Naproti tomu s hrdostí porovnejme náš státní
rozpočet, který právě projednáváme.
Je to rozpočet pracujícího lidu, který
hospodaří na svém a pro sebe. Můžeme
vzít jednu položku za druhou a přesvědčujeme
se, že není jediné koruny, která by
nebyla určena ve prospěch lidu, k rozšíření
jeho práv a svobod, ke zlepšení jeho kulturních
a životních potřeb. Z celkového počtu
příjmů takřka 80 miliard korun připadá
na daně, dávky a poplatky obyvatelstva asi 10 miliard
korun, to je 12 %.
Naproti tomu však celková suma rozpočtová,
ať již je rozdělena do jakýchkoliv položek,
směřuje jen a jen ku prospěchu všech
pracujících. Do našeho hospodářství
vkládáme 48,5 miliardy korun. Z těchto peněz
budeme stavět nové podniky, jejichž vlastníkem
bude lid a nová sídliště, jejichž
vlastníkem bude a jež bude obývat pracující
lid. Budeme nakupovat suroviny a stroje, které budou vlastnictvím
lidu. Vidíme tedy, že vše, co vložíme
do našeho hospodářství, nepůjde
do rukou kapitalistických parasitů, jak tomu bylo
v minulosti, ale výlučně ve prospěch
lidu. Na naše kulturní, zdravotní a sociální
opatření dává rozpočet více
než 27,3 miliardy korun. Tyto peníze budou vynaloženy
zase jen ve prospěch pracujícího lidu, aby
se mu dostalo co největší péče
o jeho zdraví, počínajíc roentgenem
a končíc nákladnými lázněmi,
které dříve byly přístupny
jen kapitalistickým lenochům.
Tak můžeme brát jednu položku po druhé
a dojdeme k hrdému závěru, že náš
státní rozpočet je vpravdě demokratický,
neboť je hmotným vyjádřením a
zabezpečením velikých ústavních
zásad o občanských právech a svobodách,
vyjádřených v Ústavě 9. května.
Je tedy náš rozpočet rozpočtem všeho
pracujícího lidu, který je pánem ve
své vlasti. Jeho splnění je v jeho rukou
a jeho finanční výsledky jdou zase jen v
jeho prospěch.
Proto náš svobodný pracující
lid, který má široká demokratická
práva, dá státnímu rozpočtu
život. Z jeho čísel vytvoří nové
hodnoty, které budou sloužit všem. Skutečná
svoboda, zajištěná všem pracujícím
v našem státě, rozvíjí v člověku
všechny tvůrčí schopnosti a nesmírnou
sílu, která je znásobena láskou k
vlasti. Tato síla, vtělená do dovedných
rukou a moudrých hlav našich občanů,
je zárukou splnění státního
rozpočtu a ještě radostnějšího
a šťastnějšího života v naší
zemi.
Náš lidově demokratický stát
je státem budujícím socialistickou a demokratickou
společnost. Je to stát dělníků,
rolníků a pracující inteligence, ve
kterém nemají a nikdy již nebudou mít
rozhodující slovo uhlobaroni, velkostatkáři,
bankéři a celé to stádo nepřátel
lidu, které náš lid pod prapory Komunistické
strany Československa zahnal ze své svrchované
vůle na smetiště dějin. (Potlesk.)
Naše lidově demokratická vlast je dnes zemí,
kde září ryzí zlato pravdy, spravedlnosti,
svobody a lidského štěstí.
Tím, že my všichni budeme plnit úkoly
nám uložené stranou a vládou, které
jsou vyjádřeny v tomto státním rozpočtu,
tím přispějeme nejvyšší
mírou k prospěchu naší vlasti. Jsme
přesvědčeni, že dobré výsledky
naší práce a správné plnění
úkolů jsou nejlepší přípravou
voleb do národních výborů.
Až půjdeme k volebním urnám dát
hlas pro kandidáta Národní fronty, budeme
tím zároveň vyjadřovat lásku
k rodné zemi, věrnost zásadám lidové
demokracie a nesmírnou vděčnost naší
vládě Národní fronty; budeme vyjadřovat
vděčnost matce, která zrodila za velkých
obětí dnešní život a vychovává
nás k dalším vítězstvím
- rodné Komunistické straně Československa.
(Potlesk.)
Půjdeme ve volbách všichni hlasovat za rozkvět
naší vlasti, za šťastnou budoucnost svých
dětí, za světový mír! (Potlesk.)
Předseda: Ke slovu už není nikdo přihlášen,
společná rozprava je skončena.
