Vedúci Kancelárie NS Kováčik
(číta): "Sľubujem, že budem
verný republike Československej a jej ľudovodemokratickému
zriadeniu. Budem zachovávať jej zákony a svoj
mandát vykonávať podľa najlepšieho
vedomia a svedomia na prospech ľudu a štátu."
Posl. Brenčič (podávajúc
podpredsedovi Valovi ruku): Sľubujem.
Podpredseda Valo: Tým sme prerokovali prvý
bod denného poriadku.
Druhým bodom dnešného poriadku, ku ktorému
teraz prejdeme, je
2. Zpráva výboru rozpočtového a
hospodárskeho o vládnom návrhu uznesenia
ktorým Národné zhromaždenie schvaľuje
podľa § 62 ústavy štátny záverečný
účet za rok 1956 (tlač 192).
Zpravodajcom miesto ochorevšieho poslanca Štětku
je poslanec Tymeš; prosím ho, aby sa ujal slova.
Zpravodaj posl. Tymeš. Soudružky a soudruzi!
Vláda předložila Národnímu shromáždění
státní závěrečný účet
za r. 1956. Je to po prvé v našem Národním
shromáždění, že výsledky
hospodaření podle státního rozpočtu
projednáváme již v následujícím
roce. Dříve trvalo zpracování účetní
závěrky několik roků a ještě
v r. 1955 jsme projednávali teprve výsledky hospodaření
za r. 1953. Je pochopitelné, že tak pozdní
projednávání výsledků hospodaření
podle státního rozpočtu nemělo již
ten význam, který se mu přikládá.
Vždyť Národní shromáždění
nemá pouze zkoumat, kontrolovat a schvalovat výsledky
hospodaření, ale také to, jak jsme plánovali
a plány plnili, má ukázat jak je třeba
překonávat nedostatky a využít zkušeností,
které jsme v minulém období získali.
Včasné předložení výsledku
hospodaření podle státního rozpočtu
v r. 1956 nám to v plné míře umožňuje.
Těchto zkušeností budeme moci využít
také při diskusi k dopisu ÚV KSČ.
Při hodnocení zprávy vlády o plnění
státního rozpočtu na r. 1956 je třeba
si připomenout některé důležité
skutečnosti. V roce 1956 došlo po usnesení
celostátní konference KSČ k mnoha opatřením,
která vysoko zvedla životní úroveň
obyvatelstva. Jen dvojím snížením cen
získalo obyvatelstvo v ročním průměru
3 a půl miliardy korun. Značně se zvýšily
mzdy některých kategorií dělníků
a vzrostly příjmy rolníků. U členů
JZD stoupl průměrný příjem
o 7,8 %.
V r. 1956 v důsledku agrese Francie, Anglie a Izraele v
Egyptě a pokusu o kontrarevoluci v Maďarsku došlo
k zostření mezinárodního napětí,
které se pochopitelně projevilo i v našem hospodářství.
Přes tyto skutečnosti se naše hospodářství
rozvíjelo po vzestupné linii a končíme
i v minulém roce výsledky hospodaření
podle státního rozpočtu přebytkem,
který činí 1.317 milionu Kčs. I když
přebytek je tentokráte menší než
v minulých letech, přece nám jej budou záviděti
všechny kapitalistické země. Vždyť
i velké kapitalistické státy marně
usilují o vyrovnané státní rozpočty.
Současná vládní krise ve Francii,
pokračující znehodnocování
francouzské měny, zápas vlády Velké
Británie o udržení stability libry, nejlépe
ukazují, do jakých obtíží hospodářských
a finančních se dostávají i velké
kapitalistické země.
Výsledky našeho hospodaření ukazují
sílu našeho lidově demokratického státu
a jsou potvrzením správnosti linie výstavby
socialismu, jak ji stanovil X. sjezd KSČ. Rozpočtový
a hospodářský výbor zvlášť
zdůraznil velký průmyslový rozmach
na Slovensku. Na výsledky našeho hospodaření
můžeme proto býti právem hrdi. Je to
další doklad o tom, že dělnická
třída umí lépe hospodařit než
kapitalisté.
