Nebude snad na škodu, když si řekneme pár slov o tom, jak vypadalo projednávání rozpočtů v předmnichovské republice. Archív našeho Národního shromáždění má o tom mnoho zajímavých stenografických záznamů. Tehdy se vládní koalice, v níž sedělo 7 ministrů socialistických stran, o rozpočtu s lidem neradila. To byla záležitost finančníků, fabrikantů a velkostatkářů a rozpočet jim také vždy zajišťoval další zisky na úkor pracujících. Velmi přiléhavě charakterizoval tyto poměry v parlamentní rozpočtové debatě při projednávání rozpočtu na rok 1932 tehdejší poslanec soudruh Klement Gottwald, když mimo jiné řekl: "Od desíti k pěti hospodařila poslední tři roky vláda Udržalova. Státní rozpočet na rok 1930 končil schodkem 600 miliónů Kčs, za rok 1931 činil schodek 1657 miliónů Kčs a předpokládaný schodek na rok 1932 činí 1900 miliónů Kčs. Schodky byly hrazeny novými daněmi a děláním nových dluhů. Ze 32 670 miliónů Kčs v roce 1920 stoupl státní dluh v roce 1932 na 34 645 miliónů Kčs. To jsou suché cifry, za nimiž se skrývá katastrofa hladu a bídy pro pracující měst i venkova," říká s. Gottwald.

A co navrhoval tehdejší ministr financí Trapl na úhradu rozpočtového schodku? Především snížení platů státním zaměstnancům o 70 miliónů Kčs a snížení odpočivných a zaopatřovacích platů o 51 miliónů Kčs, zavedení nových spotřebních daní a reformu zákona o nemocenském pojištění. Co touto reformou bylo sledováno, vyjádřil tehdy agrární poslanec Staněk, když řekl: "Je-li smyslem státní politiky šetrnost, pak se dovoláváme této zásady především v souboru zákonů sociálně pojišťovacích. I zde je nutno provést úsporu a urychleně předložit novelu, která by odbourala neudržitelné dávky nemocenského pojištění."

Takoví to tehdy byli vlastenci a dobrodinci. Brát chudákům a jedním dechem předkládat další návrhy zákonů na exportní úvěry fabrikantům a na sanaci vykrádaných bank. Tak na příklad Průmyslová banka byla v roce 1931 dvakrát sanována, avšak její zemřelý ředitel Novotný měl zjištěný osobní majetek na 120 miliónů Kčs. Vdova po něm dostala pensi 150 000 Kčs ročně, ale uznávala to za pakatel, poněvadž renta z majetku zemřelého manžela činila 5-6 miliónů Kčs. V této době bylo u nás 344 000 úředně registrovaných nezaměstnaných, z nichž pouhých 20 % pobíralo podpory podle "Gentského systému" a ostatní byli i se svými rodinami odkázáni na tzv. "žebračenky". Naproti tomu bylo u nás 912 osob, které přiznaly roční příjem v částkách. pohybujících se od půl do 10 miliónů Kčs.

A právě v té době v listopadu 1931, při projednávání státního rozpočtu na rok 1932, ukázala československá buržoazie svůj masarykovský humanismus. Na silnici u Frývaldova střílelo četnictvo do kamenických dělníků, kteří protestovali proti snižování již tak hladových mezd a žádali podpory pro nezaměstnané. Výsledek byl 8 mrtvých a 12 těžce raněných. Po Duchcově, Košutech a Chustu tekla zde, za presidentství "velkého humanisty" Masaryka, další dělnická krev. A ve vládě, která k tomu dala příkaz, seděli bezostyšně ministři národně socialistické a sociálně demokratické strany. Tak tedy vypadala ta vychvalovaná buržoazní demokracie v praxi a my jsme dnes rádi, že tyto doby máme nenávratně za sebou a že u nás máme nejširší lidovou demokracii, spravedlivou demokracii socialistickou. (Potlesk.)

