Socialistický humanizmus sa v návrhu novely trestného zákona prejavuje aj v tom, že vedľajšie tresty zákazu činnosti a zákazu pobytu nebude môcť súd vysloviť navždy, ale len dočasne, najviac na 10 rokov.

Aby osoba, ktorá bola odsúdená a po odpykaní trestu viedla riadny život pracujúceho človeka, netrpela príkorie, návrh novely zmierňuje podmienky pre zahladenie odsúdenia, a to tým, že skracuje lehoty, ktoré plynú od odpykania trestu.

Jedným z dôvodov zániku trestnosti činu bude aj to, ak nebezpečnosť činu pre spoločnosť vzhľadom na zmenenú situáciu od času spáchania trestného činu pre spoločnosť už pominula.

Výchovné hľadiská sa v novele trestného zákona prejavujú v tom, že u viacerých trestných činov sa zmierňujú trestné sadzby, a to tak, že sa alebo vypúšťa dolná hranica trestnej sadzby alebo znižuje jej horná hranica.

Ako som už vyššie uviedol, pri posilnení výchovného účelu trestu trestný zákon ostáva i naďalej ostrým nástrojom v boji proti úkladom triedneho nepriateľa. Pri plnom rešpektovaní tohto hlavného poslania trestného zákona novela zmierňuje a spresňuje tie ustanovenia, u ktorých dochádzalo v minulosti často k neprimeranej represii, a to aj vtedy, keď pre túto represiu už odpadli objektívne príčiny.

Novela trestného zákona preto spresňuje ustanovenie o trestnom čine velezrady tak, že ustanovenia o tomto najzávažnejšom trestnom čine majú sa používať len v prípadoch skutočne vážnych a objektívne obzvlášť nebezpečných útokov proti základom republiky. Podobne ako záškodníctvo a sabotáž budú v budúcnosti postihovať porušovanie plnenia hospodárskych a iných úloh, len ak tejto činnosti sa páchateľ dopúšťa z nepriateľstva k ľudovodemokratickému poriadku.

Novela spresňuje skutkové podstaty u tzv. verbálnych deliktov, pričom niektoré skutkové podstaty zrušuje, a v budúcnosti sa majú postihovať len skutočne vážne, proti základom republiky namierené nepriateľské prejavy, ktoré vyvierajú z nepriateľského zámeru páchateľa. I u týchto trestných činov novela zmierňuje ostrie trestnej represie a u niektorých znižuje trestné sadzby.

Jedným zo závažných útokov triedneho nepriateľa proti občanom, ktorí sa aktívne zúčastňujú na socialistickej výstavbe, je teroristická činnosť. Novela trestného zákona zavádza novú skutkovú podstatu teroru a teroristický čin, ktorý je jedným z najzávažnejších a najzavrhnuteľnejších prostriedkov boja nepriateľov proti nášmu zriadeniu, bude postihovaný ako najzávažnejší trestný čin proti základom republiky.

Ustanovenia § 29 trestného zákona o nepriateľskom konaní proti republike svojou nepresnosťou a nejasnosťou zvádzali často súdy k porušovaniu zákona a preto novela túto skutkovú podstatu zrušuje.

Ochrana našich hraníc pred nepriateľmi si vyžaduje aj v trestnom zákone postihnúť tie osoby, ktoré neoprávnene vniknú na územie našej republiky a nie sú československými štátnymi občanmi. Preto novela zavádza skutkovú podstatu trestného činu vniknutia na územie republiky.

To boli hlavne zásady, ktoré sa uplatnili v novele trestného zákona jednak vo všeobecnej časti a jednak u trestných činov podľa prvej hlavy zvláštnej časti trestného zákona. Popri podstatnom zmiernení ustanovení niektorých trestných činov, ďalej spresnení a zavedení nových skutkových podstát ostrie represie je i naďalej zamierené presne tam, kde má smerovať, a to proti skutočne nepriateľskej a osobitne zavrhnuteľnej forme trestnej činnosti.

Hospodárske úspechy, ktoré sme doteraz dosiahli, zrušenie viazaného hospodárstva a lístkového systému vyžadujú novú úpravu niektorých trestných činov hospodárskej povahy. Niektoré nie sú už aktuálne a v súvislosti s tým, že príslušníci zvyškov vykorisťovateľských tried, rôzne deklasované živly, porušujú zásady socialistického spolunažívania a narušujú našu socialistickú výstavbu inými formami trestnej činnosti, javí sa potreba zaviesť nové skutkové podstaty trestných činov, aby bolo možné aj túto činnosť účinne postihnúť. Preto novela zavádza novú skutkovú podstatu trestného činu špekulácie, príživníctva, výtržníctva, kupliarstva a pod. Zo zrušených ustanovení treba uviesť ustanovenie § 134 trestného zákona o ohrození zásobovania, pretože tento trestný čin vzhľadom na celkove zmenené pomery sa nevyskytuje.

