Je však též založen na odhalení našich nedostatků, na jejich analyse a na tom, že je stanovena cesta k jejich nápravě.

V těchto dnech začala celonárodní diskuse právě k těmto problémům. Již prvé dny diskuse ukazují, že věc našeho hospodářství, naše úspěchy i nezdary není věcí pouze státní a hospodářské administrativy, ale věcí všeho lidu, který přináší cenné zkušenosti, jak jít dál.

A to je pevná záruka toho, že v druhé pětiletce socialismus dobudujeme, že v naší zemi uděláme nový skok kupředu. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dalším řečníkem je poslanec Holička. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. Holička: Vážené Národné zhromaždenie, súdružky, súdruhovia!

Výsledky hospodárenia podľa štátneho rozpočtu na rok 1956 prejednávame v období 40. výročia Októbrovej socialistickej revolúcie, keď už nielen priatelia, ale i nepriatelia sú nútení priznať nesmierny historický dosah tejto revolúcie, keď bola zahájená nová epocha ľudských dejín. Revolúcia zmenila a mení ďalej tvárnosť sveta. Menovite však zmenila postavenie robotníckej triedy v súčasnom svete.

Zásluhou Veľkej októbrovej revolúcie je aj u nás, že sa naša socialistická spoločnosť môže slobodne rozvíjať a na čele s robotníckou triedou dosahovať dobré hospodárske výsledky.

Celkove výsledky hospodárenia za rok 1956 sme dosiahli priaznivé. Keď si len premietneme obdobie po celoštátnej konferencii našej strany, bolo možno uskutočniť podľa smerníc daných konferenciou na základe dosiahnutých výsledkov v rozvoji národného hospodárstva rastom priemyselnej a poľnohospodárskej výroby viaceré významné opatrenia, ako bolo zníženie maloobchodných cien, prestavba národného poistenia, spojená so zvýšením nízkych a stredných dôchodkov, prevedenie mzdových a platových úprav vo viacerých odvetviach, skrátenie pracovného času a iné. Tieto opatrenia, prevedené v roku 1956, podstatne zvýšili životnú úroveň obyvateľstva.

Keď hovoríme o zvyšovaní životnej úrovne, musí nám ísť predovšetkým o to, aby sme vyrobili viac, lepšie a lacnejšie, a to s menším vynaložením ľudskej práce a s menšou spotrebou materiálu. Musí nám tiež ísť o to, dosahovať úspory vo všetkých odvetviach národného hospodárstva, hľadať a nájsť nové cesty k lepšiemu a dokonalejšiemu využívaniu jeho zdrojov, usilovať sa o stále vyššiu efektívnosť v celom národnom hospodárstve.

Veľmi často sa však stáva, že na túto druhú stránku sa zabúda. Je prirodzené, že potreby ľudu rastú rýchlejšie, ako možnosti jeho uspokojovania. Nie je však možné súhlasiť s tým, aby sa niekto usiloval o to, aby sa mal lepšie, keď i na úkor spoločnosti a jej vymožeností. Jednak nie je možné súhlasiť s tým, keď zastane niekto len preto, že jeho potreby nemôže spoločnosť okamžite uspokojiť, prestáva vidieť obrovské úspechy, ktoré sme dosiahli, keď vidí len všetko špatné a nadáva na naše zriadenie. Takéto názory nevyplývajú vždy len z nepriateľského postoja k nášmu zriadeniu, ale často z toho, že si neuvedomujeme rozsah širokej starostlivosti, ktorú naše zriadenie každému poskytuje.

Pre postupné uspokojovanie spotreby obyvateľstva je potrebne zlepšiť doterajší stav trhovými fondmi v našom obchode, v službách obyvateľstvu.

Doteraz náš spotrebný priemysel v najväčšej miere uspokojuje spotrebu obyvateľstva priemyselnými výrobkami, ako sú práčky, chladničky, gramorádiá a podobne. U práčok zostáva ešte veľký dopyt po rôznych druhoch. Nie je možné o tom hovoriť v potravinárskom priemysle, v konfekcii a textile.

