Zásadu, že ľud je zdrojom všetkej moci v štáte, ktorá, ako som už hovoril, figurovala aj v ústave bývalej republiky, chceli na úseku súdnictva mystifikovať zriadením inštitúcie porotcov. No táto inštitúcia bola v skutočnosti zriadená pre tie prípady, kde im to nemohlo ohroziť ich panstvo. Okrem toho porotcov vysielali politické strany, samozrejme koaličné, slúžiace buržoázii, a porotcovia pri rozhodovaní mali v skutočnosti len veľmi okliesnené a nepatrné práva. Čiže sa tu vôbec nedá hovoriť o nejakej účasti pracujúcich na výkone súdnictva a napriek tomu, že bývalá republika dala o sebe hovoriť ako o "demokratickej", jej súdnictvo vôbec nemalo nijaký "demokratický" charakter. Súdnictvo bolo prísne uzavretý celok, do ktorého mali prístup a na ktorý mali vplyv len ľudia buržoáziou dôkladne "preverení", jej výlučne oddaní, a akákoľvek spoluúčasť ľudu tu bola vylúčená.

Februárové víťazstvo pracujúceho ľudu umožnilo zákonom č. 319/1948 položiť organizačné základy pre skutočné zľudovenie nášho súdnictva. Vláda pracujúceho ľudu prenikla v plnej miere i na tento úsek.

Namiesto jednotlivca alebo senátov zložených zo sudcov z povolania. väčšinou odchovancov predtým vládnúcej buržoázie, o všetkých veciach, či už trestných alebo civilných, začali spolurozhodovať desaťtisíce sudcov z ľudu. Takto náš pracujúci ľud, ktorý si zákony dáva, priamo posudzuje aj ich dodržiavanie, rozhoduje pri ich porušení a zabezpečuje, aby naše súdnictvo plnilo predovšetkým svoje výchovné poslanie.

Spolurozhodovanie sudcov z ľudu prinieslo do našej súdnej praxe už veľa. Predovšetkým sa zvýšila objektívnosť pri samotnom posudzovaní intenzity nebezpečnosti konania pre spoločnosť. Spravodlivým rozhodovaním sa dosiahlo, že výkon trestu v stále sa zvyšujúcej miere plní svoju výchovnú funkciu. Je stále väčší a väčší počet prípadov, že odsúdenci po odpykaní trestu sa aktívne zapájajú do budovateľského procesu a dosahujú aj mimoriadne pracovné úspechy.

Čo je najhlavnejšie, výkon súdnictva prestal byť izolovaný a naše súdnictvo v širokej miere plní svoju spoločenskú funkciu.

Doterajšie veľké úspechy pri budovaní socializmu, výsledky dosiahnuté na úseku zvyšovania hmotnej a kultúrnej úrovne nášho ľudu, najmä však bezvýhradná oddanosť drvivej väčšiny obyvateľstva nášho štátu nášmu ľudovodemokratickému zriadeniu umožňujú, aby na úseku súdnictva došlo k ešte väčšiemu prehĺbeniu demokratizácie. Umožňujú, aby vláda ľudu aj na tomto úseku bola ešte viac vyjadrená.

Zvýraznením týchto skutočností je návrh zákona, ktorým sa zavádza voliteľnosť sudcov. Tento zákon je verným vyjadrením dnešnej našej vnútropolitickej sily.

Zákon hovorí jasnou rečou na adresu všetkých ohováračov a našich nepriateľov, najmä za hranicami, že naša ľudová demokracia je skutočnou demokraciou najširších más pracujúcich. Že náš pracujúci ľud sa v tej najširšej miere zúčastňuje na riešení všetkých verejných a hospodárskych otázok. Že náš pracujúci ľud je skutočným pánom vo svojej vlasti. Náš pracujúci ľud, ktorý dosiahol už tak veľké víťazstvá v budovaní socializmu, je zárukou ďalšieho rozvoja spoločenského blahobytu a rozkvetu našej vlasti. V ňom je aj dostatočná záruka streženia a zabezpečovania socialistickej zákonnosti a vôbec širokého uplatnenia socialistickej spravodlivosti.

Preto budeme pre tieto zákony s radosťou hlasovať. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Ďalším prihláseným rečníkom je posl. Bubník. Prosím, aby sa ujal slova.

