Důvody, které vedly ke vzniku návrhu zákona o kárné odpovědnosti soudců lidových a krajských soudů, souvisí úzce s vládním návrhem zákona o volbách soudců a soudců z lidu. Odpovědné úkoly, které se v navrhovaném zákonu ukládají soudcům zvoleným národními výbory, vyžadují, aby soudci byli vzorem občanské bezúhonnosti a oddanosti k lidově demokratickému zřízení tak, jak je uvedeno v úvodním ustanovení § 1 předloženého návrhu zákona.

Přísné požadavky, které se na soudce kladou, vyžadují, aby soudci byli kárně odpovědni za porušení svých povinností. Je správné ustanovení, aby zvolení soudci podávali během funkčního období zprávy o své činnosti národním výborům, které je zvolily. Jestliže soudce hrubě poruší své povinnosti, z funkce ho odvolá národní výbor, který ho zvolil. Je z toho patrno, že ke kárnému řízení a potrestání soudce se přikročí jen tehdy, jestliže se dopustí méně závažného poklesku, zejména porušení pracovní kázně, nedbalosti, anebo je-li jeho chování v rozporu s úřadem, který zastává. V návrhu nového zákona o kárné odpovědnosti soudců nejsou již uváděny takové tresty, které svou povahou neodpovídají kárnému provinění a které jsou nevhodné. Jde o trest peněžitý a trest propuštění. Stalo se tak proto, že pro řádný výkon funkce, pro kterou je soudce zvolen, není vhodným donucovacím prostředkem peněžitý trest. Od trestu propuštění bylo upuštěno proto, že zvolení soudci nejsou v pracovním poměru a nemohou být proto propuštěni. Soudce může být odvolán z funkce, a to jen v odůvodněných případech, jak jsou uvedeny v právě projednávaném zákonu o volbách soudců.

Předložený vládní návrh zákona o kárné odpovědnosti soudců neupravuje podrobně řízení před kárným senátem. To proto, že hlavní činnost kárného senátu je v politicko-výchovném působení na provinilého soudce. Nemělo by výchovný účel - vzhledem k malé závažnosti případu kárných provinění - aby toto řízení bylo vázáno podrobnějšími formálními předpisy. Jde o to, aby řízení před kárným senátem bylo jednoduché, rychlé a hospodárné bez zbytečných formalit. Je přirozené, že kárný senát v kárném řízení použije, na př. při výslechu svědků, podpůrně předpisů trestního řádu atd.

Podle dosavadní úpravy byl jediným kárným orgánem nad soudci kárný senát Nejvyššího soudu. Členové tohoto kárného senátu však soudce z jeho činnosti bezprostředně neznali a byli odkázáni jen na spisový materiál, který jim byl předložen společně s výsledky provedeného šetření. Přenesením kárné pravomoci nad soudci lidových soudů na senáty u krajských soudů se dostane převážná část kárných případů k posouzení orgánu, který je daleko blíže k pracovišti soudce lidového soudu, a členové těchto senátů budou moci proto daleko lépe posoudit všechny okolnosti, za nichž k provinění soudce došlo. To je nesporný pokrok proti předchozí úpravě.

Předložený vládní návrh vymezuje pojem kárného provinění, stanoví složení senátu a řeší otázku příslušnosti kárného orgánu. Určuje dále, kdo je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení. Upravuje postup při zahájení a při přerušení kárného řízení i při odvolání návrhu. Ustanovuje postup v řízení před kárným senátem a dává i možnost odvolání proti nálezu kárného senátu krajského soudu. Proti rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího soudu není opravného prostředku; zárukou správného rozhodování bude přísný výběr pracovníků pro kárný senát.

Jiná ustanovení určují pak postup kárného senátu, shledá-li v jednání soudce trestný čin nebo přestupek. Nová úprava zde navazuje na ustanovení vládního návrhu zákona o volbách soudců, podle něhož může být soudce trestně stíhán jen se souhlasem generálního prokurátora. Navrhovanou úpravou se čelí, aby soudce, který byl již pro týž čin potrestán, nebyl ještě znovu trestán kárně. Je samozřejmé, že takový postup by nepůsobil výchovně. Navrhovaný zákon dává konečně soudci možnost, aby za určitých předpokladů dosáhl zahlazení kárného potrestání.

Z provedení navrhovaného zákona nevzejdou pro státní rozpočet žádné nové náklady.

Ústavně-právní výbor se ve své schůzi dne 4. června podrobně zabýval osnovou tohoto zákona a provedl též některé změny a doplňky, které znamenají podstatné zlepšení navrhovaného zákona.

Jako zpravodaj ústavně-právního výboru doporučuji, aby plénum Národního shromáždění schválilo předložený vládní návrh zákona o kárné odpovědnosti soudců lidových a krajských soudů tak, jak byl projednán a schválen v ústavně-právním výboru (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Prikročíme k rozprave o piatom a šiestom bode denného poriadku.

