Má-li absolvent právnické fakulty vyrůsti v dobrého, zkušeného, lidem respektovaného soudce nebo prokurátora, pak mu musí být dány všechny možnosti, aby si právnické vědomosti, získané na fakultě, v praxi ověřil a aby se naučil správně jich v zájmu pracujícího lidu používat. Návrh zákona pamatuje na to, aby byla zajištěna pro právní praxi doba jednoho roku, ve které by mladý právník mohl procházet všemi obory soudního práva a dána mu možnost, aby i iniciativně, samostatně vykonával určité úkony funkcionářské, které by mu dodaly jistoty pro vykonávání jeho budoucí odpovědné funkce. S ohledem na to, že již na fakultách bude mladý právník přicházet do styku s praxí, bude jednoroční praxe dostačující. Podrobnosti o této praxi i o jejím plánu stanoví ministr spravedlnosti. Počítá se i s tím, že bude velmi záležet na tom, aby se tito mladí lidé dostali do praxe k výborným soudcům a prokurátorům, kteří jsou i schopní vychovávat a mohou i mladým kádrům předati bohaté zkušenosti. Po vykonání praxe se každý právník-čekatel podrobí odborné zkoušce.

Na celostátní konferenci KSČ ve svém referátu podtrhl soudruh Klement Gottwald a uložil nám za úkol, aby se zvyšovala politická a odborná úroveň funkcionářů, abychom ještě směleji vyzdvihovali nové mladé kádry a ještě lépe se starali o jejich politickou a odbornou výchovu. Rovněž na této konferenci náš president s. Zápotocký v této věci říká: "Vychováváme schopné dělnické kádry proto, aby byly lepšími odborníky a organisátory výroby než staří buržoasní specialisté. Stejně je to i s dělnickými řediteli ve výrobě. Není-li dělnický ředitel lepším technickým odborníkem, musí být alespoň lepším hospodářem a organisátorem výroby. Není-li však ani odborníkem, ani lepším organisátorem a hospodářem, pak takový dělnický ředitel není nám při výstavbě socialismu nic platný. Škodí daleko víc než prospívá, i kdyby byl přitom sebezasloužilejším soudruhem." (Předsednictví převzal místopředseda dr. Polanský.)

Tato slova soudruha presidenta platí i pro pracovníky v justici. Proto nejenom dobrá a důkladná příprava mladých kádrů, ale i přezkoumání jejich přípravy v praxi a kontrola této přípravy je žádoucí. Proto se mladý člověk bude podrobovati odborné zkoušce, která je v souvislosti s jeho praxí základem pro určení do funkce soudce, prokurátora, notáře anebo advokáta.

Přijetím tohoto zákona budou položeny základy k jednotnému výběru, výchově i růstu mladých právnických kádrů pro nejširší obor práva, to jest právo soudní. Je samozřejmé, že všechna zásadní rozhodnutí v těchto otázkách bude ministr spravedlnosti dělat v dohodě s generálním prokurátorem, a pokud jde o vojenské soudce a prokurátory, s ministrem národní obrany. Tento nový zákon bude také dokladem toho, jak mohou být sladěny zájmy státu se zájmy jednotlivce, i dokladem toho, jak naše lidově demokratická republika, starající se o celek, současně pečuje o růst i existenci jednotlivce - mladého právníka.

Nový zákon bude pomocí na naší cestě k socialismu, na cestě k budování lidově demokratického soudnictví. Jsme přesvědčeni o tom, že pomoci tohoto zákona bude moci justice ještě lépe plniti úkoly a náš pracující lid klidněji a bezpečněji kráčeti k socialismu.

Soudružky a soudruzi, návrh zákona byl projednán ústavně- právním výborem dne 21. dubna letošního roku a byl přijat beze změny. Proto jménem ústavně-právního výboru navrhuji přijetí zákona podle písemné zprávy výboru. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Polanský (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Protože není pozměňovacích návrhů, dám hlasovat o celém vládním návrhu podle výborové zprávy.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona podle výborové zprávy, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Děkuji. To je většina.

Tím Národní shromáždění schválilo vládní návrh zákona o právní praxi a odborné zkoušce v oboru justice a prokuratury.

Tím je vyřízen čtvrtý bod pořadu schůze.

Přistoupíme k projednávání pátého bodu pořadu schůze, kterým je

5. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona, jímž některé osoby nabývají československého státního občanství (tisk 712).

Zpravodajem je posl. Koštejn, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Koštejn: Soudružky a soudruzi, milí přátelé!

Ústavně-právní výbor Národního shromáždění projednal ve své schůzi 21. dubna t. r. vládní návrh zákona tisk 703, podle kterého se dostane státního občanství v naší republice osobám německé národnosti, které ho dříve pozbyly, avšak nyní mají bydliště na území naší republiky, zde žijí a pracují jako bezdomovci.