Posl. Bubník: Vážená sněmovno!

K projednávanému zákonu o volbách soudců a soudců z lidu chtěl bych též připojit několik poznámek. Soudy v naší lidově demokratické republice jsou důležitým pomocníkem v boji za vybudování socialismu, v boji proti všem reakčním a zpátečnickým silám. Současně jsou soudy v lidově demokratickém zřízení důležitým nástrojem k tomu, aby občané byli vychováváni k dodržování socialistické zákonnosti.

My nezastíráme třídní charakter našeho soudnictví. My neříkáme, že naše soudy jsou nějakými nadtřídními orgány stojícími nad společností, jak to klamně říká o svých soudech buržoasie. My otevřeně říkáme, že úkol našich soudů a soudců je střežit socialistickou zákonnost. - Soudy podle socialistických zákonů, které my poslanci zde projednáváme a schvalujeme, jsou dělány výlučně v zájmu celé společnosti k prospěchu všech pracujících. A každý, kdo tyto zákony porušuje, kdo poškozuje naši společnost, naši výstavbu, ten se dostává do konfliktu s našimi zákony a je po právu podle těchto zákonů soudem souzen. Proto také naši soudcové musí být oddanými členy našeho společenského zřízení.

Buržoasie v minulosti tvrdila, že soudy v buržoasním státě jsou nadřízenými orgány a že právě proto, že stojí nad třídami a stranami, mohou soudit objektivně a zajišťovat nezávislé rozhodování. To byla samozřejmě vědomá lež.

Skutečnost je taková, že soudy v buržoasním státě jsou třídním nástrojem diktatury buržoasie, že soudí podle buržoasních zákonů, které jsou dělány v zájmu úzké vykořisťovatelské třídy a v neprospěch pracujícího lidu. Že soudy v buržoasním státě jsou třídním nástrojem sloužícím vládnoucí buržoasii, to je možno doložit stovkami příkladů z první republiky, z nichž uvedu jen dva:

Na příklad 3. května 1926 byl vynesen zemským trestním soudem v Brně rozsudek nad dělníkem Prokopem, obviněným ze srážky s policií. Prokop dostal 10 měsíců nepodmíněně. Krátce před tím byl souzen vůdce pražských fašistů dr Zástěra pro týž delikt a byl osvobozen. Rozsudek nad dělníkem a osvobozující rozsudek nad fašistickým vůdcem nebyl samozřejmě ojedinělý. Zejména Nejvyšší soud v Brně byl proslulý drakonickými rozsudky proti komunistům. Bylo by možno uvést celou řadu rozsudků, jimiž Nejvyšší soud jménem práva a spravedlnosti ničil sta a tisíce dělnických existencí, rozsudků, které byly výsměchem ne socialistickým zásadám, nýbrž přímo buržoasně demokratickým zákonům a principům, na nichž podle tvrzení buržoasie byla republika budována.

Dalším dokladem třídnosti justice předmnichovské republiky byl postup proti poslanci soudruhu Harusovi, který byl protizákonně držen ve vězení na Borech. Soudruh poslanec Harus byl odsouzen k 8 měsícům vězení. V odůvodnění rozsudku se pravilo, že je to pro to, že neměl v úctě policii. Tedy poslanec v předmnichovské republice měl mít první povinnost úctu k policii, jinak se stával případně trestným.

Na tom však nebylo dosti. Podle zákona po odpykání dvou třetin trestu mělo dojít k jeho propuštění. To se však nestalo, neboť ani po odpykání stanovené doby soudruh Harus propuštěn nebyl a soudní komise neuznala ani za vhodné sdělit mu důvody, ačkoliv zase podle zákona to bylo její povinností.

Buržoasie tvrdila, že její soudy a soudci jsou ve svém rozhodování neodvislí. Zase vědomá lež. Je známo, že do řad soudcovských v předmnichovské republice byl prováděn velmi pečlivý výběr a je samozřejmé, že soudcem se mohl stát jen člověk, o jehož spolehlivosti byli tehdejší vládci přesvědčeni. Avšak i když se našla řada soudců, kteří nebyli ochotni stoprocentně plnit příkazy, byli persekuováni, šikanováni, překládáni s místa na místo, mnohdy až někam, kde jak se lidově říká, dávají lišky světu dobrou noc. Tak to vypadalo se soudcovskou neodvislostí. A zase bych mohl obšírně hovořit o tom, jak ku př. v případě řízení proti redaktoru časopisu Vorwärts soud změnil své pravoplatné rozhodnutí jen proto, že k tomu dostal příkaz od ministra spravedlnosti, a ten tak učinil na přání svých kolegů poslanců sociálně demokratického klubu.

