(Za zvuků fanfár ze Smetanovy opery Libuše, hraných Pražskými pozounéry, vstupuje president republiky Antonín Zápotocký se svým doprovodem, provázen místopředsedou NS posl. dr Polanským, do presidentské lóže. - Shromáždění povstává a za bouřlivého potlesku provolává: Ať žije soudruh Zápotocký!)

Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou 78. schůzi Národního shromáždění.

Jménem Národního shromáždění republiky Československé vítám mezi námi co nejsrdečněji presidenta republiky Československé soudruha Antonína Zápotockého. (Shromáždění povstává a hlučně tleská. - Shromáždění opět usedá.)

Do rozpravy o prohlášení vlády, které předseda vlády včera přednesl, se přihlásili tito poslanci: Trojanová, dr Púll, Gemrot, dr Klinger, Borůvka, Mjartan, akademik Trávníček, Pelikán, Pokojný a Pašek.

Uděluji slovo prvnímu přihlášenému řečníkovi, posl. Trojanové.

Posl. Trojanová: Soudruhu presidente, soudružky a soudruzi!

Vládní prohlášení, které jsme vyslechli, bude mít pro všechen náš pracující lid mimořádný význam. Předseda vlády s. Široký na celé řadě konkretních příkladů, ať již jde o naše úspěchy budovatelské, či o nezvratná fakta rychlého vzestupu společenského i vzrůstu spotřeby osobní, ukázal, že generální linie, daná IX. sjezdem Komunistické strany Československa, která pak byla vyjádřena v našem prvním pětiletém plánu, byla a je naprosto správná.

Druhá neméně důležitá skutečnost, obsažená ve vládním prohlášení, je zcela kritický rozbor našich chyb a nedostatků, které nepříznivě ovlivňují rychlejší rozvoj našeho hospodářství, zejména pak surovinové základny, a tím pochopitelně i rychlejší vzestup osobní spotřeby pracujících.

Prohlášení předsedy vlády staví před všechny naše orgány, ať hospodářské či politické, před každého pracujícího občana zrcadlo, ve kterém každý může vidět svůj podíl na dosažených úspěších, ale též i svůj podíl na nedostatcích a chybách.

Jednou z těch organisací, které nesporně mají veliký kus zásluhy na dosažených úspěších, ale také značnou část viny na nedostatcích, je Revoluční odborové hnutí. Revoluční odborové hnutí jako nejmasovější organisace dělnické třídy, jako pevná součást Národní fronty Čechů a Slováků, nese velkou a čestnou odpovědnost před naší vládou a stranou, před vším pracujícím lidem za důsledné plnění budovatelských úkolů. Tato odpovědnost vyplývá ze samého poslání odborového hnutí. Vždyť přece odbory jsou celým svým životem a svou činností neodlučně spjaty s dělníky, s inteligencí a všemi ostaními pracujícími, jsou nerozlučně spjaty s celou naší výrobou průmyslovou i zemědělskou. Jak by tedy odboráři nepociťovali svoji odpovědnost za plnění úkolů, stanovených státním plánem, když nad to ještě hlavním jejich posláním je starat se o neustálé zvyšování hmotné i kulturní úrovně pracujících. Všechny ty radostné příklady našich novátorů, našich nejlepších pracovníků i pracovnic jasně ukazují, že nám rostou již noví, socialističtí lidé, kteří v plném rozsahů pochopili, že zvyšovat hmotnou a kulturní úroveň je možno jen cestou zvyšování a zkvalitňování výroby.

Veliký vliv na celé naše národní hospodářství bude mít rozhodnutí vlády o dalším rozvoji investiční činnosti, která bude směřovat k dalšímu rozmachu, zejména surovinové základny, a to jak v palivech, v rudách, tak i v rozšiřování surovinové základny v zemědělství, kterou nezbytně potřebuje náš lehký a potravinářský průmysl. Velikou věcí pro celé naše národní hospodářství je rozhodnutí o přísném soustředění investičních prostředků, které odstraní nadměrné a škodlivé roztříštění výstavby, umožní soustředit naše síly a zamezí plýtvání jak finančními, tak materiálovými prostředky.

