Anebo není to skutečně průkopnický úkol, k němuž nás vyzývá vláda, totiž nastoupit do pohraničí, neleknout se počátečních obtíží a nového prostředí a pozvednout na základě moderních strojů a moderní techniky jeho zemědělství tak, aby i tato část naší vlasti dala na stůl národa své dosud nevyužité bohatství? A stejně smělých a vytrvalých mladých lidí, obhájců a průkopníků pokroku, bude třeba na celé naší vesnici, jejíž družstva, státní statky a stanice zvláště nyní s perspektivou stále širší mechanisace dávají vesnické mládeži možnost šťastného, zajímavého a kulturního života, pro jehož nedostatek dříve z vesnice utíkala.

Máme při tomto nástupu veliký živý vzor, od něhož se musíme neustále učit, slavný sovětský Komsomol. Stalo se slavnou tradicí Komsomolu, že vždy na výzvu strany a vlády mobilisoval sovětskou mládež, aby nastoupila na přední úseky socialistické fronty, a že nebylo skutečně jediného důležitého úseku, na němž by sovětská mládež obětavě nepracovala. Na příklad jen v letech první pětiletky nastoupilo 60.000 komsomolců na stavby nových závodů a 30.000 komsomolců začalo pracovat v donbaských dolech.

Komsomolci nám jsou vzorem svou uvědomělostí a obětavostí, s níž pracovali za těžkých podmínek, v mrazu i vedru, ve dne i v noci, bojujíce s přírodními živly a neznajíce ústupu nebo útěku.

I u nás už je mnoho chlapců a děvčat, kteří nastoupili na důležité úseky výstavby, nelekli se těžkostí a nedali se odradit fňukáním slabochů. Máme proto předpoklady a musíme se o to všemožně snažit, aby se náš Čs. svaz mládeže při plnění úkolů vytyčených vládním prohlášením ještě více přiblížil svému vzoru - sovětskému Komsomolu a aby se vyznamenal jako úderná brigáda našich pětiletek. Příklad 60.000 mladých brigádníků, kteří pracovali na stavbě mladých budovatelů socialismu na Ostravsku i ostatních předních mladých pracovníků ze závodů a zemědělství, svědčí o tom, že Svaz mládeže již nastoupil tuto cestu podle vzoru komsomolců. Nyní ale čeká Svaz ještě těžký úkol, jemuž zůstává mnoho dlužen, strhnout na tuto cestu tisíce a desetitisíce mladých lidí.

Tyto nové úkoly by se však nedaly zvládnout jen s nadšením, byť sebevětším. Vyžadují, aby naše mládež byla vzdělaná, hluboce ideová, kulturní, aby si osvojovala všechny poklady lidského vědění a tvořivě je dále rozvíjela a aby co nejvíce hochů a děvčat se stalo specialisty ve svém oboru. Je proto naléhavým úkolem, aby mladí lidé daleko lépe a dychtivěji než dosud využívali všech možností k dalšímu vzdělávání, jež nám vláda tak bohatě dává a stále rozšiřuje jako jednu z našich největších vymožeností a o jaké v minulosti nejlepší synové a dcery našich národů jen snili. Spolu s tím se budeme snažit zvýšit účast mládeže na rozvoji kultury, vědy, osvěty a vůbec na veřejném životě, abychom mohli uvádět v život poselství soudr. Gottwalda mládeži, vyjádřené v hesle "Učit se hospodařit - učit se vládnout".

Pro tuto cestu musíme získat všechny čestné mladé lidi, i ty, kterým ještě dnes předsudky brání vidět dopředu a kteří ještě nenašli své pevné místo v našich řadách. Věříme v lidi a proto jsme přesvědčeni, že není v tomto státě poctivého mladého člověka, kterého bychom nezískali pro společnou práci na tomto vznešeném díle výstavby naší vlasti.

V tomto přesvědčení nás utvrzují dosavadní velké výsledky, jichž jsme dosáhli, nevyčerpatelné zdroje energie, jež jsou v naší mládeži a lidu a vědomí, že s námi jdou miliony mládeže ze všech zemí světa, jak nám to znovu potvrdily letošní Světový festival mládeže a studentstva, Kongres mládeže v Bukurešti a Kongres studenstva ve Varšavě. Tato tři velká setkání mládeže ukázala názorně, že mladí lidé, a stejně tak jistě i všichni pracující, bez rozdílu národností, barvy, rasy i odstínu v politických názorech si mohou porozumět a žít v bratrské shodě a že mohou odrazit úspěšně všechny zločinné machinace různých kazimírů. (Předsednictví převzal místopředseda Žiak).

