Priemerné mzdy v priemysle však boli prekročené na 102,9 %. To ovplyvnilo zhoršenie pomeru medzi produktivitou práce a priemernými mzdami. Zatiaľ čo sa v pláne počítalo s predstihom rastu produktivity práce oproti rastu miezd o 6,3, činil skutočný predstih len 5,1.

Ponaučenie z rokov 1956 a 1957 sa však dostatočne neprejavuje v návrhoch plánu niektorých podnikov a ministerstiev na rok 1958. Oproti kontrolným cifrám rastu produktivity práce o 6,7 % navrhujú rast len o 5,2 %. To by znamenalo, že rast výroby by bol krytý rastom produktivity práce len zo 62 %.

Deľba národného dôchodku v roku 1956 je charakterizovaná významnými opatreniami pre ďalšie zvýšenie životnej úrovne nášho ľudu. Príjmy obyvateľstva sa zvýšili o 6.500 mil. Kčs. Okrem toho tým, že bolo uskutočnené dvoje zníženie cien, získalo obyvateľstvo ďalších 3.500 mil. Kčs ročne.

Súčasťou zvyšovania životnej úrovne pracujúcich je aj neustály rast rozpočtových výdavkov na školstvo, zdravotníctvo, kultúrne a sociálne opatrenia. V roku 1956 činili tieto výdavky 28.161 mil. Kčs, čo je o 7,7 % viacej oproti predošlému roku.

Zvýšenie životnej úrovne pracujúcich sa prejavilo aj v prírastku vkladov o 2.527 mil. Kčs. Počet účastníkov podnikového sporenia vzrástol na 971.000. V rámci podnikového sporenia si pracujúci uložili v roku 1956 ďalších 1.129 mil. Kčs. Rovnako rýchle rastú vklady aj na dedinách.

Zvýšenie životnej úrovne v roku 1956 sa prenáša aj do ďalších rokov, keď sa súčasne musí zabezpečiť vo výrobe aj v hospodárnosti. Okrem toho tiež v roku 1957 podobne ako v roku 1956 dochádza k prekračovaniu príjmov obyvateľstva oproti plánu. To sťažuje plánovanú deľbu národného dôchodku medzi fond akumulácie a fond spotreby. Preto v pláne druhej päťročnice bolo nutné upraviť pôvodný plán štátnych investícií.

Správna deľba národného dôchodku žiada, aby sme nedovolili neplánované prekračovanie príjmov obyvateľstva, aby sme oveľa úspornejšie používali finančné prostriedky a zvýšením efektívnosti investícií získali z plánovaných materiálových a finančných prostriedkov viacej základných fondov. Musíme stále vychádzať z princípu, že podmienkou zvyšovania životnej úrovne je neustále rozširovanie základných fondov a výroby.

Na štátnu investičnú výstavbu sa v roku 1956 vynaložilo 20.567 mil. Kčs. Akým tempom rozvíjame naše národné hospodárstvo ukazuje to, že v druhej päťročnici štátne investície činia 137 miliárd korún a okrem toho investície mimo štátny plán ďalších 34.900 mil. Kčs.

Tieto veľké prostriedky sú výsledkom úsilia všetkých pracujúcich, preto máme s nimi úzkostlivo hospodáriť.

Pri previerke investícií máme veľmi zodpovedne odkryť a využiť miliardové rezervy i v našej investičnej výstavbe. Doterajšie výsledky previerok potvrdzujú, že tieto veľké rezervy tu sú a že ich využitie je v našej moci.

Touto zvýšenou starostlivosťou o hospodárnosť v investičnej výstavbe urýchlime tiež dokončovanie investícií a zlepšíme plnenie investičného plánu. Nie je v záujme národného hospodárstva, keď dosahujeme úsporu v rozpočtových výdavkoch tým, že neplníme plán investícií. Z tohto hľadiska nutno posudzovať plnenie rozpočtu na rok 1956, keď čerpanie finančných prostriedkov na investície činilo len 90 %. Preto tiež rozpočtový prebytok nie jen len výsledkom dobrého hospodárenia, ale aj dôsledkom neplnenia investícií.

V roku 1956 sa ďalej úspešne rozvíjala hospodárska a kultúrna výstavba Slovenska.

Priemyselná výroba vzrástla oproti roku 1956 o 11,1 %. Podiel Slovenska na priemyselnej výrobe Československa dosiahol 16,5 %. Objem investícií vzrástol o 14,7 % a ich podiel na celoštátnej výstavbe činil 27,4 %. Výdavky na školstvo a kultúru vzrástli o 20 % a činia 27,5 % z celoštátnych výdavkov na tieto účely. Výdavky na zdravotníctvo vzrástli o 9 % a činia 24,8 % z celoštátnych výdavkov. Výdavky na ďalší rozvoj poľnohospodárstva sa zvýšili o 20,8 % a činia 3.467 mil. Kčs, čo predstavuje 30,5 % z celoštátnych výdavkov na poľnohospodárstvo.

