Posl. dr Klinger: Vážené Národní shromáždění!

Příslušníci Čs. strany socialistické právě tak jako všichni vlastenečtí občané naší země uvítali s radostným souhlasem návrhy zákonů o národních výborech, které předložila vláda v lednu t. r. k všenárodní rozpravě. Rozprava byla výrazem hlubokého demokratismu v našem státním zřízení a politické vyspělosti našeho občanstva. Ukázala, že náš lid má zájem o práci národních výborů, protože v nich vidí své orgány, jimiž může vykonávat vládní moc a účastnit se řešení všech otázek, které se dotýkají života jednoho každého. Je to také pochopitelné. Vždyť v našem lidu žijí a v nových podmínkách se bohatě rozvíjejí tradice husitské demokracie, tradice, které znovu a znovu ožívaly v selských bouřích, v národním obrození, v revolučním hnutí lidu z let 1848 a v revolučních bojích naší dělnické třídy. Proto také v roce 1918 český a slovenský lid, veden zářnými myšlenkami Velké říjnové revoluce, jakmile vybojoval právo na svobodný život obou našich národů, přikročil k vytvoření národních výborů, t. j. takových orgánů, které odpovídaly těmto tradicím a umožňovaly účast nejširších vrstev při výstavbě nového státu, který v jejich představách měl být státem vpravdě svobodným, vpravdě lidovým státem. socialistickým.

Avšak národní výbory z roku 1918 byly trnem v oku české buržoasii, pro niž byly překážkou v uskutečňování jejích třídních cílů. Proto vedla proti nim rozhodný útok a jsouc podporována přisluhujícími předáky národně socialistickými i sociálně demokratickými, sprovodila tuto demokratickou vymoženost národně osvobozeneckého boje našeho lidu v brzku se světa. Namísto demokratických zřízení pracujícího lidu nastolila buržoasie vládu hejtmanů, kteří surově potlačovali nejzákladnější demokratická práva. Tak zvaná a buržoasií vychvalovaná obecní samospráva sloužila pouze k tomu, aby zakrývala pracujícímu lidu nadvládu buržoasie. Dokonce všude tam, kde se maskování a zastírání nehodilo buržoasii do krámu, docházelo k rozpouštění obecních zastupitelstev, k jmenování vládních komisařů a k otevřenému prosazování kořistnických cílů buržoasie.

Po druhé v novodobých dějinách obou našich národů vytvářel náš pracující lid národní výbory jakožto nástroj revolučního boje v národní a demokratické revoluci proti okupantům naší země. Poučen trpkými zkušenostmi z období Mnichova a z let nacistické okupace nehodlal český a slovenský lid přestat na pouhém vyhnání vetřelců z naší vlasti, ale rozhodl se budovat život v osvobozené zemi na nových základech. A účinný prostředek k dosažení tohoto cíle viděl v národních výborech. Tehdy, v letech okupace, naslouchajíce z Moskvy hlasu Klementa Gottwalda, seskupují se v národních výborech dělníci, rolníci a pracující inteligence, nejlepší vlastenci naší země, aby po vyhnání okupantů z naší země nastolili skutečnou vládu lidu, který bude sám svrchovaně rozhodovat o všech otázkách, dotýkajících se jeho života. Tak náš pracující lid plnil výzvu Klementa Gottwalda, adresovanou mu několikrát z moskevského rozhlasu v těžkých dnech okupace.

Klement Gottwald tehdy burcoval lid: "Buďte ve svém národně osvobozovacím boji organisováni! Nepřítel vám vzal legální organisace národního boje; tvořte všude takové organisace ilegálně v podobě tajných národních výborů jakožto představitelů všech složek národního odboje, jakožto organisátorů boje proti okupantům dnes, jakožto vykonavatelů vůle a suverenity národa zítra..."

