Do důsledků je též provedena zásada, že doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat a všemi dosažitelnými důkazy ověřit všechny okolnosti případu. Všem orgánům činným v trestním řízení je přitom výslovně uloženo, aby se stejnou pečlivostí zjišťovaly jak okolnosti svědčící proti obviněnému, tak i okolnosti svědčící v jeho prospěch. Jen tak bude zajištěno pravdivé zjištění všech skutečností významných pro trestní řízení, na jehož správnosti závisí vydání spravedlivého rozhodnutí.

Nový trestní řád též důsledně uskutečňuje zásadu vzájemné prověrky práce všech orgánů činných v trestním řízení. Uskutečňuje ji především důsledným provedením prokurátorského dozoru nad celým přípravným řízením a poskytnutím širokých oprávnění prokurátoru v řízení před soudem, zejména práva zasahovat svými návrhy ve všech obdobích řízení, práva napadat soudní rozhodnutí stížností, resp. odvoláním, až do práva domoci se nápravy i takového nezákonného rozhodnutí, které již nabylo právní moci. Pro tento poslední případ má generální prokurátor právo podat stížnost pro porušení zákona.

Také soud však bude prověřovat nejen práci vyšetřovacích orgánů, ale i práci prokurátora při t. zv. předběžném projednání obžaloby. Soud bude přezkoumávat nejen zákonnost a úplnost provedení vyšetřování, ale i odůvodněnost podání obžaloby prokurátorem. Tím se toto předběžné projednání obžaloby stává nejen účinným prostředkem prověrky práce orgánů činných v přípravném řízení, ale též důležitou zárukou občanských práv, ježto zabrání, aby nikdo nebyl postaven před soud, jestliže objektivně zjištěnými důkazy není proti němu dostatečně odůvodněno podezření, že spáchal trestný čin.

Ve snaze zajistit, aby dozor prokurátora nad vyšetřováním byl co nejúčinnější, dává nový trestní řád prokurátoru celou řadu důležitých oprávnění. Nejdůležitější z nich jsou: právo dávat vyšetřovacím orgánům závazné pokyny k vyšetřování trestných činů, zúčastnit se osobně vyšetřovacích úkonů, odejmout kteroukoliv věc určitému vyšetřovacímu orgánu a předat ji orgánu jinému, po příp. převzít provedení některých vyšetřovacích úkonů nebo celého vyšetřování sám. Dále má prokurátor právo rušit nezákonná a neodůvodněná rozhodnutí a opatření vyšetřovacích orgánů. V zájmu zákonnosti provedení některých nejdůležitějších vyšetřovacích úkonů, jimiž se podstatně zasahuje do práv občanů, stanoví nový trestní řád, že tyto úkony je oprávněn provést pouze prokurátor. Jsou to zejména vzetí do vazby a propuštění z vazby, zajištění majetku obviněného, zajištění nároku poškozeného, nařízení zkoumání duševního stavu obviněného ve zdravotním ústavu, podání obžaloby a pod. Provedení řady jiných důležitých úkolů se váže na předchozí souhlas prokurátora. Jsou to na př. provedení osobní a domovní prohlídky, odnětí věci a zadržení zásilek.

Jedním z prostředků prověrky práce vyšetřovacích orgánů bude též instituce vyšetřovatelů prokuratury, kteří na příkaz prokurátora provedou buď vyšetřování celé věci, nebo jednotlivé vyšetřovací úkony, zejména výslech obviněného i ve věcech, které vyšetřují jiné vyšetřovací orgány.

Proti dosavadnímu stavu je také podstatně rozšířeno právo obviněného na obhajobu již za vyšetřování. Výslovně se stanoví, že v řadě případů musí mít obviněný obhájce již za vyšetřování, a že obhájce má právo do vyšetřování zasahovat svými návrhy a že od okamžiku, kdy obviněný, který je ve vazbě, je seznamován s výsledky vyšetřování, má obhájce právo mluvit s ním bez přítomnosti třetí osoby.

Právo obhajoby je prohloubeno též tím, že v odůvodněném usnesení musí být stanoveno, z jakého činu je obviněný viněn a proč je pro tento čin stíhán.

Důsledným umožněním práva obhajoby již za přípravného řízení bude nejen napomoženo zjištění objektivní pravdy, ale i zabráněno řadě zbytečných obžalob.

