Avšak i kdybychom si všechno odmyslili a kdyby nebylo nic víc, jen ta skutečnost, s jakým úsilím a obětavostí zabezpečuje naše vláda bezpečnost naší republiky, pokojný a klidný vývoj našich národů - už sama tato skutečnost dostačuje k tomu, aby každý náš člověk jí za to vřele a od srdce poděkoval. My nezapomínáme na minulost a učíme se z ní. Jen si vzpomeňme, jak si počínala, pokud jde o bezpečnost naší vlasti, stará kapitalistická vláda v předmnichovské republice. Jak se tehdy tak zvaně vlastenčilo a jak ti největší hurá-vlastenci nakonec zradili národ, a jak se ukázalo, že představa jejich vlasti je představa plných měšců, nahrabaných z práce druhých. A v r. 1948 zradili tito a jim podobní vlast po druhé.

A nyní tito lidé mají tolik drzosti vydávat se za ochránce národa, tupit naši republiku a vládu, která kus po kuse, cihlu po cihle, jako dobrý stavitel-hospodář staví do výše a do pevnosti naši drahou republiku.

Myslím, že dnes již u nás není mnoho těch, kteří by to neprohlédli. A pokud se ještě takoví najdou, pak jsou to lidé bezcitní nebo naivní, kteří si neuvědomují ony všechny strašlivé důsledky, jež by i pro ně vznikly, kdyby nebylo zabráněno válečné pohromě.

Proto dnes naše ženy již nikdo neoklame. Když usnesení varšavské konference bylo zveřejněno, hovořila jsem o tom s mnoha ženami a nenašla jsem jedinou, které by nezářil z očí pocit uspokojení asi takový, jaký jsme prožívali před 10 lety, dýchajíce vzduch svobody, kdy sovětské armády dobily fašistickou bestii v jejím vlastním doupěti.

My ženy představujeme v naší republice a vůbec v celém světě velikou sílu. Vždyť tvoříme polovinu lidstva. Velký myslitel a učitel národů Lenin řekl: "Kdyby ženy chtěly, svět by proměnily!" Jak veliká a opravdová jsou tato slova. Stačí se podívat na Sovětský svaz, co dokázaly sovětské ženy při gigantické výstavbě své země, co dokázaly ve Velké vlastenecké válce. Jsou známy tisíce hrdinských příkladů čínských a korejských žen, které svým odporem napomáhaly zkřížit útočné plány amerických útočníků v Asii. Dokazují to statisíce našich žen, které na všech úsecích našeho života plní čestně a odpovědně své úkoly.

Ano, když ženy budou chtít, promění svět. Když ženy budou chtít, zabrání válce a ubrání mír. Také my české a slovenské ženy budeme pracovat ze všech svých sil za lepší a spravedlivý svět. Proto každá naše žena bude chránit to nejdražší - mír a bude za něj bojovat všude, kde se dá - v továrně, na poli, ve škole, v rodině. Proto my československé ženy obracíme se na ženy celého světa: Bojujme společně za mír, podejme si ruce a vytvořme hráz, již nikdo neprorazí.

Varšavská smlouva je mocným nástrojem míru. Varšavská smlouva vyjadřuje současně politicko-hospodářskou i vojenskou jednotu demokratických mírových zemí. Je to smlouva vysoce humánní, poněvadž je určena k obraně míru a na ochranu lidského štěstí.

Proto my poslanci Národního shromáždění bez rozdílu politické příslušnosti budeme jako jeden pro tuto smlouvu hlasovat. Víme, že naše rozhodnutí bude jednomyslné, stejně jako je jednomyslný názor všeho našeho pracujícího lidu na spravedlivý boj našich národů a ostatních demokratických národů a lidí na celém světě ve věci míru. Věc míru je nepřemožitelná, poněvadž je spravedlivá. A proto věc míru také zvítězí. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Prosím p. poslance dr Kyselého, aby se ujal slova.

Posl. dr Kyselý: Vážený pán prezident, vážené Národné zhromaždenie!

