7. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona o požární ochraně (tisk 224).

Zpravodajem je poslanec Táborský, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Táborský: Soudružky a soudruzi poslanci!

Socialistickou výstavbu státu, životy a zdraví pracujících a všechny majetkové hodnoty je nutno chránit před škodami, jež vznikají požáry a jinými živelnými pohromami nebo nehodami.

Základem účinné ochrany před požáry je bdělost a opatrnost občanů a jejich nejširší účast na požární ochraně, o jejíž rozvíjení pečují především národní výbory a jejich výkonné orgány za pomoci dobrovolných organisací, zejména Československého svazu požární ochrany.

Každý občan naší republiky je povinen si počínati tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru a přispíval podle svých sil k řádnému plnění úkolu v požární ochraně.

Jaká je ovšem skutečnost?

V roce 1957 bylo způsobeno na území ČSR 5.071 požárů, které způsobily škody v částce 160 miliónů Kčs. Při těchto požárech přišlo o život 73 lidí a 512 bylo jich zraněno. Každou hodinu bylo zničeno požáry za 12.102 Kčs hodnot, tj. za 290.448 Kčs denně. Každý pátý den přišel o život jeden člověk a každých pět dnů bylo 7 lidí zraněno.

Při porovnání požárnosti v roce 1957 s požárností v roce 1956 vidíme, že počet požárů sice klesl o 669 požárů a výše škod o 14,500.000, přesto však požárnost přes klesající tendenci je stále ještě vysoká.

Je nanejvýš nutné, abych uvedl hlavní zdroje těchto požárů:

Děti školního a předškolního věku založily 741 požárů, což představuje škodu 10 miliónů Kčs,

nedbalost při používání elektrických spotřebičů dalo příčinu ke vzniku 213 požárům a jimi bylo zničeno hodnot za 19 miliónů 300.000 Kčs,

nedbalostí při vytápění vzniklo 573 požárů a škody činí 7 miliónů,

naši kuřáci zavinili 304 požárů a škody představují škodu 2,700.000 Kčs,

elektrickým zkratem bylo způsobeno 380 požárů, škoda 11,500.000 Kčs,

žháři založili 304 požárů, které způsobily škod za 6,700.000 Kčs,

požáry vzniklé z nezjištěné příčiny představují škody na 9 miliónů.

Z krátkého přehledu je jasno, že osobní odpovědnost v otázkách protipožární ochrany je mnohými občany chápána příliš jednostranně a projevuje se intensivněji když požár vznikne, nebo když požár samotný způsobí.

Do současné doby řídí a dozírají na výkon požární ochrany státní orgány, tj. orgány státního požárního dozoru. Jsou to: Ústřední správa státního požárního dozoru při ministerstvu vnitra, Krajské správy a Okresní inspekce státního požárního dozoru. Tyto orgány byly sice zřízeny při NV a byly součástí jejich aparátu, avšak převážnou část úkolů v oboru požární ochrany plnily nezávisle na národních výborech a jejich radách a podléhaly v tomto směru pokynům a příkazům náčelníků svých nadřízených složek a ministerstva vnitra.

Tato organisace požární ochrany již neodpovídá skutečným potřebám a podmínkám společenského vývoje v ČSR a je v rozporu se zásadou decentralisace, se zásadou zvýšení pravomoci a odpovědnosti národních výborů, i se zásadou úspornosti.

V duchu této zásady se přistupuje také k nové úpravě požární ochrany, která dosud spočívala na zákoně č. 35/1953 Sb.

Podle nové organisace se zavádějí pouze tři druhy jednotek požární ochrany, tj. požární útvary, požární sbory, požární hlídky. Jednotkami požární ochrany z povolání budou pouze požární útvary, jednotkami dobrovolnými pak budou sbory a požární hlídky. Nynější požární sbory z povolání nebudou již v budoucnu zřizovány a pokud nebudou zrušeny stanou se požárními útvary.

