Tým je vybavený šiesty bod poriadku schôdze.

Pristúpime k prerokovaniu siedmeho bodu schváleného poriadku, ktorým je

7. Spoločná zpráva výboru zdravotníckeho a výboru ústavnoprávneho k vládnemu návrhu zákona o nemocenskej starostlivosti v ozbrojených silách (tlač 164).

Zpravodajcom je posl. Doubek, dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Doubek: Soudružky a soudruzi poslanci!

Národní shromáždění dnes přistupuje k projednávání vládního návrhu zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách. Tím se znovu potvrzuje, že péče o člověka a jeho zdraví je prvořadý úkol KSČ a vlády Národní fronty. Mírová politika strany a vlády tak jako politika celého socialistického tábora je důslednou politikou jednání a hledání společných zájmů ve prospěch pracujícího lidu. Vedeme naše pracující k tomu, aby svojí práci pomáhali ke splnění úkolů, které zajišťují nastolení trvalého míru ve světě, aby nikdy nezapomněli na utrpení prožité za druhé světové války a nedovolili opakování Lidic, Ležáků a koncentračních táborů. Nikdo z nás nesmí dovolit, aby budoucí pokolení byla ohrožena zplodinami nukleárních zbraní, a musíme společně se státy tábora míru odstranit politiku válečných bloků a studených válek. Vytváříme podmínky pro přátelské soužití všech národů, ale na západních hranicích naší vlasti v Německé spolkové republice se šíleně zbrojí a volá se po Sudetech a ostatních územích (Hitlerovy říše) a nepokrytě se štve do nové války. Je pochopitelné, že není možné nečinně přihlížet k takovýmto jednáním a je třeba učinit taková opatření, aby nedotknutelnost našich hranic a bezpečnost a klid při usilovné práci našeho lidu byly zajištěny.

Již loňská celostátní konference KSČ ukázala, že náš lid je si plně vědom blížícího se nebezpečí v blízkosti hranic naší vlasti a činí opatření, abychom měli silné a vysoce bojeschopné ozbrojené síly, aby mohly po boku ostatních armád Varšavské smlouvy a všeho mírumilovného lidstva úspěšně hájit všechny výsledky našeho socialistického budování. Na každém pracovním úseku i místě jsou za spolupráce našich pracujících činěna taková opatření, abychom stále zlepšovali a rozšiřovali životní i kulturní úroveň našeho lidu a žilo se nám v naší krásné vlasti stále radostněji.

Jedním takovým zlepšením byla novelisace zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců, čímž jsou všichni zaměstnanci v době nemoci a pracovní neschopnosti zajištěni, aby bez obav o svoje zdraví úspěšně budovali socialismus v naší zemi. Novelisací zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců byli však vyřazeni z dosahu tohoto zákona příslušníci ozbrojených sil z povolání, na něž se vztahoval zákon č. 236/1948 Sb. o vojenské nemocenské péči, a na příslušníky Sboru národní bezpečnosti se vztahoval zákon č. 99/1948 Sb. Tvrdost obou těchto zákonů vyřazovala ze služebního poměru veliké procento dobrých příslušníků, protože prováděcím nařízením z 1. ledna 1953 bylo stanoveno, že vojákům z povolání, kteří byli ve stavu nemocných, se vyplácí služné jen po dobu čtyř měsíců. Tím se stávalo, že celá řada kvalifikovaných vojáků z povolání i příslušníků Sboru národní bezpečnosti byla propuštěna do civilního zaměstnání a tak se oslabovaly útvary ozbrojených sil o dobré kádry. Výjimka byla jen v těch případech, kdy nemoc nastala zraněním při výkonu služby neb při zabezpečování bezpečnosti naší vlasti.

Po roce 1945 jsme vytvořili armádu z lidu, takže do armády byli a jsou přijímání lidé mladí, zdraví, třídně i kádrově vyhranění, lidé, v nichž je pěstován vysoký smysl pro odpovědnost a kázeň. Stává se v mnohých případech při onemocnění příslušníků ozbrojených sil, že musí být učiněna opatření, aby onemocnění nebylo vojáky z povolání podceňováno a byla dodržována zdravotnická preventivní opatření. Proto také v armádě není problém absentismu. Otázka absence, pokud by k ní došlo, je otázkou vojenského prokurátora. Průměrná denní neschopnost vojáků z povolání v celostátním měřítku v roce 1956 činila 2,1 %, což znamená veliký rozdíl proti zaměstnancům v civilním sektoru.