V potravinárskom priemysle je potrebné zvýšiť základné druhy ešte viac, ako tomu bolo teraz v základných druhoch. Spotreba mäsa proti roku 1955 v roku 1956 sa zvýšila o 18 %, konzerv o 14 %. Naproti tomu v priemyselných výrobkoch tiež spotreba neúmerne sa zvyšuje.

Tieto výsledky nás nútia k tomu, že musíme zlepšiť stav základných druhov potravín. Napríklad veľký dopyt máme v mäsových konzervách. Nedostatok sa prejavuje vo výrobe plechoviek, čím neni ani využitá základná surovina pre výrobu konzerv. Na tomto základe sa nám prejavuje nedostatok výroby paštét.

Ďalej je tiež veľký dopyt po trvalejších druhoch salám, nakoľko ich nevyrábame dostatočné množstvo, i keď máme pre ne kvalitnú surovinu. Naše výrobne nemajú vyhovujúce sušiarne, ako je tomu v mojom volebnom obvode v okresoch Kremnica, Banská Štiavnica a inde. To znamená, že je to otázka technického vybavenia. Doteraz sa to prevádzalo pokusne tak, že nechávali dozrievať výrobky na obyčajnej povale, čím nastala skazením veľká strata mäsových výrobkov. Tak je to i vo výrobe iných druhov, ako sú párky, kde je nedostatok čriev, čo sa prejavuje v rozvoze, ktorý sa znižuje z 240 kg na 70 kg a podobne. Bude potrebné, aby sme sa zamerali na lepšie využitie mäsa ako základnej suroviny na rôzne mäsové výrobky. Je súčasne tiež potrebné pamätať v jedálňach na to, aby sa rozšíril sortiment iných výrobkov, ako sú mäsové.

Ani hydinárske závody nestačia kryť dopyt hrabavej hydiny a vajec vzdor tomu, že hydinu dovážame.

V chlebe a pekárskych výrobkoch sa kvantita plní. Neplní sa však kvalita a rozvoz, ktorý veľmi kuľhá hlavne v obchodnom sektore, či je to v štátnom, alebo družstevnom.

Vedľa týchto problémov máme mnoho druhov spotrebných fondov, ktorých máme nedostatok, ba sú aj také, že ich máme nadbytok, pretože nemáme na ne odbyt, nevyhovujú dopytu spotrebiteľov. Tu bude potrebné, aby sa výroba lepšie prispôsobila spotrebe, lebo výroba často podceňuje obchod a cíti sa akoby nadriadená nad obchodom. Výroba stratila kontakt so spotrebiteľom, prax je však obyčajne taká, že pýta od obchodu špecifikáciu a o ostatné sa nestará. Uvediem príklad. Nejde na odbyt citrónový sirup v sedemdecových fľaškách, ale výroba nie je ochotná prejsť na litrové balenie, ktoré má lepší odbyt. Tak je to aj v balení ďalších druhov tovaru, na príklad ide na odbyt balený druh, ale dodáva sa voľný, alebo naopak. Nedostatkom je aj to, že výroba nevie rýchle reagovať na spotrebiteľský dopyt.

S tempom rastu príjmu obyvateľstva vedľa potravinárskeho priemyslu nedostatočne sa kryjú požiadavky obyvateľstva tiež v podnikoch miestneho hospodárstva. Neplnia sa požiadavky drobnej údržby pre obyvateľstvo. Nedostatkom sú pracovné sily a vzdor tomu stavu stav pracovných síl, hlavne v stavebných prácach, sa zameral na investičné práce a generálne opravy a nie na drobnú údržbu bytovú. Taktiež výroba stavebných hmôt v miestnom hospodárstve nestačí uspokojiť drobných spotrebiteľov. Pri výrobe stavebných hmôt treba bojovať proti nepodarkom, ktoré sú pomerne veľké v týchto výrobniach.