Ministerstvo vnitra usměrňuje podřízené orgány a činí všeobecná opatření v oboru požární ochrany. Vlastní řízení požární ochrany a organisování jejího provádění v kraji a okrese i obcích náleží národním výborům a jejich výkonným orgánům, které vydávají k zajištění požární ochrany obecné právní předpisy, činí všechna potřebná opatření, zejména dávají závazné pokyny k odstranění zjištěných závad.

Je nutno, aby národní výbory a jejich výkonné orgány řídily a organisovaly požární ochranu ve svých obvodech podle místních podmínek a potřeb a aby provádění protipožární ochrany bylo podepřeno nejširší účastí obyvatelstva v takové míře, jak toho vyžaduje ochrana zdraví a života pracujících i ochrana socialistického majetku a všech národohospodářských hodnot.

Místní národní výbory a jejich výkonné orgány se mají starat nejen o výzbroj a výstroj příslušníků dobrovolných jednot požární ochrany a o jejich vybavení požárními stříkačkami a ostatním požárním nářadím, nýbrž jsou povinny pečovat o ostatní věcné prostředky pro veřejnou požární ochranu v obci, jako je voda, zbrojnice a ostatní prostředky nutné pro její činnost. Místní národní výbory uhrazují také náklady spojené s opatřováním a udržováním těchto věcných prostředků.

Vládní návrh pojednává o organisaci požární ochrany na závodech. Za stav požární ochrany na závodech jsou odpovědni nejen vedoucí závodů, nýbrž také vedoucí příslušných ústředních úřadů a jiných ústředních orgánů. Vedoucí závodů organisují a kontrolují provádění požární ochrany na závodech po stránce osobní i věcné. Hlavní úsilí musí směřovati zejména na provádění preventivní požární ochrany. Mají pečovat hlavně o zřizování závodních jednotek požární ochrany, o školení pracujících v oboru požární ochrany, o vypracování požárních řádů pro jednotlivá pracoviště, o zřizování požárně technických komisí apod.

Organisace požární ochrany na železnicích, v civilním letectví, ve vodní dopravě, v armádě, v hutích zůstává i nadále zajišťována speciálními orgány příslušných ministerstev.

Ustanovení § 16 umožňuje, aby tam, kde to připouští stav požární bezpečnosti, byla jednotka požární ochrany z povolání zrušena a přeměněna v požární sbor, složený z dobrovolných pracovníků, v němž by bylo ponecháno několik placených požárníků (zpravidla velitel, strojník a obsluha spojovacích prostředků), kteří by zajišťovali pohotovost tohoto sboru. Tím není myšleno, aby naznačeným způsobem byl vytvářen nový druh požární jednotky. Takovou jednotku je třeba považovat za požární sbor dobrovolný, neboť převážná část jeho příslušníků bude z dobrovolných pracovníků.

Vydáním nového zákona o požární ochraně nevzniknou nové požadavky na státní rozpočet. Při provádění tohoto zákona se bude postupně snižovat počet pracovníků požární ochrany z povolání, čímž se získají úspory na osobních nákladech národních výborů, které budou v první etapě činit částku 2,875.000 Kčs.

Soudružky a soudruzi poslanci!

Základem úspěšného provádění požární ochrany je vedle činnosti státních orgánů nezbytně nutná nejširší spolupráce občanů v oboru požární ochrany. Je třeba neochabující bdělosti a opatrnosti při práci, které jsou nejdůležitější náplní preventivní požární ochrany a nejúčinnější zbraní proti požárům. Aktivisací občanstva prováděnou místními národními výbory, těsnou spoluprací s dobrovolnou organisací Československým svazem požární ochrany, který sdružuje ve svých řadách 560.000 členů, se jistě podaří snížit počet požárů v našem státě. Nový zákon o požární ochraně dává tak plnou záruku pro úspěšnou práci naší požární ochrany v městech, vesnicích, závodech a ve všech odvětvích našeho národního hospodářství. (Předsednictví převzal místopředseda Fiala.)

V podrobné rozpravě ústavně-právní výbor schválil předložený vládní návrh zákona v plném rozsahu a doporučuje jej též Národnímu shromáždění ke schválení. (Potlesk.)