Obdobně velikou měrou ovlivní vzestup životní úrovně našich pracujících rozhodnutí vlády o dalším rozmachu výstavby obytných i rodinných domů a kulturních zařízení. Je to jistě radostný, avšak veliký úkol. Z jeho velikosti vyplývá nám nesmírná odpovědnost za jeho splnění, na které se všichni odboráři budou podílet. Proto celé Revoluční odborové hnutí musí učinit všechno, aby tento významný úkol, který sleduje zájmy všech pracujících, byl řádně a včas splněn. Budeme proto daleko rozhodněji a směleji než dosud zavádět do našeho stavebnictví bohaté zkušenosti sovětských novátorů a stachanovců i zkušenosti našich nejlepších pracovníků.

Předmětem oprávněné kritiky a nespokojenosti našich pracujících byla neutěšená situace na některých našich závodech, pokud jde o zařízení sociální, hygienická, o zařízení zvyšující bezpečnost a ochranu zdraví našich dělníků a zaměstnanců, zatím co jinde se prostředky lehkovážně plýtvalo. I zde bude skoncováno s dosavadní mnohde nesprávnou praxí, že tyto stránky péče o pracující byly na některých závodech opomíjeny a i nezbytně nutné investiční prostředky byly jednoduše škrtány. My odboráři vděčíme naší vládě především za to, že přímo ukládá svým podřízeným hospodářským orgánům plně respektovat obsah kolektivních smluv a důsledně je plnit. Kolektivní smlouvy, jsou-li řádně plněny, jak nás o tom poučují sovětské zkušenosti, mají pak ohromný vliv jak na plnění výrobních úkolů samých, tak na druhé straně na uskutečnění opravdové péče o pracující na závodech. Jak velký význam přikládá naše vláda kolektivním smlouvám, vidíme z toho, že plnění těchto smluv se strany hospodářských orgánů staví na roveň plnění státního plánu.

Na druhé straně však odboráři nesmí ani na chvíli zapomenout, že plnění každé smlouvy, tedy i smlouvy kolektivní, nemůže být jednostranné. Proto členové Revolučního odborového hnutí musí učinit všechno, aby sami důsledně plnili ty části kolektivních smluv, kde se zavázali především k rovnoměrnému plnění plánu a k zavádění přísné hospodárnosti.

Již z těchto několika závažných bodů jasně vyplývá, že prohlášení vlády dává všem našim pracujícím jasnou a opravdu radostnou perspektivu. Aby však tato opatření mohla se co nejdříve projevit v celém našem hospodářském životě, v dalším vzestupu hmotné i kulturní úrovně pracujících, bude nezbytně nutné, aby ROH zvýšilo svoji aktivitu na rozhodujících úsecích odborářské práce.

A tu na prvé místo musíme postavit další trpělivou, soustavnou mobilisaci pracujících za rovnoměrné plnění plánovaných úkolů a soustavné snižování vlastních nákladů. Bez splnění této prvořadé podmínky, které je nezbytně třeba k trvalému zvyšování životní úrovně, můžeme lamentovat i naříkat, nic nedokážeme. Základní methoda, kterou při tom používáme, která nám umožňuje plnit sebevětší úkoly, je socialistické soutěžení. Soustavný vzestup výroby a její řízení je nemyslitelné bez rozvoje socialistického soutěžení. Vždyť socialistická soutěž odhaluje reservy, ukazuje nám nikdy nevídané možnosti, přenáší nové methody a formy pracovní a je prostředkem k tomu, aby co nejširší masy pracujících si tyto pokrokové methody osvojily a mohly tak neustále zvyšovat produktivitu své práce. Proto musí být věci jak vedoucích závodů, tak i všech odborových funkcionářů, aby v úzké spolupráci s mistry a techniky soustavně a trpělivě vytvářeli nezbytné předpoklady k trvalému rozvoji socialistického soutěžení. Zkušenosti nás přesvědčují, že tam, kde odborová organisace a vedení závodu vytvářejí všechny podmínky k tomu, aby dělníci a zaměstnanci mohli uzavírat socialistické závazky, kde také pravidelně a důsledně dosažené výsledky kontrolují a hodnotí, jsou schopni nejen plnit stanovené úkoly, nýbrž i dále je překračovat a řešit i sebe obtížnější problémy výrobní. Socialistická soutěž nám rozhodujícím způsobem napomáhá uplatňovat důslednou hospodárnost. Naši odboráři již z rozhodné většiny pochopili, že finanční prostředky na velké investice k budování dalších dolů, k rozvoji průmyslu i zemědělství, ke stavbě škol, nemocnic a obytných domů nemůže naše vláda opatřovat tím, že by je dala natisknout. Dobře chápeme, že jediným a hlavním zdrojem, ze kterého je možno tyto finanční prostředky čerpat, jsou výsledky dobrého hospodaření, a to ať již v průmyslu, zemědělství či administrativě. Lépe žít znamená více vyrábět. Více vyrábět znamená však také rozhodně lépe hospodařit, lépe využívat všech dosavadních závodů a podniků všech druhů, každého stroje, každého kousku materiálu, každé pracovní hodiny. Není přece lhostejno, když na příklad z jedné tuny hodnotného materiálu byrobíme 1000 kusů výrobků, či vyrobíme-li, díky iniciativě pracujících, kteří si osvojili nové methody pracovní, 1200 nebo ještě více výrobků.

