Veškeré této tísně a bídy využívali hrubým způsobem domácí páni ke zhoršení bytových a platových podmínek domovníků. Tak mnohý domovnický byt byl opravdu zdravotně nevyhovující, a co vše za jeho užívání musel domovník a jeho žena dělat! "čubička", jak tehdy dělníci překřtili Národní Politiku, byla dnes a denně plná inserátů: Přijmu domovníka-zahradníka, domovníka-topiče, domovníka-zámečníka, domovníka-šoféra a pod., a to za byt a malý příplatek. A skoro vždy byl dovětek: Žena domovníka musí pomoci při prádle a úklidu! Mimo byty vysloveně pro pracující byly i prázdné byty ve vilových čtvrtích, vybavené pohodlím a sestávající ze tří, čtyř i více pokojů. Bylo to proto, že krise postihla i řady vědecké, technické a jiné pracující inteligence, takže nebyl ani o tyto byty od r. 1930 dostatek uchazečů.

S tím vším je dnes konec a patří to nenávratnu, i když nás od toho dělí jen 10, 15 roků. Naše osvobození slavnou a nepřemožitelnou Sovětskou armádou nás osvobodilo i od příživnických pánů domácích a od celé té bídy bydlení za kapitalismu. Naše zákonodárství a naše ústava je dobrým nástrojem pro obhájení práv pracujících nájemníků. Postupně rozřešíme i otázky bydlení, t. j. nedostatku bytů, i když naše začátky byly těžší. Byly těžší proto, že válkou nám bylo zničeno 40551 bytů a velmi těžce poškozeno přes 110000 bytů.

Od r. 1945 jsme nespali, ani neměli založené ruce v klín. Soudruh zpravodaj i pan ministr zde již uvedli, co vše jsme udělali pro to, abychom se s otázkou bytů vypořádali. Přes100000 bytů bylo již dáno do užívání a letos za jediný rok jich bude odevzdáno téměř 30000. A jaké to budou byty! Ne se společnou pavlačí, vodovodem a záchodem, nebo byty o jedné místnosti, nebo s podlahovou výměrou 20 m², byty zdravotně závadné a nevyhovující, ale byty o dvou a třech pokojích s příslušenstvím, byty s ústředním topením, teplou vodou, plynem a elektřinou, prostě se vším moderním vybavením. Dělnická třída ví, že pracuje a staví pro sebe, a proto se dovede vypořádat i se zbytky špatné nebo ne dost pečlivé práce, která se ještě ve stavebnictví v řadě míst a na mnoha nekonkretnostech projevuje. Vždyť stavíme nové domy pro sebe, a to bez domácích pánů-příživníků. Stavíme nové domy, ve kterých je nový domácí pán, a to sama svobodná, vládnoucí dělnická třída. Zákon o bytové výstavbě ruší i dosavadní finanční službu Fondu bytového hospodářství. Mimo jiné také určuje, kdo bude za bytovou výstavbu odpovídat, kdo bude odpovídat za správu bytového majetku, pokud nepůjde o bytový majetek národních podniků. To vše jen vítáme, neb v období plánovaného rozvoje národního hospodářství, v období zavádění chozrasčotního hospodaření a hospodaření na státní rozpočet, nemá u nás místo fondové hospodaření. l když zákon ponechává vládě upravení odpovědnosti a pravomoci národních výborů k bytovému majetku, již sama zásada, že národní výbory všech stupňů zřídí bytové domovní správy, a to za účasti pracujících, je nám zárukou, že o správu bytového majetku bude dobře postaráno.

I v naší nové velkorysé bytové výstavbě jsme se dopustili některých chyb. Na mnoha místech vznikla sídliště i pro několik tisíc lidí, ale sídliště neměla ani obchod, ani jídelnu nebo jinou společenskou místnost. Někde bylo zapomenuto na školy. Některá sídliště byla umístěna na nevhodných místech, daleko od komunikací, elektrického vedení, vodovodů a pod. Jejich napojování na sítě těchto potřebných veřejných zařízení stálo pak zbytečně spoustu materiálu, lidské práce a peněz.

