Středa 30. října 1957

Vedúci Kancelárie NS Kováčik (číta): "Sľubujem, že budem verný republike Československej a jej ľudovodemokratickému zriadeniu. Budem zachovávať jej zákony a svoj mandát vykonávať podľa najlepšieho vedomia a svedomia na prospech ľudu a štátu."

Posl. Brenčič (podávajúc podpredsedovi Valovi ruku): Sľubujem.

Podpredseda Valo: Tým sme prerokovali prvý bod denného poriadku.

Druhým bodom dnešného poriadku, ku ktorému teraz prejdeme, je

2. Zpráva výboru rozpočtového a hospodárskeho o vládnom návrhu uznesenia ktorým Národné zhromaždenie schvaľuje podľa § 62 ústavy štátny záverečný účet za rok 1956 (tlač 192).

Zpravodajcom miesto ochorevšieho poslanca Štětku je poslanec Tymeš; prosím ho, aby sa ujal slova.

Zpravodaj posl. Tymeš. Soudružky a soudruzi!

Vláda předložila Národnímu shromáždění státní závěrečný účet za r. 1956. Je to po prvé v našem Národním shromáždění, že výsledky hospodaření podle státního rozpočtu projednáváme již v následujícím roce. Dříve trvalo zpracování účetní závěrky několik roků a ještě v r. 1955 jsme projednávali teprve výsledky hospodaření za r. 1953. Je pochopitelné, že tak pozdní projednávání výsledků hospodaření podle státního rozpočtu nemělo již ten význam, který se mu přikládá. Vždyť Národní shromáždění nemá pouze zkoumat, kontrolovat a schvalovat výsledky hospodaření, ale také to, jak jsme plánovali a plány plnili, má ukázat jak je třeba překonávat nedostatky a využít zkušeností, které jsme v minulém období získali.

Včasné předložení výsledku hospodaření podle státního rozpočtu v r. 1956 nám to v plné míře umožňuje. Těchto zkušeností budeme moci využít také při diskusi k dopisu ÚV KSČ.

Při hodnocení zprávy vlády o plnění státního rozpočtu na r. 1956 je třeba si připomenout některé důležité skutečnosti. V roce 1956 došlo po usnesení celostátní konference KSČ k mnoha opatřením, která vysoko zvedla životní úroveň obyvatelstva. Jen dvojím snížením cen získalo obyvatelstvo v ročním průměru 3 a půl miliardy korun. Značně se zvýšily mzdy některých kategorií dělníků a vzrostly příjmy rolníků. U členů JZD stoupl průměrný příjem o 7,8 %.

V r. 1956 v důsledku agrese Francie, Anglie a Izraele v Egyptě a pokusu o kontrarevoluci v Maďarsku došlo k zostření mezinárodního napětí, které se pochopitelně projevilo i v našem hospodářství.

Přes tyto skutečnosti se naše hospodářství rozvíjelo po vzestupné linii a končíme i v minulém roce výsledky hospodaření podle státního rozpočtu přebytkem, který činí 1.317 milionu Kčs. I když přebytek je tentokráte menší než v minulých letech, přece nám jej budou záviděti všechny kapitalistické země. Vždyť i velké kapitalistické státy marně usilují o vyrovnané státní rozpočty. Současná vládní krise ve Francii, pokračující znehodnocování francouzské měny, zápas vlády Velké Británie o udržení stability libry, nejlépe ukazují, do jakých obtíží hospodářských a finančních se dostávají i velké kapitalistické země.

Výsledky našeho hospodaření ukazují sílu našeho lidově demokratického státu a jsou potvrzením správnosti linie výstavby socialismu, jak ji stanovil X. sjezd KSČ. Rozpočtový a hospodářský výbor zvlášť zdůraznil velký průmyslový rozmach na Slovensku. Na výsledky našeho hospodaření můžeme proto býti právem hrdi. Je to další doklad o tom, že dělnická třída umí lépe hospodařit než kapitalisté.

Dosažené úspěchy však nesmí vést k sebeuspokojení, neboť my víme, že naše společenské zřízení nám dává možnost dosáhnout mnohem lepších hospodářských výsledků, zejména budeme-li lépe využívat předností socialistické soustavy a tvůrčí iniciativy našeho pracujícího lidu.

Rozpočtový a hospodářský výbor NS v celodenní schůzi za účasti předsedů výborů NS a zpravodajů o státním rozpočtu jednal o zprávě předsedy výboru posl. Štětky o účetní závěrce za r. 1956 především v tom smyslu, jak by bylo možno odstraňovat a překonávat nedostatky zjištěné v hospodaření minulého roku, které se opakují i v tomto roce. Členové výboru hovořili kriticky o neuspokojivém vývoji produktivity práce, o pomalém zavádění nové techniky a lepší organisace práce. Ukazovali na vážné závady v investiční výstavbě, které jsme kritisovali již v minulých letech a které se stále opakují.

