Robotnícka trieda zveruje národným výborom veľké práva, ale úmerne s nimi aj zvýšenú zodpovednosť. Všetko veľké a hodnotné vychádza z tvorivých ľudských rúk, ale aj všetko sa môže pokaziť v rukách človeka. Na funkcionárov a pracovníkov národných výborov kladie sa mnohonásobne zvýšená zodpovednosť a veľa bude záležať na tom, ako ju využijú a ako sa svojich povinností zhostia. Najdemokratickejší volebný zákon umožnil našim občanom zvoliť si za svojich zástupcov najlepších zo svojho stredu a dáva im aj možnosť odvolať tých, ktorí by svoje úlohy nechceli alebo z vlastnej viny nestačili plniť. Bude preto treba, aby títo svojimi schopnosťami, vedomosťami i morálnymi vlastnosťami boli na výške, aby za každým ich rozhodnutím bolo vidieť, že slúžia iba záujmom ľudu a jeho spravodlivej veci.

Na zasadnutiach národných výborov, na schôdzach rád a komisií i na aktívoch, ako som sám mal možnosť vo svojom obvode sa presvedčiť, veľa sa o týchto opatreniach hovorí a živo sa o nich diskutuje. Časté slová súhlasu s tým, že národné výbory prestanú byť v mnohých prípadoch iba zberateľmi a podávateľmi rôznych zpráv a výkazov, realizátormi často aj protichodných opatrení, a že sa vo zvýšenej miere stávajú skutočnými a hlavne zodpovednými orgánmi štátnej moci vo svojich obvodoch, sú zaiste najzrejmejším dôkazom toho, že urobené i pripravované opatrenia sú v plnom súlade se želaniami, požiadavkami i potrebami nášho pracujúceho ľudu.

Samotný tento ohlas i súhlas s pripravovanými opatreniami by sám osebe nijako nestačil, aby tieto aj priniesli očakávané bohaté ovocie. K tomu treba, aby členovia národných výborov a pracovníci aparátu ešte viac sa priblížili k občanom a občania zase s plnou dôverou k nim. V takejto spolupráci je možné zlepšiť napríklad situáciu na úseku miestneho hospodárstva, vyriešiť mnohé sťažnosti občanov a odstrániť i nedostatky napríklad v zle prosperujúcom JRD. V tejto súvislosti treba spomenúť, že medzi mnohými povinnosťami funkcionárov a pracovníkov národných výborov je jedna mimoriadne významná a dôležitá. Je to úloha, pomáhať i naďalej vo zvýšenej miere pri upevňovaní existujúcich JRD a pri vytváraní predpokladov pre založenie nových JRD. Treba tu mať na zreteli, že národný výbor, najmä na dedine, je strediskom a srdcom všetkých udalostí. Tu sa rozhoduje, či v obci JRD založené bude alebo nie, či bude prosperovať, či ho občania budú podporovať a prijímať za svoje. Roľníkov nemožno získavať iba vyhláškami alebo propagačnými prednáškami v miestnom rozhlase. To je práca, ktorá si vyžaduje strhujúci príklad, živé a presvedčivé slová, podložené skutkami. Ťažko uverí náš roľník činiteľovi národného výboru, ktorý ho presvedčuje o prednostiach hospodárenia v JRD, keď tento i so svojou rodinou, prípadne s okruhom ďalšej rodiny stojí mimo. Z každodenného života máme veľa príkladov, že v obciach, kde národné výbory sa družstvám s plnou vážnosťou venujú, tam sa dostavujú aj radostné výsledky.

Realizovanie úloh, vyplývajúcich pre národné výbory z vyhlásenia pána predsedu vlády, bude vyžadovať podstatné zlepšenie práce rád národných výborov, ich komisií, pracovníkov aparátu a zapojenie širokého aktívu zo všetkých zložiek a organizácií Národného frontu, aktivistov všetkých politických strán a najmä zvýšené zainteresovanie žien do práce, predovšetkým presvedčovacej, cez výbory žien. Všetky tieto opatrenia nie je nijako možné urobiť, ako sa hovorí, z večera na ráno, a nie sú ani žiadnym všeliekom. Je to cieľavedomý a postupný presun úloh. Toto všetko treba robiť postupne, uvážene, tak ako to správne vyjadril súdruh Novotný, robiť to na pochode. Už teraz národné výbory môžu mnoho vykonať na prevzatie ďalších úloh. Nemožno pripustiť, aby nastali poruchy alebo vznikali nové chyby len preto, lebo sa pripravuje široká decentralizácia. Treba, aby si funkcionári a pracovníci národných výborov uvedomili, že nemožno prekotne nahradzovať doterajší spôsob práce, že je to trvalý proces, počas ktorého sa budú nové metódy systematicky rozvíjať súčasne s ďalším politickým a odborným rastom nielen členov a pracovníkov národných výborov, ale aj všetkých občanov.

