Dobré výsledky hospodaření dobrých JZD ukázaly naprostou převahu socialistické velkovýroby nad drobnou zemědělskou malovýrobou. Stačí uvést statistický přehled plnění dodávek za rok 1953, kdy celostátně JZD III. a IV. typu předala nad státní plán 22.228 tun obilí, zatím co soukromě hospodařící rolníci nesplnili dodávku o 164.270 tun. JZD odevzdala na státních dodávkách o 12,3 % více z 1 hektaru než soukromá malovýroba. Dále je třeba vysoko vyzvednout a ocenit, že splnění státních dodávek staví již většina družstev na první místo. Splnit svoje závazky vůči státu pokládají už za věc osobní cti a čest svého družstva. S radostí a pýchou vyhlašovali závazky za splnění a překročení uložené dodávkové povinnosti. Není to jen prázdná a lesklá fráze, když soudružka Sedláčková, krmička prasat JZD Skalice okres Jaroměř, říká: "Budu se ještě lépe starat o krmení prasat. Zavazuji se dosáhnout celoročního průměrného přírůstku 85 dkg na kus a den, aby naše JZD mohlo dát na stůl pracujících a ke zlepšení zásobování stále více masa." Nebo družstevnice Jechová a Podzimková z JZD Lužany na okrese Jičín, obě vedoucí skupin rostlinné výroby, vyhlašují závazek docílit řádným ošetřováním cukrovky v letošním roce stejně jako loni výnosu 450g cukrovky po hektaru. Proto, jak řekla s. Podzimková, aby naše děti měly dostatek cukru a aby jeho cena mohla být snížena. Tak hovoří naše ženy družstevnice. Rozhodující je právě ta skutečnost, že svoje závazky k překročení státních dodávek podkládají zvýšením výroby a podrobně hovoří o methodách a způsobu, jak jich dosáhnout ve stájích i na polích. A nejsou to již ojedinělé příklady. V našem kraji se zúčastnilo okresních konferencí celkem 3.362 delegátů-družstevníků a spolu s nimi i dosud soukromě hospodařící rolníci. Diskuse družstevníků se nesla duchem rozhodnosti vypořádat se s potížemi. Většina delegátů hovořila o tom, co a jak nejlépe udělat, zejména v organisaci práce, zavádění pokrokových method, aby tím hodnota pracovní jednotky byla stále vyšší. V souvislosti s tím je třeba říci několik kritických slov k naší práci, a to zejména pokud se týče popularisace a použití vládního usnesení na pomoc zemědělské výrobě. Mnozí naši funkcionáři pochopili pomoc, kterou poskytuje vláda zemědělství tak - a stalo se to i v našem kraji - že ze státních prostředků se paušálně doplatí hodnota pracovní jednotky na 12 Kčs, a to těm JZD, kde této hodnoty nebylo dosaženo. Je třeba stále trpělivě vysvětlovat družstevníkům, že pomoc strany a vlády je určena těm JZD, která jsou odhodlána bojovat s nedostatky a půjdou cestou neustálého zvyšování rostlinné a živočišné výroby.

Uvedu dobrý příklad, jak se pomoc vlády projevila v našem JZD v Dolanech. Družstvo má vypůjčeno celkem 800.000 Kčs. Za tuto částku jsou postaveny a adaptovány provozovny a zařízení, které účelným a hospodárným využitím zvýšily hodnotu pracovní jednotky na 32 Kčs. Po snížení úrokové sazby platíme nyní jen 12.000 Kčs ročně úroku. Stát nám přispívá 5 % ročním odpisem, což činí 40.000 Kčs ročně a to po dobu 10 let. My sami dáváme na splátku také 40.000 Kčs, což je tedy pouze 50 % a platíme tak ročně celkem 52.000 Kčs úroku a splátek s vyhlídkou, že během 10 let budeme bez dluhů. Za předmnichovské republiky mělo u nás 25 rolnických hospodářství připachtováno asi 120 ha půdy od místních sedláků. Průměrné pachtovné jsme platili 1.200 Kčs z ha. Zaplatili jsme vždy tak ročně 144.000 Kč pachtovného. O daních a úrocích z dluhů ani nemluvím. Když jsme takto s družstevníky rozebrali situaci, cení si tím více velikou pomoc vlády, která jim dala nejenom dříve pachtovanou půdu do vlastnictví, ale která jim dává nikdy nebývalé možnosti býti zámožnými a spokojenými.

Naprosto otevřeně hovořili družstevníci na konferencích o svých chybách a potížích, stěžovali si - a zcela oprávněně na práci funkcionářů lidové správy a mnohdy i na špatnou práci STS. Proto mi dovolte, abych se s touto problematikou alespoň stručně zabýval.