Účinnosť ochrany majetku, ktorý je v socialistickom vlastníctve, sa prejavuje v tom, že sa nanovo upravujú ustanovenia o trestnom čine rozkrádania a poškodzovania, najmä budú citeľnejšie môcť byť postihnutí tí páchatelia, ktorí majetok, ktorý je v socialistickom vlastníctve, rozkrádajú vo väčšom rozsahu, pričom sa zvyšuje trestná sadzba na poškodzovanie socialistického vlastníctva z nedbalosti, ak takým činom bola spôsobená väčšia škoda.

Posilnenie nedeliteľnej veliteľskej právomoci a zvýšenie bojaschopnosti našej armády vyžaduje urobiť určité zmeny aj u trestných činov vojenských. Preto novela trestného zákona spresňuje ustanovenia skutkových podstát trestných činov neuposlúchnutia rozkazu, porušenia povinnosti strážnej služby, porušenia veliteľských povinností, ohrozenia vojenských prostriedkov, a presne určuje, ktoré trestné činy možno vyriešiť disciplinárne.

Ústavnoprávny výbor pri prerokúvaní novelizácie trestného zákona nezaoberal sa len ustanoveniami, ktoré sú obsiahnuté v navrhnutej novelizácii. Zaujímal sa a diskutoval i o trestných skutkových podstatách, ktoré v doterajšom trestnom zákone i po vykonanej novelizácii zostávajú bez zmeny a ktoré by bolo vhodné a možné upraviť tiež tak, aby zodpovedali požiadavkám dnešného života a skutočnému nažieraniu našich pracujúcich.

Najviac a najširšie sa zaoberal ústavnoprávny výbor problematikou § 218 trestného zákona, pojednávajúceho o usmrtení ľudského plodu. Doterajšia úprava ponecháva tento paragraf bez zmeny tak, ako bol prevzatý v hrubých rysoch už zo starého trestného zákona. O jeho oprávnenosti, najmä pokiaľ sa týka trestnosti tehotnej ženy a zákrok robiaceho lekára-odborníka so súhlasom dotyčnej ženy, bolo už mnoho debát a diskusií. Na jednej strane iste treba vziať do úvahy námietky odborníkov, že zákrok odňatia ľudského plodu je nebezpečný a môže ohroziť zdravie ženy, že uvoľnenie týchto zákrokov nesie so sebou i určité dôsledky mravné a morálne, ale to všetko nesmie zakryť veľmi vážne následky, ktoré nesie so sebou trestnosť tohto konania. Veď desaťtisíce žien ročne si dávajú, nech už trestný zákon hovorí čokoľvek, odňať plod a trestnosť tohto odňatia spôsobuje len to, že ženy vyhľadávajú buď pokútne anjeličkárky a doplácajú na ich neodbornosť svojím zdravím, alebo platia neúmerné a neúnosné odmeny lekárom, ktorí si dávajú platiť riziko, vyplývajúce z trestnosti tohto zákroku. Ústavnoprávny výbor vzial tiež v úvahu, že v Sovietskom sväze a v rade ľudovodemokratických štátov bola trestnosť vyhnania ľudského plodu usmernená, že bolo vyzdvihnuté rešpektovanie vôle tehotnej ženy a vyžiadaná prísna odbornosť zákroku. My sme jednou z tých krajín, ktoré doposiaľ žiadnu úpravu tohto samozrejme zastaralého ustanovenia neurobili. Nakoľko však bolo výboru zdelené, že vláda hodlá tieto otázky riešiť, obmedzil sa ústavnoprávny výbor na uznesenie, ktorým požiadal vládu, aby Národnému zhromaždeniu v čase čo najkratšom toto svoje riešenie predložila, a to pokiaľ možno obdobne v tom duchu, ako riešil pred časom tieto problémy Sovietsky sväz, kde nová úprava už podľa získaných skúseností sa veľmi osvedčila.

Hodnotiac celkove novelu trestného zákona, treba záverom uviesť, že novela splňuje požiadavky vytýčené celoštátnou konferenciou KSČ pre upevnenie socialistickej zákonnosti, prehĺbenie socialistického demokratizmu a socialistického humanizmu a pre zvýšenie výchovnej funkcie štátu a jeho orgánov, v danom prípade súdnictva.