Tato slova a jiné výzvy Klementa Gottwalda, které pronikaly i do koncentračních táborů a do samotek vězení, vyjadřovaly zájmy pracujícího lidu, jež se ostře rozcházely s představami a cílem londýnské emigrantské kliky, která se připravovala pomocí padákových hejtmanů potlačit znovu v osvobozené vlasti základní práva občanstva a přivodit tak návrat předmnichovských poměrů. Avšak náš lid byl bohatší o zkušenosti z roku 1918. Dále v jeho čele stanula Komunistická strana Československa, která dokázala nejenom dovést národní a demokratickou revoluci až k vítěznému cíli, ale i zabezpečit její výsledky.

Za jejího vedení ve vlasti, osvobozené sovětskou armádou, tvoří lid proti vůli vedení pravicových a socialistických stran národní výbory jako opravdové orgány pracujícího lidu.

Národní výbory z roku 1945 se staly jedním z hlavních pilířů lidově demokratického zřízení. Zasloužily se význačnou měrou o očistu našeho veřejného života od přisluhovačů a zrádců. Pomohly vládě při obnově rozrušeného hospodářství. Spolupůsobily vydatnou měrou při rozdělování půdy těm, kdož na ní pracovali. Zejména se však zasloužily o to, aby se reakce nemohla zmocnit správy státu a využít jí ke svým protistátním, protidemokratickým a protilidovým záměrům. Proto také staly se národní výbory opět trnem v oku reakce, která se všemi silami snažila narušovat jejich práci a podlamovat soustavnými útoky důvěru lidu v jejich činnost. Všechen poctivý lid byl na stráži. Veden Komunistickou stranou Československa odhaloval tyto zrádné rejdy reakce, soustředěné do býv. strany národně socialistické, lidové a pravicového křídla sociální demokracie, které podporovali nepřátelé v zahraničí.

V únoru 1948, když se reakce odvážila, pokládajíc se za dostatečně silnou, otevřeného útoku proti základu naší lidové demokracie, vypořádal se náš lid se všemi těmi, kdož usilovali o návrat předmnichovských poměrů. Právě v této rozhodné době se osvědčily národní výbory jako účinný nástroj pracujícího lidu, který byl s to rozdrtit všechny pokusy reakčních živlů o narušování naší cesty k socialismu.

V následujících letech dal se pracující lid Československé republiky, opřen o svoje národní výbory, ještě s větším nadšením, ještě s větší houževnatostí do budování socialistického řádu v naší zemi. Naproti tomu ti, s nimiž se lid v únoru tak rázně vypořádal a skoncoval, osamoceni utekli a dali se na cestu otevřené zrady na zájmech vlastního národa a pokračují v zahraničí ve své předmnichovské politice. Faleš byla jejich politickou moudrostí, zrazování přátel jejich politickou školou, čachrování prostředkem, a jejich politický vývoj pak dovršila zrada na vlastním národě za jejich osobní prospěch.

Uplynulá léta práce národních výborů jsou nepopiratelným důkazem, že v našem lidu je dostatek schopných organisátorů, kteří se práci v národních výborech naučili a osvědčili se jako dobří pracovníci na všech úsecích našeho života veřejného, hospodářského i kulturního. Naši pracovníci v národních výborech spolupůsobili při zdokonalování zdravotní péče, při budování JZD a jejich upevňování, při zajišťování investiční výstavby a na všech ostatních úsecích naší budovatelské činnosti tou měrou, že s hrdostí můžeme pohlížet na výsledky této práce lidu pro lid. Práce národních výborů je jasným dokladem toho, že pracující lid dovede spravovat své věci sám a že tvrzení buržoasie, že pouze ona je s to řídit stát a hospodářství, bylo a je lživé a nepravdivé.

Podívejme se, kolik nám vyrostlo z místních národních výborů vysokých funkcionářů. Sledujme, kolik nám jich z dělnických a rolnických rodin roste v různých politických, ekonomických a odborných školách. Přehlížíme-li práci národních výborů v uplynulých letech, můžeme s dobrým svědomím říci, že národní výbory splnily úkoly, které od nich náš pracující lid očekával. Naše národní výbory sehrály významnou úlohu při zajišťování pětiletého plánu, při provádění výstavby a při socialisaci vesnice. Jejich působení přispělo ke zvýšení schopnosti naší země k obraně a tak přispěly národní výbory k upevnění světového míru. Bez národních výborů nemohli bychom toto vše splnit.

