Pro získání další surovinové základny u nás jsou dvě cesty. Za prvé geologický průzkum, rychlé a operativní využití vědeckých výsledků a za druhé hospodárné využívání surovin a materiálu. Musíme mít neustále na zřeteli, že jako vysoce průmyslový stát potřebujeme velké množství surovin. Avšak zdaleka neprodukujeme všechny, které pro náš průmysl potřebujeme, a to prostě proto, že se u nás nevyskytují anebo nemáme geologicky zjištěno, zda u nás skutečně jsou.

Pokud jde o geologický průzkum, je to problém velmi složitý. Ve staré kapitalistické republice zůstala průmyslová buržoasie geologickému průzkumu mnoho dlužná. Je přímo zahanbující, že naše země, tak průmyslově vyspělá, ale při tom nevelká, byla s hlediska geologického velmi špatně prozkoumána. V tomto směru se již do určité míry zjednala náprava, avšak nebudeme si zastírat, že máme ještě velmi mnoho co dohánět, uvědomíme-li si, že hledání nových ložisek je značně obtížné a také náročné.

Bude jistě prospěšné, když při plnění tohoto úkolu budeme využívat všech našich dosavadních zkušeností, ale když si též osvojíme úspěšné zkušenosti z jiných zemí, zejména ze Sovětského svazu, kde na úseku geologického průzkumu bylo dosaženo světových úspěchů.

V SSSR prozkoumávají geologové zemský povrch v ohromném rozsahu. Dnes tam provádějí hlubinné vrty do hloubky více jak 7 km. Tímto způsobem byla objevena obrovská ložiska nafty. V Kurské oblasti bylo geofysikálními přístroji a pak vrty zjištěno ložisko 200 milionů tun železné rudy. A nejenom v Sovětském svazu, ale i v Polsku a Maďarsku byla takto objevena skrytá ložiska i tam, kde tyto oblasti pro svůj nížinný charakter podle původních odhadů nepřicházely v úvahu pro výskyt nerostných surovin.

Při soustavném a vědeckém průzkumu jistě i v naší republice dojde k překvapujícím výsledkům. Již nyní se ukazuje, že také naše země je bohatá na nerosty a co hodnot našemu lidu dává. Je samozřejmé, ze každý pokus o nalezení nových surovinových zásob nemusí být ihned úspěšný. Ale naproti tomu je-li pokus vědecky správně prováděn, poskytuje cenné poznání. Sovětští geologové na příklad uvádějí, že z pokusných vrtů na naftu bývá až 97% bezvýsledných, ale zbývající tři procenta plně nahradí námahu i náklady vrtání a přinášejí SSSR 60 milionů tun nafty ročně.

Mnoho objevů, mnohde s nečekanými výsledky, jsme učinili i v naší zemi. Avšak i u nás jsou ještě netušené možnosti. Bude však třeba, aby pracovníci v geologickém průzkumu zlepšili ještě svoji práci a to v kvalitě i v množství. Bude zejména třeba, aby inženýři a techničtí pracovníci v geologickém průzkumu čerpali ještě daleko více ze zkušeností sovětských geologů, aby uplatňovali ve své práci jejich bohaté a výsledné poznatky pro urychlení a zkvalitnění našeho geologického průzkumu.

Naši inženýři a techničtí pracovníci nesmí myslet jen úzce provozně, ale musí vidět báňské problémy i se strany jejich společenského významu, v hospodářských souvislostech a důsledcích. Kromě toho bude třeba učinit příslušnými ministerstvy všechna opatření na zajištění výstavby nových těžebních podniků a rozvoje výzkumnictví a zejména báňské vědy.

Čím více nerostů a surovin vytěžíme z vlastní země a zdrojů, tím méně jich pak budeme dovážet. Zajistíme si tak možnosti dovozu jiného zboží a získáme větší množství výrobků všeho druhu.

