Dále bude možno, aby nejvyšší soud
z důležitých důvodů odejmul věc,
ve které bylo podáno odvolání proti
rozsudku lidového soudu nebo vojenského obvodového
soudu, příslušnému krajskému
soudu, po případě vyššímu
vojenskému soudu a sám o odvolání
rozhodl. Touto úpravou se zajišťuje správnější
a důkladnější rozhodnutí věci
v případech, kde pro to budou důležité
důvody, aniž se tím porušuje zásada
rozhodování ve dvou stolicích.
Dosud mohl nejvyšší soud odejmout věc
soudu první stolice a sám o ní rozhodnout,
čímž účastníci ztratili
možnost podat proti takovému rozhodnutí nejvyššího
soudu opravný prostředek.
Nyní, i když věc od lidového soudu nebo
vojenského obvodového soudu bude přikázána
krajskému nebo vyššímu vojenskému
soudu, zůstává možnost opravného
prostředku k nejvyššímu soudu.
V druhém případě odnímá
se normálnímu odvolacímu soudu pravomoc rozhodnout
o opravném prostředku, o němž rozhodne
v takovém případě nejvyšší
soud, takže i zde je pořadí dvou stolic zachováno.
Oproti dosavadní úpravě znamená navrhovaný
text ještě tu změnu, že nejvyšší
soud nebude rozhodovat o delegaci trestních nebo občanskoprávních
věcí od jednoho lidového soudu k jinému
lidovému soudu v obvodu téhož krajského
soudu.
Dosavadní ustanovení § 20 se ještě
doplňuje v tom směru, že soud, na který
přešla působnost rozhodnutím nejvyššího
soudu, řídí se předpisy o řízení
platnými pro soud, jemuž byla věc odňata.
V bodu 11 se mění dosavadní ustanovení
§ 23 odst. 1 tak, že u nejvyššího soudu,
jedná-li trestní nebo občanskoprávní
kolegium jako soud druhé stolice, skládá
se senát ze 3 soudců a 2 soudců z lidu, jde-li
o vojenské kolegium, skládá se senát
ze 3 soudců příslušného kolegia
a 2 soudců z lidu. Jinak bude jako soud rozhodovat trestní
a občanskoprávní kolegium v senátech
složených ze 3 soudců příslušného
kolegia a vojenské kolegium v senátech ze 3 vojenských
soudců. V tomto uvedeném složení bude
tedy nejvyšší soud rozhodovat zejména,
půjde-li o rozhodnutí o stížnosti pro
zachování zákona a o případy
delegací. V těchto případech nejde
o konečné rozhodnutí a není nutné,
aby zde v senátě byli zúčastněni
i soudci z lidu. Tato nová úprava umožňuje
vypuštění § 24, který se týkal
složení senátu v případech, kdy
nejvyšší soud rozhodoval jako soud první
stolice.
Pod bodem 13 se doplňuje dosavadní ustanovení
§ 28 tím, že jednací řád
nejvyššího soudu zahrnuje nyní i úpravu
postupu při jednání a hlasování
presidia nejvyššího soudu. Jde o úpravu
vyplývající ze zákonného opatření
předsednictva Národního shromáždění
č. 21/55 Sb., kterým bylo zřízeno
presidium nejvyššího soudu.
Významné ustanovení obsahuje nové
znění § 38 odst. 2, kde je jasněji vyjádřen
poměr soudní správy k rozhodovací
činnosti soudu. Je zde nyní přímo
vyjádřeno, že ministr spravedlnosti nebo jím
zmocněné orgány dohlížejí,
jak soudy plní své úkoly a jak ve své
činnosti dodržují socialistickou zákonnost.
Tímto opatřením se tak vylučuje možnost,
že by mohl být vykonáván vliv justiční
správy na konkretní rozhodování.
Vážené Národní shromáždění!
Předloženým vládním návrhem
novely zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon o organisaci soudnictví, se dostává
naší socialistické zákonnosti žádoucí
úpravy v duchu usnesení celostátní
konference Komunistické strany Československa. Naše
soudnictví stavíme na správný socialistický
základ, což spolu s ostatními dnes projednávanými
předlohami trestního práva zajišťuje
široké demokratické svobody všem pracujícím
naší republiky a upevní socialistickou zákonnost.
Při projednávání těchto zákonných
předloh jsme hluboce přesvědčeni,
že socialismus vysoce vyzvedá zásadu socialistické
zákonnosti a že hluboce věří
v člověka. Věříme, že
socialistický způsob výroby bude stále
více působit a přetvářet vědomí
lidí a že náš lid si dovede uchránit
vymoženosti dělnické třídy a
pracujícího lidu.
Ústavně-právní výbor projednal
vládní návrh zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon o organisaci
soudů, ve všeobecné a podrobné rozpravě
a doporučuje plenu Národního shromáždění
vládní návrhu zákona ke schválení
se změnami, které ústavně-právní
výbor doporučil. (Potlesk.)