Mezi závadami v plnění státního plánu na rok 1956 uváděli poslanci zejména nerovnoměrnost v plnění, které mělo za následek zvýšení přesčasových hodin, vyšší neplánované průměrné výdělky, zhoršení kvality výrobků a v neposlední míře i nerovnoměrné plnění státních příjmů. Velmi se kritisovala nehospodárnost, vysoká absence, zneužívání nemocenského pojištění a zejména neplnění dodávek do zahraničí, jež mimo jiné zhoršuje také bilanci našeho zahraničního obchodu. Vyrábíme stále mnoho zmetků. Jen v Brněnském kraji bylo letos vyrobeno zmetků za 45 milionů korun. Prémiové řády zastaraly a často vedou k tomu, že se nedělá to, co je třeba ke splnění plánu, ale to, co dá nejvíce normohodin. Nedostatečně se staráme o uspokojení služeb obyvatelstvu. Rozpočtový výbor ukázal na nedostatky v řízení průmyslu i zemědělství, na nedostatky v dopravě, v místním hospodářství, ve zdravotnictví, školství a pod. Členové výboru ukázali také, jak je možno nedostatky překonávat. Někteří poslanci budou o těchto otázkách hovořit dnes v diskusi. Všichni se zúčastníme celonárodní diskuse k dopisu Ústředního výboru Komunistické strany Československa, abychom nejen vysvětlovali význam nových opatření na zdokonalení řízení naší výroby, ale působili také na to, aby každý náš pracující byl zainteresován na odstraňování nedostatků, na zlepšování výsledků našeho hospodaření. Členové Národního shromáždění mají velké možnosti v úzké spolupráci s ministerstvy, národními výbory, závody, JZD a vším naším lidem přispět k plnému zdaru celostátní diskuse a tím i k dalšímu rozvoji našeho průmyslu i zemědělství. Nepochybuji o tom, že všichni této velké vymoženosti využijeme. Zdůrazňuji zvlášť spolupráci poslanců s národními výbory. Po provedené decentralisaci vzrostla odpovědnost národních výborů za rozvoj výroby. Připomeňme si jen úkoly národních výborů v zemědělství při současném mohutném rozvoji JZD a dovršení socialisace v zemědělství v nejbližších letech. Podíl výdajů národních výborů na rozvoji hospodářství se zvyšuje a letos činí již 45,6 %. Proto na hospodaření národních výborů mnoho záleží a poslanci mohou pomoci zejména v tom směru, že budou stále více zainteresovávat pracující na řízení a správě hospodářství a národních výborů, že budou vysvětlovat všechny důležité otázky s hlediska celostátního významu, aby nebyly ovlivněny pouze lokálním pohledem. Čím lépe budou národní výbory hospodařit, tím lépe budou moci pečovat o zdravotnictví, školství, kulturní a sociální potřeby občanstva. Některé národní výbory nedokázaly zatím zainteresovat občany ani o problémy místního hospodářství a kulturní výstavby obcí. Jen 45 % MNV sestavilo doplňkové rozpočty a získaly tak občany k přímé účasti na výstavbě a rozvoji obce. Nejvíce doplňkových rozpočtů měl Brněnský kraj, a to 70,2 %, a jeho dobrých zkušeností jistě využijí kraje, které se o doplňkové rozpočty dosud málo staraly.

Nesporně i zde celostátní diskuse mnoho prospěje a zvýší zájem pracujících o národní výbory a jejich hospodaření a úkoly.

Účetní závěrka za rok 1956 ukazuje v plném světle naše velké úspěchy i naše nedostatky. Využijeme zkušeností z minulého roku dobrých i špatných k tomu, abychom zajistili další zdravý růst našeho hospodářství a zvyšování životní úrovně našeho lidu. Největší svátek pracujících celého světa - 40. výročí Velké říjnové socialistické revoluce - hrdinný přiklad sovětských lidí a naše celostátní diskuse budou jistě bojovým nástupem ke splnění všech velkých úkolů, které nám dává Ústřední výbor Komunistické strany Československa a vláda Národní fronty.

Rozpočtový a hospodářský výbor Národního shromáždění projednal státní závěrečný účet za rok 1956 ve schůzi konané dne 23. října 1957 a doporučuje Národnímu shromáždění toto usnesení:

"Národní shromáždění republiky Československé schvaluje státní závěrečný účet republiky Československé za rok 1956, který vykazuje přebytek z hospodaření podle státního rozpočtu na rok 1956 ve výši 1.317,144.567,39 Kčs.