Druhá cesta je, jak už jsem uvedl, hospodárné využívání surovin a materiálu. V závodech, kde odhalili materiálové reservy a snížili spotřebu surovin, bude třeba měnit postupy, konstrukce a přizpůsobit nároky na materiálně technické zásobování. Iniciativa našich pracovníků a pracovníků kolektivů je nevyčerpatelná. To ukazuje výzva pracovníků čtyř závodů Žilinského kraje z minulého týdne ke všem kolektivům strojírenských závodů, na soutěž k 40. výročí VŘSR, z uspořeného materiálu, času a kapacity vyrobit do konce tohoto roku nejpotřebnější výrobky navíc.

A tak na příklad v ZPS v Kys. Novém Městě ušetří při výrobě kuličkových a valivých ložisek materiál v hodnotě 1,776.640 Kčs. V závodě Klementa Gottwalda v Považské Bystrici vyrobí konkretními opatřeními z uspořeného materiálu 1170 kusů motocyklů navíc. Cech ložiskové výroby tohoto závodu dodá z uspořeného materiálu výrobky v hodnotě 1,505.000 Kčs. Celková hodnota výrobků vyrobených v nadplánu z uspořeného materiálu bude jen v tomto závodě představovat 3,320.000 Kčs. Tím se ušetří našemu hospodářství mnoho finančních prostředků při nákupu materiálu z ciziny. Vždyť zdrojem napjatosti letošního plánu jsou zejména hmotné bilance základních surovin, hlavně uhlí a černých a barevných kovů.

Když dovedeme výrobu zvládnout a když budeme dbát, aby materiál byl kvalitní, bude nás méně stát. A co jsme ušetřili na materiálu i na nákladech, to nám umožní vyrobit více výrobků a zvýšit společenskou produktivitu práce.

V současné době se věnuje také u nás soustředěná pozornost výzkumu atomové energie. I na tomto nejranějším úseku objevů současné doby bude třeba stále více surovin. Máme je k disposici ve značném množství a jejich využití slouží velké mírové myšlence.

Nový zákon, který dnes projednáváme, není samozřejmě všelékem na odstranění nedostatků. Bylo však třeba nové úpravy, která bude komplexně vycházet ze vzájemných socialistických vztahů a povede k co největšímu a nejhospodárnějšímu využití nerostného bohatství pro socialistickou výrobu a výstavbu.

Využívání stávajícího nerostného bohatství, objevování nových zdrojů, bude stále živé a bude třeba těmto otázkám věnovat prvořadou pozornost i v budoucnu. Je nutné získávat stále větší množství vlastních surovin, aby náklady na výrobu zejména v materiálové složce stále klesaly.

Vážené Národní shromáždění, i při projednáváni tohoto zákona jde vesměs o problémy, jejichž řešení je klíčem ke zvýšení efektivnosti našeho hospodářství. Jde o to, abychom právě vysokou efektivností v nejkratší historické době dosáhli a předstihli nejvyspělejší kapitalistické státy jak ve výrobě, tak nakonec i ve spotřebě na jednoho obyvatele. Tím ještě více zdůrazníme převahu socialistického zřízení nad kapitalistickým, tím ještě více potvrdíme, že u nás jdeme správnou cestou, cestou k socialistickému cíli a posílení míru ve světě. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo posl. ing. Voborskému.

Posl. ing. Voborský: Vážené Národní shromáždění!

Zákon o nerostném bohatství (horní zákon), jehož vládní návrh dnes projednáváme, má velký význam pro sjednocení zájmů jak organisací provádějících těžbu, tak i národních výborů a všeho našeho lidu.