Zatím co v civilním sektoru je povinností vedení podniku vytvářet stále lepší podmínky pro hygienu a bezpečnost práce, vynucuje si současný způsob výcviku v připravenosti armády přizpůsobení výcviku tvrdým podmínkám, hlavně v noci za každého počasí a ve kterékoliv roční době a v nejrychlejším tempu. Záměrně jsou voleny nejtěžší podmínky, aby výcvik odpovídal skutečnému boji. Důstojníci a vojáci z povolání v těchto případech musí býti svému mužstvu vzorem a nelze připustit, aby vědomě zmírňovali podmínky výcviku vojsk anebo oslabovali úsilí o splnění nařízených služebních úkolů z obavy, že případné onemocnění bude mít za následek snížení jejich příjmu. Rovněž příslušníci Sboru národní bezpečnosti nesmí při plnění svých úkolů zaváhat z obavy před případným zraněním nebo onemocněním, vyžaduje-li to zájem bezpečnosti naších pracujících a bezpečnosti státu.

Všem zaměstnancům v civilním sektoru byla zkrácena pracovní doba. toto však nelze provést a zajistit u vojáků z povolání a příslušníků ministerstva vnitra a nelze jim také určit pevnou pracovní dobu. Je také vyloučeno poskytovat jim náhradní volno - na př. za dlouhotrvající vypětí při plnění služebních úkolů za pravidelné dozorčí služby, bojové poplachy, dlouhotrvající cvičení, pří kterých velitelé a příslušníci štábů mají jen krátký odpočinek.

Jestliže pro ozbrojené síly je ustanovení zákona 54/1956 Sb. o vyplácení nemocenského od prvého dne v nemocí nepřijatelné, že by ohrozilo bojovou tvrdost přípravy vojsk, pak pro Sbor národní bezpečnosti je nepřijatelné proto, že by ohrozilo plnění naléhavých bezpečnostních úkolů. Při neschopnosti ke službě pro zranění nebo jiný úraz, k nimž došlo přímo v souvislosti s výkonem služby, ponechává osnova zákona vojákům z povolání a příslušníkům bezpečnostního sboru nárok na služební příjem po dobu 12 měsíců. Od vojáků a příslušníků SNB musí být vyžadováno, aby se bez váhání vystavovali nebezpečí zranění anebo úrazu, vyžadují-li to zájmy bojové přípravy vojsk nebo zájmy obrany bezpečnosti země. Výše nemocenského se podle návrhu osnovy upravuje proto jednotně na 90 % průměrné denní částky čistého měsíčního služebního příjmu. Krácení nemocenského by právě postihlo ty důstojníky a ostatní příslušníky ozbrojených sil z povolání, kteří nesou největší risiko zranění, úrazu anebo onemocnění. Je ještě jeden důvod, proč je nemocenská péče upravena v ozbrojených silách jednotně jak pro velitele tak pro příslušníky štábů i důstojníky služeb. Všichni důstojníci a vojáci z povolání musí projít službou v bojových útvarech. Důstojník, který je dnes velitelem, může být zítra příslušníkem štábu anebo důstojníkem služeb a naopak. Všichni důstojníci z povolání se zúčastňují cvičení bojových poplachů a mohou být pověřováni zvláštními úkoly. Do vojenských výcvikových prostorů odjíždějí na několik měsíců nejen vlastní velitelé, ale i důstojníci štábů a služeb. Pro žádného vojáka z povolání a příslušníka sboru neplatí zákony o normální pracovní době. Pro všechny příslušníky ozbrojených sil i příslušníky ministerstva vnitra platí v plném rozsahu všechny řády ozbrojených sil, takže nelze dělat u některého výjimku.

V další části navrhovaného zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách je stanoven rozsah nemocenské péče, vznik účasti na nemocenské péči, její zánik, trvání nároku a ochranná lhůta, a zároveň se stanoví, na koho se vztahuje nemocenská péče v ozbrojených silách kromě příslušníků ozbrojených sil a žáků vojenských škol a příslušníků ostatních ozbrojených sborů ministerstva vnitra. Vyňati z dosahu tohoto zákona jsou důchodci - bývalí příslušníci ozbrojených sil, kteří jsou zaměstnáni a mají nárok na nemocenské podle zákona č. 54/1956 Sb. Totéž se vztahuje na rodinné příslušníky, kteří jsou pojištěni podle jiných předpisů. Na rodinné příslušníky vojáků základní služby a v záloze povolaných k činné službě se vztahuje osnova zákona č. 64/1950 Sb. Dále se zmocňují ministři národní obrany a vnitra, aby dali povolení k poskytování preventivní a léčebné péče i věcných dávek některým dalším skupinám ve zdravotnických zařízeních ozbrojených sil. Toto zmocnění umožňuje poskytnout věcné dávky všem účastníkům národního odboje za osvobození naší vlasti, pokud nemají nárok podle jiných předpisů. Totéž se vztahuje na invalidní vojáky základní služby přijaté do vojenské invalidovny.

Ustanovení o rodinných příslušnících jsou shodná s ustanoveními podle zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců.