Podpredseda Valo: Prerušujem teraz na pol hodiny schôdzu.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Zahajuji přerušenou schůzi.
Přistoupíme k rozpravě o společně
projednávaných bodech pořadu.
K projevu se přihlásil ministr spravedlnosti dr
Václav Škoda Prosím soudruha ministra,
aby se ujal slova.
Ministr spravedlnosti dr Škoda: Vážené
Národní shromáždění,
vláda předkládá ke schválení
návrhy zákona o prokuratuře, nového
trestního řádu a novely trestního
zákona a zákona o organisaci soudů.
Předložené zákonné návrhy
vycházejí ze závěrů celostátní
konference KSČ, které byly přijaty celou
Národní frontou a směřují k
dalšímu upevnění socialistické
zákonnosti, k upevnění prokurátorského
dozoru a prohloubení výchovné úlohy
orgánů bezpečnosti, prokuratury a soudů.
Jde o to, aby socialistická zákonnost jako základní
zásada činnosti všech státních
orgánů a všech občanů ještě
aktivněji napomáhala k plnění úkolů
výstavby socialismu a k uplatnění výchovné
funkce našeho lidově demokratického státu.
Doba šesti let, která uplynula od vydání
dosud platných trestních předpisů,
jejichž změna se navrhuje, je sice krátká,
ale představuje období naplněné velikými
revolučními ekonomickými přeměnami
při budování socialismu v naší
vlasti. V době vydání dosavadních
trestních zákonů bylo dokončeno znárodnění
průmyslu a byly položeny základy pro výstavbu
socialismu na vesnici. V té době reakce, poražená
v únoru 1948, se pokoušela všemi prostředky
rozvracet naše lidově demokratické zřízení;
spoléhala při tom na podporu ze zahraničí
a spekulovala na to, aby v případě války
uvrhla opět náš lid do kapitalistického
vykořisťování.
S postupem úspěšného budování
socialismu a s rozvojem socialistického vlastnictví
se značně zúžila základna zbytku
vykořisťovatelských tříd a podlomil
jejich hospodářský a politický vliv.
Naproti tomu mohutně zesílilo postavení dělnické
třídy a pracujících mas. Budováním
socialismu na vesnici byl upevněn svazek dělníků
a rolníků. Bratrská spolupráce dělníků,
rolníků a inteligence vytvořila pevnou jednotu
našeho lidu, jejímž výrazem je Národní
fronta. Volbami do národních výborů
a Národního shromáždění
a zapojováním stále širších
mas pracujících do správy státu byla
značně posílena autorita lidově demokratického
státu. V důsledku toho byla úspěšně
splněna první pětiletka a jsou i nadále
překračovány úkoly jednotného
hospodářského plánu v průmyslu
i v zemědělství. Úspěchy socialistické
výstavby se projevily v podstatném zvýšení
životní úrovně všeho obyvatelstva.
Tak bylo v nedávné době již po šesté
provedeno snížení maloobchodních cen
spotřebního zboží, a to v době,
kdy v řadě kapitalistických států
ceny zboží široké spotřeby stále
stoupají a vzrůstá nezaměstnanost.
Také nedávno Národním shromážděním
přijaté zákony o přeměně
národního pojištění ukazují
péči lidově demokratického státu
o vzestup životní úrovně pracujících.
To jsou stále nové důkazy, které jasně
svědčí o převaze socialistické
hospodářské soustavy nad kapitalistickou.
Všechny tyto sociálně ekonomické přeměny
při budování socialismu znamenají
stále rostoucí sílu a upevňování
našeho lidově demokratického zřízení.
Široké vrstvy obyvatelstva se přesvědčily
o velikých výhodách našeho společenského
zřízení a upevnilo se jejich socialistické
vlastenectví. To ukazuje také rok od roku klesající
počet trestných činů proti státu.
Přes hromadné vysílání cizích
agentů, zvláště vyškolených
pro záškodnictví a špionážní
činnost, do zemí socialistické světové
soustavy a tedy i do naší země, přes
nepřetržité podněcování
k rozvratu v těchto zemích od nepřátelských
rozhlasových stanic, zejména od americké
stanice "Svobodná Evropa", nemají dnes
vnitřní ani zahraniční nepřátelé
sebemenší naději, že by mohli docílit
zvrat v našem lidově demokratickém zřízení
a návrat ke kapitalismu.