K prejavu sa prihlásil minister spravodlivosti dr Václav Škoda. Prosím súdruha ministra, aby sa ujal slova.

Ministr spravedlnosti dr Škoda: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci!

V poslední době schválilo Národní shromáždění řadu zákonů, které podstatně přispěly k dalšímu upevnění socialistické zákonnosti a tím i našeho lidově demokratického státu. Přijetím těchto zákonů vytvořilo Národní shromáždění na úseku justice dobré předpoklady pro splnění usnesení celostátní konference Komunistické strany Československa, jejíž závěry přejala a uskutečnila celá Národní fronta. Logickým doplňkem těchto zákonů je projednávaný vládní návrh zákona o volbách soudců a soudců z lidu, který znamená další podstatný krok k tomu, aby ještě více byl uplatněn vliv dělnické třídy a pracujícího lidu v našem soudnictví a ve výstavbě socialistického justičního aparátu.

Po vítězství pracujícího lidu v únoru 1948 byl Ústavou 9 května položen základ pro zlidovění našeho soudnictví Ústava vytkla zásadu, že lidově demokratické soudy rozhodují v senátech, v nichž vedle, soudců z povolání se zúčastňují rozhodování jim na roveň postavení soudci z lidu. Naše lidová moc zlikvidovala starý soud, který byl nástrojem potlačování a útlaku lidových mas a vybudovala soud nový, lidový. V průběhu svého vývoje a při stálém prohlubování účasti pracujících v našem soudnictví stalo se lidově demokratické soudnictví významným nástrojem lidu k potlačení jeho nepřátel a tím k ochraně jeho práv a svobod. Dělnická třída a pracující lid si u nás nejenom vydává zákony pro zajištění svých životních zájmů a socialistických cílů, ale také se zúčastňuje na jejích důsledném provádění a uplatňování. Na úseku soudnictví desítky tisíc nejlepších našich občanů, mužů i žen, dělníků, malých a středních rolníků a příslušníků pracující inteligence již od roku 1949 jako soudci z lidu se podílejí na soudním rozhodování a jsou zárukou správného třídního uplatňování zákonů soudy. Soudci z lidu společně se soudci přispívají tak velkou měrou k ochraně všech vymožeností pracujících před jejich nepřáteli, k ochraně socialistického řádu, socialistické výstavby, socialistického vlastnictví, osobních pracovních a majetkových práv občanů vůči všem nepřátelům lidu a příživníkům socialistické společnosti. Tím také vychovávají občany k oddanosti a věrnosti k lidově demokratické republice k důslednému zachovávání všech zákonů a pravidel socialistického soužití.

Celostátní konference KSČ určila další cestu vývoje našeho soudnictví, když uložila soudům neochvějně upevňovat socialistickou zákonnost, podstatně zlepšit jejich výchovnou funkci a dále upevnit naše zlidověné soudnictví. Veliký význam pro upevnění socialistické zákonnosti na úseku justice měl nový trestní řád, novela trestního zákona a další zákony týkající se ochrany socialistického vlastnictví. Poněvadž všechny naše zákony jsou vydávány k ochraně zájmů pracujících budou tím lépe uplatňovány, čím větší účast lidu bude zajištěna na jejich provádění, a to i při výkonu soudnictví. Proto byl po celostátní konferenci usnesením vlády podstatně rozšířen počet soudců z lidu z dosavadních 15.000 na 53.000, z nichž je 68 % dělníků družstevníků a malých a středních rolníků, 22 % příslušníků pracující inteligence, a z celkového počtu soudců z lidu je 30 % žen. Je to nový jasný důkaz naší socialistické demokracie, kdy nejenom v orgánech státní moci, ale také v soudnictví rozhodující většinu tvoří dělníci a rolníci. Stále větší účast soudců z lidu v činnosti soudů je zárukou toho, že každé rozhodnutí soudu vychází z třídního obsahu našich zákonů a vede k upevnění socialistické zákonnosti a k zlepšení výchovné funkce soudů.

Vytvoření širokého aktivu soudců z lidu má pro soudy ještě další důležitý význam. Soudci z lidu tvoří jedno ze spojení soudů s masami pracujících a proto prostřednictvím soudců z lidu mohou si soudy ověřovat, zda jejich rozhodnutí je správné a odhalovat i nedostatky ve své činnosti. Velký kolektiv soudců z lidu má sloužit i k zlepšení preventivní činnosti a k propagaci našich lidově demokratických zákonů. V tomto směru je soudců z lidu ještě málo využíváno.

