Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. - Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo vládní návrh zákona, kterým se stanoví základní pravidla o státním rozpočtu a o hospodaření s rozpočtovými prostředky.

Přistoupíme k dalšímu hlasování, a to o vládním návrhu rozpočtového zákona na rok 1959 a o návrhu státního rozpočtu na rok 1959, jak je obsažen v příloze 1 a 2 tohoto zákona.

Ve státním rozpočtu na letošní rok jsou obsaženy

V rámci tohoto státního rozpočtu se stanoví pro rozpočet Slovenska

V příloze 2 návrhu státního rozpočtu na letošní rok jsou obsazeny rozpočty národních výborů, a to rozpočty jednotlivých českých krajů a celkový úhrn pro kraje slovenské.

Příjmy a ve stejné výši i výdaje jednotlivých českých krajů činí:

Kdo tedy souhlasí s vládním návrhem rozpočtového zákona na rok 1959 a s návrhem státního rozpočtu na rok 1959, jak je obsažen v příloze 1 a 2 tohoto zákona, a to ve znění předložené společné zprávy výboru, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. - Tím Národní shromáždění Republiky československé jednomyslně schválilo vládní návrh rozpočtového zákona na rok 1959 a státní rozpočet na rok 1959.

Tím je tento bod denního pořadu projednán. (Hlučný potlesk.)

Podpredseda Valo (preberajúc predsedníctvo): Pristúpime k prejednávaniu štvrtého bodu denného poriadku, ktorým je

4. Zpráva výboru ústavne právneho k vládnemu návrhu zákona, ktorým sa mení a doplňuje zákon o súdnych poplatkoch (tisk 289).

Zpravodajcom je poslanec Červený, dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Červený: Vážené Národní shromáždění!

Ústavně právní výbor projednal vládní návrh - tisk 285, který je předložen Národnímu shromáždění ČSR k projevu souhlasu - "Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon o soudních poplatcích".

Původní předpisy o soudních poplatcích vedou k tomu, že vybírání poplatků se ve většině případů odsunuje na dobu po skončení soudního řízení. To zatěžuje inkaso, administrativu a exekuční agendu. Aby se tyto i jiné potíže odstranily, to je smyslem zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o soudních poplatcích.

Tolik obecně.

Hlavním účelem vládního návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o soudních poplatcích je zjednodušit administrativní práce vybíráním soudních poplatků a decentralizovat agendu poskytování úlev.

Dovolte mi, abych uvedl některé jednotlivosti.

Exekuční agendu zejména rozmnožuje to, že výkonné orgány národních výborů a jiné státní orgány, státní správy a státní ústavy, jsou osvobozeny od poplatků i při malých předmětech sporu. To má za následek i v těchto malých věcech dvojí exekuční řízení. A konečně, zmocnění přiznat osvobození od poplatků a úlevy neumožňuje decentralizovat tuto agendu na místní orgán státní správy nebo soudy. Rovněž nelze úkony ve věci poplatků dosud svěřených předsedovi senátu ani zčásti přenést na soudní kancelář.

Ustanovení, že soud odmítne žalobu nezaplatí-li navrhovatel poplatek ve stanovené lhůtě, povede k tomu, že poplatky se budou platit hned při zahájení soudního řízení. V této době se bude žalobce pochopitelně snažit, aby před zahájením řízení u soudu docílil smírného urovnání sporu s odpůrcem, čímž se omezí podávání zbytečných a bezvýznamných žalob. V téže době musí také soud rozhodnout o žádosti za osvobození od poplatků, byla-li taková žádost podána.

Pracujícím se přístup k soudu neztíží, jsou-li totiž dány zřetelu hodné sociální důvody, přizná soud osvobození od poplatků podle platných předpisů občanského soudního řádu. Mimo to přísluší osvobození již ze zákona všude tam, kde je obecný zájem na řízení. Například v poručenských a opatrovnických věcech nezletilých dětí, ve věcech nároků z pracovního poměru, náhrady škody způsobené ublížením na zdraví a podobně.