Decentralizácia tým, že umožňuje ešte aktívnejšiu účasť širokých ľudových más na spravovaní štátnych záležitostí, prináša ďalšie prehĺbenie socialistického demokratizmu a stáva sa veľkou štátnickou skúškou i národných výborov. Ona je prejavom veľkej dôvery robotníckej triedy k stále sa zvyšujúcej spôsobilosti i nižších orgánov riešiť zložité a vážne úlohy. Táto spôsobilosť a schopnosť má veľkú príležitosť uplatniť sa v práve teraz prebiehajúcej žatve, mlatbe a výkupe. Pri tejto príležitosti chcem poukázať na príkladný postup rady ONV v Senci, ktorá preukázala chvályhodnú iniciatívu a správny postup počas žatevných prác. Správnym postupom vedela zmobilizovať stovky družstevníkov, pracovníkov štátnych majetkov a jednotlivo hospodáriacich roľníkov k tomu, že títo v úzkej spolupráci a za výdatnej pomoci pracovníkov STS a brigádnikov-kombajnistov z českých krajov dokázali ako prví v republike dňa 24. júla splniť výkup obilia na 100,2 %. Tu si funkcionári a pracovníci všetkých zainteresovaných úsekov správne uvedomili, že nielen zvýšená právomoc, ale najmä zvýšená zodpovednosť voči všetkým pracujúcim je pre nich zaväzujúca, vec chytili za správny koniec a v správny čas - teraz sa právom môžu tešiť z dobre vykonanej práce.

Všetky urobené i chystané opatrenia, o ktorých sa tu hovorilo, prinesú aj poslancom Národného zhromaždenia i Slovenskej národnej rady rozšírené pole pôsobnosti. Bude treba, aby sme viac ako doteraz boli v ešte živšom styku s pracovníkmi národných výborov, aby sme im pomáhali radou a účinnou pomocou najmä pri odstraňovaní počiatočných ťažkostí, ktoré sa iste budú vyskytovať. Riešiť drobné bolesti každodenného života bude odteraz viacej starosťou národných výborov, našou úlohou a povinnosťou bude hlbšie a dôkladnejšie sa oboznamovať so všetkými závažnými problémami, byť v stálom styku s voličmi a tlmočiť ich názory a pripomienky činiteľom, ktorí o nich rozhodujú. Keď sa týmto spôsobom pričiníme, aby každý náš občan mal presvedčivé vedomie, že je strojcom nášho spoločného šťastia a šťastnej budúcnosti našich detí, že aj v jeho rukách a usilovaní je sloboda našich národov a vec mieru, zaiste urobíme záslužný kus práce. Prispejeme tak k tomu, že všetci naši pracujúci poznajú, že úlohy výstavby nášho socialistického štátu a boj za mier prebiehajú za jeho priamej účasti, a zvýšime tým ešte viac pocit zodpovednosti a túžby aktívnejšie sa účastniť na riadení nášho štátu. Máme dobrý, usilovný a prácemilovný ľud, ktorý je veľmi kritický, vysoko vyspelý, ktorý má rád svoju republiku a túži po mieri. Dávame mu do rúk všetky možnosti, aby svoju vlasť, ktorú miluje, ešte viac zveľadil a upevnil. Je to iste šťastné riešenie, lebo keď išlo o slobodu a nezávislosť, náš ľud nesklamal a nesklame ani teraz, keď svojimi veľkými schopnosťami, znásobenými láskou, buduje socializmus, o ktorom je presvedčený, že mu patrí slávna a víťazná budúcnosť. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Ďalším prihláseným rečníkom je posl. dr. ing. Potužák. Prosím, aby sa ujal slova.

Posl. dr. ing. Potužák: Vážený pane presidente, vážené Národní shromáždění!

Ve svém příspěvku se zmíním o úkolech inteligence a vysokých škol v druhé pětiletce v souhlasu s včerejším vládním prohlášením. Těchto úkolů je velmi mnoho a proto uvedu jen některé z nich.

