Konference řešila problémy, které se dotýkají každého člověka v naší republice, problémy neustálého zvyšování životní úrovně lidu v souladu s dalším rozvojem našeho národního hospodářství.

Je vskutku radostnou prací uvádět v život usnesení, které konference přijala a které je velmi významným závěrem nejen pětidenního jednání komunistů, ale také závěrem široké diskuse k návrhu směrnic druhého pětiletého plánu, která probíhala před konferencí v závodech, na vesnicích, v úřadech, školách a ostatních pracovištích.

Náš lid v diskusi řekl své připomínky a strana jako vždy zaměřila obrovskou iniciativu pracujících správným směrem v jejich prospěch, což vyjadřuje usnesení konference.

Plenární zasedání vlády dne 24. července 1956 schválilo usnesení o dalším snížení stavu československé lidové armády, a tak již v necelém roce dochází u nás k druhému snížení stavu našich ozbrojených sil, což je výrazným svědectvím mírových snah strany a vlády a našeho lidu.

Dále bylo schváleno zvýšení pravomoci ministrů, jejich náměstků, ředitelů hlavních správ a ředitelů podniků a řada jiných opatření, jako na příklad rozšíření pravomoci slovenských národních orgánů, národních výborů všech stupňů a také zvýšení odpovědnosti. Tato opatření jsou konkrétním výrazem a cestou plnění usnesení celostátní konference Komunistické strany Československa.

Nyní jde o to, abychom všichni na všech pracovištích svou prací postupně uváděli usnesení celostátní konference v denní život.

Stojíme před velkými národohospodářskými úkoly v druhé pětiletce. Je možno konstatovat, že dobrý předpoklad k úspěšnému plnění velikých úkolů je též podložen současnou mezinárodní situací, jak ve svém prohlášení ukázal soudruh předseda vlády.

Dnes nikdo na světě nepopře, že došlo k upevnění míru ve světě, k pronikavému zmírnění mezinárodního napětí, k prolomení přehrad na široké frontě, které bránily vzájemným stykům mezi národy. V současné mezinárodní situaci došlo k dalšímu přesunu ve prospěch míru, demokracie a socialismu.

Mírové hnutí není dnes již představováno jen socialistickým táborem, který zůstává samozřejmě rozhodujícím činitelem v tomto boji, ale dnes je tu i celá řada nesocialistických zemí, jež tvoří mohutné mírové pásmo, ke kterému je stále. více zemí přitahováno a stále více lidí neúnavně a cílevědomě bojuje za rozšíření spolužití mezi národy.

Konkrétním příkladem jsou četné vzájemné návštěvy vládních, parlamentních, kulturních, hospodářských, vědeckých a jiných delegací mezi zeměmi s různým společenským zřízením.

Také naše republika a její vláda přispěly svým podílem k tomuto úspěchu, jak o tom svědčí návštěva četných zahraničních delegací u nás i našich delegací v zahraničí, jakož i výsledky, kterých bylo při těchto přátelských jednáních dosaženo.

Soudružky a soudruzi, jedenáct let od osvobození Československa Sovětskou armádou je vpravdě dobou slavnou v dějinách Čechů a Slováků. Pod vedením Komunistické strany Československa a vlády naší republiky dosáhl pracující lid přestavbou a výstavbou hlubokých změn ve svém životě. Průmyslová výroba představuje dnes dvě předválečná Československa při zmenšeném počtu obyvatel.

Péče o člověka, o jeho zdraví a zvyšování životní úrovně stala se smyslem každodenní naší práce. Vzrostla síla dělnické třídy a upevnil se svazek s pracujícím rolnictvem i spojenectví s naší inteligencí. Rozvoj národního hospodářství umožnil rychlý růst hmotné a kulturní úrovně lidu.

Naše úspěchy jsou krásné a veliké. Nebyli bychom však dobrými hospodáři, kdybychom při jejich hodnocení neviděli i nedostatky, které se v naší práci vyskytují.

Vládní prohlášení právě sleduje cíl vyvarovat se v budoucnu těchto nedostatků, když ukazuje v kritickém rozboru na dosavadní chyby a nedostatky, které nepříznivě ovlivňují ještě rychlejší rozvoj našeho hospodářství.