Zákon mimo jiné stanoví, že spolu s manželem, po případě spolu s otcem nebo matkou stávají se československými občany manželky a nezletilé děti. Všechny tyto osoby nabývají automaticky státního občanství dnem vyhlášení tohoto zákona ve Sbírce.

Je zřejmé, že tento zákon se nevztahuje na ty občany německé národnosti, kteří československého státního občanství nabyli už dříve, na základě jiných právních předpisů. Řešení navržené zákonem je možno provést proto, že převážná část Němců žijících na území naší vlasti se zapojila důsledně do naší budovatelské práce. Spolu s českými a slovenskými pracujícími plní úkoly, které jsme si dali v Gottwaldově pětiletce. Je nemálo případů, že mnozí dělníci a ostatní pracující německé národnosti jsou ve svých závodech vzornými pracovníky, vyznamenanými za výsledky své práce.

Náš lidově demokratický stát dbá přísně zásad socialistické demokracie a řídí se v národnostní politice velkými myšlenkami Lenina a Stalina. Je to stát pracujícího lidu, který všem pracujícím bez ohledu na národnost dává práva, jaká vyplývají z ústavy a ze zákona.

Důsledným prováděním těchto zásad řešíme i otázku Němců, žijících na našem území, nemajících státního občanství. Toto řešení je možné také proto, že úspěšná výstavba socialismu v naší vlasti vytvořila u nás všechny ekonomické a politické podmínky k bratrskému soužití všech pracujících bez ohledu na národnost a původ. Navržený zákon tedy znamená další krok vpřed.

Náš velký učitel soudruh Klement Gottwald nás učil, že v poměru k německému národu, k Němcům, se máme řídit zásadou "Není Němec jako Němec". A právě vývoj a zkušenosti poválečných let dávají těmto slovům plně za pravdu. Svědčí o tom vývoj Německé demokratické republiky, kde za nezištné pomoci Sovětského svazu, díky obětavé práci německé dělnické třídy pod vedením Sjednocené socialistické strany vyrůstá stát a společnost nevídaná v německých dějinách, stát mírumilovný, demokratický, řídící se myšlenkami marxismu-leninismu, stát, jehož obyvatelstvo navždy skoncovalo s imperialistickými, agresivními úmysly, které byly výrazem politiky dřívějších vládnoucích tříd finančních kapitalistů a junkerů. Německá demokratická republika a její lid jsou našimi věrnými přáteli, stojí společně s námi a se všemi mírumilovnými národy pod vedením Sovětského svazu v táboře míru a na stráži světového míru.

I v Západním Německu jsme svědky toho, že převážná část pracujícího německého lidu tam žijícího si přeje mír, přeje si demokratické sjednocení Německa, přeje si mírové soužití se sousedními národy. Pracující v Západním Německu jsou v ostrém boji proti všem snahám vládnoucích Kruppů, Thyssenů, hitlerovských generálů, junkerů a jejich pomahačů znovu vzkřísit německý imperialismus, militarismus a fašismus, znovu vzkřísit revanšismus, ohrožující mír všech evropských národů.

Ve světle těchto skutečností a v podpoře německého lidu v boji za mír znamená i tento návrh zákona posílení tohoto úsilí. Doporučuji jménem ústavně-právního výboru tento vládní návrh zákona ke schválení. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Polanský (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Protože není pozměňovacích návrhů, dám hlasovat o celém vládním návrhu najednou podle výborové zprávy.

Jsou nějaké námitky? (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona podle výborové zprávy, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo vládní návrh zákona, jímž některé osoby nabývají československého státního občanství.

Tím je vyřízen pátý bod pořadu schůze.

Přistoupíme k projednávání šestého bodu pořadu schůze, kterým je

6. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním nařízení č. 97 Sb. ze dne 28. října 1952, vydaném podle § 42 odst. 1 zákona č. 241/1948 Sb. o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky (tisk 700).

Zpravodajem je dr. Prokeš; dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Prokeš: Vážené Národní shromáždění!

Naše vláda předložila Národnímu shromáždění ke schválení vládní nařízení čís. 97 Sb. ze dne 28. října 1952 o zániku věcných práv na některých částech národního majetku, které bylo vydáno podle § 42, odst. 1 zákona čís. 241/1948 Sb. o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky.

Již v zákoně č. 103/1950 Sb. o národních podnicích průmyslových a po něm i v zákoně čís. 148/1950 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních podnicích dopravních, a pak v zákoně čís. 167/1950 Sb. o komunálních podnicích byla ražena zásada, že k národnímu majetku, který státem byl svěřen k trvalému užívání národnímu nebo komunálnímu podniku, nemohou třetí osoby nabýt zástavních nebo jiných práv věcných, ať knihovních nebo neknihovních.

V souvislosti s touto zásadou byl v citovaných zákonech již vysloven zánik zástavních práv, váznoucích na majetku, svěřeném do správy podniku. Vláda pak byla zmocněna, aby upravila podmínky, za kterých zanikají i jiná věcná práva na takovém majetku, ať knihovní nebo neknihovní.