Soudružky a soudruzi, i otázka kvality našeho zboží je v současné době předmětem oprávněné kritiky a nespokojenosti našich spotřebitelů, zejména pracujících žen. Kvalitní nebo nekvalitní zboží je však přece vyráběno v našich dílnách, v našich továrnách. O tom rozhodují naši dělníci, technici-odboráři. Bude tedy na všech členech Revolučního odborového hnutí, abychom se co nejrychleji zbavili výroby zmetků a vyráběli jen zboží prvotřídní jakosti. Proto odboráři sami musí si dobře posvítit do těch kuchyní, kde se všelijaké ty šmejdy ještě bez ostychu vyrábějí. Odborová organisace má přece všechny prostředky a možnosti k tomu, aby ve spolupráci s vedením našich závodů a podniků byla učiněna konkretní opatření, zejména kontrolního rázu, abychom zmetky nevyráběli a za jejich výrobu neplatili. Odborová organisace je školou, proto především její povinností je vychovávat a pomáhat jednotlivým dělníkům a zaměstnancům, jejichž kvalita práce neodpovídá daným potřebám a technologickým předpisům. Proto musí v daleko větším rozsahu než dosud organisovat pomoc nejlepších pracovníků a novátorů, organisovat pomoc prostřednictvím závodních škol práce, aby ti, kteří zůstávají pozadu, zvýšili svoji kvalifikaci a tím i kvalitu své práce. Je povinností odborových funkcionářů, aby všem členům na podkladě živých příkladů z jednotlivých pracovišť a závodů ukazovali, že výroba zmetků způsobuje nejen veliké škody hospodářské, nýbrž i politické, které se pak projevují právě v nespokojenosti širokých mas spotřebitelů. Stejně tak nesvědomitá a neodborná práce některých jedinců, nedostatečná kontrolní opatření ve výrobě a při přejímce zboží poškozuje dobré jméno našich výrobků i v zahraničí.

Vládní prohlášení dotýká se významnou měrou práce našeho Revolučního odborového hnutí také na úseku státního i družstevního obchodu a podniků místního hospodářství. Také v těchto sektorech nese rozhodně nemalou část viny na nedostatcích a chybách i odborové hnutí. Byli to odboráři pracující na těchto úsecích, kteří ne dost důsledně prováděli politickou výchovu svých členů, ne dost důsledně se orientovali na ty otázky, které s hlediska pružné funkce jak státní a družstevní obchodní sítě, tak i závodů a podniků místního hospodářství jsou nejdůležitější. Vládní prohlášení mimo jiné ukládá orgánům státního obchodu zorganisovat široký průzkum poptávky. Odboráři vezmou tento úkol za svůj a všemi prostředky přispějí k zorganisování širokého průzkumu poptávky. Na druhé straně odboráři z výrobních úseků musí důsledně dbát na dodržování takto stanovených sortimentů a vyrábět to, co naši spotřebitelé potřebují a čeho si žádají. Znamená to tedy zesílit kontrolní činnost v tom směru, aby soudruzi na našich závodech neusnadňovali si plnění svých úkolů výrobou těch druhů zboží, které jsou snad s hledisek výrobních pro ně snazší a jednodušší. Nebude také do budoucna možné, aby vkus a rozumy několika jedinců na příklad na ministerstvu vnitřního obchodu rozhodovaly o tom, co a v jakém množství a kvalitě se bude vyrábět.