Další budování socialismu a úkoly vyplývající z usnesení vlády z 15. září 1953 si však vynucují na každém pracovišti a při řízení našeho hospodářství nové formy práce. To platí i o práci národních výborů, kterou nejvíce ztěžovalo to, že národní výbory dostávaly příkazy ze všech ministerstev. Proto, aby se odstranila tato nařizovací roztříštěnost, byly národní výbory ústavním zákonem podřízeny přímo vládě.

Další krok, směřující ke zdokonalení práce národních výborů, se týká především určitých změn v organisaci i v zásadách práce národních výborů. To řeší předložené osnovy zákonů o národních výborech. Tyto zákony přispívají podstatnou měrou k tomu, aby práce národních výborů byla plně a po všech stránkách na výši požadavků, vyplývajících ze současného významného období budování socialismu v naší vlasti.

Předložené osnovy zákonů o národních výborech vytvářejí všechny podmínky k tomu, aby se mohli účastnit na práci národních výborů v míře mnohem širší než dosud všichni občané. To je umožněno zejména tím, že ve volebních obvodech bude zajištěn neustálý styk člena národního výboru s jeho voliči, že ve stálých komisích národních výborů zasednou vedle členů národních výborů i další občané a stálé komise vytvoří kolem sebe širokou síť aktivistů, pomáhajících řešit odborné otázky. Kolektivní rozhodování rady, jímž se nahrazuje referentský systém, vytvoří podmínky pro souvislé chápání všech otázek a vymýcení sporů o příslušnost a byrokratických návyků v rozhodování národních výborů, což v minulosti bylo také jedním z nedostatků práce národních výborů. Důsledné uplatnění zásad demokratického centralismu zajistí dodržování socialistické zákonnosti a splnění všech úkolů vlády Národní fronty Čechů a Slováků.

Tyto úkoly mohou národní výbory úspěšně splnit jen tehdy, jestliže občané budou sledovat a kontrolovat jejich práci a účinně jim pomáhat.

Tím vším se stávají národní výbory nejširší organisací pracujícího lidu, který jejich prostřednictvím bude účasten při řešení všech závažných otázek. Takto organisované národní výbory umožňují nejširší demokracii a v praxi uskutečňují všechny ideály největších myslitelů a postav našich dějin, směřující k tomu, aby lid v nejširším slova smyslu byl opravdu pánem svých věcí. Tuto širokou demokracii vybojoval si náš pracující lid, dělníci, rolníci a pracující inteligence tím, že znemožnil hospodářskou nadvládu majitelů bank, továrníků i velkostatkářů. Náš lid osvobozením člověka od vykořisťování a útlaku vytvořil předpoklady k co nejširšímu rozvíjení své vlastní tvůrčí síly.

Jak jiný je to život proti životu v předmnichovské republice! Mluvilo se v ní často o demokracii a humanitě způsobem, jako to činili T. G. Masaryk a dr Edvard Beneš. Ve skutečnosti však v této republice nebylo opravdové demokracie a neplnily se požadavky skutečného humanismu, poněvadž to nebylo možno tam, kde kapitalisté, bankéři a velkostatkáři měli soustředěnu ve svých rukou všechnu moc hospodářskou i politickou a kde naproti tomu pracující člověk poznal pravou tvář buržoasní demokracie tehdy, když proti němu stál četník s nataženým kohoutkem pušky. Tato demokracie a tato humanita, v níž v r. 1931 kolem milionu lidí bylo odkázáno na žebračenku a v níž obecní tatíci za vedení t. zv. socialistických primátorů dodávky do chudobinců a chorobinců, ze kterých měli tučné zisky, kryli legitimací "otce chudých" a jinými způsoby se na úkor těchto chudáků obohacovali, byla ve skutečnosti zneužívána vládní výkonnou mocí.