Nově a pokrokověji jsou upravena též ustanovení o opravných prostředcích. Lhůta k podání odvolání byla prodloužena na 8 dní a stanoveno, že podává-li odvolání prokurátor nebo obhájce, musí je zároveň odůvodnit. Tím bude usnadněna práce odvolacího soudu při přezkoumávání napadeného rozsudku. Jinak vychází osnova při úpravě odvolacího řízení ze snahy posílit postavení soudu první stolice a dát tak jasně najevo, že v řízení před soudem první stolice je těžiště soudní činnosti a výchovného jejího působení. Omezuje se proto možnost, aby soud druhé stolice nahrazoval svým rozhodnutím rozhodnutí soudu prvé stolice, na míru co nejmenší. V převážné většině případů bude odvolací soud rušit nezákonná rozhodnutí a vracet věc soudu prvé stolice k novému projednání a rozhodnutí. Tím bude zabráněno, že obviněnému nebude odňata možnost podat odvolání do žádného rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o jeho vině. Dosud totiž mohl odvolací soud uznat obviněného vinným i v případech, kdy jej soud první stolice obžaloby zprostil. Ježto proti rozhodnutí odvolacího soudu se již další opravný prostředek nepřipouští, byla tak obviněnému odňata možnost domáhati se přezkoumání rozsudku, kterým byl uznán vinným. Podle nového trestního řádu toto tedy již možné nebude, stejně jako nebude moci odvolací soud uložit obviněnému trest smrti, jestliže mu jej neuložil již soud prvé stolice.

Nový trestní řád pamatuje i na případy, kdy zákon byl porušen rozhodnutím, které již nabylo právní moci a které tedy nelze již napadnout normálním opravným prostředkem. Pro tyto případy dává generálnímu prokurátoru a předsedovi nejvyššího soudu právo podat stížnost pro porušení zákona, a to proti všem rozhodnutím soudu nebo prokurátora.

Některé odchylky od normálního způsobu řízení stanoví nový trestní řád v hlavě o zvláštních způsobech řízení. Mezi tyto způsoby řízení patří řízení proti mladistvým, řízení proti uprchlému a řízení stanné. Důvod odchylné úpravy řízení proti mladistvým je ve zvláštní péči, kterou věnuje stát nápravě mladistvých provinilců.

Ustanovení o řízení proti uprchlému mají umožnit spravedlivý postih i takových osob, které se útěkem za hranice nebo jinakým ukrýváním hledí vyhnouti stíhání pro trestný čin.

Řízení stanné je v novém trestním řádě upraveno obdobně jako bylo v trestním řádě dosud platném.

Podstatné změny však nastaly v t. zv. řízení vykonávacím, t. j. v ustanoveních o výkonu trestů a ochranných opatření.

Všechna potřebná rozhodnutí a opatření týkající se výkonu trestů a ochranných opatření přenášejí se opět na soudy. Tato změna bude mít značný význam. Především odstraní námitky, že prokurátor, který v řízení před soudem vystupoval jako žalobce, činil při výkonu rozhodnutí soudu řadu důležitých rozhodnutí, jako povolování odkladu nebo přerušení výkonu trestu, splácení trestu peněžitého a pod.

Důležitá změna nastala v ustanovení o výkonu trestu smrti. Zákon zde zavádí povinné přezkoumávání zákonnosti rozsudku, jímž byl uložen trest smrti, nejvyšším soudem. Tak bude zajištěno, že tento trest bude vykonán jen v případech, kdy jeho uložení plně odpovídá zákonu. Jako další záruka při výkonu tohoto trestu se stanoví, že vykonati jej lze teprve tehdy, až ministerstvo spravedlnosti sdělí, že žádost o milost podána nebyla, po případě že taková žádost byla zamítnuta.

Další důležitou změnou je, že se opět zřizuje instituce občanské kontroly výkonu trestu; bude ji vykonávat komise složená z poslanců Národního shromáždění.

Důležitou změnu zavádí osnova v řízení o žádostech za milost. Potřebná šetření o těchto žádostech bude hned po podání obžaloby konat ministerstvo spravedlnosti. Dosud tato šetření totiž konal soud, který měl též právo žádost za milost sám zamítnout. Tím bude čeleno námitkám, že žádosti adresované ministru spravedlnosti nebo presidentu republiky zamítl v řadě případů soud, aniž se o jejich podání dozvěděl ministr spravedlnosti nebo president republiky, kterým byly adresovány.

Nově jsou též upravena ustanovení o odškodnění za vazbu a trest. Rozšiřuje se proto proti dosavadnímu stavu povinnost státu poskytnout odškodnění za neoprávněně uložený trest a za neoprávněně odpykanou vazbu.