Ne všude však se mohou pracující těšit takovéto skutečné demokracii. V kapitalistických zemích, kde hlavní výrobní prostředky jsou v rukou monopolistů a bankéřů, jsou perspektivy pracujících neradostné. Rozpočty vlád těchto států jsou zaměřeny jen na zisky kapitalistů, na zbrojení a na další snižování životní úrovně pracujících. Kapitalistický svět stojí neúprosně před dalším prohlubováním výrobní a odbytové krize, která přináší pracujícím nezaměstnanost a strádání. Zde nepomůže žádný hospodářský zázrak, ani lidový kapitalismus, ani studená válka a horečné zbrojení. Zde může pomoci jen změna hospodářského a společenského zřízení a do té doby než se tak stane, mírové soutěžení a spolupráce obou světových společenských systémů.

Podívejme se jen na průmyslově vyspělou zemi, jakou nesporně jsou USA. V důsledku horečného zbrojení se počítá s rozpočtovým schodkem za rok 1958/1959 ve výši 13 miliard dolarů. Průmyslové výrobní kapacity jsou využívány jen na 80 % a celkový objem výroby v r. 1958 poklesl na úroveň výroby z r. 1953. Důsledek toho je přes 4,5 miliónu nezaměstnaných a snížení životní úrovně pracujících. V současné době je v USA na skladě 70 miliónů tun neprodejného uhlí a každý osmý horník bez práce. Stejně i na rozpočtový rok 1959/1960 se počítá s 60 % na zbrojení, což činí 47 miliard dolarů. Je to obrovská částka, která by při mírovém využití mohla vytvořit veliké hodnoty potřebné americkým pracujícím, jako jsou školy, kulturní a zdravotnická zařízení, byty atd. Snížila by se tím podstatně nezaměstnanost a zvýšil se odbyt zboží všeho druhu. (Předsednictví se ujal předseda Fierlinger.)

Obdobná situace je i v Anglii, kde jsou uzavírány uhelné doly a snižována výroba surového železa a oceli pro nedostatek odbytu, zatím co počet nezaměstnaných stoupl na více jak 600 000 osob. Také i v NSR zvýšil se počet nezaměstnaných na 1 344 000 osob a zásoby neprodejného uhlí stouply na 14 miliónů tun.

Do zvlášť tíživé situace dostávají se pracující ve Francii, kteří těžce doplácejí na nesmyslnou válku v Alžírsku. Deficitní rozpočet, jehož výdaje činí 6189 miliard franků, počítá s plnou ¹/₄ na vojenské výdaje. Vláda přikročila k značnému zdražení životních potřeb, při čemž po de Gaullově devalvaci franku je nutno očekávat další všeobecné zdražení v průměru o 5 %. Správně řekl nedávno tajemník ÚV KSF Jacques Duclos, že velikost národa nelze budovat na jeho bídě a proto ani de Gaulle toho nedosáhne.

Mnoho by se dalo ještě mluvit o životě a neradostných perspektivách pracujících v kapitalistických zemích, o pokrytecké "lidovosti" jejich vlád, o jejich buržoazní demokracii a o neslavné úloze pravicových vůdců socialistických stran, kolaborujících s kapitalisty proti zájmům pracujících. Domnívám se však, že uvedené postačí k tomu, abychom si udělali u příležitosti projednávání našeho státního rozpočtu obrázek o naší současnosti, o přednostech našeho lidově demokratického zřízení i o krásné a veliké socialistické budoucnosti.

Letošní státní rozpočet projednáváme pod dojmem významných a radostných událostí historického významu. Naši pracující splnili úspěšně plánované úkoly minulého roku a s chutí i činorodou energií pustili se do díla letošního roku, který je rozhodujícím rokem naší 2. pětiletky. Plní se úkoly, které před všechen náš lid vytyčil XI. sjezd KSČ - kráčíme neodvratně k dovršení výstavby socialismu v naší krásné a bohaté zemi. Máme pro to vytvořeny všechny předpoklady.