Ozbrojené síly potřebují již v míru pro poskytování nemocenské péče zvláštní zařízení, které svojí organisací umožňuje co nejrychlejší přechod na organisaci válečnou. Proto zdravotnická služba ozbrojených sil po stránce zdravotnické zabezpečuje veškerou činnost ozbrojených sil, plní úkoly zdravotnické přípravy vojsk a provádí odborné přípravy zdravotnického personálu a dále pečuje o zřizování léčebných zařízení, jejich udržování a připravenost na plnění úkolů v boji. Musí však být všude dbáno největší hospodárnosti, aby poskytování preventivní a léčebné péče příslušníkům samostatných malých jednotek bylo v míru řešeno v součinnosti se státní zdravotní správou. Nová úprava nemocenské péče v ozbrojených silách vyjadřuje spravedlivě ocenění odpovědné a náročné služby ozbrojených sil a vytváří podmínky pro úspěšné plnění úkolů ozbrojených sil a bezpečnostních sborů.

V důsledku provádění mírové politiky KSČ a vlády Národní fronty byl snížen početní stav příslušníků ozbrojených sil, ale tím se však zvýšila odpovědnost a náročnost na každého jednotlivce, obzvláště v důsledku mezinárodní situace. Proto bude zapotřebí řádného vysvětlování tohoto zákona a to již z ústředních míst, jako je Revoluční odborové hnutí, i našim pracujícím na závodech, ve městech i vesnicích a bez jakéhokoliv utajování jim ukazovat důležitost ozbrojených sil při budování našeho socialistického státu a zabezpečování nedotknutelnosti hranic naší vlasti. Naši pracující jistě plně pochopí odpovědnost a náročnost služby v lidové armádě i v pohraničních sborech a bezpečnosti a projeví souhlas s navrhovaným zákonem.

Na druhé straně bude však třeba provádět v samotných ozbrojených silách důkladnou agitačně propagační vysvětlovací a výchovnou činnost, aby si jejich příslušníci i manželky příslušníků ozbrojených sil uvědomili, jakou všestrannou péči o ně projevuje KSČ, vláda Národní fronty a celé Národní shromáždění. Dále aby si uvědomili všichni příslušníci ozbrojených sil z povolání, že veliké finanční prostředky, které se na tuto nemocenskou péči vynakládají, nedostáváme od nikoho jiného než z usilovné práce a z poctivých rukou dělníků a rolníků a že je proto nutné s ještě větší odpovědností, oddaností i zápalem plnit všechny úkoly ozbrojených sil jako mocenského nástroje diktatury proletariátu, abychom ve vzájemné spolupráci se všemi státy lidové demokracie v čele se Sovětským svazem trvalý mír zajistili.

Soudružky, soudruzi poslanci, byl jsem jako zpravodaj zdravotního výboru k zákonu o nemocenské péči v ozbrojených silách zmocněn, abych plenu Národního shromáždění doporučil návrh zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách s uvedenými změnami, které přijaly výbory ústavně-právní a zdravotní, ke schválení. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Hlási sa niekto do rozpravy k tomuto bodu poriadku? (Nikto.)

Do rozpravy sa nikto nehlási, budeme teda hlasovať.

Neboli podané nijaké pozmeňovacie návrhy.

Dám preto hlasovať o celom vládnom návrhu zákona odrazu podľa výborovej zprávy.

Má niekto voľajaké námietky proti tomuto spôsobu hlasovania? (Neboli.)

Nemá.

Kto teda súhlasí s celým vládnym návrhom zákona o nemocenskej starostlivosti v ozbrojených silách, a to v znení spoločnej zprávy výboru zdravotníckeho a výboru ústavnoprávneho, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

Je niekto proti? (Nikto.)

Zdržal sa voľakto hlasovania? (Nikto.)

Ďakujem. - Národné zhromaždenie tým jednomyseľne schválilo vládny návrh zákona o nemocenskej starostlivosti v ozbrojených silách. Tým je vybavený siedmy bod poriadku schôdze.

Pristúpime k prerokovaniu ôsmeho bodu denného poriadku, ktorým je

8. Spoločná zpráva výboru zdravotníckeho a výboru ústavno- právneho k vládnemu návrhu zákona o sociálnom zaopatrení príslušníkov ozbrojených síl (tlač 165).

Zpravodajcom je posl. Holička, dávam mu slovo.

Zpravodajca posl. Holička: Vážené Národné zhromaždenie, súdružky, súdruhovia!

Úlohy armády a ostatných zložiek našich ozbrojených síl pri budovaní socializmu u nás pre ochranu a nezávislosť republiky a jej zriadenia kladú veľké požiadavky na príslušníkov ozbrojených síl. Sama povaha tejto služby v ozbrojených silách za dnešných podmienok k dobrej príprave našej armády vyžaduje väčšie vypätie a pritom tiež následkom väčšieho pracovného vypätia sa u príslušníkov ozbrojených síl schopnosť k práci znižuje rýchlejšie, ako je tomu u pracovníkov mnohých iných občianskych povolaní.