Hojná a kvalitní výroba spotřebního průmyslového zboží všech druhů, stejně jako výroba zemědělských strojů, mechanismů a chemických přípravků, které umožňují zvelebovat naše zemědělství, to jsou podmínky, které upevňují svazek dělnické třídy s pracujícím lidem venkova.

Tisíce našich dělníků a ostatních našich pracujících organisovaných v odborovém hnutí pracují přímo v zemědělství. Jsou na strojních traktorových stanicích, na našich státních statcích a jsou tak přímým pojítkem dělnické třídy s naším venkovem. Kvalita jejich práce má rozhodující význam pro postup myšlenky združstevnění naší vesnice, pro vedení živého důkazu, že družstevní a socialistická velkovýroba v zemědělství je pro malé a střední rolníky výhodnou a nejlepší cestou. Je povinností Svazu zaměstnanců v zemědělství a všech odborářských funkcionářů usilovat o to, aby vzorná práce odborářů strojně traktorových stanic a státních statků byla přitažlivým příkladem pro široké masy našeho rolnictva.

Velký vliv na socialisaci vesnice má i patronátní činnost závodů nad jednotnými zemědělskými družstvy, státními statky i traktorovými stanicemi. Proto je odborová organisace povinna řídit patronátní činnost, usilovat o to, aby do této pomoci byly zapojovány politicky vyspělé kádry odborářů, aby tak podpora a pomoc našemu zemědělství byla co největší. Nejde jen o brigády, ale jde především o to, že dělníci jsou schopni vnést do zemědělské práce to, čeho se tam nejvíce nedostává, a to je důkladná organisace práce a politická výchova.

Z každého bodu vládního prohlášení, z každé věty přímo hmatatelně cítíme, že jde o prohlášení vlády, která je úzce spjata s širokými masami našich pracujících.

I ta část prohlášení naší vlády, která se zabývá zahraniční politikou, nalezne nejen plný souhlas, ale i nadšenou podporu všeho pracujícího lidu. Vždyť ani nemůžeme jinak než všemi silami podporovat snahy naší vlády o udržení světového míru, který pro nás znamená v klidu budovat radostnou přítomnost a klást základy novým a radostným zítřkům. Není ani myslitelné, aby dělnická vláda neusilovala o mírové spolužití všech národů bez rozdílu jejich společenských systémů. Vždyť není ani myslitelné, aby dělnická vláda všemi prostředky neusilovala o mírové vyřešení všech sporných mezinárodních otázek, zvláště otázky Německa jako našeho nejbližšího souseda. Nám není přece lhostejné, zda budeme sousedit s Německem, vedeným agresivně imperialistickými kruhy, či s Německem opravdu demokratickým, mírumilovným, pokrokovým. Nicméně však všechny mírumilovné snahy a přání našeho lidu neznamenají, že by byly diktovány strachem z pokřiku imperialistických agresorů. Naše vůle po míru, to není pouhé zbožné přání, ale projevuje se velmi konkretně v rozhodném plnění plánovaných úkolů. Projevuje se tedy v neustálém růstu síly našeho národního hospodářství, v neustálém růstu životní úrovně pracujících. Jsme si vědomi toho, že neustálý vzestup našeho hospodářství, neustálé zvyšování spokojeností a životní úrovně lidu, to jsou dva neoddělitelní faktoři, kteří upevňují obranyschopnost naší země. To jsou také v podstatě ty hlavní skutečnosti, které imperialisty přivádějí k zuřivosti a dohánějí je k divokým útokům nejen na nás, ale i na všechny ostatní země tábora míru. Náš pracující lid si toto velké nebezpečí musí neustále uvědomovat. Máme však všechny prostředky k tomu, abychom tomuto nebezpečí rozhodně čelili. Je to v prvé řadě stálý rozvoj výroby a tím i blahobytu, je to pevná jednota a semknutost všech pracujících kolem naší dělnické vlády a Komunistické strany Československa. (Potlesk.)