Ve svém souhrnu bude nový trestní řád účinným nástrojem pro zlepšení výchovné úlohy trestního řízení a všech orgánů v něm činných a tedy i účinným nástrojem pro zlepšení výchovné funkce státu.

Možná, že naši nepřátelé budou chtít zneužívat ke štvaní proti naší republice i těchto projednávaných osnov. Třeba budou žvanit o tom, že se u nás porušovala zákonnost a bůh ví co ještě. Nepopíráme, že byly i takové případy. Byly však ojedinělé a co navíc, byly z toho vyvozeny správné závěry a sjednána náprava, i když šlo o nepřátele lidově demokratického zřízení. Co nám však nebudou moci nikdy vytýkat: že naše zákony jsou dělány v neprospěch pracujícího lidu, proti zájmům dělnické třídy, rolnictva a pracující inteligence, proti zájmům lidstva, proti míru. (Potlesk.)

U nás každý občan ví, že kdyby chtěl někdo provádět národnostní nebo rasovou diskriminaci, jak se provádí v těch zemích, které by nám chtěly udělovat lekci o svobodě a demokracii, že by dávno neběhal na svobodě. (Potlesk.)

U nás každý ví, že kdyby někdo chtěl vyprovokovat takovou agresi, jakou uskutečnily vládnoucí kruhy Anglie, Francie a Izraele, že by nejen osnovatelé nechodili na svobodě a nejezdili po dovolených, ale byli by postaveni před soud jako váleční zločinci. (Potlesk.) Ano, náš lid nejvíce nenávidí válečné štváče a nejvíce miluje mír, poněvadž ten mu umožňuje v klidu budovat svou socialistickou vlast.

Náš lid se přesvědčil i z cílů maďarské kontrarevoluce o tom, oč tyto imperialistické bandy na západě usilují. U nás není možný návrat k starým předmnichovským poměrům.

Mimochodem si vzpomínám na jedno soudní řízení u krajského brněnského soudu v r. 1935, kde jsem měl tu čest stát jako obžalovaný funkcionář KSČ. Soudu šlo tehdy o to, aby vyřadil co nejvíce funkcionářů strany, zbavil je svobody, ostatní postrašil a zavděčil se tak agrární reakci a Hitlerovi. Byl jsem obžalován a odsouzen pro špionáž ve prospěch velmoci KSČ. Tehdejší soudci ani netušili, jakou pravdu vyřkli: Komunistické učení, učení Marx-Lenina se stalo skutečnou velmocí, před kterou se třesou všichni utiskovatelé lidu, všichni vykořisťovatelé, všichni váleční paliči, všichni nepřátelé pracujících. (Potlesk.) Toto učení dovedlo realisovat své myšlenky, vybudovalo a buduje socialismus, který se stává vzorem pracujícím v kapitalistických a v koloniálních zemích. Toto učení dovedlo semknout kolem sebe všechny pokrokové lidi a stalo se takovou reálnou silou, ze které mají nepřátelé míru a lidstva oprávněný strach. (Předsednictví převzal místopředseda Valo.)

V duchu tohoto učení budujeme také socialismus v naší republice. V duchu tohoto učení i my, Národní shromáždění, schvalujeme zákony na podporu budování socialismu a ochranu vymožeností pracujícího lidu a ochranu celého našeho lidově demokratického zřízení. Takovým zákonem je i dnes nám předložený vládní návrh zákona o trestním řízení soudním (trestní řád).

Dovolte mi, abych vám jménem ústavně-právního výboru doporučil schválit předložený vládní návrh tak, jak jej schválil ústavně-právní výbor. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Žiadam o prednesenie zpravodajskej zprávy k štvrtému bodu poriadku, ktorým je

4. Zpráva výboru ústavnoprávneho k vládnemu návrhu zákona, ktorým sa mení a doplňuje trestný zákon č. 86/1950 (tlač 102).

Zpravodajcom je posl. Mľkvy, dávam mu slovo.

Zpravodajca posl. Mľkvy: Vážené Národné zhromaždenie!

V popredí záujmu celej našej strany, vlády Národného frontu a všetkého pracujúceho ľudu je dôsledné splnenie požiadavky vytýčenej celoštátnou konferenciou Komunistickej strany Československa: upevnenie socialistickej zákonnosti a zvýšenie a prehĺbenie uplatnenia výchovnej úlohy štátu, a to na všetkých úsekoch. Preto jednou z hlavných úloh je vytvorenie všetkých predpokladov pre splnenie tejto požiadavky a takýmto jedným predpokladom sú aj návrhy na novelizáciu trestných kódexov.

