Tyto skutečnosti jen podtrhují, jak je naléhavé,
aby si západní mocnosti uvědomily svoji odpovědnost
před národy, respektovaly jejich vůli a bez
průtahů souhlasily s uzavřením dohody
o úplném a trvalém zastavení všech
druhů pokusných výbuchů nukleárních
zbraní.
Soudružky a soudruzi,
své neochvějné úsilí o řešení
nejnaléhavějších mezinárodních
otázek a zlepšení mezinárodního
ovzduší jsme mnohokrát v nedávné
minulosti dokázali přesvědčivými
činy. Od roku 1955 jsme třikrát snížili
stav svých ozbrojených sil celkem o 64 000 mužů.
Usilovali jsme se svými přáteli o vytvoření
pásma bez nukleárních a raketových
zbraní ve střední Evropě a podnikali
jsme celou řadu dalších prospěšných
kroků.
Nejednou jsme již prohlásili a znovu to zdůrazňujeme,
že československý lid má životní
zájem na uskutečnění všeobecného
a úplného odzbrojení. Toto stanovisko pramení
nejen ze samé podstaty našeho socialistického
zřízení a z mírové politiky
naší země, nejen z upřímné
touhy našeho lidu po míru a tvořivé,
nerušené práci, ale i ze skutečnosti,
že Československo leží uprostřed
neobyčejně citlivé oblasti, která
byla v minulosti tolikrát postižena pustošivými
válkami, jejichž původcem byl německý
imperialismus a militarismus a které přinesly nezměrná
utrpení našim i jinými evropským národům.
Naše země přímo sousedí s Německou
spolkovou republikou a leží na rozhraní dvou
největších vojenských seskupení
v oblasti, kde se nahromadilo nebývalé množství
zápalného materiálu. Máme tedy na
urychleném řešení otázky odzbrojení
nejen hluboký zájem, ale i plné právo
zúčastnit se jejího projednávání.
Za necelý měsíc začne v Ženevě
práce Výboru deseti zemí pro odzbrojení.
Jako člen tohoto Výboru budeme všestranně
napomáhat jeho plodné práci a spolu se svými
spojenci vynaložíme co nejvíce sil k tomu,
aby bylo urychleně dosaženo dohody o sovětském
návrhu na všeobecné a úplné odzbrojení.
(Potlesk.)
Nepřipustíme, aby tento návrh byl podobně,
jako jednání o odzbrojení v minulosti, beznadějně
utopen v horách různých návrhů,
rezolucí a dokumentů, vyrobených v záměrně
protahovaných jednáních. Je třeba,
aby celá světová veřejnost požadovala
od vlád západních mocností, aby také
ony upřímně přistupovaly k jednání
s cílem dospět k dohodě a vytvořit
všechny nezbytné předpoklady k úspěšnému
vyřešení otázky odzbrojení v
plném souladu se zájmy a tužbami národů.
Soudružky a soudruzi,
vláda Československé republiky již nejednou
zdůraznila, že za krajně důležité
považuje uzavření mírové smlouvy
s Německem. Současný vývoj v NSR naléhavost
tohoto požadavku plně potvrzuje.
Dnešní vláda NSR vsadila na pokračující
zbrojení a udržování mezinárodního
napětí ve snaze vytvářet si příznivé
podmínky pro své revanšistické plány.
Proto kancléř Adenauer vyvíjí tak
usilovnou aktivitu, aby zabránil uvolňování
napětí mezi Východem a Západem.
Adenauerovým cílem je zesabotovat jakékoliv
porozumění mezi národy a zabránit
úspěchům v nadcházejících
jednáních. Proto tvrdí, že nedošlo
k žádnému zmírnění napětí,
že v ně nevěří a že další
jednání mezi Východem a Západem budou
prý tak jako tak bezvýsledná. Kancléř
Adenauer se snaží znemožnit dokonce i dosažení
dohody tam, kde se již sblížila stanoviska obou
stran. K prosazování svých kazimírských
plánů vyvíjí mimořádnou
aktivitu, neboť to, co je pro všechny mírumilovné
lidi na světě vroucím přáním
- mírové soužití a trvalý mír
- je pro vládnoucí kruhy v Bonnu děsivým
přízrakem.