Oslabení odporu svržených vykořisťovatelských
tříd nevylučuje však možnost ještě
ostřejších forem třídního
boje v jednotlivých etapách. S tím souvisí
také nepřípustné vměšování
západních imperialistických států
do vnitřních poměrů zemí socialistické
soustavy. Každoroční výdaje amerického
kongresu na financování organisací určených
k rozvracení lidově demokratických zemí
a ke svržení jejich společenského řádu
jsou v příkrém rozporu se zásadou
mírového soužití mezi národy
a posilují zbytky vykořisťovatelských
tříd těchto zemí, jak se to v posledních
týdnech zřejmě projevilo zejména v
lidově demokratickém Maďarsku.
Ztroskotal soustředěný útok celé
světové reakce vedený v poslední době
na zastavení vítězného postupu socialismu
ve světě, jak ukazuje imperialisty dlouho připravovaný
pokus zvrátit lidově demokratický řád
v Maďarsku a nastolit fašismus, ztroskotalo zločinné
přepadení Egypta jako prostředek k zastrašení
národů a k zastavení úplného
rozkladu kolonialismu. Světová socialistická
soustava, která zejména v posledních letech
zásluhou mírové politiky Sovětského
svazu značně zmohutněla, se dále upevnila
a její autorita u všech mírumilovných
národů ještě více stoupla.
Právě v těchto dnech pracující
lid naší země se ještě pevněji
semkl kolem Komunistické strany Československa a
vlády Národní fronty, ještě více
se upevnila jeho morálně politická jednota
a tím i síla našeho lidově demokratického
státu a jeho mezinárodní postavení.
Ve více než 18.000 resolucích a dopisech pracujících,
adresovaných Ústřednímu výboru
Komunistické strany Československa, je vyslovován
jednomyslný souhlas s politikou strany a vlády,
jsou odsuzovány činy světové reakce
a vyjádřena neochvějná vůle
ještě rozhodněji postupovat při socialistické
výstavbě naší země v pevném
spojenectví se Sovětským svazem i ostatními
zeměmi světové socialistické soustavy.
Za této vnitřní a mezinárodní
situace předkládá vláda Národnímu
shromáždění takové zákony
ke schválení, které svým obsahem se
stanou důležitým prostředkem k upevnění
socialistické zákonnosti a k prohloubení
výchovné funkce orgánů bezpečnosti
a prokuratury a soudů. Předložené trestní
kodexy zůstávají však současně
ostrým nástrojem vůči všem nepřátelům,
kteří by se pokusili rozvrátit naše
lidově demokratické zřízení
a chrání všechny vymoženosti pracujícího
lidu dosažené při budování socialismu.
Podle předložených zákonů mají
všechny orgány činné v trestním
řízení dále upevňovat socialistickou
zákonnost předně prohloubením výchovné
funkce vůči pracujícím. Nejde proto
jenom o pachatele trestných činů, kde trestní
kodexy umožňují dostatečně, aby
každé trestní řízení a
vyslovený trest směřovaly k potrestání
pachatele a především k jeho nápravě,
ale jde také o výchovu všech občanů.
Orgány činné v trestním řízení
mají tak posilovat společenské vědomí,
že ani jeden trestný čin nezůstane neodhalen
a podle zákona nepotrestán a působit tak
preventivně k dalšímu poklesu kriminality.
Při tom vyslovují předložené
zákony velmi důležitou zásadu, že
trestné činy nepatrné nemají být
ve všech případech stíhány u
soudu, ale potrestány těmi orgány, které
mohou nejlépe působit k nápravě pachatele
a výchově pracujících, ať již
na závodech před kolektivem pracujících
nebo jiným podobným způsobem.
Nový zákon o prokuratuře ukládá
prokurátorům, aby vychovávali občany
k přesnému a důslednému zachovávání
zákonů a jiných právních předpisů,
k ochraně socialistického vlastnictví, k
pracovní kázni, k zachovávání
pravidel socialistického soužití. Prokurátoři
i soudy musí proto při rozhodování
o každém trestném činu vždy zvážit,
jaký postup nebo jaký trest nejlépe přispěje
k výchově pachatele. Celé trestní
řízení má vést k posílení
socialistického právního vědomí
našich občanů. Všechny orgány činné
v trestním řízení výchovně
působí na občany tím, že jim
na konkrétních případech jejich vlastního
nezákonného jednání ukazují
zavržitelnost takového jednání, které
naše společnost nejen stíhá tresty,
ale i morálním odsouzením pachatele.
Pro uplatnění výchovné úlohy
trestního soudnictví má velký význam
novela trestního zákona, která umožní
soudům v širším měřítku
používat výchovných trestů, jako
je podmíněné odsouzení a nápravné
opatření, a umožní dokonce i upustit
od potrestání. Těchto možností
budou soudy využívat vždy se zřetelem
na osobu pachatele, motiv trestného činu a jeho
společenskou nebezpečnost. Nový trestní
řád zavádí celou řadu nových
forem do trestního řízení, které
mají zaručit, aby celé řízení
působilo výchovně jak na zúčastněné
osoby, tak na ostatní veřejnost. Výchovně
působí takové řízení,
které jasně prokazuje vinu obviněného
z trestného činu a na jehož základě
je vydáno takové rozhodnutí, o jehož
správnosti a nutnosti musí být každý
přesvědčen. Proto je zcela nově upraveno
vyšetřování a přebudováno
i hlavní a odvolací líčení.