Druhý pětiletý plán ukládá zvýšit hrubou výrobu nejméně o 50 %, a z toho výrobu výrobních prostředků zhruba o 57 %; podstatně zvýšit produktivitu práce a snížit vlastní náklady nejméně o 16 %.

Jak ukazuje vládní prohlášení, úkoly stanovené v pětiletém plánu jsou velké, ale reálné a je třeba je nejenom splnit, ale je možno je i překročit.

Zde stojí veliký úkol před orgány a organisacemi Komunistické strany Československa, před složkami Revolučního odborového hnutí, ČSM i před ostatními složkami Národní fronty, aby cílevědomě a soustavně mobilisovaly pracující za plnění plánovaných úkolů, aby jim správně vysvětlovaly úzkou spojitost mezi plněním úkolů a jejich životem ve spojitosti se smělou a krásnou perspektivou našeho budování, která je jedině zaměřena k blahu a prospěchu našich pracujících tak, jak ukazuje vládní prohlášení.

Dále je třeba mít na paměti, že náš lid posuzuje úspěchy nejen podle počtu postavených závodů a procent plnění úkolů výroby, ale také podle toho, jaké je zásobování pracujících dostatečným množstvím kvalitního a levného zboží.

O množství zboží, jeho ceně i kvalitě je především rozhodováno na našich pracovištích. Naši dělníci, technici a rolníci mají rozhodující slovo v této věci. Zde je úkolem především organisací Komunistické strany Československa a odborových organisací, aby ve spolupráci s vedením závodu prováděly taková konkrétní opatření, aby na trh bylo dáváno dostatečné množství kvalitního zboží odpovídajícího potřebám a poptávce obyvatelstva. (Předsednictví se ujal předseda Fierlinger.)

Velmi citlivou otázkou, která je součástí růstu životní úrovně lidu, je problém bytové výstavby. Bytová výstavba zatím řadu let pokulhávala za plánem a náš lid právem žádá rychlejší výstavbu bytů i lepší jejich údržbu. Jak uvádějí směrnice naší druhé pětiletky, budou nyní na bytovou výstavbu a její údržbu věnovány daleko vyšší prostředky než v minulosti a půjde jen o to, aby se plán bytové výstavby splnil a aby těchto prostředků bylo co nejhospodárněji využito.

Jsme si plně vědomi toho - a vládní prohlášení to potvrzuje - že v socialistické výstavbě naší vlasti zůstává socialisace vesnice jedním z prvořadých úkolů. Politickým základem budování socialismu na vesnici je pevný a dobrovolný svazek dělnické třídy s malým a středním rolníkem, jehož základem jsou těsné hospodářské vztahy mezi městem a venkovem, prospěšné jak lidu měst, tak i rolnictvu.

Prakticky bude tento vztah v dalších letech potvrzen tím, že zemědělcům se dostane od našeho průmyslu daleko více a kvalitnějších hospodářských strojů než kdy v minulosti.

Velké investice, které jsou určeny pro rozvoj našeho zemědělství, tvoří tak na jedné straně předpoklad k neustálému zvyšování zemědělské výroby, k rozšiřování a zpevňování jednotných zemědělských družstev, a tím i k plnění hlavního smyslu a cíle naší politiky, to je k zvyšování blahobytu malých a středních rolníků. Na druhé straně tvoří předpoklad a mají za úkol zajistit zvýšenou zemědělskou produkcí více potravin pro pracující ve městech.

Výstavba celého zemědělského socialistického sektoru je současně prováděna v plném souladu se zájmy individuálně hospodařících malých a středních rolníků.

Byl-li minulý rok úspěšný v budování jednotných zemědělských družstev, bude naším úkolem pokračovat v jejich výstavbě, odstraňovat všechny chyby a nedostatky, které se dosud v práci jednotných zemědělských družstev vyskytují, a přesvědčovat soukromě hospodařící malé a střední rolníky o velkých výhodách družstevního hospodaření, o dalších možnostech zvyšování úrovně jejich života družstevní cestou.

Důsledné provádění politiky strany a vlády vyžaduje, abychom udělali vše pro další upevnění svazku dělníků, rolníků a spojenectví s naší inteligencí, protože je hlavním základem naší lidově demokratické republiky, protože je hlavním sloupem leninské politiky Komunistické strany Československa a vlády naší republiky.