Táto socialistická výstavba Slovenska sa odráža aj v záverečnom účte Slovenska, ktorý obsahuje výsledky hospodárenia na úsekoch riadených Sborom povereníkov a národnými výbormi.

V roku 1956 činili príjmy rozpočtu Slovenska 13.525 mil. Kčs a výdavky 13.311 mil. Kčs.

Na neustálom rozvoji nášho národného hospodárstva majú veľký podiel národné výbory, ktoré úspešne rozvíjajú tvorivú účasť pracujúcich na riadení hospodárstva a správe štátu.

V práci národných výborov rozhodujúcou úlohou sa stala starostlivosť a zodpovednosť za rozvoj výroby, za stály hospodársky rozvoj celého obvodu ich činnosti, a tým za sústavné zvyšovanie hmotnej a kultúrnej úrovne občanov.

Zvýšená účasť a zodpovednosť národných výborov je vyjadrená aj v rozpočtoch národných výborov, ktorých objem ako aj podiel na celoštátnom rozpočte sa neustále zvyšuje. Novým rozpočtovým poriadkom pre miestne národné výbory sa umožňuje ešte lepšie využívať rozpočty národných výborov pre hospodársky rozvoj celého obvodu ich činnosti.

Rozpočtové výdavky národných výborov v roku 1956 činili 16.697 mil. Kčs a oproti roku 1955 vzrástli o 12,1 %. V tomto roku činia výdavky 26 70 mil. Kčs a stúpajú o ďalších 57 %, na Slovensku už o 64 %. Výdavky národných výborov činia tohto roku 26,7 % celoštátnych výdavkov.

Podiel výdavkov v rozpočtoch národných výborov na rozvoj hospodárstva v roku 1956 činil 19,8 % a v tomto roku sa zvýšil na 45,6 %, na Slovensku na 47,1 %.

Rast objemu rozpočtov národných výborov je výrazom decentralizácie právomoci a zvýšenia zodpovednosti národných výborov podľa uznesení celoštátnej konferencie Komunistickej strany Československa.

Tieto veľké prostriedky sú určené plne v prospech všetkých pracujúcich. Preto pri príprave a zabezpečovaní rozpočtu národných výborov má každý občan aktívne prispieť k rozmnoženiu hospodárskych zdrojov, z ktorých sa tvorí miestny a celoštátny rozpočet.

Z tohto rozmnožovania trvalých hospodárskych zdrojov miestnych národných výborov sa tvoria aj doplnkové rozpočty, ktoré boli v roku 1956 zostavené v 6.657 národných výboroch a činili 169 mil. Kčs. Dôležitým zdrojom týchto doplnkových rozpočtov je rozvoj miestnej výroby a platených služieb pre obyvateľstvo, ktoré sú zabezpečované aj hnutím podľa vzoru okresov Tábor - Třebíč - Liptovský Mikuláš. V rámci tohto hnutia sa za prvú polovicu tohto roku vybudovalo 2.888 prevádzkarní v 1.537 obciach.

Veľmi významnou úlohou národných výborov je tiež zabezpečovanie riadneho plnenia daňových povinností. Dane od obyvateľstva sú dôležitým príjmom národných výborov a celoštátneho rozpočtu.

Dane od obyvateľstva činili v roku 1956 celkove 9.400 mil. Kčs. Plán daní bol splnený na 103 %, poľnohospodárska daň bola splnená len na 96,4 %, ačkoľvek plán činil len 380 mil. Kčs, takže na jeden okres pripadá priemerne 1,400 000 Kčs dane. Zdanenie príjmov v poľnohospodárstve pokleslo zo 6,57 % v roku 1953 na 3,4 %. v roku 1956.

Národné výbory a ich finančné odbory majú ďalej a ešte dôslednejšie pokračovať po správnej ceste, aby si obce vyberali dane samy, a dosiahnuť, aby každý občan považoval platenie daní za súčasť svojej účasti na riadení hospodárstva a správe štátu.

Súdruhovia a súdružky!

Naše úlohy pre dovŕšenie socialistickej výstavby žiadajú ďalej zdokonaliť riadenie nášho hospodárstva, vyzdvihnúť ekonomickú stránku výroby a ďalej rozvinúť uvedomelú účasť miliónov pracujúcich na riadení hospodárstva.

Pri riešení týchto nových úloh má byť posilnené aj aktívne pôsobenie financií na rozvoj nášho národného hospodárstva. Finanční ukazovatelia nemajú sa len pasívne odvodzovať od ukazovateľov hmotného plánu, ale majú hmotných ukazovateľov aktívne ovplyvňovať a tak dosiahnuť lepšie finančné výsledky.