Místopředseda Fiala: Do rozpravy se přihlásil poslanec Pavelka. Dávám mu slovo.

Posl. Pavelka: Vážené Národní shromáždění!

Při projednávání státního rozpočtu jsme slyšeli, jak obrovské částky jsou věnovány na naši výstavbu. Ale na druhé straně vidíme, jak velké ztráty na společném i osobním majetku našeho lidu nám způsobují požáry. O jaké velké ztráty tu jde, ukazuje nám statistika za deset let od roku 1945 do 1955. V tomto období došlo celkem k 70.899 požárům, které způsobily na národním, družstevním, soukromém i osobním majetku škodu 1 miliardu 597 mil. 734 tis. 877 Kčs.

Za tuto částku mohlo být pro pracující vystavěno téměř 20.000 bytových jednotek nebo našemu zemědělství dodáno více než 60.000 traktorů o 25 HP, nebo pro 1.900 JZD vybudovány moderní kravíny, každý pro ustájení 100 dojnic.

Dále nám požáry způsobují ztráty nejbolestivější a nenahraditelné, ztráty na lidských životech. Za uvedenou dobu bylo při požárech usmrceno 1325 osob, z toho téměř jedna třetina dětí, to je těch, pro které budujeme naši zem, které měly tak krásnou budoucnost před sebou.

Mimo to bylo při požárech zraněno 7.411 osob a z nich značná část těžce, což má za následek vyřazení z pracovního procesu, takže vznikají další národohospodářské škody.

Tato čísla dostatečně ukazují na nutnost řádně vybudovat a organisovat ochranu před požáry a živelními pohromami tak, aby v nejširší míře zajišťovala ochranu výsledků budovatelského úsilí našeho pracujícího lidu.

To nám zajišťuje zákon o požární ochraně, který dnes projednáváme, který je postaven na těchto hlavních zásadách:

a) posílení pravomoci a odpovědnosti národních výborů v provádění požární ochrany,

b) rozšíření úkolů masové organisace Československého svazu požární ochrany,

c) přenesení provádění požární ochrany na masovou základnu, všemi našimi pracujícími, všemi našimi občany.

To znamená, ze podle nového zákona se požární ochrana musí stát skutečně věcí všeho pracujícího lidu, poněvadž jedině tak bude možno dosáhnout snížení počtu požárů a výše škod v ČSR na nejnižší míru.

Jak uvedl zpravodaj s. Táborský, v roce 1957 způsobily děti školního a předškolního věku 741 požárů, tj. 14,6 % z celkového počtu požárů v ČSR. Zde je nutné, aby rodiče si dovedli představit, jakému nebezpečí vystavují svůj majetek a své děti, když zanedbávají požární bezpečnost tím, že zápalky ponechávají na dosah svým dětem, což v důsledku neznalosti nebezpečí je často stojí jejich život. V loňském roce ztratilo tak život 11 dětí a 43 jich bylo zraněno.

Pokládám za nutné upozornit na nevhodnou sběratelskou akci mezi mládeží, sbírání nálepek z krabiček od zápalek, což zavdává příčinu, že děti se zmocňují zápalek, které si samy kupují a tyto po odstranění nálepky různě vyplýtvají, což zvyšuje nebezpečí, že tak svojí nerozvážností zvýší počet požárů o další procento, které je již na prvním místě v celostátní statistice. Zde je úkolem rodičů, aby přeorientovali svoje děti na jinou sběratelskou akci, sbírání poštovních známek, což bude mít rozhodně ráz trvalejší hodnoty.

Jako další příklad neodpovědnosti k požární ochraně se jeví používání elektrických spotřebičů, nedodržování bezpečnostních pravidel o požární ochraně. Tyto příklady nám ukazují, že stále zůstáváme požární ochraně mnoho dlužni.

Znalost požární ochrany je zvláště důležitá jak v průmyslu, tak i v zemědělství, kde vyhořelý objekt je tvrdou výstrahou pro ty, kdož zanedbali protipožární předpisy.