Naši architekti často připustili i porušení přirozeného rázu krajiny, připustili stavbu nevhodných bytů, projektovali byty s celým komfortem, se třemi i čtyřmi pokoji, ale ve stavebním dozoru nezajistili pečlivé a odborné provedení. Často padá omítka, nepřiléhají okna a dveře a jsou jiné nepříjemnosti. Nebojíme se tyto zjevy kritisovat, protože kritikou jako ohněm vypálíme všechno to, co vrhá stín na naši velkou práci, která je hodná doby, ve které žijeme.

Jdeme vpřed, zabezpečujeme uskutečnění velkých cílů dělnické třídy, vybudování socialismu v naší vlasti, a k tomu nám pomáhá i projednávání zákona o bytové výstavbě. Věřím, že my všichni poslanci obrozené Národní fronty Čechů a Slováků budeme pro tento zákon hlasovat. (Potlesk.)

Místopředseda Fiala: Ke slovu není již nikdo přihlášen, společná rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji k bodu 5, posl. Mrázovi.

Zpravodaj posl. Mráz: Vzdávám se slova.

Místopředseda Fiala: Dávám slovo k doslovu zpravodaji k bodu 6, posl. Fleyberkovi.

Zpravodaj posl. Fleyberk: Vzdávám se slova.

Místopředseda Fiala: Vykonáme nyní oddělené hlasování o společně projednávaných předlohách.

Budeme nejprve hlasovat o pátém bodu denního pořadu.

Ad 5. Hlasování o vládním návrhu zákona o bytové výstavbě, udržování a správě bytového majetku a jejich financování.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celém vládním návrhu hlasovat najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.) Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. - Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo vládní návrh zákona o bytové výstavbě, udržování a správě bytového majetku a jejich financování. (Potlesk.)

Tím je vyřízen 5. bod pořadu schůze.

Nyní budeme hlasovat o šestém bodu dnešního pořadu.

Ad 6. Hlasování o vládním návrhu zákona o místním průmyslu a komunálním hospodářství.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám hlasovat o celém vládním návrhu najednou podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.) Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo vládní návrh zákona o místním průmyslu a komunálním hospodářství.(Potlesk.)

Tím je vyřízen 6. bod pořadu schůze.

Přistoupíme k projednávání sedmého bodu dnešního pořadu, kterým je

7. Zpráva výboru ústavně-právního o vládních nařízeních vydaných podle § 42 odst. 1 zákona c. 241/1948 Sb. o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky (tisk 734).

Zpravodajem je posl. Tejchman, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Tejchman: Soudruzi a soudružky!

Ústavně-právní výbor ve své schůzi dne 14. prosince 1951 projednal vládní nařízení, která vydala vláda podle § 42 odst. 1 zákona o prvním pětiletém hospodářském plánu. Zpráva výboru byla vám rozdána v tisku č. 734. Jde především o vládní nařízení ze dne 28. dubna 1953, č. 40 Sb. o občanské pracovní pomoci. K vydání tohoto vládního nařízení vedly zkušenosti, které byly dosud učiněny při zajišťování a zdolávání nárazových prací v zájmu plnění úkolů daných pětiletým plánem.

Dále bylo předloženo vládní nařízení ze dne 12. května 1953, čís. 47 Sb. o statní arbitráži. Tímto vládním nařízením se mění struktura a funkce státní arbitráže tak, aby vyhovovala změnám, které byly provedeny novou plánovací methodou a novým vymezením úkolů Státního úřadu plánovacího a Slovenského plánovacího úřadu. Další je vládní nařízení ze dne 7. dubna 1953, čís. 54 o provozu na silnicích, které řeší zajištění a zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu na silnicích. Hlavním cílem je, aby po stránce organisační byl zaveden do dopravně bezpečnostní služby pořádek, nutný k bezpečnosti provozu tak, aby dokonale vyhovovala požadavkům národního hospodářství a potřebám obrany státu.