Taková se tedy před námi otvírá cesta - cesta nevídaného rozkvětu naší vlasti. Po této cestě nás vede naše vláda Národní fronty v čele s milovanou Komunistickou stranou Československa, vláda, která tolikrát názorně dokázala, že je nejlepším přítelem mládeže. A jistě nemůže být pro nás, mladé občany této republiky, větší a šlechetnější ctižádosti než dát do služeb tohoto programu všechno nejlepší, čeho jsme schopni, své nejlepší myšlenky, city a činy, všechny svoje síly. (Dlouhotrvající potlesk.)

Podpredseda Žiak: Ďalším prihláseným rečníkom je pán posl. Pokojný. Prosím, aby sa ujal slova.

Posl. Pokojný: Pán prezident, vážené Národné shromaždenie!

Už o niekoľko mesiacov ukončíme prvú, Gottwaldovu päťročnicu. Päť rokov vo vývoji štátu a národa síce nepredstavuje dlhú dobu, no uplynulých päť rokov v našom ľudovodemokratickom zriadení, najmä pri utváraní a prebudovaní nášho hospodárskeho života, má význam priamo historický. Predtým celé naše hospodárstvo spočívalo na kapitalistických základoch, celé bolo orientované smerom na kapitalistický západ, ba bolo s ním pevne späté. Preto bolo treba stavať celkom nové základy. Základy hospodárstva socialistického, v ktorom niet už viac vykorisťovania človeka človekom, ale ktoré slúži už len pracujúcemu ľudu.

Predovšetkým bolo treba od základov prebudovať nás priemysel. Jednak prebudovať a aj znovu vybudovať, a to podľa plánu Gottwaldovej päťročnice. So zadosťučinením môžeme konštatovať, že dielo tohto mohutného budovateľského úsilia sa v podstate zdarilo. Za to môžeme na prvom mieste ďakovať nášmu pracujúcemu ľudu, ktorý pochopil prevratný význam päťročnice a vynaložil všetky svoji sily, aby sa zdarila.

Pravda, tu i tam sa vyskytly i nedostatky a chyby, ale pri takom búrlivom raste, akým sa vyznačovalo tempo prebudovania nášho hospodárstva a tvorba materiálnej a technickej základne ďalšej výstavby socializmu, inak to nebolo ani možné. Je celkom prirodzené, že bez ťažkostí a prekážok nemôže byť ani zrod takého obrovitého diela, ako je položenie pevných základov budovy socializmu. No rozhodujúci je veľký a krásny cieľ, za ktorým kráčame a pre ktorý žiadna prekážka nemôže byť taká, aby sme ju s odhodlaním nadšene a smelo neprekonali.

Vláda Československej republiky a s ňou všetok náš pracujúci ľud s hrdosťou môže poukázať na skutočnosť, že ciele päťročnice boly dosiahnuté a že na jej konci vidíme stáť Československo celkom prerodené v novej jeho radostnejšej tvárnosti, Československo na úspešnej ceste ku konečným métam socializmu. A toto je to nejhlavnejšie a najdôležitejšie.

Mimoriadne významné následky mala zmena hospodárskej a spoločenskej základne v našej ľudovodemokratickej republike najmä pre Slovensko. Prudké tempo spriemyselňovania Slovenska za pomoci bratských odborníkov a celej českej robotníckej triedy spôsobilo, že sa do značnej miery mohly vyrovnať štrukturálne hospodárske rozdiely medzi východnou a západnou časťou republiky. Zo Slovenska stáva sa i pri výraznom poľnohospodárskom charaktere krajiny krajina priemyslová so všetkými známkami takejto zmeny. Za uplynulých päť rokov v plodnom, nerušenom spolunažívaní národov republiky čo do hospodárskeho, politického a následkom toho aj kultúrneho vyrovnania viac sa vykonalo, ako za celých 20 rokov predmníchovskej republiky. Odstránením až krikľavých hospodárskych a kultúrnych rozdielov medzi východom a západom republiky spolužitie našich národov dostalo úprimnú bratskú náplň, čo predtým za vlády kapitalizmu nebolo, nakoľko československý monopolisti mali vykorisťovateľský záujem na šírení trhlín medzi českým a slovenským ľudom. Dnes však môžeme radostne konštatovať, že naša ľudovodemokratická republika je naozaj jednotná a spoločné sú aj záujmy všetkého jej obyvateľstva. Toto je tiež jeden veľký kladný prínos päťročnice.

