Pozornosti by také zasluhovala evidence právních předpisů. Když soustřeďujeme obecné právní předpisy do jediné Sbírky, je třeba vidět, že i tato Sbírka bude obsažná. Bude proto nutné ji doplňovat pomůckami, které pomohou občanům, aby v ní snadno našli předpis, který právě potřebují. Rejstříky, které se budou ke Sbírce vydávat, budou muset usnadňovat všem pracovníkům státního a hospodářského aparátu každodenní snadné používání Sbírky. Ale i to by bylo málo. Náš právní řád se skládá i z předpisů vzniklých v minulých letech, které jsou porůznu publikovány, tudíž roztříštěny. Bude proto nutné, aby se uvažovalo i o vydávání pomůcek, které by obsahovaly všechny obecně právní předpisy platné, ať již byly vydány jakkoliv a kdykoliv. Poslanci, členové ústavně právního výboru, projevili přání při projednávání této osnovy zákona, aby se uvažovalo o nějakém systému třídění obecných právních norem a k nim se družících norem nižších, tak, aby bylo zřejmé, které nižší normy patří k určité normě vyšší. To proto, aby nebylo nutno pracně shledávat souvislosti. Přispěje to k ještě lepšímu přehledu právních norem.

Osnova zákona má ještě druhou část, která jedná o Úředním listě. Jak je zřejmé z výpočtu předpisů, uveřejňovaných ve Sbírce, přijdou do ní z dosavadního Úředního listu obecné právní předpisy ministerstev, ministrů, ústředních úřadů a jejich vedoucích, to je hlavně vyhlášky. Jedinou výjimku budou tvořit vyhlášky Úřadu pro normalizaci, které v Úředním listě zůstanou. Tyto normalizační vyhlášky jsou předpisy sui generis. Jsou to vlastně ohlášení, že byly schváleny ty a ty státní normy, které mají význam především pro dokumentaci.

Jinak se budou v Úředním listě otiskovat upozornění, sdělení a rozhodnutí orgánů státního aparátu, která mají širší dosah. Tedy asi taková, jako jsou v nynějším Úředním listě a v Úradném vestníku v rubrikách "úřední sdělení". Úřední list bude obsahovat i oddíl obdobný dnešní příloze Úředního listu a Úradného vestníku, v němž budou v nezbytných případech uveřejňovány soudní edikty (v dědickém řízení, v řízení o prohlášení za mrtva atp.) a dále zprávy a zápisy v podnikovém rejstříku.

Avšak publikací právního předpisu není ještě zajištěno, že bude správně prováděn. To je pouze jeden z předpokladů. Stejně důležité je, aby resort, do jehož oboru působnosti provádění předpisů náleží, také zajistil vhodným způsobem jeho uvedení v život. Dále, aby využil všech prostředků k tomu, aby pracující byli seznámeni s cílem, který má být dosažen, a aby byli od začátku získáni k účinné spolupráci při uskutečňování úkolů, které z předpisu plynou. Vedle aktivů, besed a instruktáží bude třeba více využívat rozhlasu, televize a hlavně tisku. Proto také se náplň Úředního listu rozšiřuje o články, statě a pojednání, které mají propagovat a vykládat nové důležité předpisy. Bude záležet na jednotlivých ústředních úřadech, jakou péči věnují provádění svých předpisů a jak využijí možností, které jim nabízí Úřední list, který právě proto, že ho odebírají všechny orgány státního a hospodářského aparátu, je pro tyto články a statě vhodnou platformou.

Vítáme vládní návrh zákona o Sbírce zákonů a o Úředním listě. Je krokem vpřed. Přispěje značně k přehlednosti našeho právního řádu jak pracovníkům národních výborů, notářství, advokátních poraden, pracovníkům hospodářských a rozpočtových organizací, ale zejména umožní pracujícím lepší orientaci v právních předpisech.

Ústavně právní výbor projednal tento vládní návrh zákona ve své schůzi dne 14. 12. 1959 a jednomyslně se usnesl doporučit jej Národnímu shromáždění ke schválení. (Potlesk.)

Podpredseda Žiak: Hlási sa niekto do rozpravy? (Nikto.)

Do rozpravy sa nikto nehlási, môžeme preto prikročiť k hlasovaniu. Ak nebudú námietky, dám hlasovať o celom vládnom návrhu zákona naraz podľa predloženej zprávy ústavnoprávneho výboru.

Sú nejaké námietky proti tomuto spôsobu hlasovania? (Neboli.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celým vládnym návrhom zákona o Zbierke zákonov a o Úradnom liste podľa znenia zprávy ústavnoprávneho výboru, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

Je niekto proti? (Nikto.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikto.)

Ďakujem. Tým Národné zhromaždenie jednomyseľne schválilo vládny návrh zákona o Zbierke zákonov a o Úradnom liste.

Tým sme prerokovali tretí bod dnešného denného poriadku.

Prikročíme k prejednávaniu štvrtého bodu poriadku, ktorým je

4. Zpráva výboru ústavnoprávneho k vládnemu návrhu zákona (tisk 364) o niektorých služobných pomeroch vojakov (tlač 370).

Zpravodajcom je poslanec plukovník Šejna, dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. plk. Šejna: Vážené Národní shromáždění! Soudružky a soudruzi!

Předkládaný vládní návrh zákona odráží přeměny, kterými celá naše vlast a tedy i ozbrojené síly za poslední léta prošly. Je v něm zakotvena dnešní skutečnost a perspektivní potřeba na úseku ozbrojených sil, tak, jak vyplývá z usnesení XI. sjezdu KSČ. Navržený zákon řeší služební poměry vojáků v souladu se současným stavem ozbrojených sil. Sledujeme zjednodušení zákonné úpravy, nahrazení zastaralých norem novými (bude zrušeno 9 zastaralých zákonů a některá ustanovení dalších zákonů), bude odstraněna řada závažných mezer v systému právních norem, týkajících se služebních poměrů vojáků, a odstraněna přílišná rámcovitost některých dosavadních zákonů.

Návrh zákona celkovým pojetím základních paragrafů vyjadřuje zásadu, kterou zdůraznil soudruh Novotný na celostátní konferenci KSČ. Ne armáda s lidem, ale armáda lidu. Armáda a ozbrojené síly jsou neoddělitelnou součástí lidu, jeho ozbrojenou organizací, jsou ozbrojeným lidem, kterému je svěřen odpovědný úkol, usilovně pracovat na poli zajištění bezpečnosti a obrany vlasti, v těsném spojenectví se Sovětskou armádou a armádami socialistických států, být kdykoliv připraven bránit socialistické budování a zájmy socialistického tábora proti všem agresívním pokusům imperialistů.

Tyto zásady jsou zakotveny i ve vojenské přísaze, která byla dána na přední místo v zákoně. Vojenská přísaha je slavnostním závazkem vojáka k plnění povinností při obraně státu, vyplývající pro vojáky zejména z ústavy, zákonů, vojenských řádů a rozkazů. Dosud vojenská přísaha postrádala zákonné úpravy, protože zákonem č. 85/1950 Sb. bylo zrušeno nařízení národního výboru československého čís. 21 o přísaze vojsk v Československu. Šlo o znění přísahy z kapitalistického období republiky.

Dosavadní znění vojenské přísahy je obsaženo v základních řádech ozbrojených sil, které schvaluje president republiky. Vzhledem k závažnému významu přísahy pro život vojsk a každého vojáka je správné, aby text přísahy byl upraven zákonem. Navrhované znění přísahy vyjadřuje změny, ke kterým v životě naší vlasti i armády došlo. Obsahuje slib věrnosti pracujícímu lidu, vedeného Komunistickou stranou Československa, slib plnění hlavních vojenských povinností a odhodlání bránit svou vlast a socialistický řád proti každému nepříteli. Správně vyjadřuje to, co bylo jednou provždy rozhodnuto naším lidem, pevné spojenectví se Sovětským svazem a ostatními socialistickými zeměmi, bojovou družbou armád těchto zemí, které spojují společné ideje marxismu-leninismu a společný úkol výstavby a obrany socialismu. Vyjadřuje spojenectví, které náš lid pod vedením Komunistické strany Československa denně upevňuje, které je žulovým základem naší svobody a samostatnosti.

V tomto duchu jsou příslušníci ozbrojených sil vychováváni. Při tom má důležitou úlohu velitelský sbor a političtí pracovníci. Proto také návrh zákona stanoví třídní, politická, odborná i charakterová hlediska pro velitelský sbor, podle nichž jsou příslušníci ozbrojených sil povyšováni a ustanovováni do funkcí. Hlediska jsou to přísná. Vychází z třídního a politického poslání našich ozbrojených sil. K tomu ještě přistupují požadavky na fyzickou zdatnost a dobrý zdravotní stav. Tyto požadavky jsou vyvolány složitými a velmi náročnými podmínkami, za nichž by probíhal boj v případě napadení socialistického tábora. Jsou vyvolány existencí nových druhů zbraní a bojové techniky, které podstatně ovlivňují charakter boje a v dříve nebývalé míře všestranně zvyšují i nároky na vojáky, a to již v míru.

Má-li velitel splnit dobře svůj úkol v přípravě vojáků k obraně vlasti, nemůže prostě mít jen velitelský vzhled, umět vydávat rozkazy a zachovávat společenskou etiketu, jak tomu bylo v buržoazní armádě. Musí mít především dobrý politický rozhled, být schopným organizátorem, mít všestranné odborné, vojenské i technické znalosti, být sportovcem a mít pedagogické schopnosti, znát psychologii lidí, aby mohl úspěšně učit vojáky tomu, co potřebují v boji, aby se zároveň pro každého vojáka služba v armádě stala školou socialistické výchovy.

Od celostátní konference Komunistické strany Československa je důsledně uplatňována zásada upevňování socialistického charakteru ozbrojených sil, což je rozhodující pro jejich bojeschopnost. To je také hlavní úkol všech vojáků. Rozhodujícím způsobem k tomu přispívá výchovná práce velitelů a politických pracovníků, mohutný rozvoj socialistického soutěžení, v jehož čele stojí komunisté spolu s příslušníky ČSM.

Ovšem i při plnění tohoto hlavního úkolu příslušníci ozbrojených sil nezůstávají stranou velikého úsilí všeho lidu při plnění úkolů XI. sjezdu, dovršit socialistickou výstavbu naší vlasti.

Jen při výpomocech ve žních v letošním roce odpracovali naši vojáci na 3 milióny hodin, tisíce hodin bylo odpracováno zejména na různých speciálních pracech v závodech. V tomto roce odešlo po skončení základní služby tři tisíce chlapců pracovat na jeden z nejtěžších úseků národního hospodářství, do ostravsko-karvínských dolů a mnoho dalších do zemědělství, stavebnictví, pohraničí atd.

1500 vojáků z povolání, příslušníků armády, pohraniční a vnitřní stráže bylo zvoleno za členy národních výborů v roce 1957 a další stovky pracují v komisích národních výborů a masových organizací, což nejen pomáhá upevňovat svazek ozbrojených sil s lidem, ale svědčí i o velké důvěře, kterou má náš velitelský sbor.

Ve středu jsem se díval na televizní pořad, ukazovali tam naše chlapce, jak pomáhají při melioracích nejtěžších úseků. Přitom je třeba podotknout, že příští rok chtějí vojáci na tomto úseku odpracovat kolem 210 tisíc pracovních dnů. A podle vojenské zásady, že úkol musí být splněn, nepochybujeme o tom, že bude překročen. Za tuto práci, kterou příslušníci naší armády a jednotek ministerstva vnitra vedle své těžké služby vykonávají pro sílu a rozkvět naší vlasti, jim patří srdečný dík.

Tím nechci, soudružky a soudruzi, ukázat jenom rozdíl mezi socialistickou armádou a kapitalistickou armádou, ale chci říci i to, že otázka raketových základen, které se budují v západním Německu, se musí odrážet i ve službě našich vojáků. Je to totiž podstatný rozdíl. Zatímco my vidíme, jak naši vojáci pomáhají socialistické výstavbě, mohl by náš kameraman v televizi ukazovat také vojáky americké a vojáky bundeswehru na polích západoněmeckých zemědělců. Ovšem v jiné roli. Mohl by je ukazovat, jak zabírají půdu pro raketové základny, mohl by ukazovat západoněmecké zemědělce, jak proti tomu protestují.

Soudružky a soudruzi, jak jsem již řekl, výstavba těchto raketových základen souvisí i se službou v ozbrojených silách i s naším zákonem, zejména s jeho ustanovením § 11, kde se říká:

"... Zajišťování stálé bojové pohotovosti nedovoluje, aby se na vojáky v činné službě vztahovaly obecné předpisy o úpravě pracovních podmínek zaměstnanců; zejména se na ně nevztahují předpisy o práci přes čas, o práci noční a o práci ve dnech pracovního klidu."

Základní otázkou v ozbrojených silách je otázka jejich nepřetržité bojové pohotovosti. Tato bojová pohotovost musí být zajištěna v každé době tak, aby mohla být dosažena ne v hodinách, ale v několika málo minutách, především u leteckých útvarů, útvarů protivzdušné obrany, tankových jednotek, jednotek vnitřní a pohraniční stráže apod. Požadavku bojové pohotovosti musí být samozřejmě přizpůsobena i služba vojáků. Voják musí vykonávat službu v místě, podle potřeb ozbrojených sil, bez ohledu na to, zda je vojákem z povolání či nikoliv. Při výkonu služby nelze rozlišovat dny pracovní a dny pracovního klidu, práci ve dne a práci noční a stanovit přesně vymezenou pravidelnou pracovní dobu.