Konečně je to vládní nařízení ze dne 30. června 1953 č. 61 Sb. o občanských průkazech. Dosavadní občanský průkaz již nestačí v nynější době plnit úkoly, neumožňuje správné provádění vládního prohlášení ze dne 17. června 1952 o zápisech poměrů do občanských průkazů.

Soudruzi a soudružky, upozornil jsem zcela stručně na vládní nařízení, která vám byla předložena.

Ústavně-právní výbor uvedená vládní nařízení podrobně projednal a doporučuje plenu NS, aby byla přijata ve znění, jak byla uveřejněna ve Sbírce zákonů republiky Československé. (Potlesk.)

Místopředseda Fiala: Ke slovu není nikdo přihlášen, přistoupíme proto k hlasování.

Kdo souhlasí s návrhem na schválení vládních nařízení, vydaných podle § 42 odst. 1 zákona č. 241/1948 Sb. o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky a uvedených ve zprávě výboru ústavně-právního, a to ve znění, jak tato vládní nařízení byla uveřejněna ve Sbírce zákonů, nechť zvedne ruku! (Děje se.) Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. - Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo uvedená vládní nařízení.

Tím je vyřízen 7. bod pořadu schůze.

Přistoupíme k projednávání osmého bodu pořadu schůze, kterým je

8. Zpráva výboru kulturního o vládním nařízení ze dne 23. června 1953 č. 60 Sb. vydaném podle § 42 odst. 1 zákona č. 241/1948 Sb. o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky (tisk 737).

Zpravodajem je posl. Drda, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Drda: Vážené Národní shromáždění!

Dovolte mi, abych jako zpravodaj promluvil o vládním nařízení ze dne 23. června 1953 o vědeckých hodnostech a o označení absolventů vysokých škol. Je to dokument, který je výrazem citlivé pozornosti naší vlády k vědecké inteligenci a k úkolům vědy při výstavbě socialismu. Našim vědeckým pracovníkům se jím dostává označení a hodností, které po zásluze a spravedlivě budou napříště rozlišovat soustavnou a tvořivou vědeckou práci od znalostí, nabytých normálním studiem na vysokých školách a od faktu, že někdo vysokou školu závěrečnými zkouškami absolvoval. Dosavadní akademické hodnosti, které měly svůj historický původ v korporační organisaci středověkých universit a původně také opravdu byly označením vědecké kvalifikace, staly se později tituly více méně formálními a daleko spíše společenskými než vědeckými. V buržoasní společnosti tak oblíbený titul "pan doktor" dočista zplaněl a dělal rovnítko mezi vědeckým odborníkem světové úrovně, autorem mnoha významných vědeckých prací, a mezi - dejme tomu - absolventem právnické fakulty, který nikdy v životě vědecky tvůrčím způsobem nepracoval a titul získal bez předložení jedinké vědecké práce, jen absolvováním rigorosních zkoušek, které vlastně byly formálním doplňkem státnic. Přitom právě idolem pro měšťáckou společnost byl takový salonní "pan doktor", plný oslnivého lesku a ctižádostivých společenských ambic, zatím co kolem opravdových, skromných pracovníků vědy a vědeckých tvůrců, hluboce zahleděných do své tvůrčí práce, často měšťácká společnost šířila výsměšnou pověst podivínů a popletených nemotorů, dokumentujíc tak svou vlastní duševní jalovost a sterilitu.