Zijeme novým, rušným, no pritom povznášajúcim životom, ktorý je tak odlišný, keď ho porovnávame s tým, čo predtým bývalo. Vybudovaný ťažký priemysel, zachytené mocné prírodné sily skrotených vodných tokov, odkryté a stále sa odkrývajúce prírodné bohatstvá v útrobách zeme, nové školy, učilištia, katedry, vzorné nemocnice, veľkolepé stavby, o akých sa nám predtým na Slovensku ani nesnívalo, veľkorysé mechanizovanie a postupné združstevňovanie poľnohospodárskej výroby na dedine atď., toto všetko slúži len a len nášmu pracujúcemu ľudu. A tak odstránením vykorisťovateľských tried odstránené boly všetky tie pramene zla, ktoré zaviňovaly kedysi biedu a zaostalosť slovenského pracujúceho ľudu v takej miere, že stotisíce Slovákov musely hľadať obživu v ďalekej cudzine.

V päťročnici položená materiálna a technická základňa predstavuje silu na ďalšie budovanie republiky. Pritom si uvedomujeme, že vedľa búrlivého rastu priemyselnej výroby vzniká nový život aj na našej dedine. Pripomíname si slová z prejavu prezidenta Klementa Gottwalda na IX. sjazde KSČ, že v záujme úspešného vybudovania socializmu je nevyhnutné získať roľníka na dedine. Získať roľníka nielen k družstevnej myšlienke, ale i k pokrokovej poľnohospodárskej výrobe vôbec. Radikálna mechanizácia poľnohospodárskej výroby umožňuje, že náš roľník pomocou využitia osvedčených strojov a pri použití moderných agrotechnických vymožeností môže s menšou námahou viac produkovať. Doterajší vývoj však jasne ukázal, že naše poľnohospodárstvo i pri veľkom pokroku zaostáva ešte za rýchlejším rastom priemyslu. Kým priemyselná výroba v päťročnici zvýšila sa dvojnásobne, poľnohospodárska výroba vzrástla iba o tretinu. Preto vláda republiky celkom správne robí konkrétne opatrenia na vyrovnanie tohto nepomeru. Pri budovaní socializmu ako robotnícka, tak aj roľnícka výrobná složka sú rovnako dôležité a obe tesne súvisia.

Niet sporu o tom, že pre úspešné budovanie priemyslu a iných spotrebných statkov je životne dôležité zaistiť pracujúcim dostatočné množstvo potravín. Bez nich by zastala všetka výroba a pri ich nedostatku by došlo k poruchám vo výrobe. Rovnako závisí hladký, bezporuchový chod výroby ľahkého a potravinárskeho priemyslu od dodávok technických plodín a produktov dorábaných roľníkmi, ako je ľan, konope, olejnaté rastliny, koža, atd. Preto je vysokým štátnym záujmom, aby osvedčené nové výrobné vymoženosti v poľnohospodárstve našly si cestu aj do najposlednejšej dediny a aby takto uvedomelý, pokrokový náš roľník chopil sa nových obhospodarovacích metód a pričinil sa o zvýšené výnosy na družstevných i súkromných poliach, ako aj o zvýšenie užitkovosti chovných zvierat. Je to i jeho vlastný záujem, keďže zvýšený výnos znamená i zvýšený príjem. Vláda sleduje hmotné i kultúrne zvýšenie úrovne roľníka: len nedávno zvýšila výkupné ceny poľnohospodárskych produktov o 24 až 46%. V socializácii dediny môžeme už teraz zaznamenať pozoruhodné úspechy, nakoľko socializácia dediny je na postupe napriek rozličným ťažkostiam a nedostatkom. Ak uvážime, že náš roľnícky stav pod vplyvom nepriazne v minulosti bol silne konzervatívny a vôbec nedôverčivý k novotám, hoci čo najosožnejším, treba podporovať šírenie družstevného hnutia pomocou trpezlivého a neprestajného presvedčovania, že je v jeho vlastnom záujme, aby si osvojil nové, pokrokové formy obhospodarovania pôdy.