Mohutný rozvoj našeho národního hospodářství předpokládá rozšiřování surovinové základny. Těžba nerostů, zvláště uhlí, prudce stoupá. Miliony vytěžených tun dávají nejen krev našim závodům a obcím, ale na druhé straně se podstatně mění i ráz krajiny, bohaté na tyto dary přírody. Žíly kamenného uhlí na Ostravsku, dobývané pod povrchem, uvolňují prostor a celé vysoké nadloží po vytěžení klesá, na povrchu vznikají prohlubně plnící se vodou, která nemůže odtékat. V naší největší hnědouhelné pánvi, na Mostecku, byla příroda tak štědrá, že vrstvy uhlí dosahují až 30 metrů a jsou na mnohých místech nehluboko pod povrchem. Mohutná rypadla a velkozakladače přemístí za rok přes 70 milionů m³ zeminy a přes 30 milionů tun uhlí plyne pod kotle a na další zpracování. Vznikají mohutné lomy a opodál rostou nová pohoří. Do cesty se staví železniční trati, silnice, řeky i celá města.

Naše společnost potřebuje nerosty. Avšak celý život v našem státě má jeden hlavní cíl: lepší, bohatší a spokojenější život lidí. Proto ani těžba nemůže být prováděna bez ohledu na okolí, bez ochrany zájmů celé naší společnosti.

Jistě si všichni uvědomujeme, že obrovská množství uhlí, rud a ostatních nerostů nelze vytěžit bez následků pro vzhled a charakter krajiny. Lomy, propadliny, výsypky a haldy hlušiny vznikaly po desítiletí. Budou i nadále průvodním zjevem této činnosti. Úkolem naší společnosti však je, skloubit zájmy organisací, zabývajících se těžbou, se zájmy celku. My máme možnosti a dostatek síly a prostředků, aby zásahy do vzhledu krajiny byly omezeny na míru co nejmenší. Nechceme a všemi silami tomu zabráníme, aby lidé, kteří nám dobývají nejcennější hodnoty, pracovníci nejčestnějších povolání, žili v prostředí odumírajících rostlin, tlejících vod, smutných hald mrtvé země, která vytěžením dala život celé republice.

Není to úkol malý. Převzali jsme roztříštěné a zanedbané podniky, které těžily bez ohledu na okolí, hnané pouze touhou po zisku. Mezi doly rostla města a obce, i když v těchto místech pod povrchem ležela další ložiska, miliony tun nerostů.

Musíme řešit velmi složité otázky. Máme nově vzniklé velkodoly, bez nichž bychom nemohli krýt potřeby energie, máme je zastavit a začínat opodál znovu, s novými milionovými vícenáklady, nebo rozbořit celá města a obce, přeložit komunikace a vodní toky? Máme velký nedostatek obytné plochy ještě zvýšit? Nebo máme odkrýt novou zeminu, když jsme až dosud o tisíce hektarů snížili ornou půdu a víme velmi dobře, jak těžce se obnovuje?

To jsou problémy, které pomáhá řešit nový horní zákon. Žádný jednotlivec, majitel domku, podnikatel, akciová společnost dříve nemohli je řešit. Dříve nebylo instituce, která by sdružovala všechny zájmy, jak zájmy těžby, nejnižších nákladů na ni, tak i zájmy obyvatel krajů, jejichž trpkým údělem v minulosti bylo, že byly tak bohaté na nerosty. V našem státě máme možnost najít, uzákonit a do života uvést taková řešení, která skloubí zájmy jednotlivců i celé společnosti.

Plán rozvoje národního hospodářství, rozpracovaný do územních plánů, pomůže nám řešit i tyto složité problémy.

Jakou důležitost přikládáme nejen těžbě, ale odstraňování a hlavně omezování škodlivých jejích následků na povrch, na prostředí, ve kterém žijeme, je vidět nejlépe z toho, že jsme pojali přímo do nového zákona ustanovení o tom, jaké jsou v tomto směru povinnosti těžebních podniků. Mimo to pověřujeme příslušné národní výbory, aby rozhodovaly ve věcech týkajících se potřeb příslušného územního celku. Jde tu především o to, abychom zabránili ničení a poškozování objektů a na druhé straně opět nedovolili stavět jakákoliv trvalá zařízení v místech, kde se v krátké době nebo později bude těžit.