Rozsáhlou demokratičnost, kterou se vyznačují naše zákony o národních výborech, dotvrzuje i volební řád do národních výborů. Umožňuje totiž v míře dosud nevídané účast všeho pracujícího lidu nejenom na volbě kandidátů do národních výborů, ale i na samotném jejich výběru. V buržoasní republice byl občan povoláván k volebnímu osudí, aby vhodil do urny volební lístek, aniž měl podíl na výběru kandidátů. Kandidáty vybíralo v tajných sezeních několik vyvolených.

V buržoasní republice byli kandidáti odpovědni politickým stranám a především jejich vedení, které, když se nalezl člověk vhodný postavit se za zájmy lidu a za ně bojovat, poněvadž se rozcházel s linií těchto partajních machrů, tyto poctivé socialisty ze strany vyštvalo nebo vylučovalo. U nás jsou kandidáti Národní fronty odpovědni svým voličům, před něž předstupují s přesně vymezeným plánem a cílem své práce a jimž jsou povinni skládat pravidelně účty ze své činnosti.

Zatím co v imperialistických státech je veškerá činnost vlád vedena hlavním zájmem zmobilisovat státní zřízení a občanstvo pro útočné plány vládnoucí třídy, vyvolávat zmatek v jejich hlavách pomocí tisku, rozhlasu, prodejných štváčů, soustřeďujeme my všechno své úsilí na zvýšení životní úrovně lidu a proto na důkladnější a důslednější postup při budování socialismu jakožto pevné základny míru. K tomuto úsilí patří i zdokonalení práce národních výborů.

V současné době byli jsme svědky toho, jak buržoasie potlačuje ve všech kapitalistických státech poslední zbytky demokratických práv. Jasným dokladem jsou i nedávná jednání na berlínské konferenci, kde západní velmoci ukázaly, ze pro ně jsou t. zv. "svobodné volby" jenom volby provedené pod bodáky okupačních armád. Taková je situace ovšem i v celé řadě jiných kapitalistických států, kde v poslední době byla přijata řada změn volebních zákonů, znásilňujících vůli občanů. Naproti tomu u nás předložené zákony znamenají důsledné prosazení zásady Ústavy 9. května, že národní výbory jsou "nositelem a vykonavatelem státní moci v obcích, okresech a krajích a strážcem práv a svobod lidu".

Zákony o národních výborech i volební řád do národních výborů jsou dalším úhelným kamenem ve výstavbě našeho lidově demokratického státu. Jako takové je uvítá s radostí všechen náš pracující lid, který v nich vidí trvalé zabezpečení všech demokratických občanských práv, jež občanstvu zabezpečuje v míře tak široké lidová demokracie.

Jsme přesvědčeni, že ve volební kampani, na svých schůzích i ve volbách do národních výborů všechen náš pracující lid svým hlasováním zřetelně projeví svou důvěru kandidátům bojového svazku dělníků, rolníků a pracující inteligence, kandidátům Národní fronty, která pod vedením Komunistické strany Československa dovedla náš lid k tolikerým úspěchům při výstavbě socialismu v naší vlasti. Vždyť hlas odevzdaný kandidátům Národní fronty je hlasem všech poctivých vlastenců za vybudování socialismu, za zajištění svobody a nezávislosti naší země, za mírové soutěžení všech národů a pro věrné přátelství se Sovětským svazem. (Potlesk.) Je to hlas za štěstí našeho lidu a pro štěstí našich dětí.

Jménem poslanců Československé strany socialistické prohlašuji, že pro všechny navržené zákony budeme hlasovat a k jejich uskutečnění ze všech svých sil pracovat. (Potlesk.)

Místopředseda dr Polanský: Nyní dávám slovo posl. Daubnerovi.

Posl. Daubner: Vážený súdruh prezident, vážené Národné zhromaždenie, súdružky a súdruhovia!

Zákony o národných výboroch, ktoré dnes prerokovávame, majú veľký a zásadný význam pre všetok pracujúci ľud našej ľudovodemokratickej republiky. Zákony prerokovávame za veľkého záujmu a pozornosti nášho občianstva. Je to pochopiteľné, veď rokujeme o národných výboroch, ktoré si náš ľud vytvoril v boji za zvrhnutie panstva buržoázie. Ich slávna história v dobe neslobody a hneď po oslobodení, ich účinná pomoc pri obnove vydrancovanej krajiny, ich všestranná starostlivosť o občianstvo dokazujú oprávnenosť ich existencie.