Společným úkolem veškeré inteligence je vyvíjet všude tvůrčí činnost a účinně pomáhat při výstavbě socialismu v naší vlasti. Dosáhl-li náš pracující lid za uplynulých deset roků pod vedením KSČ a vlády Národní fronty podstatného zvýšení hmotné a kulturní úrovně, bylo to zvláště proto, že se vycházelo z poznání, že věda je základem socialismu a že socialismus z vědy vyrůstá a na vědě uvědoměle staví. V tom je vítězství socialismu, který si tak razí cestu do všech států světa a vyvolává u všech národů změnu v názorech na společenské zřízení. Jinými slovy se dá říci, že socialismus buduje na podkladě objektivně poznaných a platných zákonů vývoje přírody a společnosti

Inteligence má u nás všechny možnosti uplatnit se ve všech odvětvích průmyslu, v zemědělství, ve zdravotnictví, ve vědeckých ústavech akademií, vysokých škol atd. Všude u nás má inteligence čestné místo pro svoji tvořivou činnost a pro přípravu podmínek úspěšného budování socialismu.

Důležitou činností inteligence je činnost vědecká a vychovatelská. Výchova vědeckých kádrů patří v prvé řadě vysokým školám, které mají za úkol vychovávat hluboce vzdělané, ideologicky vyspělé odborníky, oddané socialistické vlasti a všestranně připravené k její obraně, lidi poctivé, čestné a přímé, skromné a vytrvalé. Smělé plány socialistické společnosti na ovládnutí přírodních sil pro dobro člověka vyžadují stále větší počet vysoce kvalifikovaných odborníků. Tyto zásady vyslovené v usnesení ÚV KSČ o zvýšení úrovně a o dalším rozvoji vysokých škol ze dne 16. dubna 1956 otvírají perspektivu k velkému rozmachu tvůrčích sil inteligence a jejího ocenění.

Morální povinností inteligence není jen vychovávat, ale i pomáhat svými vědomostmi, zkušenostmi atd. všem pracujícím na pracovištích, býti s nimi ve styku a spolupracovat s nimi.

Obraťme nyní pozornost k vysokým školám a k poměrům na nich. Do poslední doby věnovala se většina učitelů na vysokých školách převážně jen odborné výuce. Jakmile se začal klást důraz na cílevědomou práci výchovnou, nastal obrat, jednak k práci vědecké, jednak i ideologické. Dnes je vědecká činnost na vysokých školách povýšena na hlavní prostředek ke zvýšení úrovně vysokých škol, na kterých mají podle potřeby vznikat další vědecké školy a studijní směry. Vysoké školy mohou tak vyvíjet nejen tvůrčí činnost a hledat nejlepší methody práce pod vedením vynikajících vědeckých pracovníků, ale mohou udávat zvláště směr vývoje určitého odvětví do budoucna a zajistit tak potřebný předstih vědy a výzkumu před výrobou podle potřeb národního hospodářství.

Úkolem vysokých škol musí být předávat výsledky vědeckého bádání do výroby. Z tohoto důvodu je nutno zaměřit též výchovu studentů na výrobu, současnou techniku, technologii a organisaci výroby, aby byl na vysokých školách pěstován nejen mozek, ale i dovedné ruce. Absolventi vysokých škol technických musí být vyškolováni k tomu, aby chápali souvislosti v socialistickém plánovaném hospodářství a problémy výroby a dovedli v podnicích řešit všechny úkoly s vyššího společenského hlediska.

Vědecká činnost na vysokých školách musí vést ke kvalitnější, hlubší a soustředěnější práci pedagogické. Dobrý vědecký pracovník a pedagog musí mít na mysli vytváření osobnosti, výchovu lidí vědecky myslících, charakterově pevných lidí oddaných socialismu.

Tvůrčí vědecká práce se musí konat i na katedrách společenských věd, s potlačením dogmatismu, školometství a plané spekulace. Dosavadní ideologická práce na vysokých školách nemohla mít žádoucí výsledky proto, že lektoři společenských věd jsou převážně mladí lidé, zpravidla ještě bez potřebných zkušeností a často bez znalosti potřeb fakulty. Je to proto, že jejich spolupráce s odbornými katedrami je malá nebo není vůbec. Je povinností všech učitelů v katedrách, aby zvyšovali svoji ideologickou výchovu a spojovali ji s výchovou odbornou a vědeckou, a v každém styku se studenty.

Pro zlepšení výchovy jsou vítány These o vysokých školách, kde mezi jiným je uvedeno, že výuku studentů budou zabezpečovat nejen učitelé theoretických a odborných předmětů a učitelé společenských věd, ale též vychovatelé studentů v kolejích, kteří budou vybráni z osvědčených učitelů. Tak budou i koleje zapojeny do výchovy studentů, čemuž tak dosud není. Zde nutno pamatovat na zlepšení politicko-výchovné práce všech organisací, které na fakultě působí, zvláště pak organisace ČSM.

