Velkým přínosem v boji za socialismus a za mír byl XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Jeho výsledky posílily nejen pracující Sovětského svazu, ale i pracující celého světa. Zjištění, že socialismus se stal světovou soustavou, má nesmírný význam v mezinárodní politice. Pro socialistický blok to znamená mobilisaci jeho hospodářských sil. Socialistické státy Evropy plánují jako celek na základě speciálních dovedností jednotlivých národů. Vede a povede to k dělbě výrobních programů, k lepšímu využívání výrobních sil a surovinových zdrojů a tím k rychlejšímu předstižení kapitalistických zemí ve výrobě na jednoho obyvatele.

To, že socialismus se stal světovou soustavou, dalo příležitost Sovětskému svazu a zemím lidových demokracií, že mohly vystoupit s novými návrhy na uspořádání vztahů mezi státy, stranami a lidmi. Protichůdné názory mezi socialisty různých směrů budou mizet a vystoupí více uvědomování si třídní síly a sounáležitosti socialistických a komunistických stran. Ke konečnému vítězství socialismu budou moci pracovat všechna socialistická hnutí, i když se jejich názory na formy přechodu k socialismu zcela nekryjí. Tím se také na pořad dějin dostává úplná likvidace koloniální soustavy a jejího otce kapitalismu. Definitivně o jeho likvidaci rozhodne den, ve kterém se spojí 140 milionů odborářů sdružených dosud ve dvou světových federacích. Že tato historická událost v dějinách světového dělnického hnutí přijde se železnou nutností dějinného vývoje, v to věříme a budeme k tomu pracovat účinněji než dosud.

Mocnou oporou v boji za mírové soužití národů je soustava socialistických států, která vznikla vedle států kapitalistických. Ve třinácti evropských a asijských zemích, které obývá téměř miliarda lidí, je budování socialismu a mír pojmem souznačným. Nedovedeme si představit budování socialismu bez zabezpečení míru a mír bez vítězství socialismu.

Velikým úspěchem mírového hnutí je, že se vymanily z politiky vojenských bloků národy Indie, Barmy, Indonésie, Egypta, Sýrie a další stamiliony lidí afrických a asijských zemí a vytvořily spolu se Sovětským svazem a lidovou Čínou a mírumilovnými evropskými národy "pásmo míru", v němž žije přes polovinu obyvatel zeměkoule. Jedním ze základních rysů ve styku národů uvnitř tohoto pásma míru je, že státy socialistické, mírumilovní a pokrokoví lidé z důvodů lidskosti podporují boj koloniálních národů za svobodu. Ale to není zdaleka cíl konečný. Kolonialismus bude potlačen a mír zvítězí na celém světě. (Potlesk.)

Důležitá je pro zmírňování politického napětí i politika neúčasti v blocích, jakou na př. pěstuje Indie, Egypt a ostatní arabské země, stejně jako mladá neutralita Rakouska.

V poslední době mohutně zapůsobila svojí opravdovostí výzva Nejvyššího sovětu adresovaná všem parlamentům světa k odzbrojení. Je to další mocný úder Sovětského svazu v boji za mír.

Pro zmírnění napětí v mezinárodních vztazích jsou však neméně důležité styky vědců, inženýrů, lékařů, hudebníků, herců, pěvců, literátů, právníků a výtvarných umělců. Můžeme věru s hrdostí prohlásit, že všichni prokázali v této době vlasti dobré služby.

Sem patří i služby, které pro poznání naší upřímné snahy po mírovém soužití národů konají naši sportovci. V tom směru bych chtěl ukázat na zájezd Sokola k oslavám 90. výročí založení Sokola ve Vídni. Sokolové ze všech krajů republiky dokázali vídeňským Sokolům, že na ně nezapomínáme a že je považujeme stále za své bratry. Zájezd posílil sebevědomí vlasti věrných příslušníků vídeňské menšiny.

