pomáhaly našemu lidu v budování socialismu.

Novými zákony o organisaci soudů, o prokuratuře, o státním notářství a advokacii byly položeny nové základy československému soudnictví po vzoru SSSR, odpovídající naší etapě vývoje a budování socialismu u nás. Jde nyní o to, aby podle těchto zákonů byly vybudovány takové soudy, prokuratury, notářství i advokacie, jaké náš pracující lid potřebuje při svém boji za vybudování socialismu, k udržení míru, své svobody a samostatnosti.

Již loni při projednávání zákona o organisaci soudů a prokuratuře bylo podtrženo, že po těchto zákonech budou vydány nové předpisy prováděcí a že bude zapotřebí ještě dalších zákonů, které by umožnily dobudovat československou justici na všech úsecích podle linie vytyčené základními zákony. Jedním z těchto doplňujících zákonů má se stát navrhovaný zákon.

Organisace ovšem není naším cílem, nýbrž prostředkem k tomu, aby československá lidově demokratická justice mohla úspěšně plnit úkoly, které jí podle marx-leninského učení ukládá v této době náš pracující lid. Musíme proto stále mít na zřeteli tyto hlavní úkoly československého soudnictví a cíl našeho pracujícího lidu - vybudování socialismu.

Na celostátní konferenci KSČ vytyčil soudruh Klement Gottwald ve svém referátě i pro československou justici přesnou směrnici, a sjednocená justice podle ní postupuje. Nezapomíná přitom na imperialistické štváče a pomáhá zabezpečovat bezpečnost republiky a její obranyschopnost.

Organisace by zůstala organisací a úkoly by zůstaly na papíře, kdyby nebylo lidí, kteří ve správné organisaci pod dobrým vedením úkoly s nadšením plní. Je proto nutné, aby v souvislosti s novou organisací a plněním úkolů byla řešena i otázka kádrů, jejich výběru, přípravy pro funkce a zajištění jejich stálého růstu v době, kdy již plní úkoly na tak důležitých funkcích, jako je funkce lidově demokratického soudce, prokurátora, notáře anebo advokáta.

Všichni víme, v jakém stavu náš pracující lid převzal po únoru 1948 do svých rukou ministerstvo spravedlnosti a celou justici. Vždyť do února seděl na tomto ministerstvu velezrádce Drtina, který se svými pomahači bojoval za návrat kapitalistické Masarykovy a Benešovy republiky. A že tento nepřítel republiky měl hodně pomahačů a oddaných služebníků v justici, je nám všem rovněž známo.

Po únoru 1948 provedl náš pracující lid i na tomto úseku svými ministry dr. Alexejem Čepičkou a dr. Štefanem Raisem očištění státního aparátu od nepřátel republiky a dosáhl význačných úspěchů v boji s nepřáteli republiky, záškodníky a vrahy.

To však neznamená, že by péče o kádry, jejich výběr a růst již dosáhla dokonalosti. I zde výsledky celostátní konference KSČ pomohly odkrýt závady a nedostatky, které je nutno vhodnými opatřeními odstraňovat.

Pokud jde o výběr kádrů, dělá se v rámci možnosti vše, aby našimi soudci, prokurátory i advokáty byli lidé oddaní lidově demokratickému řádu a socialismu, lidé s vysokou politickou i odbornou kvalifikací, kteří ve svých funkcích budou neohroženými obhájci a strážci vymožeností našeho lidu a jeho práce. Jestliže naši soudci a prokurátoři, tak jak jim to ukládá zákon, mají být strážci socialistické zákonnosti a používat zákonů v duchu lidově demokratickém, v zájmu pracujícího lidu, pak musí být zvýšeny proti dřívější době nároky na jejich politickou a odbornou přípravu. Proto i navrhovaný zákon vychází z toho, že výběr kádrů pro funkce v československém soudnictví se bude dít z absolventů právnických fakult, kde se dokonce uvažuje o tom, aby studium práv bylo ještě prodlouženo, jako je tomu v Sovětském svazu. Naše právnické fakulty již nejsou fakultami, kde by se vzdělávala "zlatá mládež" buržoasie, jak tomu bylo ještě v roce 1948, ale nyní již studují na těchto fakultách studentky a studenti z řad dělnické třídy, oddaní věci socialismu a připravující se poctivě na své budoucí povolání. Na našich fakultách rovněž se již nepřednáší věda pro vědu. Naopak, veškeré úsilí je věnováno tomu, aby i práce našich právnických fakult vycházela z praxe a připravovala dorost pro praxi. S tím i návrh zákona počítá. Již dnes, po třetím roce studia na vysokých školách, přicházejí studenti do přímého styku s pracovištěm a ověřují si nabyté právní vědomosti u soudu a prokurátora. Naši právníci vycházející z fakult vědí, že se učí proto, aby mohli na pracovišti, kde je zapotřebí jejich odborných vědomostí, dobře a výkonně sloužit pracujícímu lidu. Proto příchod mladého právníka do služeb justice nebude pro něho ničím novým, ale má to být - a věříme, že tomu tak bude - pokračování v jeho výchově. Proto také § 1 osnovy hned v prvním odstavci hovoří o výchově právnického dorostu.

Tato výchova po absolvování právnických fakult musí být jednotná, jednotně řízena a organisována. Podle dřívějšího stavu patřilo toto jednotné řízení ministru spravedlnosti jen v oboru civilního soudnictví, a pro vojenské soudy byl příslušný ministr národní obrany. Poněvadž nové zákony o organisaci soudů a prokuratuře tuto jednotnost nepotvrzovaly, je nutné, aby navrhovaným zákonem byla zajištěna. Pro jednotnost organisace i řízení výchovy dorostu mluví dnes i to, že máme veškeré soudnictví civilní i vojenské sjednoceno pod ministrem spravedlnosti, a je proto v zákoně tato jednotnost výslovně potvrzena.