Naše dnešné zasadnutie, na ktorom vláda predkladá Národnému zhromaždeniu k ratifikácii varšavskú zmluvu, je zasadnutie skutočne historické. Vzíde z neho veľký prospech nielen nášmu ľudu, ale i mierovým silám na celom svete. Z neho bude mať úžitok nielen naša vlasť, ale i celý svet. Dnešným zasadnutím znova zdôrazňujeme svoju účasť v tábore mieru a socializmu. Činíme tak slobodne a jednotne, svorne a v presvedčení, že tým najlepšie slúžime našej drahej vlasti, jej slobode, zvrchovanosti a celistvosti.

Nemalo by zmyslu opakovať to, čo tu už bolo povedané o dosahu a význame varšavskej zmluvy a o ohlase, ktorý vyvolala nielen v našej vlasti, ale vo všetkých signatárskych štátoch i na celom svete. Všetci to dobre vieme. Veď sme svedkami ohromného nadšenia, s akým náš ľud a ľud celého tábora mieru prijal tento nový príspevok na upevnenie mieru v Európe. Vieme, s akou zodpovednosťou a rozhodnosťou sa náš ľud stavia za všetky články tejto zmluvy, ktorá zaisťuje bezpečnosť našich hraníc a ďalší rozkvet našej domoviny.

Pri tejto príležitosti chcel by som ako Slovák, právnik a predseda Strany slovenskej obrody poznamenať toto:

V posledných tridsiatich rokoch, ale najmä potom, keď sa Mussolini, Franco a obzvlášť Hitler zmocnili vlády, vývoj európskej politiky ukázal neistotu medzinárodných vzťahov, najmä pokiaľ išlo o položenie malých štátov. Hitler dokázal, že pre fašistický režim medzinárodná zmluva je zdrapom papieru. Záväznosť medzinárodných zmlúv je v kapitalizme natoľko znehodnotená, že štáty a občianstvo oprávnene stratili dôveru k takýmto medzinárodným zmluvám. Ako iná, čestná je politika socialistických medzinárodných vzťahov. Ako odlišná, hlboko mravná je politika Sovietskeho sväzu vo vzťahoch k iným štátom. Je všeobecne známe, že Sovietsky sväz od Dekrétu o mieri, ktorý sa stal základom mierovej sovietskej zahraničnej politiky, vždy a všetkými silami snažil sa o to, aby zburcoval demokratické sily všetkých národov k boju proti nacistickému nebezpečenstvu, proti fašizmu, proti nezmyselnému súťaženiu v zbrojení a k dôsledne mierovému riešeniu sporných medzinárodných otázok. Sovietska vláda v záujme udržania a upevnenia mieru uzavrela rad paktov a zmlúv o neútočení. Tieto zmluvy sú základom nových medzinárodných vzťahov. Rešpektujú vôľu ľudu v jednotlivých krajinách. Sú základom upevňujúcich sa medzinárodných vzťahov v duchu kolektívnej bezpečnosti. Predmníchovská ČSR mala taktiež so Sovietskym sväzom pakt o vzájomnej pomoci. V dňoch Mníchova jediný Sovietsky sväz bol rozhodnutý splniť svoje spojenecké záväzky. Taká dôsledná bola vážnosť k medzinárodným zmluvám zo strany Sovietskeho sväzu.

Táto mierotvorná politika Sovietskeho sväzu pokračuje aj po skončení druhej svetovej vojny. Mnohé zmluvy o priateľstve, spojenectve a vzájomnej pomoci sú toho dôkazom. Tieto zmluvy, uzavreté medzi Sovietskym sväzom, Čínskou ľudovou republikou, Poľskom, Rumunskom, Československom, Maďarskom, Bulharskom, Albánskom, Nemeckou demokratickou republikou, Mongolskou ľudovou republikou, sú príkladom úplne nových vzťahov, ktorých predtým v dejinách medzi štátmi nebolo. Preto majú tak nesmierny význam pre vec mieru, pre vec spolupráce medzi národmi. A varšavská zmluva je zmluvou takéhoto nového typu. Každá zmluva, ktorú o priateľstve, spojenectve a vzájomnej pomoci s inými štátmi uzavrel Sovietsky sväz, má za cieľ zabezpečiť hospodársky a kultúrny rozvoj na základe rovnoprávnosti a tak zabezpečiť mier. Ak varšavská zmluva ustanovuje, že k nej môže pristúpiť ktorýkoľvek štát a že zostáva v platnosti dotiaľ, kým nebude v Európe zabezpečená kolektívna bezpečnosť, dokazuje to nielen hlboké mravné chápanie medzinárodných vzťahov, ale svedčí aj o jej význame pre ďalšie riešenie mierovej spolupráce, mierového nažívania medzi národmi. Varšavská zmluva upevňuje nový medzinárodný právny poriadok. Obnovuje dôveru v platnosť medzinárodných zmlúv. Zásadne prispieva k zmierneniu medzinárodného napätia, k vytvoreniu prostredia dôvery a spolupráce, k upevneniu a zaisteniu mieru. Toľkoto k právnej stránke varšavskej zmluvy.