Západoněmecká vláda provádí
za pomoci svých západních spojenců
opatření k urychlenému dokončení
výstavby bundeswehru a k uskutečnění
jeho atomového vyzbrojování. Západoněmecký
militarismus si chce urychleně postavit takovou útočnou
armádu, která by mu umožňovala dosáhnout
jeho agresívních cílů.
Veškerý politický a hospodářský
život, jakož i celá státní mašinérie
bonnské republiky, včetně justice a armády,
jsou ovládány bývalými předními
nacisty a exponenty hitlerovského režimu. Bonnský
kancléř bere v plnou ochranu usvědčené
nacistické zločince typu Oberländera, známé
revanšisty typu Seebohma a nacisty a SAmany typu Schrödera
a četné jiné.
Není divu, že v takových poměrech jsou
zakazovány a pronásledovány demokratické
organizace, a že v NSR usedají na lavici obžalovaných
obránci míru, zatímco na soudcovské
stolici sedí nacističtí soudci, kteří
za hitlerovského režimu páchali nejtěžší
zločiny i na našem lidu. Nikoho už nepřekvapí,
že se bonnská vláda snaží nyní
prosadit zákon o výjimečném stavu,
směřující ke zlomení odporu
západoněmeckého obyvatelstva proti militarismu,
revanšismu a fašismu.
Je všeobecně známo, že západoněmecká
vláda povýšila revanšismus na jednu z
hlavních zásad své politiky. Její
sepětí s nejagresívnějšími
revanšistickými kruhy bylo na podzim m. r. znovu potvrzeno
jejím souhlasem ke zvolení ministra dopravy Seebohma
do funkce mluvčího nejútočnější
organizace přesídlenců z ČSR, tzv.
Sudetendeutsche Landsmannschaft. Kancléř Adenauer
využívá schůzí revanšistů,
např. 13. 2. t. r. v Königswinteru, jako tribuny k
pronášení štvavých protimírových
projevů a nazývá revanšisty "svými
milými přáteli".
Na území NSR jsou vedle revanšistických
provokací organizovány i jiné akce, namířené
proti zmírňování napětí,
proti dorozumění a mírové spolupráci.
Svědčí o tom jak nedávné manévry
vojáků NATO v blízkosti našich hranic,
tak i tzv. cvičné lety západoněmeckého
válečného letectva proti čs. hranicím.
Nenormální situaci, která nemá obdoby,
vytváří to, že dnešní západoněmecká
vláda, která je jedním z právních
nástupců poraženého agresora, se úporně
staví proti likvidaci pozůstatků minulé
války a odmítá uzavření mírové
smlouvy s Německem. Činí tak proto, poněvadž
chce revidovat situaci v Evropě, která se vytvořila
po druhé světové válce, chce ve vhodný
okamžik měnit hranice, stanovené v Evropě
v důsledku porážky fašistického
Německa. Takový kurs je však kursem na rozpoutání
války, neboť žádná země,
vůči níž NSR vznáší
územní požadavky, nikdy změnu svých
hranic nepřipustí. (Potlesk.)
Vlna nacistických antisemitských provokací,
k nimž v nedávné době došlo v Německé
spolkové republice a jež vedly k aktivizaci fašistických
živlů i v některých jiných kapitalistických
zemích, vyvolala na Západě úžas,
zneklidnění a protřela zrak mnohým
lidem. Tamější široká veřejnost
a dokonce i mnozí z představitelů západních
mocností si stále více začínají
uvědomovat, že agresívní politika západoněmeckých
militaristů a revanšistů není zaměřena
jen proti socialistickým státům, ale i proti
západním zemím.
Různí západní činitelé
mají dnes tváří v tvář
těmto zneklidňujícím skutečnostem
dost důvodů k přemýšlení,
co vlastně podporují svým napomáháním
urychlenému vyzbrojování bundeswehru raketovými
a atomovými zbraněmi, jakého hada hřejí
na prsou a jaké jsou důsledky toho, že na území
NSR nebyla provedena ustanovení Postupimské dohody.
Mají možnost porovnat, zda jsme přeháněli,
když jsme na nebezpečný vývoj v západním
Německu již po léta soustavně upozorňovali
a světovou veřejnost varovali.