V ozbrojených silách je nutné záměrně vytvářet při výcviku takové podmínky, které se co nejvíce přibližují skutečným bojovým podmínkám. A není například možné při třídenním nepřetržitém cvičení v terénu, to je 72 hodin, podle předpisu o práci přes čas poskytnout vojákům náhradní volno, tj. 48 hodin, což je plný pracovní týden.

Další nároky na trvalé zatížení zejména vojáků z povolání klade moderní bojová technika a zbraně, kterými je armáda vybavována. Zvládnutí této techniky vyžaduje od příslušníků velitelského sboru mnoho úsilí a času. Všechny tyto důvody nezbytně vedou k tomu, že na vojáky a výkon jejich služby nelze aplikovat obecné předpisy o úpravě pracovních podmínek zaměstnanců.

My jsme, soudružky a soudruzi, všichni pro mír, naše vláda již podnikla v tomto směru řadu konkrétních kroků, včetně několikerého snížení ozbrojených sil. Všechen náš lid plně podporuje mírové návrhy SSSR na úplné a všeobecné odzbrojení předložené s. Chruščovem v Organizaci spojených národů. Na posledním zasedání se k těmto otázkám jasně vyjádřilo i naše Národní shromáždění při projednávání provolání Nejvyššího sovětu SSSR k parlamentům všech zemí. I na Západě již řada státníků donucena mohutným mírovým úsilím SSSR a socialistických zemí, které podporují milióny lidí i v ostatních zemích, prohlašuje, že je pro mír, že všechny mezinárodní sporné otázky je třeba řešit mírovými prostředky. President Spojených států se dokonce vydal po světě s misí dobré vůle.

Bohužel praktické kroky zatím chybí a u našeho západního souseda, v Německé spolkové republice, je tomu dokonce naopak.

Zatímco národy celého světa s velkým nadšením přivítaly zmírnění mezinárodního napětí, k němuž došlo po návštěvě s. Chruščova ve Spojených státech amerických, západoněmecký ministr obrany Strauss v listu Die Welt považuje toto zmírnění za propagační vlnu Moskvy a pokládá ji za velmi nebezpečnou, protože by mohla psychologicky oslabit obrannou pohotovost Západu.

A státní tajemník Spojených států amerických Herter v těchto dnech prohlašuje na zasedání rady NATO, že NATO musí plánovat vývoj vyvážených ozbrojených sil, které by plnily úkol všeobecného odstrašujícího činitele a byly by dostatečně pružné, aby mohly odolat i místním nepřátelským akcím. To znamená, že některé kruhy na Západě chtějí dále pokračovat ve zbrojení a udržovat mezinárodní napětí. Zdálo by se, že západní státníci již pochopili, že zastrašovat se nikdo nedá, a vůbec že se nedají zastrašovat země socialistického tábora.

Slyšíme-li ovšem stále takovéto výroky a sledujeme-li pozorně vývoj v západním Německu, kde bují revanšismus a pokračuje horečné zbrojení, musí i nadále naši vojáci a příslušníci jednotek ministerstva vnitra stát bděle na stráži našich hranic, které jsou i hranicemi socialistického tábora.

Vždyť jenom za tento rok byla naše západní hranice narušena 31krát. To vyžaduje vysokou bojovou pohotovost od našich letců i vojáků protivzdušné obrany státu. Nebo vezměme naše pohraničníky, kteří zneškodnili stovky agentů již při samotném pokusu vstoupit na naše území.

Nedávno objevil, jak jste mohli číst v Rudém právu, jeden anglický novinář velkou věc, že prý skoro každý občan v naší republice je pomocníkem pohraničníků a příslušníků bezpečnosti. Jaká hrůza pro kapitalisty a jaká důvěra příslušníkům bezpečnosti.

Onen muž ovšem pro západní čtenáře zapomněl napsat, že zájmy našeho lidu i ozbrojených sil jsou stejné, že přes 70 % příslušníků z povolání je dělnického původu a přes 12 % rolníků, a ani se neodvážil udělat závěr, který pro všechny podvratné živly, posílané k nám, je žalostný. Nehovoří o tom, že právě díky této těsné spolupráci, díky výtečné práci naší bezpečnosti agentům a podvratným živlům u nás pšenice nikdy nepokvete.

Ano, síla našich ozbrojených sil je v tom, že jsou to ozbrojené síly lidu, ozbrojené síly dělníků a rolníků, a nikomu se nepodaří oslabit jejich bdělost a ostražitost.