Doterajší zákon o dôchodkovom zaopatrení príslušníkov ozbrojených síl neplní požadovanú úroveň vedľa posledne vydaného zákona o dôchodkovom zabezpečení, ktorý bol vydaný v minulom roku pre všetky povolania našich občanov okrem ozbrojených síl. Dnes nami prejednávaný zákon pre ozbrojené sily vychádza zo zásad vydaného zákona o dôchodkovom zabezpečení.

Návrh zákona má nahradiť doterajší zákon, ktorý bol zameraný na dôchodok podľa zastavanej funkcie a len z menšej časti podľa hodnosti, čim bola zdôrazňovaná zásada odmeňovania podľa práce. Pri dnešných požiadavkách ťažkej a namáhavej práce v našich ozbrojených silách už neplní poslanie, aby podporoval cit zodpovednosti na dnešné ťažké podmienky u našich príslušníkov ozbrojených síl.

Podmienky prijatia za príslušníkov našej armády sú, aby boli príslušníci úplne zdraví a fyzicky zdatní, čiastočnú nemocnosť nie je možno použiť pre dnešné veľké úkoly.

Doterajšie skúsenosti nám ukazujú, že vzdor dobrému výberu rýchlejšie sa opotrebuje príslušník našich ozbrojených síl ako fyzicky, tak aj duševne. Tento stav často vnáša pri doterajšom spôsobe dôchodkového zabezpečenia neistotu zabezpečenia v zníženom jeho výkone, prípadne preradenie do občianskeho povolania jeho samého a tiež jeho rodiny. To často podlamuje jeho pracovnú morálku a tiež odvahu pri výkone na dobrú prípravu našej armády na obranu vlasti.

Úprava dôchodkového zaopatrenia príslušníkov ozbrojených síl vyžaduje pre zvláštnosť povahy ich služby zvláštneho zákona, pretože je nutné používať odlišných merítok, ako používa zákon o dôchodkovom zabezpečení ostatných občanov.

Zvláštna úprava sociálneho zabezpečenia príslušníkov ozbrojených síl je odôvodnená zvláštnou povahou služby v o zbrojených silách. Zvláštnosťami doplňovania veliteľského sboru a úkolami ozbrojených síl. Pokiaľ ide o príslušníkov ostatných ozbrojených sborov z povolania v obore ministerstva vnútra je odôvodnená zvláštnou povahou služby a úkolov týchto sborov.

Príprava armády na boj pre súčasné podmienky vyžaduje od príslušníkov veliteľského sboru veľké organisačné schopnosti, dobré odborné vzdelanie, vysoké duševné a fyzické vypätie ukladá veľkú zodpovednosť príslušníkom veliteľského sboru a preto sú aj vybavení nedeliteľnou veliteľskou právomocou. Výcvik vojsk v podmienkach približujúcich sa čo najviac podmienkam skutočného boja pre obranu našej vlasti. V mierovej dobe je už potrebné dosiahnuť u všetkých vojakov okrem vysokej politickej uvedomelosti telesnú zdatnosť, vytrvalosť, silu, obratnosť a rýchlosť jednania, odvahu, rozhodnosť, iniciatívu, húževnatosť a iné vlastnosti, ktoré potrebuje vojak v bojových podmienkach Pre splnenie týchto podmienok nemôžeme mať fyzicky starých veliteľov, zvlášť na nižších veliteľských funkciách, kde by boli brzdou.

Za splnenie týchto podmienok nemôže byť dodržaný taký stav, aby boli dôstojníci z povolania ponechaní na nižších funkciách až do získania nároku na starobný dôchodok, tým by sa znemožňoval tvrdý a náročný výcvik vojsk. Len malá časť dôstojníkov z povolania môže byť postupne vyzdvihnutá do vyšších funkcií, štábov a podobne, u ktorých fyzický vek 55 rokov neni prekážkou bojovej prípravy a pohotovosti vojsk.

Veľká väčšina dôstojníkov z povolania musí byť prepúšťaná pred dosiahnutím tohto veku, často o viac rokov skôr. Prepustenie týchto dôstojníkov bez nárokov na dôchodok bolo by nespravodlivé. Je potrebné brať do úvahy vysoké pracovné vypätie v priebehu služby v ozbrojených silách, ktoré sa prejavuje zvýšenou duševnou a fyzickou opotrebovanosťou, a tiež tú skutočnosť, že dôstojník získané vedomosti u armády nemôže vždy uplatniť pri prechode do občianskeho povolania tak, ako uplatní občiansky zamestnanec svoje získané vedomosti v praktickom živote.