Odstrániť spomenuté nedostatky budeme môcť len vtedy, keď zavedieme poriadok do mzdovej politiky na tomto úseku. Taktiež sprísnenie úspory v mzdových fondoch. Doterajší stav mzdovej politiky je zneužívaný, mnohí sa zamestnávajú len preto, aby boli vedení, že sú zaradení v pracovnom procese. Sám doterajší mzdový poriadok núti mnohých na súkromné zárobky, a to hlavne u odborných síl, čo vedie k tomu, že sa berú od obyvateľstva premrštené ceny za drobnú prácu. Okrem toho unikajú nám veliké obnosy tiež na daniach a rozkráda sa rôzny materiál, čím sa poškodzuje národný majetok.

V službách bude potrebné sa tiež vyporiadať s produktivitou práce. Terajší stav je taký, že v normách je započítaný materiál, ktorý by sa žiadal oddeliť. Stáva sa, že niekedy je v norme 80 % materiálu a 20 % mzdy, alebo naopak. Keď sa robia práce bez materiálu, potom sa musí dohnať na druhej práci na materiále.

Stretávame sa pritom s nedostatkami v kvalite práce, sú dlhé termíny, ako i predražovanie, čo spôsobuje, že obyvateľstvo veľmi často má malú dôveru voči komunálnym podnikom a napomáha neodborným prácam, nekvalitným, domácich opravárov.

Nesmieme si nepovšimnúť ani nášho družstevného obchodu na dedine, kde sa nám taktiež prejavuje nedostatok v uspokojovaní spotreby obyvateľstva. Veľmi často sa stretávame s tým, že keď je tovar v družstevnom obchode, niet ho do čoho baliť. Sortiment dodávaných tovarov sa nedodržiava. Je napríklad dopyt po konzervových polievkach na dedine a niet ich.

Predajne stavebnín nemajú vydodaný ani fondový materiál. Na druhej strane v textíliách máme veľmi mnoho ležiakov v predajniach. Ako mám zistené, v okrese Kremnica to robí 1 milión 603.000 Kčs, a sú to vrchné odevy, kusový tovar textilný a iné, čo spomaľuje obrat. Taktiež sú veľké zásoby v družstevných predajniach. Proti 50dňovému normatívu až 9 mesiacov. Tým sa tiež stáva, že je nedostatok skladového priestoru. Naše družstevné predajne v obciach, kde je JRD, budú musieť pamätať na to, aby sme sa prispôsobovali zvýšenému dopytu.

Poukázal som na hlavné nedostatky, s ktorými sa stretávame v našom dennom živote, avšak pri prejednávaní záverečných účtov štátneho rozpočtu na rok 1956 musíme vidieť, že naše hospodárstvo je na vzostupnej línii, čo nám dokazujú dosiahnuté výsledky za toto hospodárske obdobie, čím aj životná úroveň pracujúcich stále stúpa; to vyžaduje, aby trh spotrebného zbožia bol stále bohatší. Stavia sa tiež stále viac rodinných domkov, prevádzajú sa ešte adaptácie, bude treba zvýšiť pozornosť údržbe a opravám budov. To všetko vyžaduje a vyvoláva nutnosť, aby v súlade s rozvojom predaja výrobkov bola tiež zvyšovaná úroveň služieb pre obyvateľstvo. Až doteraz na úseku služieb pre obyvateľstvo nie sú opravárske služby poskytované v rozsahu požadovanom obyvateľstvom. Ich kvalitu a rozsah treba plánovite rozšíriť a práve tú veľkú organizátorskú úlohu musia zohrať naše národné výbory. Prevádzanie a stále prehlbovanie decentralizácie hospodárenia národných výborov k tomu dáva všetky predpoklady a národné výbory majú v rukách potrebné prostriedky, aby svoju organizátorskú úlohu mohli dobre plniť.

Zlepšovaním organizátorskej práce možno hovoriť o postupnom zlepšovaní v poskytovaní služieb pracujúcim. Zlepšovanie služieb prináša aj národným výborom lepšie finančné výsledky. Na tomto základe zriaďuje sa v rámci národných výborov niekoľko nových prevádzok, v ktorých sa prevádzajú najrôznejšie služby a spracovávajú sa tiež miestne zdroje.