I v mezinárodním dění zaujímá dnes naše republika významné postavení. Jsme pevnou součástí velikého a silného socialistického tábora, v jehož čele je mohutná socialistická velmoc - Sovětský svaz. Z hospodářské síly, z nerozborné jednoty a úzké spolupráce tohoto tábora čerpáme víru, jistotu a klid pro plnění všech velkých úkolů současné doby i do budoucna. Naše zahraniční politika je v plném souladu s mírovými snahami a s budovatelským úsilím našeho lidu.

Úhelným kamenem naší zahraniční politiky je naše Smlouva o přátelství a spojenectví se Sovětským svazem, která naší republice poskytuje spolu s Varšavskou smlouvou spolehlivou záruku klidného mírového vývoje. K tomu pak přistupuje Rada vzájemné pomoci socialistických zemí, která zajišťuje našemu národnímu hospodářství plynulý, nerušený rozvoj na základě úzké hospodářské spolupráce, koordinace a kooperace. Je nezvratným faktem, že výsledky, jichž jsme od konce války dosáhli v průmyslové a zemědělské výrobě, jakož i ve zvyšování životní úrovně obyvatelstva, by nemohly být zdaleka tak příznivé, jestliže bychom byli sami, bez opory Sovětského svazu a celého socialistického tábora, vystaveni tlaku západních monopolistů.

K naší mírové zahraniční politice patří i udržování a rozšiřování dobrých vztahů k řadě zemí, mezi nimiž jsou i země s odlišným společenským řádem, a země často geograficky velmi vzdálené. Dnes má tato politika všestranného rozvíjení mezinárodních vztahů své zvláštní opodstatnění. Vždyť z dřívějších koloniálních a závislých zemí vzniklo v průběhu posledních 13 let 21 nových států, které hledají oporu zejména u zemí socialistického tábora, jež jsou ochotny jednat s nimi jako rovný s rovným, na zásadách nejvyšších vzájemných výhod a bez ponižujících politických a hospodářských podmínek. A my jistě máme co nabídnout a čím obchodovat. Náš průmysl je na světové výši a proto budeme letos vystavovat a prodávat naše výrobky na 31 veletrzích a výstavách v různých částech světa.

Naše republika, věrna osvědčené leninské zásadě mírového soužití a soutěžení zemí s různými společenskými soustavami, nachází všude nové přátele a dociluje respektu i u těch, kteří jí jinak nepřejí. Dokázaly to zejména naše veliké úspěchy na loňské Světové výstavě v Bruselu. Nejsme tedy již malou, neznámou zemí, jak o ní třeba mluvil mnichovan Chamberlain. Objem naší průmyslové výroby se oproti roku 1937 více jak ztrojnásobil a obchodujeme dnes s 80 státy. Ve 72 státech máme své zastupitelské úřady. Naše republika je členem 30 vládních a 1581 mimovládních mezinárodních organizací, kde se velmi aktivně a iniciativně uplatňuje. Mluví o tom zejména úspěchy, jež naše delegace svými iniciativními návrhy dosahuje v poslední době v OSN a v jejích orgánech. Z toho je zřejmé, že svět o nás ví, zná naše mírové úsilí a také i naši dnešní politickou a hospodářskou sílu.

Řekl jsem již, že letošní státní rozpočet projednáváme pod radostnými dojmy současnosti. Vždyť nad našimi hlavami krouží třetí sovětská družice Země, která plní své vědecké poslání a která dosud nebyla americkými odborníky překonána. Na samém prahu letošního roku stává se lidstvo svědkem další převratné události v průzkumu meziplanetárního prostoru, kam sovětský člověk, jako prvý v dějinách lidstva, vysílá kosmickou meziplanetární raketu, která přes svou velikou váhu překonala přitažlivost země a stává se 10. planetou sluneční soustavy pod svrchovanou vlajkou SSSR. Je to triumf sovětské vědy a techniky, která tak získala nesporné světové prvenství a otevřela brány k průzkumu meziplanetárního prostoru a k jeho mírovému využití ve prospěch lidstva. (Potlesk.) A my z plna srdce sovětským vědcům a technikům a všemu sovětskému lidu blahopřejeme. (Potlesk.)