Z dôvodov, ktoré som uviedol, považoval ústavnoprávny výbor navrhnutú novelizáciu zákona za odôvodnenú a správnu a odporúčam preto v mene ústavnoprávneho výboru, aby Národné zhromaždenie vládny návrh zákona, ktorým sa mení a doplňuje trestný zákon č. 86/1950 Zb., schválilo v znení zprávy ústavnoprávneho výboru. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Žiadam o prednesenie zpravodajskej zprávy k piatemu bodu poriadku, ktorým je

5. Zpráva výboru ústavnoprávneho o vládnom návrhu zákona, ktorým sa mení a doplňuje zákon o organizácii súdov (tlač 104).

Zpravodajcom je posl. Josef Zedník, dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Josef Zedník: Vážené Národní shromáždění!

Z pověření ústavně-právního výboru podávám plenu Národního shromáždění zprávu k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o organisaci soudů. Toto opatření si vyžádala hlavně novelisace trestního řádu a řada dalších opatření na úseku trestního práva.

Je nutno zdůraznit, že všechna opatření vyplývající z dnes projednávaných zákonných předloh povedou k posílení lidově demokratického řádu, socialistické zákonnosti, zvyšování výchovné úlohy státu a k zajištění bdělosti a ostražitosti.

Abychom si mohli plně uvědomit dosah a význam navrhovaných změn v organisaci soudů, je třeba se zmínit o tom, že nyní platná organisace soudů je zakotvena v zákoně č. 66/1952 Sb. Tento zákon dovršil vývojovou cestu v organisaci soudů, nahradil dávno již nevyhovující starý rakouský organisační zákon a vyjádřil všechny pokrokové zásady zlidověného soudnictví, o něž bylo usilováno po únoru 1948, a které zejména byly uzákoněny v roce 1949 v zákoně o zlidovění soudnictví.

Zákon o organisaci soudů. vycházející z Ústavy 9. května a z ústavního zákona č. 64/1952 Sb., o soudech a prokuratuře, vymezil jasně úkoly soudů a vyjádřil jejich společenskou funkci tak, že chrání společenský řád a státní zřízení republiky, její socialistickou výstavbu a socialistické vlastnictví, osobní, pracovní a majetková práva a zákonem chráněné zájmy občanů.

Podle nynější zákonné úpravy soudy při své činnosti zajišťují, aby zákony a jiné právní předpisy byly přesně a důsledně zachovávány a aby jich bylo používáno v souladu se zájmy pracujícího lidu. Soudy svou výchovnou funkcí vedou občany k oddanosti a věrnosti k Československé republice, k přesnému a důslednému zachovávání zákonů a jiných právních předpisů, k šetření socialistického vlastnictví, k pracovní kázni, k plnění povinností, které jim ukládá obrana státu, a k řádnému zachovávání pravidel socialistického soužití. Tyto hlavní zásady našeho zlidověného soudnictví tvoří a budou i v budoucnu vytvářet základní směrnici pro činnost soudů při budování socialistické společnosti.

Protože zákon o organisaci soudů svým celkovým pojetím a uspořádáním v podstatě vyhovuje nynější etapě vývoje, je možno jej v základě ponechat a změny, které jsou nutné, i některé drobnější méně významné úpravy provést pouhou novelisací příslušných ustanovení.

Vedle změn některých organisačních ustanovení z oboru vojenského soudnictví upravuje návrh po dosavadních zkušenostech věkovou hranici soudců z lidu. Odstraňuje se horní věková hranice vůbec a dolní věková hranice se snižuje na 23 roky.

Dále návrh nově upravuje organisaci soudní správy ve směru dalšího zjednodušení a zhospodárnění tak, že orgánem soudní správy v kraji se stává podle návrhu předseda krajského soudu místo dosavadní správy ministerstva spravedlnosti při KNV. Tato úprava sleduje další upevnění socialistické zákonnosti, zlepšení práce lidových soudů a soustředění dohledu nad jejich činností u jednoho orgánu. V roce 1952 zákonem č. 66/52 Sb. o organisaci soudů byla oddělena justiční správa od výkonu soudnictví zřízením krajských soudních správ a oddělením krajských soudních správ při lidových soudech. Tím bylo v tomto období vývoje dosaženo upevnění státního aparátu a zlepšení jeho práce.