Přistoupíme k hlasování a to v tomto
pořadí:
Nejprve budeme hlasovat o druhém bodu pořadu, to
jest o vládním návrhu usnesení, jímž
Národní shromáždění uděluje
dodatečně souhlas podle § 3 rozpočtového
zákona na rok 1952 č. 3/ 1952 Sb., schvaluje podle
§ 62 ústavy státní závěrečný
účet za rok 1952 a schvaluje změnu použití
nespotřebovaného přebytku z rozpočtového
hospodaření za rok 1951, a pak přistoupíme
k hlasování o prvním bodu pořadu,
to je o vládním návrhu rozpočtového
zákona na rok 1954.
Dávám nyní slovo k doslovu zpravodaji ke
státnímu závěrečnému
účtu za rok 1952 posl. Janoušovi.
Zpravodaj posl. Janouš: Vzdávám se slova.
Ad 2. Hlasování o vládním návrhu
usnesení, jímž Národní shromáždění
uděluje dodatečně souhlas podle § 3
rozpočtového zákona na rok 1952 č.
3/1952 Sb., schvaluje podle § 62 ústavy státní
závěrečný účet za rok
1952 a schvaluje změnu použití nespotřebovaného
přebytku z rozpočtového hospodaření
za rok 1951.
Předseda: Zjišťuji, že Národní
shromáždění je způsobilé
se usnášet.
Kdo tedy souhlasí podle předložené výborové
zprávy s vládním návrhem usnesení,
aby Národní shromáždění
udělilo dodatečně souhlas podle § 3
odst. 3 rozpočtového zákona na rok 1952 č.
3/ 1952 Sb. s překročením rozpočtů
některých kapitol, jak vyplývá ze
státního závěrečného
účtu za rok 1952.
Dále, kdo souhlasí, aby Národní shromáždění
schválilo podle § 62 ústavy státní
závěrečný účet za rok
1952 a aby schválilo vykázaný přebytek
státního hospodaření za rok 1952 v
částce 34.833,073.336,17 Kčs, to je v nových
penězích 6.966,614.667,23 Kčs, kterého
bude použito takto:
a) částky 2.100,800.000,- Kčs nové
měny na financování dlouhodobých investičních
úvěrů za dobu do 31. XII. 1952,
b) částky 275,495.600,- Kčs nové měny
na úhradu trvalé zálohy poskytnuté
národním výborům na přechodné
krytí časové neshody mezi jejich příjmy
a výdaji,
c) částky 43,920.366,19 Kčs nové měny
na částečnou úhradu prostředků
ve vázané měně soustředěných
ve státním rozpočtu,
d) částky 4.546,398.701,04 Kčs nové
měny na doplnění státních reserv
uložených ve Státní bance Československé,
a kdo konečně souhlasí s tím, aby
Národní shromáždění dalo
souhlas ke změně použití nespotřebovaného
přebytku z národního hospodaření
za rok 1951 v částce 1.037,456.393,29 Kčs
nové měny, které bude použito na částečnou
úhradu prostředků ve vázané
měně soustředěných ve státním
rozpočtu do 31. XII. 1952, nechť zvedne ruku! (Děje
se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Tím Národní shromáždění
jednomyslně schválilo vládní
návrh usnesení, jímž Národní
shromáždění uděluje dodatečně
souhlas podle § 3 rozpočtového zákona
na rok 1952 čís. 3/ 1952 Sb., schvaluje podle §
62 ústavy státní závěrečný
účet za rok 1952 a schvaluje změnu použití
nespotřebovaného přebytku z rozpočtového
hospodaření za rok 1951.
Tím je vyřízen druhý bod pořadu
schůze. (Potlesk.)
Dávám nyní slovo k doslovu zpravodaji ke
státnímu rozpočtu na rok 1954 posl. Valo.
Zpravodajca posl. Valo: Vzdávam sa slova.
Ad 1. Hlasování o vládním návrhu
rozpočtového zákona a státním
rozpočtu na rok 1954.
Předseda: Dávám tedy hlasovat o vládním
návrhu rozpočtového zákona na rok
1954 a o návrhu státního rozpočtu
na rok 1954, jak je uveden v příloze 1 a 2 tohoto
zákona, ve znění zprávy výborů.
Státní rozpočet tvoří skupiny:
Příjmy:
Příjmy od socialistického sektoru | 65.293,425.000.- Kčs |
daně dávky a poplatky od obyvatelstva | 10.165,265.000.- Kčs |
ostatní příjmy | 12.344,431.000.- Kčs |
takže úhrn příjmů činí | 87.803,121.000.- Kčs. |
Výdaje:
Hospodářství | 48.518,559.000.- Kčs |
kulturní a sociální opatření | 27.381,424.000.- Kčs |
obrana a bezpečnost | 7.787,109.000.- Kčs |
správa | 3.737,392.000.- Kčs |
státní dluh | 148,470.000.- Kčs |
úhrn výdajů činí | 87.572,954.000.- Kčs |
Z rozdílů příjmů a výdajů vyplývá přebytek v částce
230,167.000.- Kčs.
Součástí státního rozpočtu
jsou rozpočty národních výborů.
Jejich příjmy činí 14.880,517.000.-
Kčs a ve stejné výši jsou určeny
i jejich výdaje.
Rozpočty jednotlivých krajů sestávají
z příjmů a výdajů, jak jsou
uvedeny v příloze 2 vládního návrhu
rozpočtového zákona na rok 1954.
Kdo tedy souhlasí s vládním návrhem
rozpočtového zákona na rok 1954 a s návrhem
státního rozpočtu na rok 1954, jak je uveden
v příloze 1 a 2 tohoto zákona, podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku! (Děje
se.)
Kdo je proti? (Nikdo.)
Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. - Tím Národní shromáždění
republiky Československé jednomyslně schválilo
vládní návrh rozpočtového zákona
na rok 1954 a státní rozpočet na rok 1954,
jak je uveden v příloze 1 a 2 tohoto zákona.
Tím je vyřízen první bod pořadu
schůze. (Shromáždění povstává.
- Dlouhotrvající bouřlivý potlesk.)
Přistoupíme k projednávání
třetího bodu schváleného pořadu,
kterým je
3. Zpráva výboru kulturního o vládním
nařízení ze dne 27. listopadu 1953 č.
97 Sb. o vysoké stranické škole při
Ústředním výboru Komunistické
strany Československa, vydaném podle § 42 odst.
1 zákona č. 241/1948 Sb. (tisk 747).
Zpravodajem je posl. Vetiška, dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Vetiška: Vážení
soudruzi, soudružky!
Vládní nařízení o vysoké
stranické škole při Ústředním
výboru Komunistické strany Československa
ze dne 27. listopadu 1953 dává jí postavení
vysoké školy.
Toto vládní nařízení o vysoké
stranické škole je nařízením
celostátního významu, neboť umožňuje
podstatně zlepšit a prohloubit marxisticko-leninskou
výchovu našich vedoucích stranických
pracovníků na všech úsecích našeho
veřejného života.
Všestranně zlepšovat kvalitu stranických
pracovníků, posilovat naše stranické,
státní a hospodářské organisace
marxisticko-leninsky vzdělanými lidmi je jeden z
nejpřednějších úkolů,
protože umožňuje podstatně zlepšit
a zvýšit úroveň stranické, vědecké
a kulturní činnosti v naší zemi.
Tento dalekosáhlý význam vysoké stranické
školy při Ústředním výboru
Komunistické strany Československa vyplývá
a je úzce spjat se samotným významem marxismu-leninismu.
Marxismus-leninismus je učení, které po prvé
v dějinách lidstva odhalilo zákony vývoje
vůbec a zákony vývoje lidské společnosti
zvlášť, které ukázalo nejen jak
svět poznat, ale také jak ho změnit, jak
v souladu s těmito zákony vybudovat novou společnost
a uskutečnit sny o lidském štěstí.
Všichni, kdož jsme se učili poznávat marxismus-leninismus,
můžeme potvrdit, s jakým přímo
osobním štěstím bylo toto poznání
pro nás spojeno. Celý náš život
dostal novou náplň.
Poznali jsme, že všechno utrpení, kterému
nás vystavoval třídní vykořisťovatelský
společenský řád a pod jehož břemenem
tak mnozí klesali, je možno odstranit.
Poznali jsme reálnost světlých perspektiv
spravedlivého života bez vykořisťování
člověka člověkem, bez bídy,
krisí a válek. Proto je marxismus-leninismus zdrojem
oné nezdolné síly a nevyčerpatelné
energie, kterou prosluli komunisté v minulosti a kterou
projevují i dnes - při budování socialismu
v naší zemi.
Marxismus-leninismus tím, že nám ukázal
zákony vývoje, umožnil nám současně
odstranit z naší činnosti jakoukoliv nahodilost,
tápání a diletantství.
Znalost zákonů vývoje společnosti
a souhrn bohatých zkušeností, především
našich sovětských soudruhů, umožňují
nám řešit zásadní i denní
problémy budování nové, socialistické
společnosti.
Umožňují nám současně
i ve všech ostatních oborech lidské činnosti,
především ve vědě a umění,
řešit problémy, překonávat těžkosti,
jít vpřed a stavět je plně do služeb
boje za lidské štěstí.