Dosažené úspěchy však nesmí
vést k sebeuspokojení, neboť my víme,
že naše společenské zřízení
nám dává možnost dosáhnout mnohem
lepších hospodářských výsledků,
zejména budeme-li lépe využívat předností
socialistické soustavy a tvůrčí iniciativy
našeho pracujícího lidu.
Rozpočtový a hospodářský výbor
NS v celodenní schůzi za účasti předsedů
výborů NS a zpravodajů o státním
rozpočtu jednal o zprávě předsedy
výboru posl. Štětky o účetní
závěrce za r. 1956 především
v tom smyslu, jak by bylo možno odstraňovat a překonávat
nedostatky zjištěné v hospodaření
minulého roku, které se opakují i v tomto
roce. Členové výboru hovořili kriticky
o neuspokojivém vývoji produktivity práce,
o pomalém zavádění nové techniky
a lepší organisace práce. Ukazovali na vážné
závady v investiční výstavbě,
které jsme kritisovali již v minulých letech
a které se stále opakují.
Mezi závadami v plnění státního
plánu na rok 1956 uváděli poslanci zejména
nerovnoměrnost v plnění, které mělo
za následek zvýšení přesčasových
hodin, vyšší neplánované průměrné
výdělky, zhoršení kvality výrobků
a v neposlední míře i nerovnoměrné
plnění státních příjmů.
Velmi se kritisovala nehospodárnost, vysoká absence,
zneužívání nemocenského pojištění
a zejména neplnění dodávek do zahraničí,
jež mimo jiné zhoršuje také bilanci našeho
zahraničního obchodu. Vyrábíme stále
mnoho zmetků. Jen v Brněnském kraji bylo
letos vyrobeno zmetků za 45 milionů korun. Prémiové
řády zastaraly a často vedou k tomu, že
se nedělá to, co je třeba ke splnění
plánu, ale to, co dá nejvíce normohodin.
Nedostatečně se staráme o uspokojení
služeb obyvatelstvu. Rozpočtový výbor
ukázal na nedostatky v řízení průmyslu
i zemědělství, na nedostatky v dopravě,
v místním hospodářství, ve
zdravotnictví, školství a pod. Členové
výboru ukázali také, jak je možno nedostatky
překonávat. Někteří poslanci
budou o těchto otázkách hovořit dnes
v diskusi. Všichni se zúčastníme celonárodní
diskuse k dopisu Ústředního výboru
Komunistické strany Československa, abychom nejen
vysvětlovali význam nových opatření
na zdokonalení řízení naší
výroby, ale působili také na to, aby každý
náš pracující byl zainteresován
na odstraňování nedostatků, na zlepšování
výsledků našeho hospodaření.
Členové Národního shromáždění
mají velké možnosti v úzké spolupráci
s ministerstvy, národními výbory, závody,
JZD a vším naším lidem přispět
k plnému zdaru celostátní diskuse a tím
i k dalšímu rozvoji našeho průmyslu i
zemědělství. Nepochybuji o tom, že všichni
této velké vymoženosti využijeme. Zdůrazňuji
zvlášť spolupráci poslanců s národními
výbory. Po provedené decentralisaci vzrostla odpovědnost
národních výborů za rozvoj výroby.
Připomeňme si jen úkoly národních
výborů v zemědělství při
současném mohutném rozvoji JZD a dovršení
socialisace v zemědělství v nejbližších
letech. Podíl výdajů národních
výborů na rozvoji hospodářství
se zvyšuje a letos činí již 45,6 %.
Proto na hospodaření národních výborů
mnoho záleží a poslanci mohou pomoci zejména
v tom směru, že budou stále více zainteresovávat
pracující na řízení a správě
hospodářství a národních výborů,
že budou vysvětlovat všechny důležité
otázky s hlediska celostátního významu,
aby nebyly ovlivněny pouze lokálním pohledem.