Největší zájem našich pracujících byl však soustředěn na historický XXI. sjezd KSSS, neboť jeho význam daleko překročil hranice Sovětského svazu a stal se světovou událostí. A to plným právem, neboť vytyčil nejen grandiózní program komunistické výstavby Sovětského svazu v nejbližších 7 letech, ale ukázal znovu a přesvědčivě reálné možnosti a nutnost mírového soužití národů bez ohledu na společenské zřízení toho kterého státu. Nejvyspělejším kapitalistickým státům nabízejí sovětští budovatelé komunismu ne válku, ale mírové soutěžení v hospodářství, kultuře, vědě a umění, v životní úrovni pracujících.

Ve sjezdové rezoluci se správně konstatuje, že po splnění sedmiletého plánu bude Sovětský svaz vyrábět na jednoho obyvatele více průmyslových produktů, než se dnes vyrábí v nejvyspělejších evropských kapitalistických zemích a zaujme v tomto ukazateli první místo v Evropě. V absolutní výrobě některých nejdůležitějších druhů produkce předstihne Sovětský svaz i nynější úroveň průmyslové výroby v USA a v jiných druzích se jí přiblíží. Výroba nejdůležitějších zemědělských produktů celkově i na 1 obyvatele předstihne nynější úroveň v USA. Potom bude zapotřebí asi pěti let, aby Sovětský svaz dostihl a předstihl USA i v průmyslové výrobě na 1 obyvatele. Sovětský svaz v té době a možná ještě dříve, zaujme první místo ve světě jak v absolutním objemu výroby, tak i ve výrobě na 1 obyvatele. To bude světodějné vítězství socialismu v mírovém soutěžení s kapitalismem. A my k tomu sovětským přátelům přejeme plný úspěch a zdar, neboť jejich vítězství je i vítězstvím naším - vítězstvím celého socialistického tábora. (Potlesk.)

Jsme si plně vědomi toho, že už po splnění sovětského sedmiletého plánu, po ukončení naší třetí pětiletky a po splnění hospodářských plánů ČLR a ostatních zemí socialistického tábora v roce 1965, bude světová socialistická soustava podle propočtů ekonomů vyrábět přes polovinu celé světové průmyslové produkce. A tak bude zajištěna převaha světové socialistické soustavy nad kapitalistickou v rozhodující sféře lidské činnosti a tak bude i zajištěn světový mír.

XXI. sjezd KSSS však také národy upozornil, že v současné době možnost rozpoutání imperialistické války ještě existuje a proto že nebezpečí války nelze podceňovat. Socialistické země a všechny mírumilovné síly světa musí zachovávat nejvyšší bdělost a stupňovat boj za zachování míru. Hlavním zdrojem válečného nebezpečí označil sjezd agresívní kurs amerického imperialismu a západoněmeckého militarismu a revanšismu. Západní Německo stává se hlavní údernou silou Severoatlantického paktu a jeho hlavní atomovou a raketovou základnou. Západní Berlín je centrem všech západních špionážních organizací a ohniskem napětí v Evropě. Vzniká tedy situace, kdy německý militarismus, podporovaný americkými, britskými a francouzskými militaristy, může už po třetí v tomto století zavléci lidstvo do válečné katastrofy. A to nutí zejména nás, jako bezprostřední sousedy západního Německa, k nejvyšší bdělosti a připravenosti.

My jsme nezapomněli, co zla nám i ostatním evropským národům způsobily síly německého imperialismu a militarismu, které za pomoci západního velkokapitálu přivedly Hitlera k moci. Nezapomněli jsme na mnichovskou zradu ani na 15. března 1939, který byl jen zločinným dovršením díla imperialistické protisovětské aliance. Nacistickou okupací Československa byla otevřena německému imperialismu cesta na východ, kde také dík hrdinství sovětského lidu neslavně skončila.