A ještě po roce 1945, kdy ministr spravedlnosti byl známý reakčník Drtina, se projevovala celá řada třídních protilidových rozhodnutí. Lze vzpomenout zde jen na varnsdorfskou stávku, kdy soudním rozhodnutím byla znárodněná továrna navrácena znovu do rukou bývalého kapitalistického vlastníka a kdy teprve rozhodnou stávkou pracujících tato skutečnost byla změněna.

Je proto samozřejmé, že po vítězném únoru 1948 bylo nutno neprodleně přistoupit k tomu, aby byly postupně odstraněny všechny protilidové prvky našeho soudnictví. Prvním takovým krokem k tomu byl zákon o zlidovění soudnictví, přijatý v Národním shromáždění v roce 1948. Na podkladě tohoto zákona desetitisíce pracujících byly povolány ke spolurozhodování při soudních řízeních a tím rozšířena vláda lidu i na tento úsek.

Toto opatření bylo též velkým krokem vpřed k prohloubení lidové demokracie v našem soudnictví. Soudcové z lidu ve vzorné spolupráci se soudci z povolání sehráli v tomto období významnou úlohu při zlidovění našeho soudnictví a střežili, jak to řekl soudruh Gottwald, aby vůle a zájmy lidu a jeho státu, ztělesněné v zákonech, byly vždy a všude uplatňovány v plné shodě s duchem lidové demokracie a s velikými socialistickými cíli.

V Českobudějovickém kraji dala by se uvésti celá řada příkladů o dobré a vzorné spolupráci soudců a soudců z lidu, jak ukazuje rada procesů proti buržoasním živlům, které se snažily podrývat hospodářskou sílu našeho zřízení. Namátkou jen připomínám proces proti Rosenfeldovi v Prachaticích, který utajil zásoby zboží milionové hodnoty. Nebo proces proti velkoobchodníkovi Hlídkovi v Písku, který ukryl statisícové zásoby spotřebního zboží pro spekulaci.

Avšak naše soudy, naši soudci a soudcové z lidu vedle represivní stránky uplatňují hluboce též stránku výchovnou. Smyslem našich lidově demokratických soudů není jen trestat, nýbrž především vychovávat. Proto u těch občanů, kteří se dopustí nějakého deliktu, soud přihlíží k jejich dosavadní bezúhonnosti a nevyměřuje jim trest na svobodě, nýbrž výchovný trest ve formě nápravného opatření.

Velkou výchovnou funkci plní též naši soudci a soudcové z lidu tím, že na závodech a vesnicích hovoří o novém právním řádu, o svých zkušenostech ze soudních líčení a podobně. Jen v roce 1954 vykonali soudci z lidu v Českobudějovickém kraji 1.498 přednášek. Takovým způsobem výchovného charakteru mobilizují naše soudy a naši soudcové veřejnost proti těm, kdož rozkrádají národní majetek, proti trestné činnosti mládeže, které, i když má klesající tendenci a je proti jiným státům mnohem menší, přesto je třeba věnovat, právě proto, že jde o mládež, potřebnou pozornost.

Dnes bychom si již těžko dovedli představit naše soudnictví bez soudců z lidu, stejně tak jako za několik let budeme si již zase těžko moci představit naše soudnictví bez volených soudců vůbec.

Přes řadu kladných a positivních zjevů, které sa v našem soudnictví již vyskytly, nebudeme si též zastírat, že se naše soudy dopustily i řady chyb, které pramení zejména v období po XX. sjezdu z projevů liberalismu vůči třídním nepřátelům, deklasovaným živlům a elementům, které tou či onou formou útočí proti našemu zřízení a poškozují náš národní majetek, který je zdrojem bohatství našeho lidu.

Důležitým mezníkem v dalším rozvoji našeho soudnictví se stala celostátní konference KSČ, konaná v červnu m. r. Její dalekosáhlý význam spočívá zejména v tom, že vedle kritiky vážných chyb na úseku práce, bezpečnosti, prokuratury a soudů byly vytyčeny zásadní směrnice a vytvořeny předpoklady k tomu, aby naše lidové soudnictví plnilo ještě lépe svůj nejdůležitější úkol, upevňovat socialistickou zákonnost a nadále zlepšovat výchovnou funkci soudů.