Zároveň Národní shromáždění souhlasí, že přebytku v částce 1.317,144.567,39 Kčs bude použito na doplnění státních finančních reserv, uložených ve Státní bance československé." (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Ďakujem posl. Tymešovi za jeho zprávu.

K prejavu sa prihlásil minister financií súdruh Július Ďuriš. Prosím súdruha ministra, aby predniesol svoj prejav.

Minister financií Ďuriš: Vážené Národné zhromaždenie, súdružky a súdruhovia!

Rozpočtové hospodárenie za rok 1956 vykazuje tieto hlavné. výsledky:

príjmy činili 97.247 mil. Kčs,

výdavky činili 95.930 mil. Kčs,

prebytok činil 1.317 mil. Kčs.

Hlavným zdrojom rozpočtu sú príjmy od socialistického sektora, ktoré činia 86,2 %. Príjmy od obyvateľstva činia 11,3 %.

Z výdavkov sa dalo na rozvoj národného hospodárstva 57,6 %. Na školstvo, kultúru, zdravotníctvo, národné poistenie a sociálne opatrenia 29,4 %. Na obranu a bezpečnosť 9,5 %. Na správu 3,5 %.

Pri hodnotení výsledkov a schvaľovaní záverečného účtu za rok 1956 hodnotíme súčasne výsledky celého nášho národného hospodárstva. Učíme sa z týchto výsledkov, aby sme ďalej a ešte lepšie zabezpečili výstavbu socializmu. Pri riešení úloh druhého päťročného plánu a pri riešení otázok, o ktorých rokujeme v celoštátnej diskusii, máme čo najlepšie využiť skúsenosti z minulého roku, ktorý bol prvým rokom druhej päťročnice.

Výsledky rozvoja národného hospodárstva za rok 1956 potvrdzujú úspešné plnenie generálnej línie výstavby socializmu a stále dôslednejšie uplatňovanie ekonomických zákonov socializmu.

Spoločenský produkt sa ďalej zvýšil temer o 7 %. Tento rast sa opiera predovšetkým o rozvoj socialistického priemyslu, výroba ktorého sa zvýšila za minulý rok o 9,5 %. Celkový rast spoločenského produktu však bol zdržaný tým, že poľnohospodárska výroba sa zvýšila len o 2 %, čo sťažuje tak žiadúce zvýšenie poľnohospodárskej výroby o plánovaných 30 % do roku 1960. Preto je tak významné všemožne sa usilovať o rýchly rozvoj výrobných síl v poľnohospodárstve, preto tiež v roku 1956 sa zo štátnych prostriedkov na ďalšie zvýšenie poľnohospodárskej výroby poskytlo 11.349 mil. Kčs, čo je o 17,9 % viacej oproti predošlému roku. Zároveň sa však ukazuje ako ďalšia bezpodmienečná nutnosť, aby sa rýchle rozšírili a upevnili socialistické výrobné vzťahy aj v poľnohospodárstve, to znamená, aby sa rýchle rozvíjali jednotné roľnícke družstvá, lebo zvýšenie životnej úrovne družstevníkov a možnosti nášho národného hospodárstva pre to vytvárajú priaznivé podmienky.

Bilancia minulého roku potvrdzuje znovu, že vyrábame stále viacej, avšak ešte nie všade lepšie a lacnejšie.

Materiálové náklady sme znovu prekročili, preto sme museli odpočítať viacej zo spoločenského produktu, a tým ostalo menej na národný dôchodok a jeho rozdelenie. Národný dôchodok sa zvýšil o 5,6 %.

Prekračovanie nákladov ovplyvňuje kvalitatívne výsledky celej päťročnice i rast národného dôchodku.

Aké nesmierne rezervy strácame prekračovaním nákladov, ukazuje vývoj nákladov za rok 1956.

Halierový ukazovateľ nákladov na 1 Kčs výrobku v priemysle bol podľa pôvodného plánu 91,83 hal. Skutočné náklady však činili 93,07 hal. Tento rozdiel 1,24 hal. len v priemysle znamená horšie využitie našich možností o 1.400 mil. Kčs. Len na tomto úseku by lepšie využitie veľkých našich zdrojov za celú päťročnicu prinieslo mnoho miliárd nových hodnôt pre zlepšenie súladu medzi zdrojmi a potrebami.

Toto prekračovanie nákladov ovplyvnilo aj hospodárske výsledky podnikov i celkové štátne príjmy. Odvod zisku sa splnil na 95,1 % a činil 13.681 mil. Kčs. Toto nedostatočné plnenie bolo spôsobené aj stále sa opakujúcimi pokusmi zmäkčiť plán, a tak si uľahčiť úlohy na úkor celej spoločnosti a rozvoja podniku a tým aj na úkor seba.