Soudruh Trejbal z JZD Slemeno, okres Nová Paka, řekl to za všechny na okresní konferenci: "Do těch dobrých JZD sešlo se na výročních členských schůzích hodně funkcionářů z okresu a přišli také i z kraje. Málo však se jich stará o ta JZD, kde nejsou výsledky hospodaření zrovna nejlepší a kde je obtížné tyto potíže a problémy řešit." Vezměme si proto všichni poučení z této oprávněné a pravdivé kritiky. Je nutné se neustále starat o trvalý vzestup dobrých JZD, ale především je nutné účinně pomáhat těm. družstvům, která nejsou dosud organisačně a hospodářsky pevná.

Jedna z hlavních příčin nepevnosti některých JZD spočívá v tom, že mnozí dosud nenašli správný poměr ke společnému družstevnímu vlastnictví. Je to pozůstatek soukromokapitalistické výchovy v myšlení lidí. Není respektována a prováděna socialistická zásada odměňování: každému podle množství a jakosti vykonané práce. Jednotlivci se snaží ze společného výsledku hospodaření urvati pro sebe, co se urvat dá, bez ohledu na to, jakým podílem práce na získání hodnot přispěli. Je přirozené, že takové poměry v některých JZD odvracejí poctivě pracující drobné a střední rolníky od družstevní myšlenky a od družstevní velkovýroby. Proti těmto nedostatkům je třeba bojovat jak uvnitř JZD, tak pomocí funkcionářů národních výborů i aktivní pomocí patronátních závodů. Je třeba trpělivě, ale s celou vážností vésti družstevníky k dodržování vzorových stanov. Je třeba projednat pracovní normy a zavést doplňkové odměny, které pak budou materiální základnou pro socialistické soutěžení, které nám dosud ve většině JZD, a to k jejich škodě, chybí. Další nedostatek spočívá v samém vedení a řízení JZD. Není uplatňována zásada kolektivního vedení a mnozí předsedové JZD se nedostatečně opírají o volené orgány, představenstvo a revisní komisi. Máme-li tento nedostatek odstranit, musíme věnovat stálou péči výchově vedoucích kádrů, a to účetních, agronomů, zootechniků a skupinářů. Má-li být zajištěna výchovou vyšší kvalita vedoucích pracovníků družstev, musí být nezbytně funkcionáři lidové správy, STS i výzkumných ústavů odborně i politicky daleko výše, aby mohli družstevníkům radit, je vést a učit. A tady máme mnoho co dohánět. Předpoklady, abychom tyto obtíže rychle překonali, nám dává sám rozpočet, kde jsou dány veliké částky na školení jak družstevníků, tak i všech ostatních pracovníků a funkcionářů na celém zemědělském úseku.

Za celých 10 let předmnichovské republiky bylo dáno na zemědělské školství 219,991.000 Kč a my dostáváme pouze za rok 1954 částku 564,489.000 Kčs. Máme už celkem 378 zemědělských škol. Jen nynější vysoké a technické zemědělské školy, jejichž síť byla v r. 1953 dobudována, jsou schopny dát všem oborům zemědělské výroby ročně čtyřikrát více absolventů, než kolik jich vyšlo v r. 1936 ze všech čtyřletých rolnických škol. V r. 1953 až 1954 se školí celkem 23.750 mladých hochů a děvčat a i starších družstevníků nejen na vysokých a technických školách, ale hlavně mistrovských a učňovských školách zemědělského dorostu. Desítky tisíc členů JZD navštěvují družstevní školy práce. To však stále ještě nestačí. Naše nové formy zemědělské velkovýroby, rozvoj našeho hospodářství žádá ještě větší počet lidí do škol a kursů. Není to samozřejmě snadná práce přesvědčit zejména starší družstevníky, že učení je sice hořký kořen, ale tím sladší plod.

Našemu zemědělství, a to zvláště JZD, pomáhá ve stále větším měřítku zemědělský výzkum. Vláda je si dobře vědoma významu výzkumu pro rozvoj zemědělské výroby, což je také vyjádřeno položkou v rozpočtu, sloužící k tomuto účelu.

Ve srovnání s výdaji za 10 let předmnichovské republiky, kdy bylo na tento účel dáno celkem 171,150.000 Kč, dostává náš zemědělský výzkum na letošní rok celých 300,561.000 Kčs.