Soudružky a soudruzi, poslanci Národního shromáždění,

náš lid pozorně sleduje problémy našeho života, který byl podroben na základě ostrého světla XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu kritice v těch částech, které jsou nesprávné a brzdí vývoj při plnění revolučních cílů, kterých chce lid pod vedením strany a vlády urychleně dosáhnout.

Konkrétním usnesením Komunistické strany Československa i usnesením vlády naší republiky se potvrzuje našemu pracujícímu lidu, že strana a vláda pozorně naslouchají hlasu lidu, vážně jsou projednávány všechny vznesené připomínky a jsou vyvozovány závěry ke zlepšení našeho hospodářství, veřejného života a životní úrovně lidu.

Komunistická strana Československa je si vědoma hlavních úkolů v současné etapě výstavby nové, socialistické společnosti a řídí se leninským učením o rozhodující úloze lidových mas.

Vládní prohlášení je toho výrazem, v němž se odráží perspektiva dalšího radostného života. Tato perspektiva se stane skutečností, jestliže každý z nás - dělník, rolník, příslušník pracující inteligence čestně přispěje svým podílem k tomuto společnému dílu.

Jistěže poslanci Národního shromáždění a všechen pracující lid budou naši vládu ze všech sil podporovat při plnění těchto úkolů.

Naše vláda, které vyslovujeme plnou důvěru v souvislosti s vládním prohlášením, je nám zárukou, že jdeme správnou cestou k našemu cíli, k dokončení výstavby socialismu v naší vlasti. (Potlesk.)

Předseda: Tím je vyčerpáno pořadí přihlášených řečníků.

Hlásí se ještě někdo o slovo? (Nikdo se nehlásí.)

Ke slovu se již nikdo nehlásí, rozprava je skončena.

Přistoupíme k hlasování o prohlášení vlády a o vyslovení důvěry vládě.

Zjišťuji, že Národní shromáždění je způsobilé se usnášet.

Kdo souhlasí s prohlášením vlády ze dne 30. července 1956, tak jak je předseda vlády včera přednesl, a s návrhem, aby Národní shromáždění vyslovilo vládě důvěru, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. - Tím Národní shromáždění vyslovilo jednomyslně souhlas s prohlášením vlády, předneseným předsedou vlády dne 30. července 1956, a vyslovilo podle § 83 odst. 3 ústavy jednomyslně vládě důvěru. (Poslanci povstávají. - Dlouhotrvající potlesk.)

Tím je vyřízen druhý bod pořadu schůze.

Přerušuji nyní schůzi do 15 hodin.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Zahajuji přerušenou 11. schůzi Národního shromáždění.

Přistoupíme k projednávání třetího bodu schváleného pořadu, kterým je

3. Zpráva výboru ústavně-právního o návrhu poslanců BacíIka, Hodinové-Spurné, Valo, dr Polanského, Žiaka, Antonína Fialy, Strechaje, Červeného, Lörincze, Prokopové, dr Mancy a druhů na vydání ústavního zákona o slovenských národních orgánech (tisk 71).

Zpravodajem je posl. dr Rendek, kterému dávám slovo.

Zpravodajca posl. dr. Rendek: Vážený súdruh prezident, slávne Národné zhromaždenie!

Pristupujeme k prerokovávaniu návrhu ústavného zákona o slovenských národných orgánoch. Jeho obsahom je rozšírenie právomoci Slovenskej národnej rady, Sboru povereníkov a jednotlivých povereníctiev.

V čom sa právomoc slovenských národných orgánov rozširuje?

Rozšírenie právomoci Slovenskej národnej rady je vyjadrené tým, že tento doteraz iba zákonodarný orgán stáva sa národným orgánom štátnej moci na Slovensku. Dôsledok tejto principiálnej zmeny je to, že okrem zákonodarnej právomoci, ktorá je podľa nového návrhu vymedzená širšie než doteraz, prechádza na Slovenskú národnú radu i dôležité právo, ktoré doteraz patrilo vláde: menovať a odvolávať Sbor povereníkov a jednotlivých jeho členov. Tým sa uskutočňuje dôsledne ústavná a politická zodpovednosť Sboru povereníkov i voči Slovenskej národnej rade.