Životná úroveň, jej stav, vývoj a problematika jej ďalšieho rastu a zabezpečenia je u nás základom hospodárskej politiky strany a vlády a tiež každodenným predmetom pozornosti všetkých pracujúcich. Základným rysom vývoja národného hospodárstva u nás je nepretržitý rast priemyselnej výroby, rozvoj poľnohospodárskej výroby, zvyšovanie objemu investičnej výstavby. Tento progresívny rozvoj národného hospodárstva znamená trvalé zvyšovanie ekonomickej sily našej republiky, umožňuje tiež stále vo väčšej miere uspokojovať materiálne a kultúrne potreby ľudí.

Život nášho ľudu je zo dňa na deň šťastnejší a spokojnejší. Každému sa splňujú stále nové jeho želania a potreby, často sa ale zabúda na to, že rozsah toho, čo možno každému poskytovať, či už vo forme najrôznejších bezplatných školských, zdravotných, sociálnych a kultúrnych potrieb alebo v stále lacnejšom a kvalitnejšom tovare, je závislý od toho, do akej miery sa nám podarí vytvoriť k tomu predpoklady, menovite v oblasti materiálnej výroby.

Nesmieme teda zabúdať, že si môžeme dovoliť len toľko, na čo sme si sami schopní zarobiť. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Děkuji posl. Holičkovi.

Nyní vystoupí v rozpravě posl. Štambera. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. Štambera: Soudružky a soudruzi! Vážené Národní shromáždění!

Hospodaření ČSR v roce 1956 nám ukázalo, že se náš pracující lid stále více podílí na hospodaření našeho státu, na jeho řízení a upevňování. Výsledek hospodaření v roce 1956 mohl býti ještě lepší, kdyby nebylo nedostatků, které se objevují v některých našich hospodářských a rozpočtových organisacích. Tento nedostatek se objevuje nejen v neplnění výrobních plánů, nýbrž hlavně v překračování nákladů na výrobu, takže výrobek je dražší, než ukazuje původní plán. Překračování plánu nákladů působí, že nemůže být přikročeno k dalšímu snížení cen spotřebních předmětů, čímž by opět vzrostla životní úroveň našeho pracujícího lidu. A jaké jsou příčiny překračování plánu nákladů u některých odvětví našeho národního hospodářství? Jsou v tom, že některé hospodářské organisace se snaží plánované úkoly změkčiti přes to, že během výroby původní plánované úkoly překročily v množství výrobků. Nedodržely sortimenty, jakost výrobků, produktivitu práce a náklady. Nevěnují tudíž patřičnou pozornost kalkulacím na jednotku výroby a proto se pak objeví nedostatky ve spotřebě materiálu, kvalitě operativních norem a pod. Prověrka plnění vládního usnesení čís. 848/57 o výsledcích prověrek efektivnosti národního hospodářství ukázala u závodu ČKD Stalingrad Praha, že byla na zakázku na určitý generátor vypracována nabídková kalkulace vyšší než byla plánována a po dokončení zakázky byla výsledná kalkulace vyšší než obě dvě předchozí. Došlo proto k dosti značné neplánované ztrátě. Podobně je tomu i u některých jiných zakázek. Je proto nutné kontrolovati náklady již při průběhu jejich plnění a nikoliv až po dokončení zakázky, kdy lze prakticky konstatovat jen výsledek. Na druhé straně dochází k nežádoucím úsporám, jak dokazuje úsek ministerstva potravinářského průmyslu. Národní podnik Košické pekárny ošidil své výrobky v prvním čtvrtletí tohoto roku o mnoho kilogramů tuku, vajec, cukru, soli, kmínu a máku. Proto také tento podnik dosáhl úspor na úplných vlastních nákladech 45.000 Kčs. Některá ministerstva nevyužívají finančních prostředků vynaložených na technický rozvoj a je zde porušována zásada návratnosti těchto prostředků do státního rozpočtu.