Nutným předpokladem pro zvýšení
výchovné úlohy orgánů činných
v trestním řízení je jejich nejužší
součinnost s masami pracujících. Ustanovení
zákona o prokuratuře vedou prokurátory k
tomu, aby při veškeré své činnosti
se opírali o iniciativu lidu, pečlivě se
zabývali stížnostmi a oznámeními
občanů, kteří se na ně obracejí.
Tato důležitá zásada platí pro
všechny orgány činné v trestním
řízení.
Významným rysem hlubokého socialistického
demokratismu našeho zřízení je účast
soudců z lidu na soudním rozhodování.
Pracující se tak přímo zúčastní
na provádění zákonů a jejich
aplikace v praxi. Již od roku 1949 desítky tisíc
našich občanů, dělníků,
rolníků a příslušníků
pracující inteligence se podílejí
na zlidověném soudnictví, přinášejí
do našich soudních síní moudrost pracujícího
lidu, jeho revoluční právní vědomí
a cit pro spravedlnost. Široký aktiv soudců
z lidu je vedle toho důležitým při upevňování
socialistické zákonnosti a rozvíjení
výchovné funkce soudů nejenom při
rozhodování, ale i při propagaci našeho
lidově demokratického právního řádu
na pracovištích. V řadách soudců
z lidu, pevně spjatých prací na závodech
a na vesnicích s denním životem, získáváme
nadšené propagátory socialistického
právního řádu, kteří
nám vydatně pomáhají při výchově
občanů v boji s přežitky kapitalistické
morálky.
Proto v letošním roce byly seznamy soudců z
lidu doplněny dalšími dělníky,
rolníky a zástupci pracující inteligence,
kteří společně se soudci z povolání
budou zajišťovat úkoly našeho soudnictví.
Byl vytvořen široký aktiv 53.000 soudců
z lidu, který znamená další prohloubení
socialistického demokratismu v našem zlidověném
soudnictví a podstatný krok k vybudování
socialistického justičního aparátu.
Lepší výběr soudců z lidu umožňuje
předložená novela zákona o organisaci
soudů tím, že ruší horní
hranici 60 let a snižuje dolní hranici na 23 let pro
výkon funkce soudce z lidu.
Naše lidová moc rozbila a zlikvidovala starý
soud, který byl nástrojem zotročování
a útlaku lidových mas, a vybudovala postupně
soud lidový, který se stále více v
průběhu svého vývoje a zvyšováním
významu a postavení soudců z lidu v našem
soudnictví stává významným
nástrojem výchovy lidu k oddanosti a věrnosti
k naší lidově demokratické republice,
k důslednému zachovávání všech
zákonů, ochraně socialistického vlastnictví,
pracovní kázni a k zachovávání
všech pravidel socialistického soužití.
Uplatňování výchovné funkce
trestních předpisů nesmí v žádném
případě znamenat jakýkoliv liberalismus
vůči nepřátelům našeho
lidově demokratického zřízení.
Protože formy třídního boje mohou být
v určitých etapách ještě zákeřnější
nežli dosud, novela trestního zákona nově
upravuje některé skutkové podstaty a zavádí
nové, aby bylo možno důsledně postihnout
společensky nebezpečné činy, které
ohrožují vymoženosti pracujícího
lidu dosažené při budování socialismu.
Jsou to zejména ustanovení o ochraně hranic
a postižení teroristické činnosti. Novela
také mnohem důsledněji chrání
socialistické vlastnictví jako základ blahobytu
pracujícího lidu. Všechna tato ustanovení
jsou zárukou, že každý nepřítel
pracujícího lidu, který by se pokusil ohrožovat
socialistickou výstavbu, bude tvrdě postižen.
Všechny předkládané zákony mají
společný cíl, to je dále upevnit socialistickou
zákonnost jako nutný předpoklad k dobudování
socialismu. V lidově demokratickém státě,
který je nástrojem v rukou lidových mas,
nikdo nemá výsadu porušovat zákony,
které vyjadřují vůli lidu budujícího
socialismus. Čím větší je účast
nejširších mas na správě státu,
tím silnější je stát a tím
důsledněji může rozvíjet svou
výchovnou funkci. Tím více je také
upevňována socialistická zákonnost.
Naše socialistické zákony nejenom chrání
společenský řád, socialistickou výstavbu
republiky a socialistické vlastnictví, práva
a zájmy státu a jeho orgánů, ale také
zajišťují politická, osobní a majetková
práva občanů.