Vládní nařízení č. 97/1952 provádí toto zmocnění. Podle tohoto vládního nařízení zanikají věcná práva na majetku svěřeném do správy národního nebo komunálního podniku. Jen vláda může povolit výjimku na návrh věcně příslušného ministra, učiněný v dohodě s ministrem financí. Mohou být ovšem případy, kde plnění závazku z věcného práva sloužilo plánované činnosti nebo jinému obecnému zájmu. V takových případech může okresní národní výbor v rozsahu závazku uložit národnímu anebo komunálnímu podniku jednotlivé povinnosti. Podmínkou ovšem je, aby nebyl ohrožen plánovaný provoz podniku národního nebo komunálního.

Jinak za zaniklá věcná práva se poskytuje přiměřená náhrada podle předpisů o náhradě za znárodněný majetek.

Šetřením bylo zjištěno, že na majetku svěřeném národním a komunálním podnikům je celá řada věcných práv neslučitelných s povahou státního socialistického vlastnictví. Při projednávání ve vládě byla působnost vládního nařízení rozšířena na zařízení v oboru ministerstva lesů a dřevařského průmyslu, ministerstva zdravotnictví, ministerstva dopravy a na správu spojů. V těchto případech bylo také nutno dodatečně prohlásit zánik zástavních práv. Vzhledem k těmto doplňkům bylo nutno vládní nařízení opřít také o § 42 odst. 1 zákona o pětiletém plánu.

Ústavně-právní výbor projednal ve své schůzi konané dne 12. března t. r. toto vládní nařízení a proto jménem ústavně-právního výboru doporučuji uvedené vládní nařízení ve znění, jak bylo uveřejněno ve Sbírce zákonů, plenu Národního shromáždění ke schválení. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Polanský (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování. Kdo souhlasí s návrhem na schválení vládního nařízení č. 97 Sb. ze dne 28. října 1952, vydaného podle § 42 odst. 1 zákona č. 241/1948 Sb. o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky, podle zprávy výborové, a to ve znění, jak toto vládní nařízení bylo uveřejněno ve Sbírce zákonů, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Děkuji. To je většina.

Tím Národní shromáždění schválilo uvedené vládní nařízení.

Tím je vyřízen šestý bod pořadu schůze.

Přistoupíme k projednávání sedmého bodu pořadu schůze, kterým je

7. Zpráva výboru pro hospodářské plánování a jeho kontrolu o vládních nařízeních vydaných podle § 42 odst. 1 zákona č. 241/1948 Sb. o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky (tisk 704).

Zpravodajem je posl. Václav Sova; dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Václav Sova: Vážené Národní shromáždění, soudruzi a soudružky!

Výbor pro hospodářské plánování a jeho kontrolu předkládá plenu Národního shromáždění 5 vládních nařízení vydaných podle zákona o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky.

Plnění úkolů Gottwaldovy pětiletky a nepřetržitý růst socialistické výroby vyžadují na jedné straně stálé organisační zdokonalování socialistických podniků, na druhé straně dávají možnosti stále větší péče o potřeby pracujících. Soudruh Gottwald nás učil, že jedním z hlavních zákonů rozvoje lidově demokratických zemí je stále širší a hlubší využívání sovětských zkušeností. A právě sovětské zkušenosti a přibližování se sovětskému příkladu v organisaci našich hospodářských orgánů nás vedou k tomu, abychom v organisaci každého hospodářského odvětví stále důrazněji zajišťovali kontrolu, abychom od slov o nutnosti kontroly přešli k vybudování kontrolních orgánů tam, kde si to vyžádají problémy výroby a zájmy našich pracujících, a to kontroly nejen kvantitativní, ale i jakostní. S touto otázkou souvisí bezprostředně dvě vládní nařízení, a to nařízení o státní obchodní inspekci a nařízení o státní jakostní inspekci. Vedle kontroly organisované ministerstvem státní kontroly zřizuje ministerstvo vnitřního obchodu a ministerstvo výkupu vlastní speciální inspekční aparát. Úkolem státní obchodní inspekce bude střežit jednak nedotknutelnost socialistického vlastnictví, jednak množství a kvalitu spotřebního zboží a potravin, prodávaných našim pracujícím. Rozpočtová debata ve výborech ukázala na velké nedostatky ve skladování zboží i v dodržování jiných předpisů o způsobu prodeje zboží na trhu a tím také dokázala plnou oprávněnost tohoto nového kontrolního orgánu. Není pochyby, že státní obchodní inspekce se při dobré práci stane významným pomocníkem jak ministerstva vnitřního obchodu, tak i našich pracujících v boji proti rozkradačům socialistického majetku i proti těm, kteří okrádají naše spotřebitele v obchodě a v podnicích společného stravování. Obdobně státní jakostní inspekce jako orgán ministerstva výkupu má povinnost zajistit neustálé zlepšování jakosti vykupovaných a dodávaných zemědělských výrobků, mlýnských výrobků a krmiv.