Odvodňovací práce jsou jednou částí investic do půdy. Značná pozornost bude věnována závlahám. Ve třetí pětiletce bude u nás započato s budováním závlahových zařízení především v oblastech Brandýsa, Kolína, Nymburka, Poděbrad a Českého Brodu.

Celková investice na závlahy bude u nás ve třetí pětiletce činit 82 miliónů Kčs a bude zavlaženo 5295 ha půdy.

Jistě, že tyto investice do půd podstatně ovlivní zvýšení zemědělské výroby. Význam závlah pro náš kraj ukazuje i příklad, který uvedu:

Většina kraje spadá do přechodné klimatické oblasti, zacházející na mnohých místech až do oblasti suchého klimatu. Úroveň výnosů mnohde závisí na množství srážek, přitom však jsou možnosti zvyšovat výnosy pomocí závlahy.

V Čakovicích u Prahy byly při pokusech zvýšeny výnosy vlivem závlahy o 200 q cukrovky na 1 ha. Kdybychom na předpokládanou zavlaženou plochu ve třetí pětiletce zaseli cukrovku, zvýšila by se její celková produkce v kraji o 10 590 vagónů.

To představuje zvýšení hrubých příjmů více než o 20 miliónů Kčs ročně.

Je samozřejmé, že se nelze spoléhat pouze na vlastní pomoc státu, ale že je žádoucí rozvíjet intenzívněji než dosud všenárodní hnutí za zvýšení úrodnosti půdy. I když nejsme s rozvojem tohoto hnutí v našem kraji dosud spokojeni, lze uvést dobré příklady.

Tak do konce ledna letošního roku uzavřela naše JZD 355 závazků, které představují v hodnotě prací přes 17 mil. Kčs a budou provedeny v tomto roce. Na základě toho bude vybudováno 2230 ha plošných meliorací a vyčištěno 254 km toků. Dobře si začínají vést hospodářství státních statků, která v tomto roce provedou 1638 ha meliorací a na ploše 240 ha vybudují závlahy. Také JZD zlepšují půdní podmínky pro vyšší rostlinnou výrobu. V Pražském kraji je v současné době založeno 40 melioračních družstev a 11 přípravných výborů, složených z členů JZD. V loňském roce zahájila činnost družstva v okresech Poděbrady, Vlašim, Brandýs a Nymburk. Meliorační družstva v našem kraji budou také v letošním roce organizovat plánované akce, prováděné svépomocí.

Vlastní meliorace však nejsou a nemohou být jediným řešením ke zvýšení úrodnosti půdy a výnosu.

Jsou namnoze prvním předpokladem a další agrotechnická opatření musí být vedena tak, aby vložených investic bylo využito skutečně ekonomicky a výhodně.

V tom nyní spočívá jeden z nejdůležitějších úkolů zemědělské výroby, neboť jde o dosažení maximální produkce s nejmenším vynaložením společenské práce, o zvyšování intenzity zemědělské výroby a produktivity práce a snižování vlastních nákladů na jednotku výroby.

Proto při posuzování ekonomické efektivnosti investic musíme uvažovat nejen náklady na samotnou investici, nýbrž i změny, které investice vyvolá v objemu produkce, v organizaci výrobního procesu a ve změnách provozních nákladů.

Například při odvodňování nebo zavlažování je nutno vzít v úvahu, do jaké míry bude možno pěstovat intenzívnější kultury, do jaké míry přispěje závlaha k rozvoji živočišné výroby, jak meliorační opatření změní organizaci výrobních procesů, a konečně, jak se tato opatření projeví ve zvýšení výnosů.

K dosažení těchto základních ukazatelů je proto nutné zabezpečit dokonalé agrotechnické využití zavlažovaných i odvodněných ploch.

Víme, že máme nepoměrně více půdních ploch, které sice nevyžadují melioračních investic, ale u nichž je potřeba počítat s investicemi v podobě zvýšeného používání minerálních hnojiv a intenzívnějšího používání místních zdrojů organických hnojiv.

Tak v Pražském kraji, kde se přísun minerálních hnojiv projeví ve větší míře až v posledních letech třetí pětiletky, se počítá s tím, že na 1 ha zemědělské půdy bude v roce 1965 dodáno: 41 kg dusíku, to je zvýšení proti roku 1960 o 85,7 %, 39,4 kg fosforu, to je zvýšení o 84,3 %, a 58,1 kg drasla, to je zvýšení o 91,3 %.

Ekonomické využití minerálních hnojiv však předpokládá, aby byla provedena důsledná opatření ve výrobě a využití hnojiv organických. To vyžaduje založit v zemědělských závodech kvalitní komposty a výrobny humusových hnojiv a co nejvíce využívat zdrojů rašeliny.

JZD a státní statky vypracovávají a sledují dlouhodobé plány chemizace půd na základě chemických rozborů jednotlivých polí a podle potřeb jednotlivých plodin.

Neustálé zvyšování úrodnosti půdy a výnosů polních a pícninových plodin zabezpečují také určitými změnami struktury osevních ploch a osevních plánů ve prospěch výroby vlastních krmiv.

Zejména se rozšiřují plochy výnosnějších plodin, především měkkých pšenic, ozimých ječmenů a kukuřice. Podstatně se musí zvýšit výnosy víceletých pícnin na orné půdě i na lukách a jejich plocha bude upravena na 20 - 21 % veškeré půdy.

Důležité bude věnovat pozornost semenářství, šlechtění nových, výnosnějších odrůd a jejich využití v různých oblastech kraje.

Počítá se rovněž s podstatným zlepšením boje proti plevelům agrotechnickými a chemickými prostředky.

Pro zajištění velkých úkolů v zúrodňování půdy, využívání půdního fondu a dosažení plánovaných výnosů za ekonomicky nejvýhodnějších podmínek bude v Pražském kraji značně zesílen strojový i traktorový park. Během třetí pětiletky dostaneme stroje v hodnotě 1 346 000 000 Kčs, to je v průměru 2133 Kčs na hektar půdy.

Bude dodáno 8238 traktorů, z toho 463 pásových. Plánujeme, že na jeden traktor připadne 36 - 38 ha půdy. V prvních dvou letech pětiletky bude též třeba vyrovnat rozdíly v úrovni mechanizace mezi jednotlivými okresy kraje, zabezpečit družstva dostatkem dopravních prostředků, kolovými traktory a traktory pro kultivaci. Přitom těžké pásové traktory budou plánovány pro oblasti s těžkými půdními podmínkami.

Přicházím nyní k poslední poznámce, a to bude to nejdůležitější, k tomu, do jaké míry jsme v kraji schopni při všech opatřeních k využití půdního fondu a k zúrodnění půd splnit plánované úkoly v rostlinné výrobě.

Poznatky z některých jednotných zemědělských družstev a státních statků ukazují, že je to za těchto okolností možné a že plánované výnosy mohou být i překročeny.

Uvedu alespoň několik příkladů z okresu Praha-západ.

Přes obtíže a nedostatky je skutečnost, že zlepšenou organizací a kvalitnějším odborným řízením polních prací je možno výnosy zvyšovat a že jejich úroveň je stále méně závislá na klimatických podmínkách. V jednotných zemědělských družstvech Kněževes a Horoměřice byly již v roce 1959 dosaženy a překročeny plánované ukazatele pro rok 1965. Byla překročena výroba pšenice, žita a ječmene průměrně o 6 - 7 q z ha.

V Jednotném zemědělském družstvu Horoměřice bylo v průběhu 5 let dosaženo výnosu 338 q cukrovky z ha. Při zlepšené úrovni agrotechniky je tedy plánovaný průměrný výnos 350 q z ha reálný.

To potvrzuje též příklad, že i družstva, která v úrovni hektarových výnosů zaostávala, se dostávají na přední místa, že dosaženou úroveň výnosů udržují a někdy i zvyšují na rekordní výši.

Vezměme plán výroby ječmene, který počítá na rok 1965 s výnosy 31 q z ha.

Na okrese Praha-západ bylo již v roce 1957 10 družstev, která tuto hranici překročila.

Plánovaný průměrný výnos pšenice na rok 1965 je 33 q z ha. Polovina družstev na okrese Praha-západ je dnes na úrovni 25 - 30 q, 10 družstev na úrovni 30 - 35 q a 4 družstva na úrovni 35 - 40 q z ha, zatímco v roce 1955 byla pouze 3 družstva a v roce 1956 4 družstva na úrovni 30 - 35 q.

Tyto příklady ukazují možnosti a rezervy, které v rostlinné výrobě existují.

Z těchto několika poznámek vyplývá, že splnění náročných úkolů, kladených na zemědělskou výrobu v nastávajících letech, si vyžádá nemalého úsilí, že však úkoly, předložené stranou a vládou, jsou správné a reálné.

Při cílevědomé politicko-organizátorské práci funkcionářů JZD a vedení čs. státních statků, která zabezpečí, aby byla neustále podchycována rostoucí iniciativa lidí v zemědělství, myslím, že účinné a velmi rozumné využívání investic do půdy tak, aby byla zlepšena agrotechnika, a nová technologie v rostlinné výrobě zabezpečí všechny výdaje na zvýšení rostlinné výroby a že můžeme pak všechny úkoly, které jsou stanoveny na rok 1960 a na příští naši třetí pětiletku, úspěšně splnit. (Potlesk.)

Podpredseda Žiak: Dávam slovo poslancovi Šalgovičovi.

Posl. Šalgovič: Súdružky a súdruhovia poslanci!

V tomto roku oslávi všetok náš pracujúci ľud 15. výročie oslobodenia našej vlasti slávnou Sovietskou armádou.

Družstevníci a ostatní pracovníci v poľnohospodárstve zdravia toto výročie záväzkami pod heslom "Splnenie a prekročenie plánu poľnohospodárskej výroby v roku 1960 - vlastenecké hnutie na počesť 15. výročia oslobodenia Československa."

Pre splnenie a prekročenie plánu poľnohospodárskej výroby v Bratislavskom kraji je potrebné zvýšiť výrobu najmenej o 7 % oproti roku 1959, čo znamená vyrobiť viacej o 23 000 vagónov zrnín, 8000 vagónov zemiakov, 1200 vagónov mäsa, 50 vagónov hydiny a 33 miliónov litrov mlieka.

Popredné JRD a ŠM v našom kraji už prekračujú stanovenú výrobu v hlavných ukazovateľoch. Z 353 JRD, ktoré sa v našom kraji zaviazali predčasne splniť úlohy II. 5RP, splnilo tieto 174 JRD v hektárových výnosoch obilovín a 321 JRD v stavoch hovädzieho dobytka, čo sa prejavilo vo zvýšenom raste výroby mäsa, mlieka a vajec na každý hektár poľnohospodárskej pôdy.

Tieto dosiahnuté výsledky v minulom roku mohli byť výraznejšie, keby neboli niektoré slabo hospodáriace JRD pod priemer kraja, najmä JRD hospodáriace na Záhorí, v okresoch Bratislava, Malacky a Senica.

V našom kraji je cca 40 000 ha zamokrenej pôdy, kde sú znížené priemerné okresné výnosy o 50 - 80 %, ba často na týchto plochách sa nedosahuje žiadny úžitok. Sú to najmä plochy pozdĺž rieky Moravy a Dunaja. V Podunajskej oblasti v okrese Čalovo a Dunajská Streda majú takto zamokrené cca 15 000 ha pôdy. Neupravený vodný režim na týchto plochách zapríčiňuje každoročne škody vo výške 30 miliónov Kčs v poľnohospodárskej výrobe. Ak počítame, že na týchto plochách by sa dosiahol výnos 20 q zrnín, znamená to i zvýšenie každým rokom o cca 8000 vagónov.

Kým na jednej strane máme ťažkosti s prebytkom vody, zatiaľ na druhej strane máme pomerne veľké plochy ornej pôdy suchej a polosuchej oblasti nášho kraja, ktoré trpia jej nedostatkom. Nedostatok je zapríčinený najmä malými zrážkami v rozhodujúcich letných mesiacoch, ako aj veľkou priepustnosťou pôdy. Do tejto oblasti patria najmä oblasti v okresoch Šamorín, Senec, Dunajská Streda, Galanta, Čalovo a časť okresov Malacky a Bratislava.

Z uvedených údajov je zrejmé, že pri plnení úloh, vytýčených XI. sjazdom KSČ nemôže nám byť ľahostajné či vodný režim ostane v takom stave v akom je, alebo zmobilizujeme všetky sily a čo v najkratšej dobe prevedieme opatrenia na vyriešenie týchto problémov.

Otázka vyriešenia vodného režimu na týchto plochách nie je otázkou dneška. O tom svedčí i to, že v Podunajskej oblasti a tiež na Záhorí nachádzajú sa melioračné zariadenia, ktoré sa pokúšali riešiť tento vodný problém, avšak bezvýsledne. Úplné vyriešenie tejto úlohy si vyžaduje veľké finančné náklady podľa predbežných projektov cca 500 miliónov Kčs. Bývalé režimy nemali záujem investovať takýto obnos do rozšírenia poľnohospodárskej výroby malých a stredných roľníkov.

Dnes je situácia celkom iná. Na bývalých rozdrobených roľníckych hospodárstvách sa vytvorili veľké ľany JRD a štátnych majetkov, čím sa vytvorili predpoklady pre úspešné vyriešenie týchto problémov. Naša strana a vláda kladú mimoriadny význam rozširovaniu fondu ornej pôdy a zvyšovaniu hektárových výnosov melioračnými zásahmi. Svedčí o tom tá skutočnosť, že len za roky 1954 - 1959 investovalo sa vyše 100 miliónov Kčs na štátne investície, 32 miliónov Kčs investovali v tomto smere JRD a 125 miliónov Kčs bolo dané na údržbu vodo-melioračných zariadení. Týmito melioračnými zariadeniami a zásahmi sa upravil vodný režim na ploche vyše 6000 ha a vybudovalo sa niekoľko melioračných zariadení, ktoré už dnes slúžia našim družstvám v Malackách, Kostolišti, Bórskom Jure, v Prievaloch, Cerovom-Lieskovom, v Sološnici a v ďalších iných. Priemerné náklady na odvodnenie jedného hektára pôdy činia 10 - 13 tisíc Kčs. Pritom skúsenosti ukazujú, že ide o najrentabilnejšie stavby, ako napríklad JRD v Kostolišti na bývalých úplne zamokrených pasienkoch po odvodnení a rozoraní pestovalo cukrovku s výnosom vyše 300 q z hektára. To znamená, že melioračná úprava sa im rentuje v najbližších 4 - 5 rokoch. Podobné dobré výsledky boli dosiahnuté aj na JRD Malacky, Láb, Plavecký Štvrtok a inde.

Plnenie plánu meliorácií mohlo byť podstatne lepšie, keby dodávatelia boli svoju strojovú kapacitu najmä u bagrov využívali na dve smeny. Jedná sa najmä o podniky Vodohospodárske stavby a Doprastav. Nedostatok je i v tom, že Krajské sdruženie vodných tokov nemá dostatočnú vlastnú mechanizáciu na prečistenie a odstraňovanie nánosov z kanálov. Vážnym nedostatkom, ktorý veľmi ohrozuje prevádzanie melioračných prác, je nedostatok drenážnych trubiek, hlavne väčších profilov o priemeroch 10, 13, 16 - 20 cm, ktoré tehelňa Pezinok nevie vydodávať podľa plánu. Podobne s kvalitou drenážnych trubiek z uvedenej tehelne nemôžeme byť spokojní. Hlavne u priemeru šesť a pol a sedem centimetra, u ktorých zmätkovitosť dosahovala až vyše 30 % (najmä deformácie a špatné vypálenie).

Za účelom odstránenia nedostatkov a splnenia plánu bolo začiatkom roku 1959 prevedené organizačné opatrenie, čo sa prejavilo v tom, že i pri nedostatku strojov a materiálu plánované úlohy boli splnené na 115,4 %.

Osobitne je potrebné vyzdvihnúť pomoc ČSM a ostatných občanov pri melioračných prácach. Krajský výbor ČSM v jarnom období minulého roku vyhlásil dve krajské melioračné stavby mládeže, 14 okresných a 114 miestnych stavieb mládeže. Tento vyhlásený plán bol prekročený a 4 krajské melioračné stavby mládeže boli dokončené. A to v Záhorí, Veľkej Lúči, Vrakúni a Devínskej Novej Vsi. Celkove sa vystriedalo v kraji na stavbách mládeže 3590 brigádnikov, ktorí odpracovali 429 000 hodín. Hodnota vykonanej práce predstavuje sumu 2 473 000 Kčs.

Uvedenými číslami som objasnil situáciu v Bratislavskom kraji. V merítku celého Slovenska je potrebné previesť vodohospodárske úpravy na ploche takmer 70 000 hektárov pôdy, odvodniť vnútorné vody na 200 000 hektároch, previesť úpravy drenážou a otvorenými odpadmi na 152 000 ha a previesť závlahu na 246 250 ha. Uvedený počet hektárov stojí zato, aby celá naša mladá generácia sa do splnenia tejto úlohy s nadšením a oduševnením pustila. Hodno tu spomenúť, že mládež týmito zásahmi už do roku 1959 pomohla zúrodniť vyše 7200 ha pôdy, čím vytvorila hodnotu vyše 7 300 000 Kčs.