Čím lépe budou národní výbory
hospodařit, tím lépe budou moci pečovat
o zdravotnictví, školství, kulturní
a sociální potřeby občanstva. Některé
národní výbory nedokázaly zatím
zainteresovat občany ani o problémy místního
hospodářství a kulturní výstavby
obcí. Jen 45 % MNV sestavilo doplňkové
rozpočty a získaly tak občany k přímé
účasti na výstavbě a rozvoji obce.
Nejvíce doplňkových rozpočtů
měl Brněnský kraj, a to 70,2 %, a
jeho dobrých zkušeností jistě využijí
kraje, které se o doplňkové rozpočty
dosud málo staraly.
Nesporně i zde celostátní diskuse mnoho prospěje
a zvýší zájem pracujících
o národní výbory a jejich hospodaření
a úkoly.
Účetní závěrka za rok 1956
ukazuje v plném světle naše velké úspěchy
i naše nedostatky. Využijeme zkušeností
z minulého roku dobrých i špatných k
tomu, abychom zajistili další zdravý růst
našeho hospodářství a zvyšování
životní úrovně našeho lidu. Největší
svátek pracujících celého světa
- 40. výročí Velké říjnové
socialistické revoluce - hrdinný přiklad
sovětských lidí a naše celostátní
diskuse budou jistě bojovým nástupem ke splnění
všech velkých úkolů, které nám
dává Ústřední výbor
Komunistické strany Československa a vláda
Národní fronty.
Rozpočtový a hospodářský výbor
Národního shromáždění
projednal státní závěrečný
účet za rok 1956 ve schůzi konané
dne 23. října 1957 a doporučuje Národnímu
shromáždění toto usnesení:
"Národní shromáždění
republiky Československé schvaluje státní
závěrečný účet republiky
Československé za rok 1956, který vykazuje
přebytek z hospodaření podle státního
rozpočtu na rok 1956 ve výši 1.317,144.567,39
Kčs.
Zároveň Národní shromáždění
souhlasí, že přebytku v částce
1.317,144.567,39 Kčs bude použito na doplnění
státních finančních reserv, uložených
ve Státní bance československé."
(Potlesk.)
Podpredseda Valo: Ďakujem posl. Tymešovi za jeho
zprávu.
K prejavu sa prihlásil minister financií súdruh
Július Ďuriš. Prosím súdruha
ministra, aby predniesol svoj prejav.
Minister financií Ďuriš: Vážené
Národné zhromaždenie, súdružky
a súdruhovia!
Rozpočtové hospodárenie za rok 1956 vykazuje
tieto hlavné. výsledky:
príjmy činili 97.247 mil. Kčs,
výdavky činili 95.930 mil. Kčs,
prebytok činil 1.317 mil. Kčs.
Hlavným zdrojom rozpočtu sú príjmy
od socialistického sektora, ktoré činia 86,2
%. Príjmy od obyvateľstva činia 11,3
%.
Z výdavkov sa dalo na rozvoj národného hospodárstva
57,6 %. Na školstvo, kultúru, zdravotníctvo,
národné poistenie a sociálne opatrenia 29,4
%. Na obranu a bezpečnosť 9,5 %. Na správu
3,5 %.
Pri hodnotení výsledkov a schvaľovaní
záverečného účtu za rok 1956
hodnotíme súčasne výsledky celého
nášho národného hospodárstva.
Učíme sa z týchto výsledkov, aby sme
ďalej a ešte lepšie zabezpečili výstavbu
socializmu. Pri riešení úloh druhého
päťročného plánu a pri riešení
otázok, o ktorých rokujeme v celoštátnej
diskusii, máme čo najlepšie využiť
skúsenosti z minulého roku, ktorý bol prvým
rokom druhej päťročnice.