Zlepšiť financovanie neznamená vyššie prídely finančných prostriedkov, ale také prehĺbenie metód finančného hospodárenia, aby každý podnik vytváral čo najviac vlastných zdrojov pre svoj trvalý rozvoj.

Všetky uvedené výsledky nášho národného hospodárstva sa súhrnne vyjadrujú v celkovej finančnej bilancii nášho štátu. Je to bilancia, ktorá sa opiera o úspechy celej socialistickej sústavy, o štyridsaťročné víťazné socialistické budovanie bratského sovietskeho ľudu, o naše verné a večné priateľstvo so Sovietskym sväzom. (Potlesk.)

Naša bilancia sa končí prebytkom, ale súčasne ukazuje na nesmierne rezervy nášho národného hospodárstva a na zdroje, ktoré je schopný náš ľud vytvárať a rozmnožovať. Táto tvorivá energia nášho ľudu je nevyčerpateľným zdrojom a zárukou ďalšej úspešnej bilancie našej socialistickej výstavby.

V mene vlády navrhujem, aby Národné zhromaždenie schválilo štátny záverečný účet za rok 1956. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Ďakujem s. Ďurišovi za jeho prejav.

Do rozpravy sú ďalej prihlásení títo poslanci: inž. Baier, Holička, Štambera a Růzha.

Dávam slovo prvému prihlásenému rečníkovi, ktorým je inž. Baier.

Posl. inž. Baier: Soudružky a soudruzi poslanci!

Státní závěrečný účet za rok 1956 jasně odráží vzestupnou linii rozvoje našeho národního hospodářství. Ukazuje, jakého rozvoje především výrobních sil i životní úrovně bylo dosaženo. Bylo dosaženo dalšího vzrůstu národního produktu i národního důchodu. To je výsledek úspěšného plnění státního plánu. Státní závěrečný účet však též byl ovlivněn vážnými nedostatky při plnění státního plánu. Porušení relace mezi vzrůstem produktivity práce a průměrných výdělků, nedosažení plánované rentability, vzrůst materiálových nákladů, nehospodárnost při vydávání státních prostředků jsou nepříznivé zjevy, které zeslabily úspěchy dosažené při plnění státního plánu, způsobily, že při hospodaření podle státního rozpočtu v roce 1956 nebylo dosaženo takových výsledků, jak bylo předpokládáno a jakých mohlo být dosaženo.

Na těchto kladných i záporných rysech naší hospodářské výstavby v roce 1956 se význačnou měrou podílejí naše základní průmyslová odvětví paliva, hutě, strojírenská ministerstva. U všech těchto ministerstev byl v roce 1956, s výjimkou ministerstva těžkého strojírenství, překročen plán hrubé výroby i výroby zboží. Tím tato naše základní průmyslová odvětví podstatně přispěla k růstu výrobních sil v naší zemi. U všech těchto ministerstev a nyní již bez výjimky byla ve větší či menší míře porušena relace mezi růstem produktivity práce a růstem průměrných výdělků.

Z tohoto porovnání vyplývá, že se nám již daří celkem úspěšně plnit objemové ukazatele (hrubou výrobu, výrobu zboží), ale že jsou vážné potíže při zajišťování kvalitativních ukazatelů. To je obrazem i úrovně řízení našeho hospodářství, zejména na závodech.

Za nejvážnější nedostatek třeba považovat nesprávný poměr mezi růstem produktivity práce a růstem průměrných výdělků, který rozhodujícím způsobem ovlivnil i překračování vlastních nákladů na výrobu. Jádro nedostatků je v nízké technické úrovni výroby, v nedostatcích v normování práce, v závadách v organisaci práce, v nedostatečné pracovní a mzdové kázni. Tyto nedostatky nejsou nové - nevznikly v roce 1956 - pouze se, zejména v druhé polovině roku 1956, ostřeji projevily. A pokračují dále i když v omezeném rozsahu i v letošním roce. I letos nedosahujeme ještě potřebného rozvoje technické úrovně výroby, dostatečné úrovně technického normování práce. Bylo by však nesprávné vidět cestu k nápravě pouze v těchto opatřeních. Zejména v oblasti pracovní a mzdové kázně je třeba vidět, že vše není pouze v administrativních opatřeních, která jsou často zanedbávána a na jejichž dodržování nutno přísně dbát - nýbrž i - a to především, v socialistickém uvědomění pracujících, v poměru ke státním zájmům, k práci, k socialistickému vlastnictví. Musíme mnohem usilovněji bojovat o vědomí lidí, ideologickou, socialistickou výchovu pracujících, jak to zdůraznilo červnové plénum ÚV KSČ.