Po nové organisaci národních výborů, když zákon č. 13 z roku 1954 o národních výborech dal pro to zákonný podklad v § 31, došlo k užšímu přimknutí organisace justiční správy v krajích ke KNV zřízením správ ministerstva spravedlnosti při KNV. Tím byly vytvořeny předpoklady pro úzkou spolupráci justiční správy s národními výbory za účelem řešení krajových problémů, které mají odraz jak v oboru veřejné správy, tak na poli soudnictví. Tato spolupráce justičních orgánů s národními výbory přinesla řadu kladných hodnot. Zkušenosti však ukázaly, že zavedení dvoukolejnosti při dohledu na činnost soudů bylo nepraktické, neboť vyžadovalo větší administrativní aparát. Proto v rámci zjednodušování administrativy se tato dosavadní úprava mění, při čemž ovšem nedojde k tomu, že by byla porušena spolupráce justičních orgánů s národními výbory. Podle navrhované úpravy svěřuje se řízení výkonu soudnictví v krajích předsedům krajských soudů. Docílí se tím větší operativnosti potřebných opatření a posílí se i výkon soudnictví. Předsedové soudů budou nadále zajišťovat spolupráci soudů s národními výbory.

Dále je třeba uvést v soulad organisační předpisy s ustanoveními projednaných dalších zákonných předloh a konečně je třeba na podkladě dosavadních zkušeností vytvořit podmínky pro to, aby zákon o organisaci soudů skýtal předpoklady pro přechod k volbám soudců.

K navrhovaným změnám, tak jak jsou postupně v zákoně o reorganisaci soudů promítnuty, je třeba uvést některé změny

Vzhledem k tomu, že u vojenských soudů neodpovídá dosavadní označení nižších vojenských soudů zcela jejich povaze a působnosti, volí se v návrhu pro ně vhodnější označení "vojenské obvodové soudy".

Návrh dále obsahuje významné ustanovení, že soudy mají povinnost upozorňovat na nedostatky, které zjistí při hlubokém rozboru, jemuž podrobují každý projednávaný případ. Tím bude zaručeno, že vedle všeobecného dozoru, vykonávaného prokurátory, bude toto ustanovení účinnou formou, která přispěje k odstraňování nedostatků brzdících socialistickou výstavbu v naší zemi. Protože pro vojenské soudy platí především úkol posilovat obranyschopnost země, uvádí návrh výslovně tento zásadní úkol pro tyto soudy.

Navrhovaná změna uvedená v předloze zákona pod bodem 5 vyplývá z předložené koncepce nového trestního řádu, který předpokládá účast soudců z lidu i do budoucna při rozhodování o věcech v odvolacím řízení. Tento způsob řízení není překážkou pro to, aby v budoucnu mohlo být přikročeno k volbám soudců a soudců z lidu. Proto bylo nutno dosavadní ustanovení § 11 doplnit.

Podle dosavadní úpravy byly některé podrobnosti při zřizování poboček lidových soudů a při zavádění úředních dnů mimo sídlo lidového soudu odkázány do jednacího řádu. Jednací řád, který podle dosavadního zákona vydává ministr spravedlnosti nařízením, obsahuje jednak některé předpisy procesní povahy, jednak některá ustanovení, která svou povahou patří ke kancelářským předpisům. Bude daleko vhodnější a pružnější, když podrobnosti k některým ustanovením organisační povahy bude moci stanovit ministr pouhou instrukcí. Toto opatření bude zejména účelné při zřizování a zrušování poboček lidových soudů a při zavadění úředních dnů. Poměrně zdlouhavý postup novelisace jednacího řádu by zde byl věci na újmu.

Ustanovení navrhované pod bodem 7 vyplývá z potřeb vojenského soudnictví a z požadavku branné pohotovosti státu. Hlediska, podle nichž se zřizují vojenské soudy, jsou oproti dosavadní úpravě lépe uspořádána podle jejich významu.

Protože se vylučuje z organisace soudů instituce polních soudů, zrušuje se pod bodem 8 celé ustanovení dosavadního § 17, které dávalo základ pro zřizování a zrušování polních soudů a jejich organisaci.

Ustanovení navrhované pod bolem 9 doplňuje dosud velmi pociťovanou mezeru v ustanovení § 19, kde chybělo ustanovení o tom, že nejvyšší soud rozhoduje také o stížnostech pro porušení zákona, které podal generální prokurátor proti rozhodnutím prokurátorů nižších. Nové ustanovení uvedené ve vládním návrhu navazuje na předpis § 291 návrhu nového trestního řádu

Pod bodem 10 navrhuje se nové znění § 20 zákona o organisaci soudů, které se přizpůsobuje provedené úpravě v § 24 nového trestního řádu.

Podle této úpravy bude moci nejvyšší soud odejmout trestní nebo občanskoprávní věc příslušnému lidovému soudu, po případě vojenskému obvodovému soudu, a přikázat ji k dalšímu řízení a k rozhodnutí krajskému soudu, případně vyššímu vojenskému soudu.