Výsledky rozvoja národného hospodárstva
za rok 1956 potvrdzujú úspešné plnenie
generálnej línie výstavby socializmu a stále
dôslednejšie uplatňovanie ekonomických
zákonov socializmu.
Spoločenský produkt sa ďalej zvýšil
temer o 7 %. Tento rast sa opiera predovšetkým
o rozvoj socialistického priemyslu, výroba ktorého
sa zvýšila za minulý rok o 9,5 %. Celkový
rast spoločenského produktu však bol zdržaný
tým, že poľnohospodárska výroba
sa zvýšila len o 2 %, čo sťažuje
tak žiadúce zvýšenie poľnohospodárskej
výroby o plánovaných 30 % do roku
1960. Preto je tak významné všemožne sa
usilovať o rýchly rozvoj výrobných síl
v poľnohospodárstve, preto tiež v roku 1956 sa
zo štátnych prostriedkov na ďalšie zvýšenie
poľnohospodárskej výroby poskytlo 11.349 mil.
Kčs, čo je o 17,9 % viacej oproti predošlému
roku. Zároveň sa však ukazuje ako ďalšia
bezpodmienečná nutnosť, aby sa rýchle
rozšírili a upevnili socialistické výrobné
vzťahy aj v poľnohospodárstve, to znamená,
aby sa rýchle rozvíjali jednotné roľnícke
družstvá, lebo zvýšenie životnej
úrovne družstevníkov a možnosti nášho
národného hospodárstva pre to vytvárajú
priaznivé podmienky.
Bilancia minulého roku potvrdzuje znovu, že vyrábame
stále viacej, avšak ešte nie všade lepšie
a lacnejšie.
Materiálové náklady sme znovu prekročili,
preto sme museli odpočítať viacej zo spoločenského
produktu, a tým ostalo menej na národný dôchodok
a jeho rozdelenie. Národný dôchodok sa zvýšil
o 5,6 %.
Prekračovanie nákladov ovplyvňuje kvalitatívne
výsledky celej päťročnice i rast národného
dôchodku.
Aké nesmierne rezervy strácame prekračovaním
nákladov, ukazuje vývoj nákladov za rok 1956.
Halierový ukazovateľ nákladov na 1 Kčs
výrobku v priemysle bol podľa pôvodného
plánu 91,83 hal. Skutočné náklady
však činili 93,07 hal. Tento rozdiel 1,24 hal. len
v priemysle znamená horšie využitie našich
možností o 1.400 mil. Kčs. Len na tomto úseku
by lepšie využitie veľkých našich zdrojov
za celú päťročnicu prinieslo mnoho miliárd
nových hodnôt pre zlepšenie súladu medzi
zdrojmi a potrebami.
Toto prekračovanie nákladov ovplyvnilo aj hospodárske
výsledky podnikov i celkové štátne príjmy.
Odvod zisku sa splnil na 95,1 % a činil 13.681 mil.
Kčs. Toto nedostatočné plnenie bolo spôsobené
aj stále sa opakujúcimi pokusmi zmäkčiť
plán, a tak si uľahčiť úlohy na
úkor celej spoločnosti a rozvoja podniku a tým
aj na úkor seba.
Preto v rámci opatrení na zdokonalenie riadenia,
o ktorých sa rokuje v celoštátnej diskusii,
sa kladie veľká váha na uplatnenie princípu,
aby každý pracujúci a každý podnik
bol zainteresovaný na neustálom zlepšovaní
hospodárskych výsledkov, na trvalom rozvoji podniku
a na vytváraní vlastných zdrojov podniku.
Potom sa nebudú v plánoch zakrývať rezervy,
zmäkčovať úlohy, ale sami pracujúci
zdola budú navrhovať a uplatňovať využitie
všetkých zdrojov.