Veľká materiálna a technická pomoc, ktorú vláda najmä na poli investičnej výstavby chce poľnohospodárstvu poskytnúť, bude znamenať, že prichádzajú do súzvuku dve najdôležitejšie výrobné složky, robotníctvo a roľníctvo. Len pri dobrom, plodnom súzvuku týchto složiek môže pokračovať úspešné budovanie socializmu v našej vlasti. Uvedomujeme si, že to boly bývalé vládnuce vykorisťovateľské triedy, ktoré často stavaly robotníka a roľníka proti sebe. Robily to preto, aby mohly ešte viac vyrorisťovať pracujúceho človeka. Boly to umele vyvolávané rozpory, lebo v skutočnosti robotník a roľník sú najprirodzenejším spojencom proti vykorisťovateľom a celému ich systému. Spojená robotnícka a roľnícka trieda sú oporou a základom štátu. Vláda republiky šťastne sa opiera - ako to predniesol pán predseda vlády vo vyhlásení - o vlastenecké cítenie a presvedčenie nášho roľníctva a robotníctva. Vlastenectvo nášho ľudu je hlboké a úprimné. Dnešné socialistické vlastenectvo, na rozdiel od minulého hejslovančenia, je podložené skutočnou a reálnou prácou pre národ, presvedčivými budovateľskými výsledkami. Žiarivým vzorom nášmu človeku je národný hrdina Július Fučík, zápalistý vlastenec, ktorého bojovnú povahu a charakterovú silu nemohlo zlomiť ani najbeštiálnejšie mučenie gestapom. Fučík nás do dôsledkov učí milovať svoju vlasť a jeho širšie slovanské vlastenectvo nám ukazuje cestu, aby sme milovali sovietskeho človeka, ako ho miloval a učil sa od neho aj on. (Potlesk.) Nový slovenský a český človek, nadchnutý uvedomelým socialistickým vlastenectvom, nestrpí nikdy viac nad sebou vykorisťovateľov, no ani sám nechce nikoho vykorisťovat. Naše dnešné socialistické vlastenectvo naväzuje na najkrajšie, najvzácnejšie tradície minulosti, ako to bol vyjadril aj náš veľký pevec Ján Kollár: "Sám svobody kdo hoden, svobodu zná vážiti každou; ten kdo do pout jímá otroky, sám je otrokem". (Predsedníctvo prevzal podpredseda Valo.)

A tak národy Čechov a Slovákov, budujúce svoju socialistickú vlasť, súčasne húževnate bojujú aj za mier a slobodu nielen svoju, ale aj za slobodu všetkých národov na svete. Ako vášniví prívrženci a zastancovia mieru sme proti vykorisťovaniu, nech sa deje akýmkoľvek spôsobom, sme proti utláčaniu národov, no sme predovšetkým proti imperialistickým vojnám. Preto chceme, aby boly všetky rozpory medzi mocnosťami urovnané vo smysle návrhov Sovietskeho sväzu. V duchu tejto mierovej politiky nemôže nám byť ľahostajné, čo sa deje na západných hraniciach našej vlasti. Uznáváme, že veľký nemecký národ má plné právo na život v sjednotenej nemeckej vlasti. Je na čase, aby sa nemeckému národu dostalo mierovej smluvy, ako sa o to neúnavne usiluje Sovietsky sväz. Nám nemôže byť ľahostajné, či na hraniciach máme dobrého, mierumilovného priateľa, alebo útočného suseda s vojnovými úmyslami. Výsledok posledných podvodných volieb v západnom Nemecku je priamo hrozbou našej republike. Preto si uvedomujeme, že v tejto situácii je pre nás príkazom ešte lepšie a pevnejšie sa somknúť okolo našej vlády, vlády obrodeného Národného frontu pod vedením Komunistickej strany Československa, aby sme tak v kľude a v pokoji všetci, robotníci, roľníci, pracujúcia inteligencia, komunisti i nekomunisti, mohli spoločne budovať svoj lepší domov a prispieť aj k udržaniu svetového mieru medzi národmi. My, príslušníci Strany slobody, vládu Československej republiky v tomto jej snažení budeme všemožne podporovať. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Ďalším prihláseným rečníkom je súdruh posl. Pašek. Prosím, aby sa ujal slova.