Preto v rámci opatrení na zdokonalenie riadenia, o ktorých sa rokuje v celoštátnej diskusii, sa kladie veľká váha na uplatnenie princípu, aby každý pracujúci a každý podnik bol zainteresovaný na neustálom zlepšovaní hospodárskych výsledkov, na trvalom rozvoji podniku a na vytváraní vlastných zdrojov podniku. Potom sa nebudú v plánoch zakrývať rezervy, zmäkčovať úlohy, ale sami pracujúci zdola budú navrhovať a uplatňovať využitie všetkých zdrojov.

Keď budú tieto princípy plne pochopené a uvedomele uplatňované v každom podniku, potom nebude možné, aby napríklad v období, keď všetci staviame do popredia ekonomickú stránku výroby, niektoré podniky a ministerstvá navrhovali pre rok 1958 znížiť náklady namiesto o 2,9 % len o 2,4 % a tým zhoršili výsledky národného hospodárstva o mnoho sto miliónov korún. Potom vlastné záujmy podnikov a všetkých pracujúcich nedovolia, aby napríklad v ťažkom strojárenstve a stavebníctve za minulý rok a za 8 mesiacov tohto roku podniky ostali dlžné národnému hospodárstvu 507 mil. Kčs zisku.

Prerokovávané zlepšenie riadenia je zamerané aj na prehĺbenie chozrasčotu, na zvýšenie ekonomickej účinnosti riadenia na základe väčšej hospodársko-operativnej samostatnosti podnikov a tým aj zvýšenej ich zodpovednosti za plnenie úloh.

Rozhodujúce pre úspešné prehlbovanie chozrasčotu a pre lepšie využitie hodnotových ukazovateľov, a tým aj pre dosiahnutie najlepších finančných výsledkov, je zvýšenie účasti pracujúcich na riadení výroby a riešení ekonomických otázok podnikov. Preto zlepšenie riadenia má byť spojené s takými opatreniami, aby každý pracujúci poznal všetky náklady svojej dielne na 1 Kčs výrobku, aby poznal hodnotu materiálu, strojov a náradia, náklady na mzdy a ich vzťah k produktivite, aby premýšľal a kalkuloval, ako môže neustálym rozvojom podniku zabezpečiť aj svoj osobný záujem.

Znižovanie nákladov a zvýšenie zisku je aj preto tak dôležité, že obratová daň, ktorá činí 45,6 % štátnych príjmov, ostáva niekoľko rokov v podstate na rovnakej výške v dôsledku znižovania maloobchodných cien. Pôvodný rozpočet dane z obratu a dane z výkonov vo výške 45.830 mil. Kčs bol v priebehu minulého roku znížený o 1.554 mil. Kčs, a to najmä v dôsledku toho, že bolo uskutočnené dvoje zníženie maloobchodných cien. Tento znížený plán bol splnený na 101 %.

Základným cieľom nášho úsilia o zlepšenie organizácie a riadenia hospodárstva je dosiahnuť neustály rast spoločenskej produktivity práce.

Produktivita práce v priemysle sa zvýšila v roku 1956 o 6,7 %. Je to menej, než sa počítalo v smerniciach pre druhú päťročnicu. Aj v tomto roku sa zvyšovanie produktivity práce za 8 mesiacov plní namiesto 5,1 % plánovaných na celý rok len na 4,9 %. Ako pri znižovaní nákladov, tak aj pri zvyšovaní produktivity práce boli vlani aj v tomto roku úlohy v priebehu roku zmäkčené. Najmä nepriaznivo tu pôsobí prekračovanie plánu pracovníkov a ďalšie nadmerné požiadavky na zvýšenie počtu pracovníkov.

Dôsledkom tohto nedostatočného zvyšovania produktivity práce je, že sa rast produktivity práce podieľa na zvýšení výroby v druhej päťročnici len na 79 % namiesto pôvodne stanovených 90 %. To však sťažuje a zdražuje výrobu, zhoršuje možnosti znížiť pracovný čas, zdokonaliť mzdovú sústavu a znížiť maloobchodné ceny.

Aké veľké rezervy strácame nedostatočným zvyšovaním produktivity práce v priemysle, dokazuje skutočnosť, že zvýšenie produktivity práce o 1 % znamená viacej výrobkov o 1.300 mil. Kčs. Keby sa bola v ostravsko-karvinskom revíre splnila v roku 1956 produktivita práce podľa plánu, malo by národné hospodárstvo viac uhlia o 342.000 ton. Splnenie produktivity v Ministerstve stavebníctva znamenalo by o 1.814 bytov viacej.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP