Nutnosť navrhovaných úprav vyplynula aj z rozboru a zhodnotenia výsledkov sociálneho zaopatrenia príslušníkov ozbrojených síl za roky 1957 a 1958. Zvlášť sa prejaví v súvislosti s reorganizáciou a súvisiacim počtom zníženia ozbrojených síl v minulom roku, keď sa prikročilo k organizovanému umiestňovaniu väčších počtov prepustených vojakov z povolania.

Účinnou starostlivosťou strany a vlády a národných výborov o umiestnenie prepustených vojakov z povolania boli pre nich vytvorené také dôležité podmienky, keď stupeň sociálneho zabezpečenia neslúži už plne svojmu pôvodnému účelu. Menovite je to v tých prípadoch, kde používatelia výslužného dôchodku dosahujú takého zárobku, že súčet s dôchodkom je vyšší ako posledné služobné príjmy v ozbrojených silách, stanovené s ohľadom na náročnosť a zodpovednosť tejto služby. Možnosť dosiahnuť v občianskom zamestnaní spolu s dôchodkom týchto vyšších príjmov pôsobí často ako hmotný podnet k snahe o odchod z náročnej vojenskej služby, čo nebýva často v súlade so záujmami ozbrojených síl.

Z týchto dôvodov sa zavádza krátenie služobných príjmov u zamestnancov dôchodcov mladších ako 55 rokov. U dôchodcov starších ako 55 rokov platí úprava obdobná ako je v sociálnom zabezpečení podľa zákona 55/1956.

Záverom chcem zdôrazniť, že socialistický spoločenský poriadok je veľkým príkladom, príťažlivosťou a posilnením pracujúcich v kapitalistických krajinách v boji za oslobodenie od kapitalistickej nadvlády. Keď budeme úspešne plniť naše budovateľské úkoly, bude náš príklad, naše úspechy ešte viacej ukazovať pracujúcim v kapitalistických zemiach, že len socialistická spoločenská sústava je schopná plniť veľké ideály ľudskej spoločnosti, že len socialistický spoločenský poriadok môže dať do služieb ľudstva všetky bohatstvá svojej zeme, že socialistické formy výroby sa nedostávajú do rozporu s výrobou, ale naopak práve tu sa poznajú zákony vývoja a ekonomické zákony spoločnosti a môžu sa využívať v plnom rozsahu pre našu spoločnosť.

Zdravotný výbor dňa 23. III. 1959 prejednal zákon o doplnení sociálneho zabezpečenia a sociálneho zaopatrenia príslušníkov ozbrojených síl a doporučil ich schváliť tak, ako boli prejednané vo výbore. (Potlesk.)

Předseda NS Fierlinger: Přistoupíme ke společné rozpravě.

Do rozpravy se přihlásili poslanci Kernerová, Šutaj, Letavajová, Závěta, Aust a Tonhauser.

Dávám slovo poslankyni Kernerové.

Poslankyně Kernerová: Soudružky a soudruzi poslanci!

Jsem šťastna, že mohu jménem pracujících Ústeckého kraje vyslovit souhlas s návrhem na změnu zákona o sociálním zabezpečení a že mohu vyjádřit radost z opatření k dalšímu zvýšení životní úrovně a z dalšího snížení cen. Jsme si vědomi toho, že takového úspěchu bylo dosaženo proto, že jsme se všichni pracující v naší vlasti za moudrého vedení strany a vlády zasloužili o splnění loňského státního plánu rozvoje a o jeho překročení. Je to možné i proto, že žijeme v socialistické hospodářské soustavě, kde zvyšování životní úrovně obyvatelstva na základě vzestupu výroby je předním úkolem a cílem.

I když z textu dopisu ústředního výboru KSČ na podzim minulého roku vyplývalo, že po shrnutí a uvážení připomínek našich pracujících budou provedena opatření k dalšímu zvýšení životní úrovně, skutečnost daleko předčila očekávání.

Když byla v sobotu 7. března 1959 vysílána rozhlasem zpráva ústředního výboru, zmocnilo se nás všech velké nadšení. Každý a každá z nás jsme hrdi na to, že jsme se i my svou prací zasloužili o tento výsledek. Znovu jsme si uvědomili, že se již nyní radujeme z vymožeností socialistického společenského zřízení, zatím co na Západě životní úroveň pracujících vykořisťovaných kapitalisty klesá. Další cesta k dovršení socialismu u nás nám otevírá mnohé možnosti, o kterých pracující v kapitalistických státech mohou zatím jen snít.

Již v letošním roce např. věnujeme v Ústeckém kraji jen na školství, zdravotnictví, bytovou výstavbu a sociální zabezpečení 1 miliardu 114 miliónů, tj. 1557 Kčs na jednoho obyvatele ročně. Pracující z kapitalistických zemí mnohdy nechtějí ani věřit, že je to možné, dokud se nepřesvědčí.

Usnesení ústředního výboru o snížení cen a změna zákona o sociálním zabezpečení přináší velké výhody početným rodinám s malými dětmi a důchodcům.

O děti v naší lidově demokratické republice je dobře postaráno. Všechny naše děti jsou dobře živené, dobře oblečené, veselé a sebevědomé. Je radost se na ně podívat. Někdy naopak mají dobrých věcí až přespříliš, že se bojíme, abychom je nezhýčkali. Už dnes nás lékaři upozorňují, že by nebylo dále prospěšné zvětšovat podíl sladkostí v dětské stravě, že je nutno do dětského jídelníčku zařazovat více zeleniny a ovoce. O děti pracujících matek je postaráno v jeslích, mateřských školách, v družinách. Všechny naše děti mohou studovat. Naší hlavní starostí je, aby všechna zařízení pro děti pracovala ještě lépe, aby se dětem dostalo nejlepší péče, výchovy, výuky i lásky. Pro rodiče je dnes samozřejmé, že pobírají na děti přídavky, dávno už to není výsada úředníků a státních zaměstnanců. Za jeden měsíc bylo v loňském roce v Ústeckém kraji vyplaceno 14,5 mil. Kčs příspěvků na děti rodičům 83 000 dětí.

Jak tomu bylo v kapitalistické republice. V r. 1933 píše J. Fučík v Halo novinách svou reportáž z Divoké šachty na severu. Na Chomutovsku, Mostecku a Teplicku byla propuštěna ¹/₃ horníků. ²/₃ pracovaly tři směny v týdnu za 90 Kčs, ale také jen za 40 nebo 50 Kčs. To znamená, že měsíční příjem rodiny s třemi dětmi byl tehdy menší než jsou dnes rodinné přídavky na tyto děti. Ti nezaměstnaní a polozaměstnaní vybírali tehdy uhlí na oprámech, spouštěli se do opuštěných šachet, tam vyhrabávali uhel a za pomoci žen a dětí uhlí rozváželi psími potahy a prodávali 1 q za 5-6 Kčs, ale i za 4 a 3 Kčs. Nasazovali životy, prchali před četníky, dřeli se, aby jejich děti a oni sami nezemřeli hladem.

A byla tehdy snad neúroda, že nebylo práce a chleba? V jiné Fučíkově reportáži, uveřejněné v 7. ročníku Tvorby čteme zprávu: "V Podmokelském přístavu bylo potopeno 100 000 kg obilí, jež se dlouhým ležením zapařilo." A tehdy žebraly ženy nezaměstnaných s dětmi na ulici a nezaměstnaní muži chodili několik hodin pěšky poptat se po práci na stavbě, u sedláka.

A dnes? V Ústeckém kraji je podáno 40 000 žádostí na Spartaky a ve spořitelnách je na ně uloženo 200 mil. Kčs. Průměrný příjem horníka v kraji je 1890 Kčs. V letošním roce bude přijato do zaměstnání dalších 6500 pracovníků. V Ústeckém kraji bude postaveno mimo družstevní a podnikovou výstavbu 4100 bytů ze státních prostředků.

Rodiny se třemi a více dětmi budou nyní dostávat vyšší přídavky na děti. Tím se zvýší průměrný příjem na jednoho člena rodiny, početné rodiny budou mít více prostředků na nákup. Přitom ceny základních potravin a řady průmyslových výrobků pro domácnosti, a zvláště ceny dětského textilu a konfekce byly značně sníženy. Maminky si hned v neděli 8. března vypočítaly, že při snížených cenách při nákupu konfekce na 2 děti ošatí ještě třetí dítě a že úspory vzniklé snížením cen potravin budou tím vyšší, čím početnější je rodina.

Hovořila jsem o usnesení ústředního výboru s pracovnicemi Severočeských tukových závodů v Ústí n. L., kde je zaměstnáno přes 50 % žen. Soudružkám se rozzářily obličeje, jakmile se začalo mluvit o snížení cen, a jednomyslně prohlásily, že lepší dárek k MDŽ nemohly dostat.

Jednotlivé cechy v Severočeských tukových závodech vyhlásily na počest usnesení ústředního výboru závazky. Vedle závazků na zvýšení produktivity práce v závodě odpracují zaměstnanci na úpravě závodu 865 hodin a v mimopracovní době v zemědělství 8758 hodin.

U příležitosti MDŽ vyhlásily pod dojmem zprávy o usnesení ústředního výboru v Kovohutích Serg. Mir. Kirova v Povrlech soudružky, které pracují na výrobě tyčí a dynamopasů závazek, že budou soutěžit o titul socialistické brigády práce. Jejich závazek zajistí rovnoměrné plnění plánu výroby tyčí a dynamopasů a každý měsíc výrobu zboží v hodnotě 93 000 Kčs navíc. Produktivitu práce zvýší o 26 % a snížením plánované předváhy uspoří měsíčně 14 000 Kčs.

Soudružky a soudruzi poslanci! Návrh zákona, který projednáváme, pamatuje i na ty, kteří dnes pro stáří již pracovat nemohou a kteří již svou prací minulou přispěli k vytvoření našeho bohatého dneška. Pamatuje i na naše důchodce. Přes svoje stáří se mnozí zapojili do veřejného života, pracují v národních výborech, jsou aktivisty v komisích národních výborů, pracují v uličních výborech v organizacích Národní fronty, ve výborech žen. Zvláštního uznání zaslouží naše důchodkyně ve městech a na vesnicích, které přes svůj vysoký věk pomáhají v zemědělství, zvláště při jednocení a sklizni cukrovky. Např. 81letá s. Terezie Karbulková, důchodkyně v Kr. Březně u Ústí n. L. společně s 69letou s. Škrnovou usušily a sklidily loni 21 q sena. Svázaly ze 3 ha pšenici a odpracovaly 50 hodin při shazování cukrovky. Soudružka Karbulková je zapojena, ač je jí 81 let, v práci stranické organizace, v uličním výboru a ve Svazu československo-sovětského přátelství a pro letošní rok již uzavřela závazek sebrat 3 q papíru a odpracovat 20 hodin v akci Zvelebení města. Od spoluobčanů získala závazek na 150 hodin v akci "Z" a k MDŽ prodala sama 750 odznaků.

V naší zemi je o staré lidi postaráno. V Ústeckém kraji jsme vyplatili v r. 1958 84 000 důchodcům 511 miliónů Kčs za rok, tj. 42,5 mil. měsíčně. Od r. 1945 byly důchody vyměřované podle dřívějších pojišťovacích předpisů již několikráte zvyšovány.

V naší zemi nemusí starý člověk žebrat, tak jako v kapitalistických státech nebo za první republiky. My, kteří jsme vyrůstali v první republice, vzpomínáme na chvějící se ruce starých žebráků a žebraček, pokorně natažené k prosbě o milodar. Na kratičké cestě od muzea k pomníku Otilie Sklenářové-Malé stávalo vždy několik žebráků. Nikdy nezapomenu na svůj úžas a stud, když jsem zde jako dítě viděla jednoho mrazivého předvánočního večera klečet na holé zmrzlé zemi se sepjatýma rukama stařenku, která prosila o almužnu lidi ověšené nákupy nevšímavě a lhostejně spěchající kolem. Naše děti takové výjevy neznají.

Ale minulá doba nám zanechala ještě dědictví, s kterým se nyní vypořádáme. Jsou to nízké starobní důchody starodůchodců, vyměřené před 1. lednem 1957.

Tyto nejnižší důchody, které doporučuje předložený návrh zvýšit, pobírají většinou důchodci, kteří celý svůj život pracovali, ale za první republiky v době hospodářské krize byli na čas bez práce nebo byli propouštěni pro členství v komunistické straně, pro účast na stávkách a hladových demonstracích a proto, že pracovali v rudých odborech. Mnozí dělníci a dělnice měli velmi nízký příjem a ačkoliv pracovali námezdně po celý svůj život, nemohou předložit doklady o penzijním pojištění po předepsanou dobu 20 let pracovního poměru, protože je jejich zaměstnavatelé penzijně nepojistili.

Tak např. zemědělská dělnice Josefa Řípová z Chabařovic, narozená 1893, nedosáhla předepsaného počtu let, protože pracovala u sedláků, kteří ji nepřihlásili. Mohl jí být vyměřen starobní důchod jen 280 Kčs. Podobně invalida Leopold Rámeš z Chabařovic narozený v r. 1906, tovární dělník, měl tak nízký plat, že mu mohl být vyměřen důchod jen 377 Kčs.

Dosavadní předpisy umožnily odstraňovat částečně tyto křivdy poskytováním příspěvků z doplňkové péče národních výborů. Touto cestou např. jen v okrese Ústí n. L. kam patří Chabařovice bylo vyplaceno v r. 1958 149 860 Kčs k vyřešení 860 nejnaléhavějších případů.

Naše komise sociálního zabezpečení při národních výborech již po uveřejnění usnesení ústředního výboru velmi ochotně a pohotově začaly vyhledávat a přešetřovat případy, jichž se zvýšení týká. Podle návrhu budou v Ústeckém kraji zvýšeny důchody ročně téměř o 8 miliónů Kčs.

Ve městě Ústí n. L. bude možno zvýšit důchod ihned 286 občanům v průměru o 51 Kčs měsíčně. Tito občané budou moci nakoupit zboží za 131 000 Kčs již v r. 1959. Vedle toho bude komisí sociálního zabezpečení při MěNV v Ústí n. L. vybráno dalších 770 občanů z 1360 případů, kterým bude možno zvýšit důchod v průměru o 70 Kčs měsíčně. Na zbylé občany dojde příští a další rok. Tím získají důchodci v Ústí n. L. již letos částku téměř půl miliónu, za kterou nakoupí více obleků a potravin za snížené ceny.

V diskusi k dopisu ústředního výboru a z ohlasu na usnesení byl projeven v Ústeckém kraji souhlas s navrhovanými opatřeními, protože jsou v souladu nejen s potřebami našich důchodců a rodin s mnoha dětmi, ale i proto, že jsou v souhlasu s potřebami pracovních sil v průmyslových závodech našeho kraje.

Soudružky a soudruzi poslanci!

Nakonec bych chtěla říci ještě několik slov o tom, jak odpověděli pracující Ústeckého kraje na usnesení ústředního výboru k zvýšení životní úrovně. Naši pracující v průmyslových závodech i jejich ženy vyjádřili svoji radost uzavíráním závazků. Závazků je mnoho. Chtěla bych se zmínit alespoň o některých, protože jsou dokladem souhlasu našich pracujících s politikou strany a vlády, dokladem pevného sepětí strany s lidem i veliké uvědomělosti našich pracujících.

Ženy našich horníků v Mostě pomohou jednotným zemědělským družstvům a státním statkům v okrese. Uzavřely závazky na obdělání 50 ha cukrovky. Soudružka Stříbrná, žena v domácnosti v Mostě se skupinou dílčího výboru žen obdělá 17 ha.

Ve Válcovnách trub v Chomutově se pracující zavázali na podnět ředitele s. Krejčího využít zkušeností sovětských hutníků a uspořit 100 mil. Kčs během výroby trub pro ropovod, zavedením nové technologie při snížení síly stěny trub z 9,5 mm na 8 mm a při dosažení větší pevnosti na tlak. Z ušetřeného materiálu bude možno vyrobit 55 000 tun kvalitní oceli nebo vybudovat dalších 150 km potrubí.

V Severočeském uhelném revíru uzavřelo 10 dolů n. p. celopodnikové závazky vytěžit navíc zvýšeným výkonem v normální pracovní době 291 155 tun uhlí. Severočeští havíři zaměří v letošním roce své úsilí hlavně na snížení nákladů, úsporu materiálu a zvýšení tržeb dodáváním kvalitnějšího uhlí spotřebitelům.

Protože naši pracující projevili naprostý souhlas s navrhovanými opatřeními, budu hlasovat pro přednesený návrh změny zákona o sociálním zabezpečení a nemocenském pojištění. (Potlesk.)

Předseda Fierlinger: Přerušuji nyní na 15 minut schůzi.

Podpredseda Valo (zvoní): Otváram prerušenú schôdzu Národného zhromaždenia.

Budeme pokračovať v diskusii.

Dávam slovo poslancovi Šutajovi.

Poslanec Šutaj: Soudruzi a soudružky poslanci, sestry, bratři!

Náš nezapomenutelný president s. Gottwald nás vždycky učil, že cílem veškerého našeho snažení je člověk a jeho dobro.

Vláda Československé republiky předkládá nám ku schválení změnu zákona o nemocenském pojištění a zákona o důchodovém zabezpečení. Dokazuje tím, že v prvé řadě jde nám o soustavné zvyšování péče o člověka.

Snížili jsme podstatně ceny potravin a průmyslového zboží. Zlepšujeme péči o naše děti a mládež zvýšením dětských přídavků a lepším zabezpečením učňů a studentů. Zdokonalujeme sociální a důchodové zabezpečení pracujících ve stáří. Přistupujeme k rozhodnému řešení bytového problému v naší republice a dáváme perspektivní výhled na další zkrácení pracovní doby.

Rozhodnutí strany a vlády, aby rodinné přídavky byly vypláceny diferenčně, odpovídá požadavkům vyplývajícím z diskuse k dopisu ÚV KSČ a zaručuje, že prostředky vynaložené na zvýšení se dostanou především do rodin, kde je jich nejvíce třeba.

Nikdy neexistovala kapitalistická vláda, která by mohla předstoupit před pracující lid s tak velkorysým řešením zvyšování životní úrovně pracujících, jako to činíme my. Náš stát důsledně dbá o to, aby životní úroveň se nejen neustále zvyšovala, ale aby hlavně se zvyšovala u rodin, které toho nejvíce potřebují to je u rodin s více dětmi. A neudělali jsme to od zeleného stolu, ale k řešení těchto otázek byli vyzváni statisíce pracujících k diskusi k dopisu ústředního výboru Komunistické strany Československa.