Československá vláda, usilujíc o to,
aby byla postavena pevná hráz proti nebezpečí
nové války v Evropě, aby německý
militarismus nemohl již nikdy ohrožovat bezpečnost
naší země a mír ve světě,
plně podporuje návrhy vlády Sovětského
svazu na uzavření mírové smlouvy s
Německem a likvidaci okupačního režimu
v západním Berlíně. (Potlesk.)
Uzavření mírové smlouvy s Německem,
jak to navrhla vláda SSSR, by v zájmu všech
evropských národů zajistilo spoutání
agresívních a revanšistických sil v
západním Německu, odstranilo by nebezpečí,
vyplývající z politiky německého
militarismu a zajistilo by i svobodný rozvoj německého
národa. Západoněmecký lid si zasluhuje
jistě lepší osud, než být nástrojem
a pak i obětí politiky výbojných kruhů.
Jak zdůraznila Deklarace politického poradního
výboru Varšavské smlouvy, země, zastoupené
na poradě v Moskvě,
"jsou pro mírovou spolupráci a dobré
sousedské vztahy se všemi státy, mezi nimi
i s NSR, a nelitují úsilí, aby skutečně
takové spolupráce dosáhly.
Členské státy Varšavské smlouvy
se snaží dosáhnout s Německem mírového
urovnání spolu s ostatními spojeneckými
a přidruženými státy, jež se zúčastnily
války proti Německu... Jestliže úsilí
o uzavření mírové smlouvy s oběma
německými státy nenajde podpory a jestliže
řešení této otázky bude narážet
na průtahy", pak státy zastoupené na
poradě v Moskvě "nebudou mít jinou možnost,
než uzavřít spolu s jinými státy,
které budou k tomu ochotny, mírovou smlouvu s Německou
demokratickou republikou a na tomto základě také
řešit otázku západního Berlína".
(Potlesk.)
Československá vláda plně podporuje
vytvoření svobodného města západní
Berlín, jak to navrhl Sovětský svaz, a odmítá
pokusy bonnské vlády činit si právo
na západní Berlín, který leží
na území NDR a nikdy nebyl, ani fakticky, ani podle
mezinárodních dohod, součástí
NSR.
Máme životní zájem na likvidaci pozůstatků
druhé světové války, neboť jsme
byli jednou z prvních obětí hitlerovské
agrese, která způsobila národům naší
země těžká utrpení. Náš
zájem na mírovém urovnání s
Německem plyne i z toho, že jako jediná evropská
země sousedíme s oběma německými
státy. Nechováme k německému lidu
nenávist a chceme s ním žít v míru.
To plně potvrzují naše bratrské vztahy
k NDR.
Německá demokratická republika - první
stát dělníků a rolníků
na německé půdě, který skoncoval
s německým imperialismem a militarismem, důsledně
provádí politiku přátelských
mírových styků se svými sousedy a
se všemi zeměmi. NDR se stala pevnou tvrzí
míru, demokracie a socialismu. Spolu se všemi členy
Varšavské smlouvy plně podporujeme její
kroky, učiněné k zabezpečení
míru před agresívní politikou Adenauerovy
vlády. Plně podporujeme návrhy vlády
NDR na okamžité zastavení vyzbrojování
v celém Německu, na zákaz válečné
a revanšistické propagandy, a další návrhy,
obsažené ve vládním prohlášení
ministerského předsedy s. Otto Grotewohla v Lidové
sněmovně NDR z 10. února 1960.
Je na čase, aby vláda NSR střízlivě
zhodnotila nynější poměr sil ve světě
a při řešení otázek, týkajících
se Německa, i při provádění
své politiky začala jednat z pozice rozumu. Ať
se jim to líbí nebo ne - výbojné kruhy
Německé spolkové republiky musí brát
na vědomí, že ledy "studené války"
se prolomily a na nich vybudovaná neblaze proslulá
politika "z pozice síly" se propadá. (Potlesk.)
Toto by si měl uvědomit také pan Brentano,
který nedávno drze mluvil o jakýchsi problémech
hranic NSR, které se prý vyskytují s Československem.