Keď som poznámku o právnej stránke zmluvy začal historickým pohľadom, dovoľte, aby som i druhú poznámku zasadil do historického rámca. Vtedy, keď nemecký fašizmus trhal a ničil zmluvy a nedbal na zmluvné záväzky, Slovensko bolo susedom beckovského Poľska a horthyovského Maďarska, ktorým nijak nechýbala chuť Slovensko rozdeliť a vytvoriť spoločnú poľsko-maďarskú hranicu. Dnes sú našimi susedmi ľudové Poľsko a ľudové Maďarsko, v ktorých si pracujúci ľud vládne slobodne a svrchovane tak, ako u nás. To je úžasná vec. Nikto a nikdy už neohrozuje a neohrozí ani severné, ani južné hranice Slovenska. Za zasneženými vrcholkami Tatier, tak isto ako za hladinou veľkého Dunaja, žijú naši priatelia, žijú naši spojenci.

Varšavská zmluva zabezpečuje integritu našej vlasti a zmluvných štátov najmä spoločným velením ozbrojených síl na čele s naším priateľom a osloboditeľom maršalom Konevom. Táto významná skutočnosť dokazuje, že sa agresívnych zámerov, ako ich pripravujú a plánujú parížske dohody, neľakáme, ale že sme rozhodnutí spoločne hájiť a brániť každú piaď pôdy našej vlasti, každú piaď pôdy tábora mieru a socializmu. Ľud Francúzska i ostatných kapitalistických európskych štátov rovnako ako aj ľud západného Nemecka vie, aké nebezpečenstvo prináša remilitarizácia západného Nemecka - obnovenie wehrmacht. Ak niekto dnes po tretí raz kriesi nemecký militarizmus na vojnový výboj, nech si uvedomí, že varšavská zmluva proti každému vojnovému podpaľačovi stavia takú hrádzu, na ktorej každý pokus agresora stroskotá. Náš ľud i ľud ostatných krajín tábora mieru sa trpko poučil z krvavých historických skúseností, preto nikdy viac nedovolí nový "Drang nach Osten".

Napokon prichádzam k tretej poznámke. Dovoľte, aby som spomenul čínsku bájku o medveďovi a zmiji. Syčala zmija, ohrozovala medveďa. Medveď zdvihol tlapu a pritisol ju. Zmija zmenila taktiku, začala sa vyhovárať a ospravedlňovať. Zdá sa mi, že zmiju - nepriateľov mieru - treba rovnako pritlačiť. Vojnovým podpaľačom treba ukázať, že tábor mieru je skutočne silný a pohotový. Varšavská zmluva ukazuje nielen dobrú vôľu mierovou cestou riešiť medzinárodné otázky, ale aj mohutnú silu tábora mieru. Nech si toto uvedomia predovšetkým všetky tie zradné zapredanecké emigrantské zmije.

Pred niekoľkými dňami som sa vrátil zo svojho volebného obvodu, ktorý je na najvýchodnejšej hranici našej republiky. Hovoril som s pracujúcimi zo závodov, s členmi JRD a jednotlivo hospodáriacimi roľníkmi. Všetci hovorili rovnakou rečou. Urobia všetko, aby varšavská zmluva bola denne podopieraná statočnou budovateľskou prácou. Pracovné záväzky sú najlepším svedectvom, ako ľud na Slovensku cíti vlastenecky, sú svedectvom o vrelom pomere k ľudovodemokratickej vlasti.

Možno otvorene a jasne povedať, že varšavská zmluva neobyčajne prispieva k prehĺbeniu socialistického vlastenectva nášho ľudu. Pri jej ratifikácii si všetci uvedomujeme, že je našou prvoradou úlohou upevňovať hospodársku základňu našej otčiny, usilovne budovať našu spoločnú vlasť, vlasť Čechov a Slovákov, a tak dokumentovať našu nerozbornú solidaritu.