Dosavadní zkušenosti nám ukazuji, že ne všude a ve všech případech jsme postupovali správně. Máme dostatek příkladů dobré, ale bohužel více příkladů špatné spolupráce. Obce, živořící bez vody a kanalisace, tisíce hektarů zasypané ornice, stovky m³ zasypaného dřeva a mrtvá hlušina vytěžených nadložních jílů bez vegetace pouze na Mostecku jsou toho důkazem.

Obyvatelé uhelných a rudných oblastí uvítají s povděkem nový zákon o nerostném bohatství, který jim zaručí klidnější život, radostnější a zdravější prostředí, a který hájí jejich osobní práva podstatně lépe než starý, přes sto let platný zákon.

V našem Ústeckém kraji docházelo v uplynulých letech k některým vážným důsledkům toho, že zájmy těžby a obyvatel kraje nebyly dostatečně koordinovány, že nebyl předstih v průzkumu, že nebyl vypracován územní plán. Nebylo v důsledku toho možno včas zaměřit těžbu na nová pole, kde na povrchu nejsou nákladné stavby. Řada zbořených bytových jednotek za poslední léta je toho důkazem.

Jsou i jiné příklady střetu zájmů. Musí mít přednost ten, který znamená větší prospěch celku. Porubní fronta povrchového dolu Jan Šverma, kde pracují naše nejvýkonnější velkostroje, se nemilosrdně blíží k obci Ervěnice, pod níž leží kvalitní chemické uhlí několikanásobné hodnoty než mají domky horníků a hornické kolonie postavené v dobách neustálých bojů o holou existenci. Předpokládá se, že v roce 1960 bude první řez skrývky procházet náměstím. Na dole pracují horníci, kteří v Ervěnicích bydlí. Dnes však vědí, že je o ně předem postaráno, vědí, kde budou bydlet. Mnohé nehygienické domky zamění za moderní byty se vším vybavením, které pro pracující dolů i jiných odvětví staví náš stát v Chomutově a Jirkově. Je to dnes jediné správné vyřešení těžby dolu Jan Šverma i celé obce.

Není tomu vsak ve všech případech tak. Výhled rozvoje těžby, jak jej vidí pracovníci těžebních podniků, je obrovský. Úžasné perspektivy nesmí však vést k přehlížení současných drobných zájmů lidí, kteří v oblasti žijí. Nesmíme zapomínat na sídliště, komunikace, ornou půdu a lesy, které dávají nejen krajině ráz, ale jsou také součástí obrovského národního majetku, vytvořeného prací několika generací.

Je proto nezbytně nutné urychlit geologický průzkum a vypracování generelů těžebních oblastí a v souladu s tím vypracovat územní plány, aby celá cílevědomá činnost na povrchu byla v souladu se zájmy těžebních podniků. Je správné, že jsme hrdi na výsledky své práce, že čerpáme sílu z radostných perspektiv. Nesmíme však nikdy zapomínat na lidi, na jejich zvyklosti a myšlení.

V období prvních prací na generelu mostecké pánve došlo na základě geologického průzkumu k návrhům na jednostranné řešení těžby. Někteří pracovníci, zaslepeni velikostí příštích úkolů i možnostmi, hovořili o výhledu bez ohledu na to, jaký vliv budou mít jejich projevy na mysli lidí. Hovořilo se o bohatství ložiska pod Duchcovem a důsledky byly horší, než si kdo uvědomil.

Obyvatelé Duchcova přestali své domy opravovat a došlo až ke groteskním případům, kdy se nemyla okna a ulice se nezametaly s ohledem na to, že se Duchcov bude bourat. A zatím dnes je již jasné, že si na to počkáme více než 70 let.

Dnes naši lidé nežijí ze dne na den. Mají a chtějí mít perspektivy a jistotu. Proto výhled těžby musí být dlouhodobě pevně plánován. Územní plán bude zárukou všem, že to nejcennější, co máme, výsledky své poctivé práce, neztratíme jako následek náhodných, nepromyšlených řešení.