V národných výboroch sa naplňuje veľké víťazstvo, ktoré vydobyla naša robotnícka trieda a všetok náš pracujúci ľud pod vedením Komunistickej strany v dlhoročných, tvrdých, ale slávnych bojoch proti buržoázii a fašizmu. Naplňujú sa v nich skutkom slová našej ústavy, že v Československej republike si vládne ľud. Nikdy viac nebude o osude Československa a jeho ľudu rozhodovať hŕstka kapitalistických vydriduchov, ale jedine a navždy ľud. To nech si zapíšu za uši všetci, ktorým vždy boli a sú národné výbory a ľudová moc tŕňom v oku.

Už tá skutočnosť, že Národné zhromaždenie prerokováva zákony až po širokej celonárodnej diskusii, na ktorej sa zúčastnili robotníci, roľníci a príslušníci pracujúcej inteligencie, svedčí o najširších demokratických právach nášho ľudu.

Naša vláda predložila návrhy zákonov najprv k vyjadreniu občianstvu. Predseda vlády súdr. Široký vo svojom včerajšom prejave zhodnotil do hĺbky výsledky diskusie a ukázal, ako naša vláda bedlivo zvažovala pripomienky pracujúcich a ako na ich základe zlepšila návrhy zákonov. To je príklad aj pre naše budúce národné výbory. S rovnakou starostlivosťou aj ony musia načúvať hlasu pracujúcich, dbať na ich návrhy, pritom nepodliehať nesprávnym názorom a poučovať sa zo správnych pripomienok.

Masová účasť na diskuzii ukázala, že naši pracujúci si stále viac uvedomujú, že národné výbory sú ich vlastným nástrojom pri výkone štátnej moci a že ich činnosť je vecou každého občana. Od každého závisí, ako budú národné výbory pracovať a plniť úlohy, ktoré im ako orgánom vlády ľudu a štátnej správy náležia pri výstavbe nového spoločenského poriadku.

Na schôdzach, besedách a zhromaždeniach bolo podané viac ako 300.000 najrôznejších pripomienok a návrhov tak k zákonom, ako aj k samotnej činnosti národných výborov.

Pripomienky ukázali, že pracujúci pristupovali k diskusii ako dobrí a starostliví hospodári, ktorým leží na srdci starosť o vývoj republiky. Ako dobrí hospodári boli aj prísni, odhaľovali a kritizovali nedostatky a ukazovali, ako ich odstraňovať, ako lepšie a rýchlejšie ísť vpred. Diskusia sa stala nielen previerkou správnosti nových zákonov, ale aj verejnou previerkou doterajšej práce národných výborov. Bola veľkou politickou školou nášho ľudu a ešte viac upevnila jeho spojenie s národnými výbormi.

Už sám fakt, že stotisíce pracujúcich si mohli verejne povedať svoje k navrhovaným zákonom, že mohli odhaľovať a kritizovať nedostatky našej štátnej správy, je pádnym dôkazom o vysokej demokratičnosti nášho štátneho zriadenia, ktoré dáva každému poctivému a ľudu vernému občanovi možnosť priamej účasti na vláde a správe štátu. Ako hlúpo a nezmyselne znie šakalie vytie kapitalistických zapredancov a zradných utečencov typu Majera, Zenkla, Ripku, Lettricha o terore za železnou oponou a ich chvastúnstvo o pravej demokracii na západe. My dobre poznáme tú ich západnú demokraciu. Demokraciu, v ktorej jednotlivci, ktorí nepracujú, majú milióny, a milióny pracujúcich, ktorí nemajú ani na poriadny kúsok chleba; demokraciu, v ktorej sa hádžu potraviny do mora, zatiaľ čo tisíce detí umierajú hladom, demokraciu, ktorá poslala platených žoldnierov s bombami na kórejské ženy a deti, demokraciu bodákov, žalárov a nezamestnanosti, demokraciu, v ktorej sú ľudia za slovo mier prepúšťaní z práce a žalárovaní.