Industrializácia Slovenska má nesmierny význam pre hmotný a kultúrny rozvoj slovenského ľudu, ktorý bol umožnený len tým, že u nás vládne český a slovenský pracujúci ľud, že sa v budovaní štátu opierame o mohutný Sovietsky sväz.

Vetkým nám je jasné, čo pre našu vlasť, pre náš nový život znamená Komunistická strana Československa. Ona je tvorkyňou nového pomeru Čechov, Slovákov a iných národností v našej otčine. Ona je organizátorkou našich veľkých prác a víťazstiev. Ona ako vedúci činiteľ Národného frontu je strojcom veľkého slovenského rozmachu.

Napĺňa sa čas, že Slovensko svoju vďaku nedokazuje už len slovami, ale skutkami. Slovenský priemysel a slovenské poľnohospodárstvo sú naplno zapojené do mierovej práce. Robotníci, roľníci a pracujúca inteligencia s nadšením prinášajú svoj vďačný prínos spoločnej veci mieru.

Výkonný výbor Strany slovenskej obrody na svojom zasadnutí 17. mája t. r. v Bratislave prerokoval ustanovenia varšavskej zmluvy. Členovia výkonného výboru úprimne vítajú ustanovenia varšavskej zmluvy a sú rozhodnutí popularizovať ju medzi širokými masami nášho ľudu a všemožne prispieť, aby sa stal takým silným mierovým činiteľom, ako má k tomu všetky predpoklady. Poslanci Strany slovenskej obrody budú spontánne hlasovať za ratifikáciu varšavskej zmluvy a dajú všetky svoje sily na zaistenie Zmluvy o priateľstve, spolupráci a vzájomnej pomoci ako trvalej záštity našej vlasti.

Nech kvitne naša spoločná drahá vlasť!

Nech silnie tábor mieru a socializmu, vedený nepremožiteľným Sovietskym sväzom! (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo p. posl. Kubánkovi.

Posl. Kubánek: Pane presidente, soudružky a soudruzi, bratři a sestry!

V této velké, pro nás odpovědné době, kdy světová reakce se pokouší o znovuvzkříšení německého militarismu a znovuvyzbrojení západního Německa, jde o to, zabezpečit obranu republiky a výsledky našeho desetiletého snažení. Události týkající se zabezpečení míru jsou bedlivě sledovány a jednoznačně souhlasně přijímány vším naším lidem tak, jak jsou vyjadřovány Sovětským svazem a lidovými demokraciemi. Upřímný souhlas s opatřením varšavských dohod vyplývá ze zkušeností našeho lidu, kterých nabyl v historii. Naše země ve středu Evropy byla v minulých dobách plna boje za národní svobodu, demokracii a lidská práva. Proto je pochopitelné, že u nás hluboko zakořenilo odhodlání svobodu vybojovanou v roce 1945 i za cenu obětí nikdy již neztratit

V kronikách obcí litomyšlského okresu se dočteme o tažení vesnického lidu, vedeného Lukášem Pakostou, na litomyšlský zámek, o boji za zmírnění roboty proti útisku šlechty a za lidská práva rolníků. Jsou zde záznamy o exekučních dražbách, záznamy o obětech a strádání z první světové války, drancování a persekuci v době okupace a tak podobně.

V kronikách našich obcí od pětačtyřicátého roku se zaznamenávají nové dějiny. Obec Rudoltice v okrese Lanškroun, obec osídlenců na Českomoravské vysočině, zaznamenává v kronice nové velké události. 29. května 1949 ustavil se v obci přípravný výbor jednotného zemědělského družstva. Předsedou byl zvolen rolník Josef Havlena. Začátek hospodaření byl těžký. Bylo třeba úsilí a odhodlání vytvořit v nových výrobních podmínkách předpoklady dobrého hospodaření. Toto JZD v roce 1952 splnilo jako první v okrese státní dodávky; za odměnu dostali motocykl a byl do obce zaveden telefon. V roce 1954 si rozdělili družstevníci 834.000 Kčs na pracovní jednotky. Ve spořitelně uložili 237.000 Kčs. Koupili si 32 nových rozhlasových přijimačů, 18 vířivých praček na prádlo. Jaroslav Štosek si koupil gramoradio a televisor. V obci je 14 motocyklů a 3 automobily. František a Jan Fišer si koupili pro svoji radost a pro radost svých dětí dva klavíry. V bytech družstevníků mizí starý po rodičích zděděný a sešlý nábytek. Mění se vzhled i celé obce. 58 zestárlých občanů dostává měsíčně 18.083 Kčs na důchodech. Změny, které se udály v posledním desetiletí ve prospěch lidí ve městech i na vesnicích, nesnesou srovnání s minulostí. Proto naši rolníci s vědomím dosažených úspěchů se jednoznačně staví za varšavskou smlouvu, která znamená nezdolnou hráz proti útočným plánům imperialistů.