Předkládaný návrh zákona činí další významný krok v upevnění vlivu pracujících v justici, neboť zavádí volby a svěřuje národním výborům jako místním orgánům lidové moci volby všech soudců a soudců z lidu lidových a krajských soudů. Dává jim tak možnost uplatnění co nejširšího vlivu na výběr soudců. Soudcem podle navrhovaného zákona může býti zvolen každý poctivě pracující občan, který má nejenom odborné, ale také politické a morální předpoklady pro výkon soudcovské funkce. Provedením voleb soudců se podstatně změní jejich postavení a ještě zvýší jejich odpovědnost vůči pracujícím za neochvějné dodržování socialistické zákonnosti.

Velký význam voleb soudců spočívá i v úzkém spojení soudů s národními výbory. Soudy budou podávat národním výborům jako místním orgánům státní moci, které je zvolily, pravidelně zprávy o své činnosti, zejména o tom, jak uplatňují naše lidově demokratické zákony vyjadřující vůli pracujícího lidu. Úzká součinnost lidových a krajských soudů s národními výbory umožní lépe rozvinout výchovnou činnost soudů a přiblíží soudní rozhodování blíže k dennímu životu. Bude však i velkým přínosem pro činnost národních výborů a jejich členů, neboť i z praxe a poznatků soudů budou moci národní výbory vyvodit závěry pro zaměření vlastní práce organisátorské a kulturně výchovné. Úzký styk soudů a národních výborů přispěje i k tomu, aby občané byli lépe seznamováni s právními předpisy i se soudním rozhodováním. Tím bude také upevněna autorita našich lidově demokratických soudů.

Provedení voleb soudců ještě v letošním roce bude znamenat další významnou etapu ve výstavbě socialistického justičního aparátu. Celá předvolební kampaň bude spojena s objasňováním významu našeho lidově demokratického státu, funkcí diktatury proletariátu a diskusí o tom, jak naše soudy jako volené orgány lidu ještě důsledněji budou bojovat proti nepřátelům z řad vnitřní i zahraniční reakce, která se nepřetržitě pokouší rozvracet naše společenské zřízení. Předvolební kampaň voleb soudců bude spojena s rozhodným postupem všech orgánů činných v trestním řízení za účasti nejširších lidových mas na ochranu majetku v socialistickém vlastnictví proti nepřátelům lidu, neboť socialistické vlastnictví tvoří základ blahobytu pracujících.

Vítězné letošní volby do národních výborů zaktivovaly miliony poctivých občanů naší republiky v plnění budovatelských úkolů, dále upevnily náš lidově demokratický stát a jednotu lidu.

Významnou funkci při ochraně našeho lidově demokratického státu a jeho právního řádu musí mít také naše soudy. Je proto důležité, aby jejich práce se neustále zlepšovala. Návrh zákona o volbách soudců a soudců z lidu vytváří pro to předpoklady. Volby soudců přispějí k dalšímu prohloubení účasti lidu na správě státu. k dalšímu upevnění socialistické zákonnosti a zajistí, aby naše soudy jako orgány lidu přísně postihovaly nepřátele a celou svou činností zvýšily svou výchovnou funkci vůči pracujícím, neboť lidově demokratickým soudům patří v našem státě významná úloha, aby společně s orgány bezpečnosti a prokuraturou chránily výsledky velikého úsilí dělnické třídy a veškerého pracujícího lidu, dosažené při výstavbě socialismu v naší vlasti. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Do spoločnej rozpravy sa ďalej prihlásili poslanci Cap a Bubník. Dávam slovo poslancovi Capovi.

Posl. Cap: Súdružky a súdruhovia poslanci!

Zákon o voľbách sudcov a sudcov z ľudu ľudových a krajských súdov a o úprave niektorých ich pomerov, ktorý prerokúvame a prijímame na dnešnom zasadnutí Národného zhromaždenia, má mimoriadne veľký politický význam.

Uvedeným zákonom v skutočnosti zavádzame ďalšiu a veľmi širokú demokratizáciu nášho verejného života, a to v čase, keď v imperialistických štátoch vládnúce monopoly v skutočnosti nielenže nerešpektujú prejavy vôle a životné požiadavky pracujúcich vrstiev obyvateľstva, ale tieto teroristicky a hrubo použitím policajnej moci potlačujú. V týchto štátoch aj najzákladnejšie práva občanov sú úplne znemožňované.

U nás, v našom ľudovodemokratickom štáte je situácia celkom iná - opačná. Všetka moc pochádza z ľudu a ľud svojimi volenými zástupcami všetky zákony nielen dáva, ale tieto zákony aj v praxi vykonáva.

Náš ľud prerokúva a prijíma svoje zákony cestou svojho najvyššieho zastupiteľského sboru, cestou Národného zhromaždenia, do ktorého volí svojich zástupcov a v ktorom sbore sú prerokúvané a prijímané len také zákony, ktoré sú robené v záujme ľudu a ktoré výlučne vyjadrujú jeho vôľu.