Vládní nařízení, které je dnes Národnímu shromáždění předkládáno, mění tento stav od základů. Zřizuje podle významného vzoru vědy sovětské dva stupně skutečných vědeckých hodností, hodnost kandidáta věd a hodnost doktora věd, jichž mohou dosáhnout jen ti, kdo skutečně prokáží svou schopnost vědecky pracovat a tvořit. Tento fakt bude významně podněcovat snahu vědecko-pedagogických i vědecko-výzkumných kádrů o zvyšování vědecké kvalifikace a dodá označení doktora věd vysokého neformálního významu. Pro přiznání titulu kandidáta věd jsou předpokladem nejen obecné znalosti v určitém vědním oboru, nýbrž ještě zvláštní znalost a veřejně osvědčená způsobilost k samostatné tvůrčí vědecké práci, dokázaná předložením disertační práce a jejím obhájením. Doktorem věd pak může být poctěn takový pracovník vědy, jehož vědecká tvůrčí práce řeší nebo theoretickv zevšeobecňuje závažný vědecký problém, anebo vědecky odůvodňuje formulaci nového vědeckého závažného problému. Obhajoba kandidátské disertační práce se koná na veřejném zasedání fakultní rady nebo vědecké rady příslušného ústavu Akademie, obhajoba doktorské disertační práce na veřejném zasedání rady vysoké školy, fakultní rady nebo vědecké rady ústavní. Znamená to, že každé takové udělení vědecké hodnosti bude událostí naší vědy a každá obhájená disertace skutečným vědeckým přínosem. Pro tvůrčí vědeckou práci na našich vysokých školách i na ústavech našich Akademií znamená toto rozhodnutí vlády veliké posílení a podnícení a charakteristicky podtrhuje, jak při budování socialismu v lidově demokratickém řádu stoupá význam skutečné vědy, jak náš lidově demokratický stát usiluje o zdokonalení a zvýšení kvalifikace vědeckých kádrů.

Zároveň s novou úpravou vědeckých hodností řeší vládní nařízení i otázku nového označení absolventů vysokých škol. Po úspěšném ukončení studia každý absolvent dostane diplom, vyznačující jeho speciální způsobilost, na příklad "promovaný filolog", "strojní inženýr", "promovaný veterinární lékař" a pod.

Kulturní výbor schválil jednomyslně toto vládní nařízení, které oceňuje a vyzdvihuje úlohu naší vědecké inteligence i význam její tvůrčí práce.

Doporučuji plenu Národního shromáždění, aby rovněž tento významný a radostný dokument schválilo v plném rozsahu. (Potlesk.)

Místopředseda Fiala: Ke slovu není nikdo přihlášen, přistoupíme proto k hlasování.

Kdo souhlasí s návrhem na schválení vládního nařízení č. 60 Sb. ze dne 23. června 1953 vydaného podle § 42 odst. 1 zákona č. 241/1948 Sb. o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky, uvedeného ve zprávě výboru kulturního, a to ve znění, jak toto vládní nařízení bylo uveřejněno ve Sbírce zákonů, nechť zvedne ruku! (Děje se.) Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. - Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo uvedené vládní nařízení.

Tím je vyřízen osmý bod pořadu schůze.

Přistoupíme k projednávání devátého bodu pořadu schůze, kterým je

9. Zpráva výboru pro hospodářské plánování a jeho kontrolu o vládních nařízeních vydaných podle § 42 odst. 1 zákona č. 241/1948 Sb. o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky (tisk 735).

Zpravodajem je posl. dr Šmída, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Šmída: Soudružky a soudruzi!

Rychlé tempo, kterým roste výroba na všech úsecích našeho hospodářství, zejména budování nových závodů a zavádění nové techniky, vyžaduje takového přílivu nových vysoce kvalifikovaných odborníků, jakého v minulosti naše odborné a vysoké školy nikdy nevychovaly. Plánovitý rozvoj hospodářství nezbytně vyžaduje i plánovité rozmisťování kvalifikovaných sil, které nám vychovávají naše odborné, průmyslové a vysoké školy. (Předsednictví se ujal předseda Fierlinger.)