Na základě nového zákona je povinna dobrovolná organisace ČSPO přivést do aktivity všech 600.000 svých členů. Že tento úkol odpovědně přejímá, dokazuje nám to, že v požární ochraně v této době aktivně pracuje 70.000 žen a další do této organisace vstupují.

I účast mládeže v Československém svazu požární ochrany se slibně rozvíjí. Jsou zakládány další stovky zájmových kroužků požární ochrany na školách při pionýrské organisaci ČSM za účinné pomoci Sdružení rodičů a přátel školy, ministerstva školství a kultury a ČSM. Otázky požární ochrany se staly již předmětem jednání rad národních výborů a ústředních úřadů.

Navrhovaný zákon o požární ochraně se stane dalším prostředkem k upevnění požární ochrany a umožní ještě více rozvinout požární ochranu do všech míst, obcí i závodů, neboť jeho zásady jsou správné a dávají k tomu všechny předpoklady. Dosavadní výsledky ukazují, že byla v požární ochraně nastoupena cesta správná. Dokladem toho je soustavně klesající požárnost, zvyšující se účast občanů na preventivní činnosti v požární ochraně a stále se rozšiřující řady dobrovolných požárníků, jejich zapojování do všech budovatelských úkolů, společných celé Národní frontě, což svědčí o stále se zlepšující masově výchovné práci uvnitř organisace i do řad občanů. Je třeba však toto úsilí po všech stránkách ještě zvýšit a prohloubit, protože vývoj požárnosti za první dva měsíce v tomto roce je krajně neuspokojivý.

Z toho vyplývá, že bude třeba stále upevňovat a rozšiřovat počet dobrovolných požárníků, zvyšovat jejich politické i odborné znalosti, vytvářet tím podmínky postupně podle místních poměrů, přistupovat k snižování nákladů na požární ochranu cestou nahrazování placených požárníků dobrovolnými a soustavně snižovat požárnost. Velkou úlohu v boji za snižování požárnosti mají dobrovolné požární hlídky při provádění každodenní preventivní činnosti a to v prvé řadě v domech, kde jsou ustaveny. Jejich význam zvyšuje poslání v době ohrožení vlasti a proto jim musí být věnována ta největší péče a dbáno o jejich aktivní činnost.

Navrhovaný zákon o požární ochraně dá ještě větší pravomoc, ale také odpovědnost národním výborům, což zvláště podtrhuji, aby za účinné pomoci dobrovolné organisace ČSPO zajistily, aby požární ochrana stala se nedílnou součástí plnění plánu výroby jak v průmyslu tak i v zemědělství. Tím bude umožněno ještě lépe čelit škodám, které nám způsobují požáry, chránit životy a zdraví pracujících, zabezpečovat výsledky poctivé práce našeho lidu, které tak mohou být využity k dalšímu zvyšování životní a kulturní úrovně našich pracujících.

Uvedl jsem, o jak velké hodnoty je připravována naše společnost, tudíž každý z nás, požáry, které z velké míry jsou zaviňovány lidskou neopatrností. Jsou to peníze v pravém slova smyslu vyhozené oknem a mluvíme-li o tom, že je třeba na všech úsecích dobře hospodařit, pak to platí samozřejmě též proto, aby bylo plně dbáno všech předpisů pro požární ochranu, aby naši občané zacházeli s krajní opatrností s hořlavinami, aby zejména výchova dětí byla vedena tak, aby pak nedocházelo ke zbytečným národohospodářským škodám i ztrátám na lidských životech.

Zákon, který nyní projednáváme, bude dobrým nástrojem k tomu, jak zvyšovat bezpečnost proti požárům a věřím proto, že všichni budeme pro něj s radostí hlasovat. (Potlesk.)

Místopředseda Fiala: Hlásí se ještě někdo o slovo? (Nikdo.)

O slovo se již nikdo nehlásí, rozprava je skončena.

Dávám zpravodaji poslanci Táborskému slovo k doslovu.

Zpravodaj posl. Táborský: Vzdávám se slova.

Místopředseda Fiala: Můžeme nyní přistoupit k hlasování a to tím způsobem, že budeme hlasovat o celém vládním návrhu zákona najednou ve znění výborové zprávy.