Z rozboru hospodaření v roce 1956 vyplývá dále, že bylo dosaženo vyšších příjmů obyvatelstva a vyšší spotřeby než předpokládal plán. A protože chceme na základě usnesení celostátní konference strany dodržet vzrůst životní úrovně obyvatelstva, mohlo by dojít při nezvýšené tvorbě národního důchodu k ohroženi plánem předpokládané investiční výstavby, kterou chceme docílit i dalšího rozvoje výrobních sil i dalšího zvýšení společenské spotřeby.

Změna některých směrných čísel pro druhou pětiletku, schválená nedávným plenem ÚV KSČ, ukazuje, že omezujeme prostředky pro investiční výstavbu.

Je nyní otázka, zda omezení finančních prostředků pro investiční výstavbu musí omezit i původně předpokládaný efekt této výstavby. Je třeba zkoumat, zda v naší investiční výstavbě nedochází ke ztrátám, které bychom mohli omezit, a jsou-li v ní dále reservy, které bychom mohli mobilisovat, abychom její efektivnost zvýšili.

Jedním z vážných nedostatků v naší investiční výstavbě jest nedodržování plánovaných lhůt uvádění do provozu. Za příklad je možno vzít největší akci ministerstva chemického průmyslu v letošním roce - výstavbu čpavku a výrobu dusíkatých hnojiv. Termín uvedení kapacit do chodu je ohrožen - i stavebně montážními pracemi i strojními dodávkami. Akce je toho rozsahu, že by prodloužení termínu výstavby o čtvrt roku znamenalo sníženi výroby dusíkatých hnojiv a následkem toho snížení výnosu zemědělských produktů v hodnotě asi 350 mil. Kčs.

Je zajímavé srovnat tuto ztrátu s hodnotou neplnění výstavby. Do konce prvé poloviny letošního roku bylo neplnění v hodnotě 55 mil. Kčs ve stavebně montážních pracích i v strojních dodávkách. Tedy hodnota malá ve srovnání s hospodářským efektem, který tato akce má našemu národnímu hospodářství poskytnout.

V roce 1956 - v roce, jehož závěrečný účet projednáváme - jsme nesplněním plánované etapy výstavby závodu na výrobu dehtových barviv a jiných chemických výrobků přišli o výrobu v hodnotě 135 milionů Kčs. A přitom nás má tato výroba osvobodit od dovozu z kapitalistických zemí a naopak umožnit zahájení vývozu výrobků na základě dostatečných surovinových zdrojů.

Často dochází na objektech uváděných do provozu k závadám na strojním zařízení. Poruchy při uvádění prvého bloku elektrárny Poříčí způsobily ztráty na výrobě elektrické energie v hodnotě cca 6 mil. Kčs.

Dochází dále k tomu, že investice po své realisaci nedosahuje kapacity předpokládané projektem. Na př. podle úvodního projektu elektrisace trati Žilina-Spišská Nová Ves se mělo denně v roce 1957 provézt elektrickou trakcí 42 dvojic vlaků. Avšak ve skutečnosti se prováží o 10 párů vlaků méně. Je to způsobeno závadami na strojním zařízení, nedodáním plného počtu lokomotiv i nedodávkami elektrické energie v potřebném množství. Tím na této investici ztrácíme ročně přes 10 mil. Kčs, nemluvě o zbytečně propáleném uhlí.

Že jsou možnosti i v zlevnění a zvýšení efektu naší investiční výstavby, dokazuje nedávno prováděná prověrka hospodárnosti investic. Předběžné výsledky I. etapy ukazují, že bude dosaženo úspor ve výši asi 8 %.

Těchto několik příkladů ukazuje. že v našem hospodářství dochází ke ztrátám, které jsme schopni odstranit, že je v něm dostatek reserv, které je nutno a možno odhalit a využít.

Tyto příklady též ukazují, že omezení záporných zjevů, které se v hospodářství v roce 1956 projevily, je v našich rukách, v naší organisátorské práci a že můžeme kladné výsledky své práce ještě zesílit. (Předsednictví převzala místopředsedkyně Hodinová-Spurná.)

Soudružky a soudruzi, projednáváme státní závěrečný účet roku 1956 v době, kdy se plně rozvinul boj za zvýšení efektivnosti naší výroby, boj zaměřený proti nedostatkům v našem hospodářství, a projednáváme jej ve dnech, kdy na pořad dne byl dán úkol dokončit výstavbu socialismu v naší zemi. Tento úkol dokončení výstavby socialismu je založen na našich dosavadních úspěších při plnění státního hospodářského plánu, při socialisaci vesnice, ve zvyšování životni úrovně lidu.