Jeho projev je dalším dokladem troufalosti západoněmeckých
militaristů a revanšistů. Neexistují
žádné naše hraniční problémy
s NSR, ale existuje naše tisíciletá hranice,
o níž nebudeme s nikým diskutovat. (Bouřlivý
potlesk.) Každý agresor, který by se jí
chtěl dotknout, musí počítat s tím,
že na to zle doplatí. (Potlesk.)
"Sjednocená síla socialistického tábora"
- jak prohlásily členské státy Varšavské
smlouvy v nedávno přijaté Deklaraci - "je
pevnou zárukou toho, že nebudou trpěny ani
pokusy o útok na nezávislost NDR, nebo o nové
uchvácení západních území
Polska, nebo narušení nedotknutelnosti hranic Československa"
(Potlesk.)
Soudružky a soudruzi,
úspěchy, kterých dosáhly mírumilovné
síly, vytvořily příznivou půdu
pro řešení otevřených mezinárodních
otázek cestou jednání, pro vyloučení
války ze života lidské společnosti,
pro další upevňování a rozvíjení
politiky mírového soužití. Stojíme
na začátku významného období
jednání o řešení hlavních
sporných problémů v zájmu zabezpečení
trvalého míru. V prvním pololetí letošního
roku se uskuteční tolik významných
setkání a jednání, jak tomu po válce
dosud nebylo. Patří k nim nynější
cesta předsedy rady ministrů SSSR s. Chruščova
do zemí jihovýchodní Asie, nadcházející
návštěva s. Chruščova ve Francii,
připravovaná cesta presidenta Eisenhowera do SSSR
a další.
Dík iniciativní a neúnavné politice
Sovětského svazu bylo dosaženo dohody o svolání
konference na nejvyšší úrovni v květnu
v Paříži. Vždy jsme zastávali stanovisko,
že schůzky šéfů vlád jsou
mimořádně prospěšné, neboť
především oni mohou na základě
svých rozsáhlých pravomocí vyřešit
nejsložitější mezinárodní
problémy, tj. všeobecné a úplné
odzbrojení, uzavření mírové
smlouvy s Německem včetně vytvoření
svobodného města západní Berlín,
zákaz zkoušek s nukleárními zbraněmi
a otázky vztahů mezi Východem a Západem.
Lid naší země si spolu se všemi národy
přeje, aby všichni účastníci
konference na nejvyšší úrovni přistupovali
k jednání o těchto otázkách
stejně otevřeně, upřímně
a konstruktivně, jako to činí Sovětský
svaz. (Potlesk.) Bude-li tomu tak, nemine se konference
úspěchem, rozhodně přispěje
k likvidaci "studené války" a podnítí
rozvoj široké mírové mezinárodní
spolupráce.
Naše socialistické země jsou jednotné
v tom, že v naší době státy nemají
a nemohou mít větší a ušlechtilejší
úkol, než napomáhat zabezpečení
trvalého míru ve světě.
Země socialistického tábora jednoznačně
manifestovaly a skutky prokazovaly a prokazují svoji ochotu
přispět k dalšímu zmírnění
mezinárodního napětí a k úspěchu
nadcházejících jednání.
Nyní je řada na západních mocnostech,
aby i ony nejen slovy, ale i činy prokázaly, že
si přejí dosáhnout všeobecného
a úplného odzbrojení. Plně se proto
ztotožňujeme s názorem, obsaženým
v Provolání Nejvyššího sovětu
SSSR k parlamentům a vládám všech států,
že by i parlamenty a vlády zemí, zejména
těch, které disponují největším
vojenským potenciálem, měly následovat
příkladu Sovětského svazu a rovněž
přikročit ke snížení svých
ozbrojených sil.
Zájmy míru a bezpečnosti národů
vyžadují, aby státy podnikaly opatření
a kroky, maximálně napomáhající
dalšímu zmírňování mezinárodního
napětí a zřekly se všeho, co by mohlo
současnou mezinárodní situaci a její
příznivý vývoj komplikovat.
Budou-li parlamenty a vlády všech zemí světa
vedeny stejně upřímnou snahou o odvrácení
hrozby války a o nastolení přátelské
mírové spolupráce mezi státy, věc
trvalého míru ve světě bude navždy
zajištěna.