Též třídní složení studentů na vysokých školách ukazuje, že se hlásí ke studiu malý počet abiturientů z dělnických a zemědělských rodin. Často se uvádí, že je to zaviněno studiem na jedenáctiletce proto, že studentům z těchto rodin nemohl doma nikdo pomáhat při studiu, jako je tomu v rodinách úřednických. Tu je nutno ukázat též na jinou příčinu, která neunikne pozornosti těch, jichž se přímo týká. Mnoho absolventů jedenáctiletek se rozmýšlí, zda mají jít studovat na vysokou školu a po pěti letech studia jít do praxe s týmž nebo o málo se lišícím zvýšeným platem, než by měli jako abiturienti jedenáctiletky. Je nutno zdůraznit, že studenti dostávají stipendia v částkách, které ve státním rozpočtu činí velkou sumu, avšak studenti s menším stipendiem potřebují podporu z domova. Svědčí o tom řada případů, kdy dobře studující student odešel ze studií jen proto, že po finanční stránce bylo studium pro něho a jeho rodiče neúnosné. Z toho důvodu by se měla věnovat pozornost i otázkám mzdovým, aby se nevyskytovaly případy, že za stejnou práci dostávají lidé stejně kvalifikovaní značně rozdílné mzdy, nebo opět jinde dostávají stejné mzdy za různou práci při rozdílné kvalifikaci.

Palčivou otázkou na vysokých školách je ještě velký úbytek studentů v prvém a v druhém roce studia proto, že studenti propadají. Tomuto nedostatku se dá čelit jen tím, že bude umožněn větší výběr studentů při přijímacích zkouškách na vysokých školách a že se studentům v prvém a v druhém roce studia bude věnovat na vysokých školách větší péče. Fakulty budou muset přidělit studentům učitelské síly, zpravidla asistenty, kteří se budou o ně starat a opakovat s nimi látku středoškolskou při navazování na látku vysokoškolskou. Dále musí být tito studenti vedeni k větší kázni, musí se jim ukázat, jak mají studovat, a to hned na začátku prvého roku. Nesmíme přehlížet, že tito studenti jsou věkově mladší, než tomu bylo dříve.

Další zvýšení úrovně studujících je dosažitelné tím, budou-li studenti na vysokých školách seznamováni s problematikou různých vědeckých postupů, a to hlavně v laboratořích. Mám na mysli laboratoře pedagogické - nikoliv vědecké ústavy se zvláštním statutem - ve kterých mohou konat vědecké práce učitelské síly i studenti. Tito zvláště by si v nich zopakovali nebo ověřili pracovní postupy a výsledky práce třeba problémů již vyřešených. Má-li se z absolventa vysoké školy státi v praxi význačný odborník, je třeba studenty na vysokých školách technických nabádat též k tomu, aby po odchodu do praxe prošli celým výrobním postupem, a to jako dělník, mistr atd., až k funkci vedoucího inženýra.

Podívejme se nyní, jak to vypadá v současné době na vysokých školách. Uvádím-li v dalším výkladu potíže, s nimiž se každý setká na vysokých školách, podotýkám hned, že většina z nich vznikla růstem fakult a zvýšením jejich úkolů. Vysoké školy, zvláště v Praze, jsou z velké části umístěny ve starých a málo vyhovujících budovách, kde je naprostý nedostatek místností. Tyto školy mají také převážně zastaralé a nevyhovující vybavení. Jsme si vědomi toho, že v přítomné době je nutno opatrně rozmisťovat investice a že nelze vše naráz změnit, a proto při kritickém nedostatku místností na vysokých školách pro výuku i pro laboratoře usilujeme aspoň o získání místností ve starých budovách, nebo získat budovy, které dříve školám patřily. Tato snaha naráží na potíže proto, že by bylo nutno předem vystěhovat některé instituce, které nejsou existenčně vázány na Prahu a mohou se vystěhovat buď na obvod Velké Prahy, anebo vůbec z Prahy. Celkem je možno říci, že vysoké školy byly po dlouhou dobu přehlíženy, a bylo by žádoucí, aby se jim dala nyní přednost. Dnes jsme vděčni za přidělení každé, byť sebe skromnější a primitivní místnosti, za údržbu dosavadních starých budov, jejich adaptaci a pod., jen aby bylo možno úkoly na vysokých školách odpovědněji plnit. Je to sice řešení z nouze, avšak lepší než nic.

Hospodářsky a účelově vyhovující řešení je v tom, že budou do výstavby naplánovány novostavby vysokých škol s potřebnými laboratořemi, dílnami a kolejemi. Velmi radostně přijalo České vysoké učení technické rozhodnutí ministerstva školství a kultury, že jsou již dány do plánu výstavby určité stavby, z nichž některé budou dokončeny kolem roku 1962. Do té doby bude nutno se spokojit s nouzovým řešením. Vzniká tu však nebezpečí ze zaostávání vysokých škol za výrobou.