Velkým povzbuzením pro nás musí být, že ve velmi namáhavé práci vrátit půdu na území vyrubaných ložisek jejímu původnímu účelu, zemědělství, dosáhli jsme již prvních úspěchů. Je to zatím celkem 450 ha, na kterých po cílevědomé činnosti rekultivačního statku vyrostly první kulturní rostliny. Je to nesmělý krůček a ještě velmi mnoho musí být vykonáno, aby i tato půda opět živila obyvatele kraje. Z prvních úspěchů však čerpáme sílu, že soustředěná cílevědomá činnost lidí, zakotvená i v návrhu nového horního zákona, překoná i tyto zdánlivě na první pohled neřešitelné obtíže.

Navrhovaný zákon tyto životní zájmy lidí řeší důsledně. Vyplňuje tak dosavadní mezeru v našich právních normách. Věřím, že všichni obyvatelé oblastí, kde se nerosty těží, přijmou nový zákon s povděkem, uvědomí si znovu velkou péči strany a vlády Národní fronty o šťastnější a radostnější život našeho pracujícího lidu. S vědomím toho, v souladu se zájmy obyvatel našeho Ústeckého kraje, budu i já pro přijetí nového horního zákona hlasovat. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo posl. Aubrechtovi.

Posl. Aubrecht: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci!

Zákon o největším a současně nejhospodárnějším využití nerostného bohatství zavazuje nás všechny k správnému hospodaření všemi druhy nerostů. To předpokládá jak v našem kraji, tak i v jiných oblastech zintensivnit geologický průzkum, neboť jeho dosavadní praxe ve všech uhelných oblastech ukazuje, že geologický průzkum je hlavním předpokladem k tomu, abychom znali bohatství naší země, abychom si mohli učinit představu i perspektivní plány, jak to vypadá s uhelnými zásobami. Je proto třeba, abychom věděli, jakým způsobem a za jakých podmínek budeme nové doly otvírat, kde můžeme stavět průmyslové stavby, kde nová sídliště a nové bytové jednotky a pod.

Těmito otázkami zabývali se již ve svých referátech řečníci přede mnou, kteří zdůraznili, jak správně používat nového horního zákona k intensivnímu využívání našeho nerostného bohatství. Chtěl bych ve svém příspěvku podtrhnout druhou stránku této věci - totiž, že nestačí jen hodně surovin dobývat, nýbrž že je třeba s nimi též dobře hospodařit, že je třeba je co nejekonomičtěji využívat.

V Karlovarském kraji je v dobývání nerostů na druhém místě těžba uhlí. Je to jeden z důležitých úkolů, protože výstavbou průmyslu v našem státě vzrostla úměrně pochopitelně spotřeba paliv. To vyvolává současně i stále se zvyšující požadavky na báňský průmysl. Proto stavíme nové doly a stávající modernisujeme a mechanisujeme. Můžeme říci, že díky naší straně a vládě dostává se sokolovskému revíru účinné pomoci. Dostáváme velkostroje - kolesová rypadla - jako je na př. K 1000, RSch 315, velkoprostorové vozy, zakladače a celá řada dalších strojů. To nám pomáhá nejen v plnění a překračování plánu, ale i ve zvyšování výdělků našich dělníků a zvyšování produktivity práce.

Ovšem ne všude je dbáno zásad hospodárného dobývání uhlí a správného hospodaření s ním. Dnešní stav ve využití je takový, že naše uhlí převážně spalujeme v domácnostech, na roštech lokomotiv s maximálním využitím 10-12%, v elektrárnách s využitím cca 20% a u nejmodernějších zařízení na cca 29%. Při tom celá naše energetická bilance se opírá z 90% o uhlí, ačkoliv světový vývoj směřuje k využití plynu, nafty a ostatních produktů. ÚV KSČ ve svém únorovém zasedání ukázal na to, že ekonomičtější využití uhlí se u nás omezuje zatím jen na technologické použití uhlí při výrobě koksu v plynárenství a při výrobě paliv.