Posl. Pašek: Soudruzi poslanci!

Projednáváme vládní prohlášení v době, kdy boj za mír docílil řady významných úspěchů, které přinesly určité uvolnění napětí ve světě a jsou úspěchem mírového tábora a všech pokrokových lidí světa. Je nesporné, že úspěšná výstavba naší socialistické vlasti byla a je velkým přínosem v tomto dějinném zápolení. Prohlášení vlády, jakož i rozprava k němu ukázaly, že veškeren náš lid je i nadále odhodlán učinit vše, co je v jeho silách, aby byl mír zachován. Mírová politika naší strany a vlády má své hluboké kořeny v tom, že veškeré naše počínání je zaměřeno výlučně k uskutečnění štěstí a blahobytu našich národů. Budování socialismu v naší vlasti znamená pro všechen náš pracující lid mír, rozkvět rodné země a pokojné soužití se všemi národy a zejména s naším německým sousedem.

Ztotožňuje se plně s tím, že naše vláda je ochotna v zájmu našeho lidu a v zájmu míru v Evropě poskytnout plnou aktivní pomoc pro vítězství spravedlivých požadavků německého lidu, pro uzavření mírové smlouvy a demokratického sjednocení mírumilovného Německa, zvláště nyní, kdy v západním Německu se dostávají znovu k mocí nositelé revanšismu a militarismu, kteří přejímají reakční a agresivní cíle poraženého hitlerovského fašismu.

Československá republika a všechen náš lid pozorně sleduje události a vývoj v západním Německu a bude stát ostražitě a bděle na stráži. Přejeme německému lidu mír, svobodu, nezávislost a pevně podporujeme sjednocení Německa na mírumilovném základě, neboť v tom vidíme záruku míru a pokojného žití nejen Němců, ale i našich národů. (Potlesk.)

Zvláště nyní, kdy se podařilo Adenauerově klice za pomoci amerických monopolistů vyhrát volby v západním Německu a kdy znovu před našimi národy vyvstává nebezpečí útočnosti německého militarismu a revanšismu, je v zájmu nejen našich národů, ale i všech pokrokových sil v Německu, učinit přítrž tomuto nebezpečí. Jediná cesta, která k tomu vede, je sjednocení Německa jako mírumilovného a demokratického státu. To odpovídá jak přáním německého lidu, tak i zájmům a přáním všech národů sousedících s Německem.

Naše národy, které v průběhu svých dějin nabyly krutých zkušeností s německým militarismem a které v boji proti němu za svou národní existenci přinesly nesčetné oběti svých nejlepších synů a dcer, jsou naplněny jediným přáním, aby sjednocené Německo vedli demokratičtí a mírumilovní představitelé německého lidu. (Potlesk.) V představitelích Německé demokratické republiky, v demokraticky smýšlejících Němcích, v jejich snahách a činech vidíme německé vlastence, kteří po desetiletí sváděli boj proti těm reakčním a válkychtivým silám v Německu, které za posledních 40 let přivedly již dvakrát k neštěstí svůj národ jakož i řadu národů Evropy a světa. Mírová politika NDR a boj pokrokových sil v západním Německu za demokratické řešení německé otázky má plnou podporu našich národů a pokrokových lidí celého světa. (Potlesk.)

Jsme přesvědčeni, že mírové návrhy sovětské vlády, tlumočené v její notě z 15. srpna t. r. vládám tří velmocí, obsahují řešení německého problému, jaké odpovídá zájmům německého národa i zájmům národů s ním sousedících. Pokus amerických monopolistů využít Adenaerova vítězství k dalšímu posílení agresivních úmyslů proti Sovětskému svazu a státům lidové demokracie, hlavně Polsku a Československu, ohrožuje daleko více západní sousedy Německa. Nedávné historické zkušenosti ukazují, že právě oni byli především cílem dobyvačných plánů německých militaristů. Nemůže být pochybnosti, že jakékoliv pokusy novonacistické soldatesky, řízené americkými monopolisty, skončí jako v minulosti úplným krachem a fiaskem. (Potlesk.)