Rozvíjet socialistickou demokracii v justici znamená v co nejširší míře zapojovat dělníky, rolníky a pracující inteligenci do rozhodovací činnosti soudů a to nejen formálně, ale tak, aby tito zástupci se podíleli a spolurozhodovali při soudních přelíčeních a aby mimo soudní síň napomáhali ve výchově občanů.

Zákon o volbách soudců, jejž dnes projednáváme a podle něhož budou soudcové lidových a krajských soudů voleni, bude znamenat další prohloubení socialistické demokracie na úseku soudnictví. A nemůže být sporu o tom, že též důvěra lidu k soudům, jejichž soudcové budou nyní voleni národními výbory, které jsou zástupci pracujícího lidu, ještě více stoupne. Návrh zákona o volbách soudců znovu potvrzuje, že veškeré osnovy, jež naše vláda předkládá Národnímu shromáždění jako nejvyššímu zastupitelskému sboru ke schválení, jsou osnovami lidovými, jsou osnovami, které jsou dělány v zájmu a ku prospěchu lidu, jsou osnovami, které směřují k rozvíjení socialistické demokracie a k rozšiřování účasti nejširších mas pracujících na správě veřejných a státních věcí.

Proto my poslanci budeme všichni s radostí pro tyto zákony hlasovat. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Tým je poradie prihlásených rečníkov vyčerpané.

Hlási sa ešte niekto do rozpravy? (Nikto sa nehlásil.)

Pristúpime k hlasovaniu, a to tak, že budeme o každom vládnom návrhu zákona hlasovať osobitne.

Ad 5. Hlasování o vládním návrhu zákona o volbách soudců a soudců z lidu lidových a krajských soudů a o úpravě některých jejich poměrů.

Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi k vládnemu návrhu o voľbách sudcov a sudcov z ľudu ľudových a krajských súdov a o úprave niektorých ich pomerov posl. dr Rendekovi.

Zpravodajca posl. dr Rendek: Vzdávam sa slova.

Podpredseda Valo: Pretože neboli podané nijaké pozmeňovacie návrhy, dám hlasovať, ak proti tomu nebudú námietky, o celom vládnom návrhu zákona odrazu podľa zprávy výboru ústavnoprávneho.

Sú proti tomuto spôsobu hlasovania nejaké námietky? (Neboli.)

Nie sú.

Kto teda súhlasí s celým vládnym návrhom zákona o voľbách sudcov a sudcov z ľudu ľudových a krajských súdov a o úprave niektorých ich pomerov v znení zprávy výboru ústavnoprávneho, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

Je voľakto proti? (Nikto.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikto.)

Národné zhromaždenie tým jednomyseľne schválilo vládny návrh zákona o voľbách sudcov a sudcov z ľudu ľudových a krajských súdov a o úprave niektorých ich pomerov.

Tým je vybavený piaty bod poriadku schôdze.

Pristúpime k hlasovaniu o šiestom bode denného poriadku.

Ad 6. Hlasování o vládním návrhu zákona o kárné odpovědnosti soudců lidových a krajských soudů.

Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi k vládnemu návrhu zákona o kárnej zodpovednosti sudcov ľudových a krajských súdov posl. dr Kroftovi.

Zpravodaj posl. dr Krofta: Vzdávám se slova.

Podpredseda Valo: Neboli podané nijaké pozmeňovacie návrhy. Ak nebudú námietky, dám hlasovať o celom vládnom návrhu zákona odrazu podľa výborovej zprávy.

Sú proti tomuto spôsobu hlasovania nejaké námietky? (Neboli).

Nie sú.

Kto teda súhlasí s celým vládnym návrhom zákona o kárnej zodpovednosti sudcov ľudových a krajských súdov, a to v znení zprávy výboru ústavnoprávneho, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

Je niekto proti? (Nikto.)

Zdržal sa voľakto hlasovania? (Nikto.)

Ďakujem. - Národné zhromaždenie tým jednomyseľne schválilo vládny návrh zákona o kárnej zodpovednosti sudcov ľudových a krajských súdov.