Nebude pro nás jistě bez významného poučení porovnat si prohlášení naší dělnické vlády s vládním programem vlády francouzských monopolistů. Opatření francouzské vlády namísto zlepšení životních podmínek pracujících uvalilo na ně další těžká finanční břemena, snížilo jejich již beztak nízkou životní úroveň. Na úkor francouzského pracujícího lidu chce francouzská vláda dále financovat svůj program šíleného a zbytečného zbrojení. Jak přijali francouzští pracující tento vládní program? Přijali jej mohutnou bouří odporu, velikými stávkami. Francouzská reakce přes všechna přání pracujících, která tlumočilo 210 zejména komunistických poslanců, nechce připustit zasedání parlamentu, protože má strach z té veliké oprávněné bouře odporu a nespokojenosti francouzských pracujících. Jak velký rozdíl, vpravdě zásadní rozdíl, mezi prohlášením kapitalistické vlády a vlády naší, československé vlády našich dělníků, rolníků a pracující inteligence. (Předsednictví převzal místopředseda Žiak.)

Předseda vlády soudruh Široký vyslovil v závěru vládního prohlášení přesvědčení, že všechen náš pracující lid zvýší svoje úsilí za plnění úkolů ve výstavbě hospodářské i kulturní. Hovořím jistě ze srdce všech dělníků i pracující inteligence, poctivých a obětavých odborářů, když s tohoto místa prohlásím, že Revoluční odborové hnutí nejen bylo, ale i do budoucna bude více než dosud garantem, přímou zárukou naší vládě, že všechny úkoly, které před nás staví ať již v oblasti hospodářské, politické či kulturní, svědomitě, důsledně se ctí splníme. (Potlesk.)

Jsme si vědomi toho, že jde o veliké úkoly. Avšak v širokých masách našeho pracujícího lidu jsou nevyčerpatelné životní i pracovní zkušenosti, um a veliká iniciativa, která stále více a více vyvěrá z vědomí, že pracujeme pro sebe, že sami jsme tvůrci štěstí a blahobytu. Tuto iniciativu bude ROH podporovat dalším rozšiřováním socialistického soutěžení, dalším vzestupem politické i kulturní úrovně všech odborářů. To je také hlavní zdroj našeho nezlomného přesvědčení, že svůj slib čestně splníme a pod vedením našeho presidenta soudruha Zápotockého šťastný a radostný život našeho lidu v míru zajistíme. (Potlesk.)

Podpredseda Žiak: Ďakujem posl. Trojanovej. Dávam slovo ďalšiemu rečníkovi, posl. Dr. Púllovi.

Posl. Dr. Púll: Vážené Národné shromaždenie, súdružky a súdruhovia!

Dovoľte, aby som v súvislosti s vládnym vyhlásením predsedu vlády Viliama Širokého v stručnom prehľade podal obraz o výsledku politiky vlády Národného frontu Čechov a Slovákov na Slovensku, ktoré je predmetom neustálej pozorností KSČ a vlády republiky. Vláda sleduje politiku národnostnej rovnoprávnosti, upevňovania družby Čechov a Slovákov na úsekoch hospodárskej výstavby i kultúrnej práce a vedľa výsledkov, ktoré dosiahla sovietska vláda vo výstavbe mnohonárodného socialistického štátu, pripojuje nový historický dôkaz nevývratnej správnosti stalinskej národnostnej politiky. Najvýraznejšou črtou výstavby socialistickej spoločnosti na Slovensku je rozvoj priemyselnej výroby, dosiahnutý podľa línie industrializácie Slovenska. V prvom štvrťroku 1953 sa v priemysle na Slovensku vyrobilo 1.14 ráz toľko, ako za celý 1 rok kapitalistickej výroby v roku 1937. Priemerná ročná výroba na jedného obyvateľa na Slovensku stúpla oproti roku 1937 o 34% v ťažbe hnedého uhlia, o 33% v ťažbe železnej rudy, o 209% vo výrobe elektrickej energie, o 82% vo výrobe cementu, o 40% vo výrobe papieru, o 100% vo výrobe vlnenej priadze, 15 ráz vo výrobe koženej obuvi atď. Tento veľký rozvoj priemyselnej výroby spôsobil teda úplnú premenu hospodárskej štruktúry Slovenska zo zaostalej poľnohospodárskej krajiny na krajinu s moderným vyspelým priemyslom.