Keď budú tieto princípy plne pochopené
a uvedomele uplatňované v každom podniku, potom
nebude možné, aby napríklad v období,
keď všetci staviame do popredia ekonomickú stránku
výroby, niektoré podniky a ministerstvá navrhovali
pre rok 1958 znížiť náklady namiesto o
2,9 % len o 2,4 % a tým zhoršili výsledky
národného hospodárstva o mnoho sto miliónov
korún. Potom vlastné záujmy podnikov a všetkých
pracujúcich nedovolia, aby napríklad v ťažkom
strojárenstve a stavebníctve za minulý rok
a za 8 mesiacov tohto roku podniky ostali dlžné národnému
hospodárstvu 507 mil. Kčs zisku.
Prerokovávané zlepšenie riadenia je zamerané
aj na prehĺbenie chozrasčotu, na zvýšenie
ekonomickej účinnosti riadenia na základe
väčšej hospodársko-operativnej samostatnosti
podnikov a tým aj zvýšenej ich zodpovednosti
za plnenie úloh.
Rozhodujúce pre úspešné prehlbovanie
chozrasčotu a pre lepšie využitie hodnotových
ukazovateľov, a tým aj pre dosiahnutie najlepších
finančných výsledkov, je zvýšenie
účasti pracujúcich na riadení výroby
a riešení ekonomických otázok podnikov.
Preto zlepšenie riadenia má byť spojené
s takými opatreniami, aby každý pracujúci
poznal všetky náklady svojej dielne na 1 Kčs
výrobku, aby poznal hodnotu materiálu, strojov a
náradia, náklady na mzdy a ich vzťah k produktivite,
aby premýšľal a kalkuloval, ako môže
neustálym rozvojom podniku zabezpečiť aj svoj
osobný záujem.
Znižovanie nákladov a zvýšenie zisku je
aj preto tak dôležité, že obratová
daň, ktorá činí 45,6 % štátnych
príjmov, ostáva niekoľko rokov v podstate na
rovnakej výške v dôsledku znižovania maloobchodných
cien. Pôvodný rozpočet dane z obratu a dane
z výkonov vo výške 45.830 mil. Kčs bol
v priebehu minulého roku znížený o 1.554
mil. Kčs, a to najmä v dôsledku toho, že
bolo uskutočnené dvoje zníženie maloobchodných
cien. Tento znížený plán bol splnený
na 101 %.
Základným cieľom nášho úsilia
o zlepšenie organizácie a riadenia hospodárstva
je dosiahnuť neustály rast spoločenskej produktivity
práce.
Produktivita práce v priemysle sa zvýšila v
roku 1956 o 6,7 %. Je to menej, než sa počítalo
v smerniciach pre druhú päťročnicu. Aj
v tomto roku sa zvyšovanie produktivity práce za 8
mesiacov plní namiesto 5,1 % plánovaných
na celý rok len na 4,9 %. Ako pri znižovaní
nákladov, tak aj pri zvyšovaní produktivity
práce boli vlani aj v tomto roku úlohy v priebehu
roku zmäkčené. Najmä nepriaznivo tu pôsobí
prekračovanie plánu pracovníkov a ďalšie
nadmerné požiadavky na zvýšenie počtu
pracovníkov.
Dôsledkom tohto nedostatočného zvyšovania
produktivity práce je, že sa rast produktivity práce
podieľa na zvýšení výroby v druhej
päťročnici len na 79 % namiesto pôvodne
stanovených 90 %. To však sťažuje
a zdražuje výrobu, zhoršuje možnosti znížiť
pracovný čas, zdokonaliť mzdovú sústavu
a znížiť maloobchodné ceny.
Aké veľké rezervy strácame nedostatočným
zvyšovaním produktivity práce v priemysle,
dokazuje skutočnosť, že zvýšenie
produktivity práce o 1 % znamená viacej výrobkov
o 1.300 mil. Kčs. Keby sa bola v ostravsko-karvinskom revíre
splnila v roku 1956 produktivita práce podľa plánu,
malo by národné hospodárstvo viac uhlia o
342.000 ton. Splnenie produktivity v Ministerstve stavebníctva
znamenalo by o 1.814 bytov viacej.