Zvláštní význam pro upevňování důvěry mezi národy mají hospodářské styky. To proto, že mírové snahy se současně zrcadlí jak v politice, tak v obchodě. Československá republika svým velkým průmyslovým potenciálem je význačným činitelem v boji za mír. Svými výrobky, zdatností techniků i dělníků jsme získali významné hospodářské postavení na Blízkém i Dálném Východě. Většina zemí navázala s námi hospodářskou spolupráci. Naše spolupráce s Egyptem ukazuje cestu ostatním arabským zemím. Polovina soustruhů dovezených do Sýrie minulého roku byla od nás. Naše obráběcí stroje pomáhají vybavit nově budované továrny v Indii. Mnoho rolníků v Sýrii, Libanonu a Thajsku oceňuje dobré služby našich malých dieselmotorů. V Afganistanu začnou zanedlouho vyrábět cement v cementárně, kterou tam budujeme. Na indických železnicích se brzo objeví naše lokomotivy. Kolik českých a slovenských mozků vymyslelo stroje, jež nyní ruce našich dělníků v Číně, Vietnamu, Iránu a jinde proměňují v elektrárny a jiná zařízení, která mají zvednout životní úroveň lidí v těchto zemích a probouzet v jejich obyvatelích víru, že daleko od jejich země žijí lidé, kteří jsou připraveni jím pomoci, aniž by za to jejich stát žádal územní výsady, vojenské základny a jiné ústupky. Jejich naprostá důvěra k nám dodává nám síly k dalšímu rozletu za upevňováním mezinárodní solidarity a do boje za dorozumění mezi národy. V tom je třeba vidět souvislost našeho vnitropolitického života s vývojem mezinárodním.

Vážené Národní shromáždění! Denně jsme svědky úspěchů Československé republiky a její vlády Národní fronty. Proto politiku, které dává linii Komunistická strana Československa, schvalujeme. Budeme ji ze všech svých sil podporovat a pomáhat k dalším úspěchům v pevném spojenectví se Sovětským svazem, se zeměmi lidových demokracií, jakož i se všemi mírumilovnými zeměmi ku prospěchu našeho pracujícího lidu a k vítězství míru na celém světě. Od tohoto rozhodnutí nás žádná moc světa neodvrátí. (Potlesk.)

Místopředseda dr Polanský: Nyní má slovo posl. Michačka.

Posl. Michalička: Vážený súdruh prezident, vážené Národné zhromaždenie!

Vládne vyhlásenie, ktoré sme všetci s pozornosťou vypočuli, naplňuje nás hrdosťou a istotou o správnosti našej cesty. Z medzinárodného hľadiska spočíva správnosť tejto cesty v tom, že kráčajúc pevne po boku Sovietskeho sväzu a ľudovodemokratických krajín, patríme do mohutného svetového tábora socializmu, ktorý stojí na čele ľudského pokroku a mierového spolužitia národov, a z vnútorného hľadiska potvrdzujú správnosť tejto cesty pracovné výsledky, dosiahnuté v továrňach, na poliach, vo vede a kultúre, a to všetko pre blaho nášho ľudu.

Jednou z najvýznamnejších otázok, ktoré máme dnes prerokovať a ktorej je venovaná náležitá pozornosť i vo vládnom vyhlásení, je návrh ústavného zákona o zvýšení právomoci slovenských národných orgánov. Prerokovaním tohto ústavného zákona plní sa jedno z mimoriadne dôležitých uznesení celoštátnej konferencie KSC.

Jedenásť rokov ľudovej demokracie dokazuje, že slovenský pracujúci ľud pevne kráčal a kráča bok po boku českého pracujúceho ľudu, že spoločne, obetavo a družne vybojováva veľký zápas socialistickej výstavby v našej vlasti. Na tomto pochode obnovil náš ľud od roku 1945 vojnou spustošenú krajinu, prehrýzol sa ťažkým rokom 1947, zasadil zdrvujúci úder kontrarevolúcii zahniezdenej v Demokratickej strane, zúčtoval s buržoáznonacionalistickou skupinou Husáka a jeho spoločníkov, ktorí svojou činnosťou ohrozovali výdobytky Slovenského národného povstania, plody spoločného víťazstva Čechov a Slovákov. Ohrozovali cestu socialistickej výstavby, ktorá vytvorila nikdy nevídané podmienky národného rozvoja Slovenska. Jedenásť rokov slobodného života zmenilo tvárnosť a ľud našej krajiny. Bývalí slovenskí drotári a vandrovníci ovládli najnovšiu techniku, bezzemkovia a deputátnici dosahujú na lánoch JRD vysoké výnosy a úžitkovosť, deti kedysi nezamestnaných robotníkov, bezzemkov a malých roľníkov stávajú sa inžiniermi, agronómami, lekármi, úspešnými pracovníkmi našej vedy a techniky.

Na budúci rok bude tomu dvadsať rokov, čo Komunistická strana Československa v ťažkých podmienkach, v boji proti neustále viac a viac sa fašizujúcemu kapitálu, v boji proti triednemu a národnostnému útlaku i v boji proti ľudáckym separatistom, verejne pred očami celého národa vytýčila plán hospodárskeho, sociálneho a kultúrneho povznesenia Slovenska, ako jedného z hlavných článkov riešenia slovenskej národnostnej otázky. Konkrétne požiadavky nášho ľudu, ktoré KSČ v tomto pláne sformulovala a v živote prebojovávala, sa však v predmníchovskej republike pre odpor buržoáznej vlády nemohli uskutočniť. Tým mohutnejšie a na oveľa širšom základe sa však tento program začal uskutočňovať za novej politickej situácie, keď pracujúci ľud v našej vlasti po oslobodení Sovietskou armádou prevzal vládu do svojich rúk.

Dnes je už nesporné - a bolo to mnoho ráz povedané - že socialistická industrializácia Slovenska vtláčala v uplynulých rokoch a vtláča i naďalej hlavnú pečať všetkým zmenám, ku ktorým v našej krajine dochádza. Skutočnosť, že na Slovensku sa priemyselná výroba v r. 1955 v porovnaní s r. 1937 zvýšila 5,4krát, že došlo aj k značnému zvýšeniu poľnohospodárskej výroby, má za následok podstatné zvýšenie životnej a kultúrnej úrovne nášho ľudu oproti minulosti. Svedčia o tom najlepšie také fakty, ako je napríklad zvýšenie priemerného zárobku robotníkov v priemysle len od roku 1949 do roku 1955 o viac ako 60 %, ďalej zvýšenie maloobchodného obratu za to isté obdobie na viac ako dvojnásobok, zvýšenie vkladov obyvateľstva v peňažných ústavoch od roku 1953 do konca roku 1955 na viac ako dvojnásobok, zvýšenie návštevnosti divadiel z 300.000 v časoch kapitalizmu na 2,175.000 návštevníkov v roku 1955. Zvýšenie návštevnosti na filmových predstaveniach za to isté obdobie je z 6,5 milióna na 33,771.000. V roku 1937 bolo na Slovensku publikované okolo 700 kníh s priemerným nákladom 1.500 až 2.000 výtlačkov na jeden titul, zatiaľ čo v roku 1955 sme vydali 1.214 kníh s celkovým nákladom skoro 9 miliónov. Keď k týmto faktom pripočítame ešte rôzne sociálne vymoženosti, ktorými sa už teraz - a po chystanej úprave to bude ešte výraznejšie - zaraďuje náš štát medzi prvé na svete, vidíme, že postavenie slovenského ľudu sa naozaj prenikavo zmenilo.

Doterajšie úspechy, ktoré dosiahol náš ľud pri industrializácii Slovenska, tvoria pevné základy a reálne predpoklady pre ďalší, ešte výraznejší a rýchlejší rast jeho hmotnej a kultúrnej úrovne. Zároveň sú aj najreálnejším a najlepším predpokladom a základom utužovania bratskej spolupráce našich národov pri výstavbe jednotnej socialistickej vlasti. Na tieto výsledky bezprostredne nadväzujú aj úlohy našej druhej päťročnice, ktorou sa má dospieť v podstate k dobudovaniu materiálno-výrobnej základne socializmu v našej republike a dosiahnuť, aby socialistický sektor v poľnohospodárstve získal rozhodujúcu prevahu.

Splnenie úloh druhej päťročnice bude vyžadovať od nás a od nášho ľudu mnoho tvorivej, obetavej práce. Veď priemyselná výroba sa má zvýšiť v roku 1960 oproti roku 1955 o 61,5 % a výroba ťažkého priemyslu o 88 % pri rýchlom raste strojárenskej výroby. Výroba chemického priemyslu ma vzrásť až o 89 %. Vo výrobe cementu má Slovensko v roku 1960 dosiahnuť 1,800.000 ton a tým sa zaradí na jedno z prvých miest vo výrobe cementu na jedného obyvateľa v celosvetovom meradle. Nie je bez zaujímavosti spomenúť, že len ďalšia nová cementáreň v Banskej Bystrici bude vyrábať ročne viac cementu, ako bola produkcia všetkých cementární na Slovensku za kapitalizmu. Toto zvýšenie priemyselnej výroby sa má dosiahnuť čiastočne výstavbou nových závodov, najmä však zvýšením produktivity práce, ktoré docielime lepšou organizáciou práce, zavádzaním pokrokovej techniky a technológie. Zamestnanosť na Slovensku sa zvýši o ďalších 112.000 osôb.

Čo všetky tieto čísla znamenajú, aký rozdiel oproti minulosti v sebe skrývajú, uvedomíme si najlepšie, keď porovnáme, ako vyzerali pomery v tejto oblasti pred oslobodením. Je známe - nie je naozaj na škodu to opäť pripomenúť - že v buržoáznej Československej republike, založenej na vykorisťovaní a národnostnom útlaku, nielenže objem priemyselnej výroby na Slovensku vcelku nerástol, ale boli obdobia, keď odbúravaním priemyselných závodov dokonca poklesol na nižšiu úroveň, než dosahoval v roku 1913, teda ešte pred prvou svetovou vojnou. A tieto útrapy t. zv. "slovenský štát" znásobil hrôzami vojny a fašistického besnenia. Vieme si preto veľmi dobre uvedomiť a vážiť význam napríklad takej skutočnosti, že len plánovaný prírastok zamestnaných osôb bude v druhej päťročnici značne vyšší, ako celkový počet všetkých osôb, zamestnaných v priemysle za predmníchovskej republiky, najmä ak berieme do úvahy, že už v doterajšom vývine našej ľudovodemokratickej republiky premenila sa naša krajina zo zaostalej agrárnej krajiny vo vyspelú priemyselno-poľnohospodársku krajinu, v ktorej má značnú prevahu priemyselná výroba. (Potlesk.)

Pravda, treba samozrejme vidieť a otvorene povedať, že život pred nás postaví ešte nejednu otázku, nejeden zložitý problém, ktorý bude treba riešiť. Mnoho úsilia napr. bude vyžadovať plnenie smerníc celoštátnej konferencie KSČ o vykonaní dôsledného geologického prieskumu, ktorý sa má stať základom pre vypracovanie perspektívneho plánu rozvoja národného hospodárstva na Slovensku, najmä jeho východnej časti, a ktorý v budúcich rokoch umožní skutočne maximálny rozvoj výrobných síl v našej krajine. Počet obyvateľov Slovenska prudko rastie. Tempo tohto prírastku - ako je známe - približuje sa svetovému prvenstvu. Za posledných päť rokov pribudlo 350.000 ľudí, takže počet obyvateľov sa na Slovensku odhaduje na 3,750.000 dusí. Koncom druhej päťročnice - ak sa doterajšie tempo prírastku udrží - bude mať Slovensko vyše 4,000.000 ľudí. I keď tento radostný fakt svedčí taktiež o neustále rastúcej životnej úrovni nášho ľudu, prirodzene vyplývajú z neho pre nás aj mnohé problémy, ktoré bude treba riešiť. Upevňuje nás však vedomie, že sú to problémy radostnej práce, problémy vyplývajúce nie zo stagnácie, ale z búrlivého napredovania, zo životaschopného rozmachu nášho ľudu.

Najdôležitejšou vecou teraz bude vedieť dobrou kultúrnovýchovnou a organizačnou prácou, novými metódami riadenia podnietiť a rozvinúť na základe materiálnej zainteresovanosti iniciatívu širokých pracujúcich más - ktoré sú najmohutnejším zdrojom energie socialistickej výstavby - nielen k splneniu, ale aj k prekročeniu úloh druhej päťročnice. Prispejú k tomu iste v nemalej miere aj takí významní činitelia, ako je ďalšia značne rozšírená - a dúfame, že bude ešte aj kvalitatívne prehĺbená - výchova vysoko kvalifikovaných kádrov, zvýšený rozmach našej kultúry a vedy.

Ďalší rozvoj školstva, dotovaný zvýšením investícií o 145 % oproti rokom 1950-1955, umožní napr. v druhej päťročnici zvýšenie počtu poslucháčov len na vysokých školách o 4.000. To znamená, že celkový počet poslucháčov sa v porovnaní s rokom 1937 zvýši na viac ako deväťnásobok. Pochopiteľne, že ďalej vzrastie i počet žiakov na odborných a všeobecne vzdelávacích školách. Naša školská sústava dáva možnosti v dohľadnom čase zabezpečiť úplné stredoškolské vzdelanie všetkej našej mládeži.

Rozšírenie právomoci slovenských národných orgánov bude mať nesporne veľmi priaznivý vplyv na ďalší rozmach hospodárstva a kultúry na Slovensku. Ešte viac znásobí sily ľudu, rozvinie ďalšiu iniciatívu robotníkov, roľníkov i pracujúcej inteligencie. No treba si nám všetkým, najmä poslancom, ako i všetkým verejným politickým, hospodárskym a kultúrnym pracovníkom na Slovensku, plne a do všetkých dôsledkov uvedomiť, že zvýšenie právomoci slovenských národných organov znamená naozaj aj zvýšenie plnej zodpovednosti za všetko, čo sa na Slovensku v záujme celej našej ľudovodemokratickej Československej republiky deje. Orgány, ktoré teraz získavajú na Slovensku rozsiahlu právomoc, musia prejaviť omnoho viac iniciatívy ako v minulosti, aby boli na čele celého tohto diania, na čele upevňovania družby a jednoty českého o slovenského ľudu spolu s ľudom maďarským a ukrajinským.

Pred nami, poslancami ľudu, stojí čestná úloha usilovať sa nielen o oboznámenie pracujúcich so zákonom o slovenských národných orgánoch, ale usilovať sa i o to, aby vládne vyhlásenie, prednesené predsedom vlády súdruhom Viliamom Širokým, bolo naplnené pracovnými výsledkami našich robotníkov, roľníkov a ľudu vernej inteligencie, usilovať sa o to, aby úlohy našej druhej päťročnice boli nielen splnené, ale i vysoko prekročené, aby naša československá vlasť zaujala čestné miesto v mierovom súťažení medzi krajinami s rôznym spoločenským zriadením. (Potlesk.)

Místopředseda dr Polanský: Dávám slovo posl. Paškovi.

Posl. Pašek: Soudruhu presidente, vážené Národní shromáždění, soudruzi a soudružky!

Předseda vlády soudruh Široký seznámil nás ve vládním prohlášení s opatřeními, která budou mít pro všechen náš pracující lid mimořádný význam.

Bylo poukázáno na řadě konkrétních příkladů, ať již jde o naše výsledky budovatelské či o vzestup životní úrovně, nebo ať již jde o další perspektivy našeho socialistického budování, které jsou tak skvěle promítnuty v druhém pětiletém plánu, že generální linie, daná IX sjezdem a rozvedená X. sjezdem KSČ, byla a je naprosto správná.

To také potvrdila celostátní konference Komunistické strany Československa, jež byla historickou událostí v životě nejen naší strany, ale všeho našeho lidu.

Konference potvrdila - jak její jednání, tak závěry - že strana je jednotná a pevně semknutá kolem Ústředního výboru strany, který vede stranu leninskou cestou k socialismu v zájmu všeho našeho lidu.