Podstatne sa rozširuje aj právomoc Slovenskej národnej rady ako národného orgánu štátnej moci na jednom z najdôležitejších úsekov činnosti ľudovodemokratického štátu pri riadení hospodárstva. Slovenská národná rada bude právne záväzným aktom schvaľovať plán a rozpočet Slovenska v rámci jednotného plánu a rozpočtu republiky.

Významným ustanovením, uplatňujúcim leninské princípy našej národnostnej politiky, je ustanovenie navrhovanej novely, podľa ktorého Slovenská národná rada bude v duchu rovnoprávnosti zabezpečovať priaznivé podmienky pre hospodársky a kultúrny rozvoj maďarského a ukrajinského ľudu.

Predsedníctvo Slovenskej národnej rady má podľa doterajšej úpravy iba charakter orgánu riadiaceho zasadnutia a vnútorné veci Slovenskej národnej rady. Podľa nového návrhu ústavného zákona nadobúda predsedníctvo Slovenskej národnej rady i významné právo orgánu štátnej moci, a to právo menovať a odvolávať Sbor povereníkov v čase, keď Slovenská národná rada nezasadá

Rozšírenie právomoci Slovenskej národnej rady prejaví sa ďalej v tom, že sa zrušujú všetky ustanovenia, ktoré stavali Slovenskú národnú radu pod kontrolu vlády. Ide o také oprávnenia, ako je zvolanie Slovenskej národnej rady na zasadnutia, odročenie jej zasadnutia, jej rozpustenie, právo predkladať Slovenskej národnej rade návrhy zákonov, podpis zákonov Slovenskej národnej rady s právom absolútneho veta atď. Kontrola zákonov Slovenskej národnej rady z hľadiska ich ústavnosti bude podľa novo navrhovanej úpravy prislúchať predsedníctvu Národného zhromaždenia.

Sboru povereníkov ako národnému orgánu moci vládnej a výkonnej na Slovensku patrí právo riadiť zásadne všetky odvetvia a úseky štátnej správy na Slovensku s výnimkou vecí, vyžadujúcich si riadenie vládou priamo na území celého štátu. Je to najmä národná obrana, zahraničné záležitosti, zahraničný obchod, ide ďalej o niektoré zvlášť dôležité hospodárske odvetvia, ako napríklad ťažké strojárenstvo, hutníctvo, železničná doprava atď.

Takto sa vytvára rozsiahly ucelený úsek hospodárskej a kultúrnej výstavby riadenej Sborom povereníkov, tvoriaci, pravda, nedeliteľnú súčasť celého národného hospodárstva republiky. Pri riadení tohoto úseku Sbor povereníkov a jednotliví povereníci sú povinní riadiť sa okrem zákonov Národného zhromaždenia a Slovenskej národnej rady aj zásadnými smernicami vlády. Jednotliví povereníci sú taktiež povinní riadiť sa zásadnými smernicami ministrov.

Okrem smerníc v zásadných otázkach nebudú teda ministri vydávať povereníkom iné pokyny, čo iste prispeje k odstráneniu nadmernej centralizácie, ktorá vo vzťahu povereníkov k ministrom bola. Okrem toho predložený návrh predpokladá u všetkých povereníctiev i vymedzenie širokého okruhu otázok, v ktorých budú Sbor povereníkov a povereníci rozhodovať s konečnou platnosťou. Jednotnosť vládnej a výkonnej moci v tomto okruhu otázok bude zabezpečovaná tým, že vláda určí iba základné úlohy a základné ukazovatele plánu.

Na rozdiel od doterajšieho ústavného stavu návrh ústavného zákona počíta so zrušením práva ministra pozastaviť výkon opatrenia povereníka, urobeného v rozpore so zákonom alebo uznesením vlády respektíve nariadením ministra, ako aj práva ministra robiť niektoré opatrenia na povereníckom úseku priamo. Naproti tomu bude vláda oprávnená zrušiť uznesenie Sboru povereníkov alebo opatrenie povereníka, ak je v rozpore so zákonom alebo zásadnými smernicami vlády.