Ještě několik slov k práci STS a státních statků. Jaké možnosti rozvoje mechanisace stojí před námi, nám ukazuje srovnání, že za 10 let v minulosti bylo dáno na celý rozpočet min. zemědělství tolik, jako dává naše strana a vláda na r. 1954 na rozvoj a růst mechanisace a financování našich STS. V souvislosti s tím je třeba s celou vážností upozornit na povinnost ministerstva strojírenství o plnění plánu dodávek, zejména náhradních součástek, a to především k dokončení oprav traktorů a potom závěsných lišt, součástek k vazačům a pod, které za I. čtvrtletí 1954 jsou plněny opět nedostatečně.

Nesmírnou pomocí v mechanisaci našeho zemědělství jsou dodávky zemědělských strojů ze Sovětského svazu. V letech 1950 až 1953 nám dodal SSSR 3.387 pásových traktorů, 2.150 pětiradličných pluhů, 686 obilných kombajnů, stovky podmítačů a jiného závěsného nářadí. Díky vám, soudruzi, za bratrskou pomoc slovy básníka: Vám poděkování a lásku posíláme.

Naše výroba zemědělských strojů pracuje na plné obrátky. Je už vypracován a schválen perspektivní plán mechanisace až do r. 1960. Dělnická třída plní svůj závazek pomoci rolníkům a oni velmi brzo poznají, že je to jen velkovýroba, která je schopna daleko více a levněji vyrábět. Mechanisace zemědělství pomůže vyřešit i nejpalčivější otázku dneška, t. j. obdělání veškeré zemědělské půdy.

Ve svém včerejším projevu hovořil o tom s. ministr Ďuriš. Je třeba s větším úsilím a obětavostí vysvětlovat a přesvědčovat družstevníky a soukromě hospodařící rolníky, co znamená obdělání půdy zejména pro zvyšování krmivové základny. S tužkou v ruce je třeba spočítat, jak za pomoci STS, za pomoci řádně uzavřených smluv je možno obdělat veškerou půdu. Tato otázka musí být na denním pořadu národních výborů a STS.

A ještě několik připomínek k našim státním statkům. Přes veškeré obtíže zaznamenávají rok od roku stále stoupající zlepšení a konsolidaci. Přitom je třeba vzít v úvahu růst zemědělské půdy, a to obyčejně půdy zanedbané, bez hospodáře, kterou státní statky přebíraly. Ještě v r. 1948 byla výměra státních statků 70.131 ha veškeré půdy. V r. 1949 stoupla výměra na 453.911 ha a v posledním roce první Gottwaldovy pětiletky hospodaří státní statky na výměře 619.508 ha zemědělské půdy.

Co stojí pro nás jako úkol v pomoci státním statkům? Především bude třeba vyřešit a ustálit půdní základnu, vypracovat závazný perspektivní plán rozvoje všech státních statků se zaměřením správného rozmístění výroby a její specialisace. Dále správné rozmístění a rozvržení investic na stavby farem a učilišť a výchova kádrů a popularisace dobrých, vzorných pracovníků i celých kolektivů.

Uvedu jen 3 příklady. Rudolf Grünwald, farma Kouřim, státní statek Troubsko, dosahuje u svých 25 dojnic od počátku roku průměrné dojivosti 13 litrů mléka. Manželé Holenčíkovi z oddělení Košťany, státní statek Turč. Martin, odstavili od 50 prasnic v průměru na 1 prasnici 18,2 selat. Kirov Stojan, vedoucí zelinářské čety, oddělení Jevišovka, státní statek Hrušovany pod Jevišovkou, překročil se svou četou úkol vypěstovat 42 vagony zeleniny a odevzdali našemu zásobování 97 vagonů kvalitní zeleniny. Tyto příklady uvádím proto, že považuji za správné vyslovit těmto a všem ostatním tisícům hrdinů socialistické práce s tribuny parlamentu naše uznání a dík. (Potlesk.)

Nyní před námi stojí úkol dobře připravit a v agrotechnických lhůtách provést všechny jarní práce, dále upevnit naše JZD a formou trpělivého přesvědčování je převádět na vyšší typy podle dobrých vzorů III. a IV. typů, kterých je už v každém okrese a kraji celá řada. Je třeba vysvětlovat družstevníkům, jak je nutný dobrý a přátelský poměr k soukromě hospodařícím rolníkům, kteří stojí dosud mimo JZD. A všechny tyto problémy, ať potíží nebo radostných úspěchů, musíme spojovat s celou volební kampaní do národních výborů. Výběr kandidátů a jejich volební program je nutno zaměřit k této veliké a tvůrčí práci budování nové socialistické vesnice. A na všech shromážděních a veřejných schůzích máme ukazovat pracujícím, že jsou to právě oni, kteří svou cílevědomou a úspěšnou prací určují běh a vývoj historie. Je třeba jim vysvětlovat, že mají být po právu na svou práci hrdi, jak to řekl soudruh Stalin bezenčukským kolchozníkům v únoru 1933 na I. Všesvazovém sjezdu kolchozních úderníků: "Minuly doby, kdy vůdcové bylipokládáni za jediné tvůrce historie, kdežto s dělníky a rolníky se nepočítalo. Osudy národů a států jsou nyní řešeny nejenom vůdci, nýbrž především a hlavně milionovými masami pracujících. Dělníci a rolníci, kteří bez hluku a povyku budují závody a továrny, šachty a železnice, kolchozy a sovchozy, kteří vytvářejí všechny statky života, živí a oblékají celý svět - to jsou skuteční hrdinové a tvůrci nového života a historie."