Soudruh Novák, člen Jednotného zemědělského družstva Vraclav, občan z mého volebního obvodu, říká: "Až budeš mluvit tam v Praze v Národním shromáždění, řekni to nahlas, tak, aby tě slyšeli vlády, poslanci a lid zemí, kde byly podepsány pařížské dohody. Řekni, že u nás v Československé republice přivítáme a pohostíme každého, kdo to s námi a s věcí míru myslí dobře. Ale řekni také, že jsme prošli školou okupace, že jsme na vesnicích tvrdí a odhodlaní obětovat vše, i vlastní životy za naši zem a za svobodu našeho lidu." (Potlesk.) Soudruh Novák byl ještě loni dělníkem závodu Továrna hasicích zařízení Vysoké Mýto. Jednotné zemědělské družstvo Vraclav potřebovalo nové členy, proto je nyní vzorným družstevníkem. Krmí 120 prasat Šurikovovou methodou, krmivo podává teplé a dosahuje přírůstku 1 kg na kus a den. Je si vědom toho, že přát si mír je málo. "Musíme být každý dobrým pracovníkem, novátorem a přitom bedlivě sledovat mezinárodní situaci," říká.

Podobných obcí, jako jsou Rudoltice, jsou v našem kraji stovky. Podobných pracovníků v zemědělství, Jako je soudruh Novák, tisíce. Všichni máme rádi svoji zem a jsme odhodláni stále víc a více a levněji vyrábět.

V jarních pracích nás počasí zdrželo o 14 dnů až 3 týdny. Již sama skutečnost, že se podařilo za ztížených podmínek zkrátit první etapu jarních prací a zajistit obdělání, osetí a osázení v agrotechnických termínech, je prvním vyhraným bojem v jarní bitvě za obdělání půdy. Nepřízeň počasí dále trvá. Víme, že druhá etapa jarních prací nebude snadná. Vyhrát ji, znamená další pracovní vypětí a pomoc všech občanů na zemědělském úseku. Výbor žen v Chroustovicích se zavázal pomoci obdělat 8 ha cukrovky u Čs. státního statku v obci. Skupina mládeže v Sedlci pomůže JZD při sklizni pícnin a v rámci obce odpracuje 350 hodin. Denně se hlásí z obcí další a další kolektivy i občané se svými závazky. Toto budovatelské nadšení dává záruku, že i druhá etapa jarních prací bude skončena vítězně.

Všichni víme, že mír se nevyhrává v jedné bitvě, ale v mnoha dílčích bitvách na mnoha dílčích bojištích, na poli, ve stáji, při žňových i podzimních pracích. Tím, že dosáhneme úspěchů na všech bojištích, celá fronta bude vítězná. Proto obdělaná veškerá půda, pořádek ve stáji, vysoké přírůstky, dojivost nebo pečlivé zasetí, ošetření kultur a sklizeň, to je visitka vlasteneckého cítění každého rolníka a pracovníka na zemědělském úseku, to bude jeho přínos na frontě míru.

Stoprocentní splnění dodávkových úkolů, úspěšný státní výkup, nově založená jednotná zemědělská družstva budou nejlepším vysvědčení o práci národních výborů všech stupňů. Zvýšená výrobnost a hospodaření podle celoročního výrobního plánu, růst výše pracovní jednotky, rozšiřování výrobních provozoven i členské základny, to bude visitka práce funkcionářských sborů jednotných zemědělských družstev i odborníků, pracujících na zemědělském úseku.