Proto v souladu s naší vládou a se zájmy našeho lidu vítáme a plně podporujeme jasné a reálné návrhy sovětské vlády na uzavření mírové smlouvy s Německem a na zrušení okupace západního Berlína, z něhož by se vytvořilo svobodné město. (Potlesk.) Se vší rozhodností stavíme se i za návrhy polské vlády na vytvoření bezatomového pásma v Evropě, stejně jako za návrhy vlády NDR na vytvoření konfederace obou německých států, které by postupně uvolnily cestu k úplnému sjednocení Německa, ne ovšem podle receptů p. Adenauera.

Všechen náš lid očekává, že i v Ženevě dojde v brzké době k dosažení dohody o zastavení pokusů a o úplném zákazu nukleárních zbraní. Podporujeme návrhy sovětské vlády na odzbrojení, na zastavení studené války a na svolání konference šéfů vlád, která by všechny sporné mezinárodní otázky projednala a vytvořila předpoklady pro mírové soužití a spolupráci mezi národy.

Znovu nabízíme přátelskou ruku všem mírumilovným a pokrokovým lidem v Americe, v Anglii, ve Francii a v západním Německu k tvůrčí mírové spolupráci a v jejich úsilí o mír poskytneme jim plnou podporu. Zároveň však upozorňujeme imperialistické kazimíry, že jako suverénní stát nestrpíme nikomu vměšování se do našich vnitřních záležitostí a že tvrdě zúčtujeme s každým, kdo by chtěl mírové budovatelské úsilí našeho lidu jakkoli narušovat. (Potlesk.) Nechť všichni imperialisté, militaristé a revanšisté vezmou na vědomí, že dnes se nepíše r. 1938 a že jakýkoliv pokus o novou válku musí nezbytně ztroskotat na pevné jednotě a nepřemožitelné síle socialistického tábora, vedeného největší světovou velmocí - bratrským Sovětským svazem. (Potlesk.)

Miliarda lidí, pevně stmelených jednotící myšlenkou socialismu a komunismu opírající se o mocnou hospodářskou základnu socialistického tábora a o nejvyspělejší sovětskou vědu a techniku, podporovaná stamilióny pracujících na celém světě, je již dnes s to vražednou ruku agresora odrazit a světu mír zajistit. To je veliký mírový odkaz XXI. sjezdu KSSS všem národům, tj. záruka našich světlých zítřků.

Proto i my můžeme dnes náš lidový a mírový rozpočet na rok 1959 s dobrým svědomím a v souladu s vůlí našeho lidu schválit a zajistit tak další budovatelské úspěchy našich pracujících - další rozkvět naší drahé vlasti - a radostný mírový život všemu našemu lidu. (Potlesk.)

Předseda Fierlinger: Soudružky a soudruzi, pořadí přihlášených řečníků je vyčerpáno.

Hlásí se ještě někdo do rozpravy? (Nikdo.)

Nehlásí. Rozprava je tedy skončena.

Dávám nyní slovo k doslovu zpravodaji poslanci Valo.

Zpravodajca posl. Valo: Vzdávam sa slova.

Předseda: Přistoupíme k hlasování, a to tak, že nejprve budeme hlasovat o vládním návrhu zákona, kterým se stanoví základní pravidla o státním rozpočtu a o hospodaření s rozpočtovými prostředky a pak o vládním návrhu rozpočtového zákona na rok 1959 a o státním rozpočtu na rok 1959.

Protože nebyly podány žádné pozměňovací návrhy, budeme hlasovat o každém vládním návrhu zákona najednou podle předložených společných zpráv výborů.

Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadí a způsobu hlasování? (Námitky nebyly.)

Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s celým vládním návrhem zákona, kterým se stanoví základní pravidla o státním rozpočtu a o hospodaření s rozpočtovými prostředky, a to ve znění společné zprávy výboru ústavně právního a výboru rozpočtového a hospodářského, nechť zvedne ruku! (Děje se.)