A těmito hrdiny a tvůrci nového života a historie jsou i naši pracující lidé v továrnách a na polích, bojující svou prací v pevném svazku dělníků a rolníků pod vedením KSČ a vlády Národní fronty za radostnou budoucnost obou našich národů. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Polanský: Přerušuji schůzi na 20 minut.

(Schůze přerušena v 10 hod. 51 min. - opět zahájena v 11 hodin 10 minut.)

Místopředseda dr. Polanský: Zahajuji přerušenou schůzi. Budeme pokračovat v rozpravě. Dávám slovo posl. dr. Štefánikovi.

Posl. dr. Štefánik: Vážené zhromaždenie!

Náš štátny rozpočet na rok 1954, o ktorom práve rokujeme, je pravdivým a neklamným výrazom našich hospodárskych i politických snáh, je výrazom nášho úsilia o budovanie socializmu, výrazom zvyšovania životnej úrovne nášho ľudu, výrazom upevňovania a posilňovania našej republiky, výrazom nášho boja za udržanie svetového mieru.

Tento mierový charakter nášho rozpočtu považujem za potrebné osobitne vyzdvihnúť. V čase, keď kapitalistické štátne rozpočty rinčia zbraňami a hemžia sa položkami príprav na novú vojnu, môžeme s hrdosťou konštatovať, že náš ľudovodemokratický rozpočet je rozpočtom mierového budovania, rozpočtom mieru.

V čom sa javí tento mierový charakter nášho rozpočtu? Predovšetkým v tom, že náš rozpočet, nadväzujúc na náš hospodársky plán, zabezpečuje základňu mierového budovania. Pri práci vo výboroch nášho Národného zhromaždenia sme mali príležitosť zoznámiť sa s položkami jednotlivých kapitol nášho rozpočtu a mohli sme sa konkrétnymi číslami presvedčiť, ako v každej kapitole jasne preráža tento charakter mierového budovania. Cieľom nášho budovateľského úsilia nie je zbrojenie pre zabezpečenie súkromných ziskov niekoľkých veľkokapitalistov, ale naším cieľom je zvyšovanie výroby, zabezpečenie spotreby, také rozdelenie národného dôchodku, aby sme podľa základného ekonomického zákona socializmu mohli stále vo zvýšenej miere zabezpečovať krytie rastúcich materiálnych i kultúrnych potrieb nášho ľudu. Nadväzujúc na náš hospodársky plán, predpokladá náš štátny rozpočet rozvoj spotrebného priemyslu, zlepšenie zásobovania obyvateľstva, zlepšenie poskytovania služieb, bytovú výstavbu, vzrast výdavkov na kultúrne potreby, na telovýchovu a na všetky potreby zvýšenej životnej úrovne našich pracujúcich. Pre nás Slovákov je dvojnásobne potešujúcou tá okolnosť, že podiel Slovenska na výrobe i na spotrebe sa zvyšuje.

Zaznamenali sme nesmierny úspech v tom, že podľa našej ústavy
9. mája naša vlasť nielen dáva právo a ukladá povinnosť pracovať, ale prakticky každému občanovi príležitosť k práci zabezpečuje.

Rozprával som sa s naším občanom z Kysúc, ktorý dve tretiny svoj ho života strávil na cestách s drotárskou krošňou na chrbte. Hovoril, že byť drotárom znamená byť napoly žobrákom. "Ťažký bol drotársky život. Ale inak to nešlo, nebolo príležitosti k práci. Pätoro detí doma čakalo na pár korún, ktoré som zo sveta doniesol. Až ľudovodemokratická vlasť postavila továreň v Kysuckom Novom Meste a ja som dostal v nej zamestnanie. Rád pracujem a dobre zarábam. Do práce i z práce sa vozím autobusom, denne bývam so svojou rodinou. Dožil som sa lepšie ho života, len škoda, že nie som mladší. Moje deti sú všetky zamestnané a slušne zarábajú. Len aby neprišla vojna, aby nepokazila náš pokojný život."