Aj bývalá predmníchovská buržoázna republika mala v svojej ústave honosný citát, že "ľud je zdrojom všetkej moci v štáte". No my všetci až veľmi dobre vieme, že to bol ozaj len citát. Veľmi dobre vieme, že skutočným nositeľom všetkej moci v štáte bola buržoázia. Tá vrstva, ktorá s ľudom nemala nič spoločného, iba to, že ho vykorisťovala. Tá vrstva, ktorá bola až veľmi ďaleko od toho, aby záujmy ľudu podporovala, ale v skutočnosti robila všetko možné, aby tieto najvlastnejšie záujmy a práva ľudu potlačovala a tieto najširšie vrstvy ľudu priamo zotročovala. Čiže uvedený citát, hoci svojím obsahom vznešený, tu hol len na papieri. Figuroval v bývalej ústave preto, aby ľud oklamal, aby podvodným spôsobom získaval jeho dôveru voči vtedy vládnúcim buržoáznym vrstvám.

Ďalším dokladom, že u nás vládne ľud, sú národné výbory. Zákonmi o národných výboroch z roku 1954 sme dosiahli skutočne široké uskutočnenie tých ustanovení našej ústavy, podľa ktorých národné výbory ako orgány ľudom bezprostredne volené, ľudom kontrolované, ľudom odvolateľné a ľudu plne zodpovedné, sú nositeľmi a bezprostrednými vykonávateľmi štátnej moci v obciach i krajoch a sú strážcami práv a slobôd nášho ľudu.

A v skutočnosti do týchto "miestnych vlád ľudu" náš ľud aj v nedávnych voľbách 19. mája 1957 zvolil státisíce svojich zástupcov, ktorí rozhodujú takmer vo všetkých otázkach, ktoré sa týkajú verejných vecí i života občanov v našich obciach, okresoch a krajoch, ktorí tam vládnu, avšak ktorí svoju vládnu moc vykonávajú výlučne v plnom záujme ľudu, ktorý ich zvolil a výkonom tejto moci poveril. Pritom ich hlavným cieľom je, aby sa u nás neustále rozvíjala hmotná a kultúrna úroveň ľudu, aby v najvyššej uskutočniteľnej miere sme uspokojovali jeho stále rastúce hmotné i kultúrne potreby, aby sme čo najskôr vybudovali socializmus v našej vlasti.

Aj na ďalších úsekoch svojho života náš ľud uplatňuje svoju vládnu moc. Konkrétne cestou odborových organizácií spolurozhoduje o najrôznejších hospodárskych otázkach.

Podobne aj pokiaľ ide o úsek súdnictva, o jeho poslanie a bezprostredný výkon, došlo v našom ľudovodemokratickom zriadení oproti minulosti k veľkým zmenám.

Základným motívom všetkej doterajšej organizácie a výkonu nášho súdnictva bolo to, aby ľud, ako zdroj a nositeľ všetkej moci v štáte, aj na úseku súdnictva v najširšej miere mohol zabezpečiť právnu ochranu svojich najvlastnejších záujmov, ochranu výdobytkov svojej proletárskej revolúcie, ochranu ním socializmus budujúcej spoločnosti, dodržiavanie socialistickej zákonnosti a najmä nerušené budovanie socializmu v našej vlasti.

Je veru veľký rozdiel medzi súdnictvom, vykonávaným za bývalej buržoáznej republiky, a súdnictvom dnešným, vykonávaným našim ľudom.

Za predmníchovskej republiky súdnictvo bolo nástrojom kapitalistov a chránilo triedne záujmy buržoázie proti nášmu ľudu a jeho základným právam.

V našom zriadení súdnictvo sa stalo nástrojom moci robotníckej triedy. Dostalo novú funkciu. Namiesto ochrany úzkej vrstvy vykorisťovateľov naše súdnictvo zabezpečuje plnú ochranu, a to celej spoločnosti proti akýmkoľvek pokusom narušiť základné osobné a majetkové práva našich občanov. Tak isto pokiaľ ide o ochranu revolučne vydobytých slobôd, najmä nerušeného budovania socializmu.

Je zrejmé, že vládnúca buržoázia za bývalej republiky mala veľa dôvodov, aby výkon súdnictva bol izolovaný od akéhokoľvek vplyvu pracujúcich. Aby takzvané "laické živly" nemali nijakú možnosť do výkonu súdnictva hovoriť. Je to aj pochopiteľné. Veď výkon súdnictva, ako som už hovoril, bol vlastne zameraný výlučne proti pracujúcim. Veď boli súdení výlučne len oni, a to zato, že domáhali sa svojich najzákladnejších práv a možností na živobytie.

No kapitalisti, ktorí vedia majstrovsky klamať aj na tomto úseku, sa pokúšali zastrieť skutočnosť.