Predmetom nášho rokovania má byť návrh novelizácie trestného zákona, ktorého hlavnou úlohou je ešte viac upevniť socialistickú zákonnosť a prehĺbiť výchovnú funkciu našich súdov. Doterajší trestný zákon niektorými svojimi ustanoveniami neumožňoval náležité rozvíjanie výchovnej funkcie trestného súdnictva. Treba mať na zreteli, že náš trestný zákon platí od 1. augusta 1950. Za uplynulého šesť a pol roka dosiahol náš ľud významné úspechy pri budovaní ľudovodemokratického zriadenia a upevnili sa aj medzinárodné vzťahy nášho štátu najmä so socialistickými krajinami, vedenými Sovietskym sväzom. Z týchto dôvodov niektoré ustanovenia, ba dokonca aj niektoré zásady platného trestného zákona čas nevyhnutne prekonal a pre upevnenie socialistickej zákonnosti, ako aj pre posilnenie výchovnej funkcie nášho štátu a jeho orgánov - a teda aj súdnictva - treba trestný zákon novelizovať. Treba však poukázať na to, že napriek tomu trestný zákon ostáva i naďalej ostrým nástrojom ochrany nášho socialistického štátu a jeho výstavby proti všetkým, ktorí by ju chceli narušovať, a jeho ostrie je namierené predovšetkým proti nepriateľom nášho pracujúceho ľudu.

Niektoré ustanovenia trestného zákona tvrdo postihovali páchateľov trestných činov bez ohľadu na to, či išlo o triedneho nepriateľa, alebo o príslušníka robotníckej triedy, o malého a stredného roľníka či príslušníka pracujúcej inteligencie.

Návrh novelizácie trestného zákona spočíva na týchto hlavných zásadách; zmierňuje sa trestná represia, u niektorých trestných činov sa znižujú trestné sadzby, niektoré skutkové podstaty trestných činov sa spresňujú a zavádzajú sa nové skutkové podstaty trestných činov.

Z opatrení pre zmiernenie trestnej represie treba predovšetkým uviesť, že zrušujú sa všetky ustanovenia v osobitnej časti trestného zákona, pokiaľ určujú:

1. podmienečné odsúdenie je vylúčené,

2. zníženie trestu je vylúčené,

3. povinnosť uložiť trest peňažný,

4. povinnosť vysloviť prepadnutie majetku,

5. možnosť vysloviť stratu štátneho občianstva.

Plnenie výchovnej funkcie trestného súdnictva ďalej umožňujú ustanovenia, podľa ktorých sa rozšíri možnosť vyslovenia podmienečného odsúdenia na tresty odňatia slobody až do 2 rokov (dosiaľ bolo možné podmienečne odložiť výkon trestu odňatia slobody, ktorý neprevyšoval 1 rok), ďalej rozšíri sa možnosť použitia výchovného trestu nápravného opatrenia namiesto trestu odňatia slobody až na 6 mesiacov (doteraz nápravné opatrenie bolo možné uložiť len namiesto trestu odňatia slobody do 3 mesiacov). Významným opatrením pre plnenie výchovnej funkcie je ustanovenie o tom, že súdy budú mať možnosť upustiť od potrestania aj u dospelých páchateľov, ak pôjde o trestný čin menšieho významu a páchateľ inak vedie riadny život pracujúceho človeka.

Významným opatrením, v ktorom sa prejavuje sila a pevnosť nášho zriadenia, je, že návrh novely trestného zákona neurčuje trest smrti ako výlučný, ale popri ňom bude mať súd možnosť uložiť trest odňatia slobody na 25 rokov, prípadne tento trest pri splnení v zákone uvedených podmienok aj podstatne znížiť. Novela ďalej zrušuje trest doživotného odňatia slobody, ktorý trest bol dosiaľ neurčitého trvania, a namiesto neho nastupuje trest odňatia slobody na 25 rokov. Ustanovenia o strate čestných práv občianskych sa zmierňujú, ich rozsah sa podstatne zužuje a tento trest sa obligatórne vysloví len pre uložení trestu smrti. Ináč bude súdu daná možnosť tento trest uložiť, ak uloží ako hlavný trest odňatia slobody prevyšujúci 2 roky a ak budú splnené aj osobitné podmienky. Strata čestných práv občianskych bude môcť po odpykaní trestu trvať najviac 5 rokov, okrem tých práv, ktoré sa strácajú natrvalo, no i tieto práva bude mať možnosť odsúdený opätovne nadobudnúť.