Předseda Fierlinger: Dávám slovo poslankyni Šmehlíkové.

Posl. Ludmila Šmehlíková: Soudružky a soudruzi poslanci!

Zákon o nové územní organizaci, jenž dnes projednáváme, byl vyvolán potřebou nově uspořádat územní organizaci orgánů státní moci a správy v krajích a okresech. Je to zákon, kterému se již předem dostalo plné podpory lidu.

Nebylo u nás jednoho průmyslového či zemědělského závodu, ústavu a instituce, kde by se pracující nezabývali otázkami nové územní organizace našeho státu. Jednoznačný souhlas, s nímž byl návrh přijímán, jen prokazuje správné a hluboké pochopení jeho smyslu a dosahu.

Krajské zřízení z roku 1948 zajistilo a usnadnilo rozvoj socialistické ekonomiky, přispělo k hospodářskému vyrovnávání dosavadních krajů a tím i k upevnění hospodářské základny státu a morální politické jednoty lidu.

Národní výbory u nás dosáhly na nejrůznějších úsecích hospodářského a veřejného života významných úspěchů. K průmyslové výstavbě Ostravského kraje se důstojně řadí i výsledky bytové výstavby. Od r. 1949 bylo zde postaveno 75 000 bytů, to znamená, že na Ostravsku bydlí každá třetí rodina v novém bytě. Byla vybudována celkem vyhovující distribuční síť a mnoho dobrého bylo vykonáno v levné dopravě pracujících.

Národní výbory pod vedením KSČ dokázaly vcelku združstevnit naše vesnice a vytvořit tak předpoklady k zemědělské velkovýrobě. Významnou úlohu sehrály národní výbory při organizaci nové zdravotní péče o naše občany, která je jednou z nejvyšších na světě. Obdobných úspěchů bylo dosaženo při budování nového jednotného školství, zaručujícího výchovu nového socialistického člověka.

Nemohu vypočítávat všechny úspěchy, nechci však přejít úkoly, s nimiž se národní výbory u nás nevyrovnaly. Hodně jsme například zůstali našim pracujícím dlužni v poskytování služeb obyvatelstvu, nedovedli jsme dosud zajistit vysoce kulturní dopravu pracujících do zaměstnání a na nedělní rekreaci. Nedovedli jsme zajistit rovnoměrnost plánovitého výkupu zemědělských produktů, zejména mléka, masa a vajec. Stále jsou ještě značné nedostatky v organizaci a hospodárnosti výstavby investiční a občanské.

Při plnění náročných úkolů, které národní výbory řešily, vyrostla nám v průběhu doby celá řada schopných kádrů politicky a odborně vyspělých funkcionářů. Ti jsou nám dnes zárukou plnění dalších významných úkolů. K tomuto přesvědčení nás opravňují zkušenosti z decentralizace provedené v r. 1957 a 1958. O růstu pravomoci národních výborů svědčí růst jejich rozpočtových prostředků. Například v r. 1950 činil rozpočet Ostravského kraje zhruba 500 000 000 Kčs, v roce 1955 již více než jednu miliardu Kčs a v letech 1959-60 více než 2,5 miliardy Kčs. Za těchto posledních 10 až 11 let se zvýšil objem prostředků v rozpočtu národních výborů zhruba pětinásobně. Při těchto zvýšených úkolech pracuje státní aparát - národní výbory - stále úsporněji a s menším počtem placených pracovníků. Ještě v roce 1955, kdy krajský národní výbor neřídil samostatně žádné hospodářské organizace a kdy rozpočet kraje nečinil více než 1¹/₂ miliardy Kčs, měl KNV v Ostravě něco přes 600 pracovníků aparátu. V roce 1959, kdy národní výbory a také krajský národní výbor řídí samostatně celé místní hospodářství, školská, kulturní a zdravotnická zařízení, část vodního hospodářství a další hospodářské úseky a kdy rozpočet kraje přesahuje 2¹/₂ miliardy, má KNV v Ostravě zhruba jen 400 pracovníků aparátu. Důležité je také to, že finanční náklady na aparát národních výborů rok od roku klesají. V roce 1954 činily náklady na státní správu v Ostravském kraji 8,7 procenta rozpočtu kraje, v roce 1956 jen 8,1 procenta a v roce 1959 již jen 3,4 procenta. Národní výbory tedy pracují stále úsporněji, plní náročnější úkoly při nižších finančních nákladech a nižším počtu pracovníků. Přitom se rozložení úkolů i prostředků mezi jednotlivými stupni národních výborů stále zlepšuje ve prospěch okresních a místních národních výborů, i když zde ještě zdaleka nebylo vykonáno dosud vše.

Patnáctiletý rozvoj přesáhl dnešní územní organizaci. V dosavadních menších územních celcích krajů a okresů nebylo možno zajišťovat s dostatečnou účinností koordinaci rozvoje a rozmístění ústředně, hlavně pak místně řízeného hospodářství. V dosavadních hranicích krajů i okresů, které se staly dík růstu ekonomiky těsnými, nebyl již ani předpoklad pro plánování komplexního rozvoje. Například v dosavadním Ostravském kraji začaly již dříve přesahovat potřeby průmyslové výstavby a plného využití budovaných výrobních zařízení možnost uspokojování z vlastních pracovních lidských zdrojů.

Některé slovenské oblasti a z moravských krajů pak Olomoucko a Gottwaldovsko s pracovními rezervami musely zaplňovat mezery jak v hutích, dolech a stavebnictví, tak i v pohraničním zemědělství. Přitom, jestliže chyběly k dalšímu rozvoji, zvláště místního hospodářství, zkušené politickoodborné kádry pracovníků, pak to o našem zemědělství platí dvojnásob.

V podmínkách nového územního uspořádání podstatně vzroste váha našeho nového Severomoravského kraje v plnění celostátních úkolů. Severomoravský kraj, to je především černá Ostrava a žírná Haná, je dobrým spojením dvou dobrých partnerů, jejichž hospodářství se již dnes významně vzájemně doplňují. Toto spojení může úspěšně řešit problémy svého pohraničí, které stále ještě zaostává. Z toho spojení - hospodářského svazku obou krajů a části Gottwaldovska - rostou perspektivy, které mají značný vliv na plnění úkolů v třetí naší pětiletce. Energetická a hutní základna Ostravska umožní další industrializaci celého nového kraje. Stará textilní oblast severní Moravy bude dál měnit svůj charakter. Budování hutních závodů na území dnešního Olomouckého kraje, zvýšení kapacity Kovohutí Břidličné, nové rudné doly v oblasti Jeseníku, nové strojírenské závody a podniky spotřebního průmyslu značně mění a změní průmyslovou skladbu, zvláště severní části kraje s jeho lesním bohatstvím. Budování těchto podniků přispěje k vyrovnávání ekonomické úrovně mezi jednotlivými částmi nového kraje.

Příznivé podmínky pro zvyšování výroby vzniknou i na jiných hospodářských úsecích. Tak například ve stavebnictví, kde se v průběhu výstavby vytvořila řada svazků mezi stavebními organizacemi dosavadního kraje Olomouc a Gottwaldov ve formě mimokrajské výpomoci kraji Ostrava, bude možno pod jednotným řízením ještě daleko lépe a účelněji využívat stavebních kapacit. Ve výrobě cihlářského a ostatního keramického zboží se vytváří v Severomoravském kraji výhodný celek, který bude produkovat ročně přes 240 000 000 cihelných jednotek. Je to značný pokrok ve srovnání s dosavadním stavem, kdy Ostravský kraj byl v tom směru nedostatkový, proti tomu Olomoucký - přebytkový. Rovněž ve výrobě stavebních dílců a cementárenských výrobků bude bilance Severomoravského kraje vcelku vyrovnána. Prudký růst stavebních dílců je bilančně zajištěn dokončením výstavby paneláren, výroben prefabrikovaných dílců a pórobetonů. V souhrnu je možno říci, že v Severomoravském kraji budou podmínky pro investiční a občanskou výstavbu výhodnější než dnes.

Hranická cementárna je jedním z největších dodavatelů cementu pro výstavbu Ostravska, na druhé straně sama je závislá na ostravské surovině - strusce. Nový kraj skýtá podmínky k bohatému dalšímu rozvoji hospodářských vztahů mezi organizacemi a soudružských vztahů mezi pracujícími našich závodů.

Hospodářské vztahy mezi dosavadním krajem Ostravským a Olomouckým se budou účelněji doplňovat i v zásobování hlavními zemědělskými produkty, masem, mlékem pro obyvatelstvo hlavních průmyslových center.

Při nové územní organizaci dojde k celému uplatnění stará zkušenost, že ve větší rodině jsou vždy větší možnosti. Významně se projeví značný přesun zkušených pracovníků z administrativy a z vyšších řídících útvarů na místa ve výrobě a do nižších národních výborů, jež se ujmou řízení nových širokých úseků státní správy a místně důležitých podniků. Nelze ještě dnes dost dobře v plné šíři zhodnotit pomoc, kterou dva až tři tisíce pracovníků v rámci nového kraje přinášejí do rozhodujících výrobních úseků. Nejde zde jen o zlevnění a zmenšení státní administrativy, tedy měsíční úsporu kolem tří miliónů Kčs, kterou zaznamenáváme v našem kraji. Příchod nových odborně a politicky zdatných pracovníků na nová místa ve výrobě a k jejímu řízení upevní důvěru našich pracujících v síly a možnosti vlastního pracovního kolektivu. To se neprojeví ani tak v podnicích místního hospodářství, jako především v kolektivech jednotných zemědělských družstev. V kolika našich družstvech chybělo v hospodářství to základní - smysl pro efektivnost vlastního hospodaření, chyběla často odvaha k zavedení pokrokovějších výrobních metod. Na kolika pracovištích nechyběla dobrá vůle, ale zkušenost.