V lukavických papírnách vyřešili úspěšně výrobu vysoko výtěžkové cellulosy a tím zvýšili výtěžnost ze 45 % na 60 %. Ministerstvo chemického průmyslu však dosud tento způsob výroby nerozšířilo na ostatní cellulosky a teprve pro r. 1958 uvažuje o rozšíření pouze v jednom podniku. Na získání zkušeností s touto výrobou bylo vynaloženo v lukavických papírnách více než 5 mil. Kčs.

Překračování plánu nákladů se objevuje též neúměrným růstem výdajů na cestovních a neosobních fondech. V r. 1956 stály cestovní výdaje našeho národního hospodářství zhruba kolem 2 miliard Kčs. Kdyby tyto cestovní výlohy přinesly našemu národnímu hospodářství vyšší efektivnost, myslím, že bychom s těmito výdaji souhlasili. Ovšem skutečnost je poněkud jiná a nepřispívá kladným měřítkem našemu národnímu hospodářství. Často se využívá cestovních výdajů k osobním cílům, k honbě za materiálem a pod. Do závodu Dubnice, který přísluší ministerstvu přesného strojírenství, bylo vykonáno za první čtvrtletí tohoto roku 84 cest, což se rovná asi 500 pracovních dnů. Tyto cesty byly vykonány zčásti na technický rozvoj, na revisi investiční výstavby, k zajištění plnění plánu a prověrku techpromfinplánu. Skoro každý den byla provedena jedna cesta s větším obsazením na tento závod. Podobně se projevují výlohy s cestovným i u jiných rozpočtových a hospodářských organisací.

Vysoké výdaje ze státních prostředků jsou věnovány též zemědělství a to na socialisaci vesnice, STS, ČSSS a na jiné zemědělské závody ministerstva zemědělství. Minulého roku a hlavně letošního roku zaznamenává naše zemědělství prudký rozvoj v socialisaci vesnice a jest proto pochopitelné, že tento rozvoj činí v prvopočátku tlak na materiální a finanční zdroje našeho národního hospodářství, které se mají během výrobních procesů a zvýšení jednotlivých druhů výrob vrátit zpět našemu národnímu hospodářství. Nelze jen tak přihlížeti k spotřebě těchto zdrojů, ale je nutno s nimi hospodárně zacházeti.

Našemu zemědělství je věnována stranou a vládou mimořádná pozornost a proto očekáváme, že zdroje vydané ze státní pokladny se v dohledné době v zemědělství zrentují.

Velkým pomocníkem našemu zemědělství jsou a mají býti STS, které jsou v tomto směru dostatečně dotovány jak materiálovými zdroji, tak i zdroji finančními. Na druhé straně mají STS práce pro naše zemědělství řádně inkasovati a finanční zdroje vracet zpět do státního rozpočtu. Je proto naprosto nemyslitelné, že příjmy STS byly inkasem splněny jen na 87,3 %, na Slovensku na 82,9 %. Ptáme se, jak je to možné. Myslím, že hlavní vinu lze spatřovati především na STS samotných. Podkladem pro inkaso pro státní traktorovou stanici jsou předávací protokoly o vykonané práci mezi STS a objednavatelem a zde dochází k tomu, že STS ne dosti dobře věnují předávacím protokolům časovou pozornost. Příkladně v JZD, jehož jsem předsedou, na urgování vyhotovení protokolů byly tyto vyhotoveny za jarní práce teprve po žních letošního roku, takže JZD hospodařilo určitou časovou dobu s oběžnými prostředky STS. Podobně se tento nedostatek projevuje i u jiných STS. Pochopitelně, že se tím zvyšují náklady STS, hlavně pokud se jedná o práce pro soukromý sektor. Též náklady na běžné opravy neúměrně rostou, přičemž nepřecházejí do plánu a rozsahu prací. Musí býti proto inkasa u STS rychle zlikvidována již z toho důvodu, že zemědělství platí za práce STS asi třetinu nákladu. Upozorňuji, že se nechci dotýkati naturálních platů mezi STS a JZD.