Do dnešního dne k posílení JZD a MNV bylo v novém Severomoravském kraji vysláno celkem 1524 funkcionářů a odborníků, z toho 231 předsedů JZD, 143 agronomů, 173 zootechniků, 144 účetních, 119 mechanizátorů, 12 sekretářů na státní statky a 702 aktivistů, s nimiž se počítá do funkce tajemníků MNV. Tato čísla počtu vyslaných pracovníků narůstají dále každým dnem. Tito pracovníci jsou nám zárukou, spolu s ostatními pracovníky v zemědělství, že v letošním roce dojde k obratu při uskutečňování zemědělské velkovýroby.

Nová územní organizace, respektující hospodářský vývoj, klade nejen vysoké úkoly na národní výbory, ale vynucuje si změny v jejich organizační skladbě a ve formách jejich práce. Nové úkoly nelze zvládnout bez široké spolupráce našich pracujících. Nové národní výbory mohou své úkoly plnit, budou-li z národních výborů vymýceny všechny pozůstatky administrativně správního chápání činnosti a bude-li přijat styl živé činorodé organizátorské práce a praktického řešení otázek další výstavby. Rozhodující bude živá práce s lidmi. Budeme-li se s lidmi radit, ukáží nám sami cestu, jak řešit úkoly, které se zdají být nesplnitelné, a sami přiloží ruku k dílu. V tomto způsobu práce, při důsledném uplatňování leninské myšlenky jednoty usnášení, provádění a kontroly je možno spatřovat první zárodky budoucí komunistické samosprávy.

K radostným závěrům z úvah o přednostech nové územní organizace a podobných příkladů, jako jsem uvedla z našeho Severomoravského kraje, došli pracující v celé naší republice. Závěry z těchto úvah jsou tak samozřejmé, jako je spontánní souhlas celé naší veřejnosti s návrhem nové územní organizace, který má být nyní Národním shromážděním přijat. Každému pochybovači o naší demokracii a o naší svobodě musí být z tohoto souhlasu zřejmé, že náš ústřední výbor KSČ a naše vláda si s lidem opravdu rozumí, a musí mu být zřejmé, jaká je v tomto spojení síla. Zanedlouho vyšle náš lid v červnových volbách do NV své poslance, kteří se s plnou odpovědností ujmou své moci, aby psali novou kroniku nových obcí, okresů a krajů a další stranu slavné a radostné historie svobodné práce všeho našeho lidu za dovršení socialistické výstavby naší vlasti. Noví poslanci v čele státní správy mají nyní všechny předpoklady, pod vedením Komunistické strany Československa vést náš hospodářský a společenský život k dovršení cílů, jež jsme si vytyčiti, za stále bohatší, radostnější a kulturnější život naší vlasti. (Potlesk.)

Předseda Fierlinger: Hlásí se ještě někdo do rozpravy? (Nikdo.)

Do rozpravy se nikdo nehlásí, je proto skončena.

Žádám nyní zpravodaje poslance Chalánka o doslov.

Zpravodaj posl. Chalánek: Vzdávám se slova.

Předseda Fierlinger: Protože nebyly podány žádné pozměňovací návrhy, navrhuji, abychom hlasovali o celém návrhu zákona najednou podle předložené zprávy výboru ústavně právního.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s celým vládním návrhem zákona o územním členění státu a to ve znění zprávy výboru ústavně právního, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. - Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo vládní návrh zákona o územním členění státu.

Tím jsme projednali první bod našeho pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalších bodů denního pořadu.

Poněvadž následující tři body pořadu se zabývají otázkami voleb, navrhuje užší předsednictvo, aby rozprava k druhému, třetímu a čtvrtému bodu pořadu byla sloučena.

Má někdo jiný návrh? (Nikdo.)

Nemá.

Kdo tedy s předneseným návrhem na sloučení rozpravy k uvedeným bodům souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Rozprava bude podle návrhu sloučena.

Žádám nyní o přednesení zpravodajské zprávy k druhému bodu pořadu, kterým je

2. Zpráva výboru ústavně právního k vládnímu návrhu ústavního zákona (tisk 380) o změně ústavního zákona o volbách do Národního shromáždění a o volbách do Slovenské národní rady a ústavního zákona o národních výborech (tisk 384).

Zpravodajem je posl. dr. Krofta, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Krofta: Soudružky a soudruzi!

Vláda republiky předložila Národnímu shromáždění návrh ústavního zákona o změně ústavního zákona o volbách do Národního shromáždění a o volbách do Slovenské národní rady a ústavního zákona o národních výborech, které byly schváleny v roce 1954. V tomto návrhu jde v podstatě o tři velmi závažné věci:

1. o snížení počtu volebních obvodů a tím i zmenšení počtu poslanců Národního shromáždění a Slovenské národní rady,

2. o ukončení volebního období NS a SNR dne 10. června 1960 a ustanovení o tom, že funkční období dosavadních národních výborů se prodlužuje až do zvolení nových národních výborů,

3. v souvislosti s novou územní organizací se provádí i změna v organizaci národních výborů v Praze a Bratislavě.