V rozvoji výrobních sil i výrobních vztahů došlo za necelých 15 let k hlubokým změnám. My se můžeme s radostí a hrdostí ohlédnout na výsledky své práce. Nejvýrazněji je vidět rozmach výrobních sil v našem průmyslu. Nové podniky, vytvořené reorganizací průmyslu a změnami ve způsobu plánování a financování národního hospodářství, významnou měrou přispěly k dosažení úspěšných výsledků v předchozím roce. Průmyslová výroba vzrostla o 10,9 % proti roku 1958. Investiční výstavba byla o 18,5 % větší než v roce 1958. Plán produktivity práce na jednoho pracovníka průmyslových podniků byl splněn na 102 %. V roce 1959 úspěšně probíhala přestavba dělnických mzdových soustav. Vývoj zemědělství v roce 1959 směřoval k dokončování socialistické přestavby vesnice a zintenzivnění zemědělské výroby. Účinná opatření strany a vlády byla zaměřena pro rozvoj družstevní výroby, další konzolidaci a upevnění družstev. Vzdělání lidu je na vysoké, dříve nebývalé úrovni. Lidově demokratické zřízení umožňuje získat pracujícím široké a všestranné vzdělání. Letošní rok je posledním rokem druhé pětiletky a splnění hospodářských úkolů v tomto roce bude znamenat až na nepatrné výjimky vysoké překročení úkolů daných zákonem o druhé pětiletce. Tím také vytváříme podmínky k úspěšnému nástupu i do třetí pětiletky.

Naším úkolem je neustále zvyšovat životní úroveň našeho lidu. Proto chceme i nadále rozvíjet výrobní síly naší společnosti na podkladě vědeckého výzkumu a nejvyšší techniky. Tím také chceme neustále rozmnožovat bohatství naší společnosti k prospěchu všech jejích členů. Zároveň s tím chceme všestranně zdokonalovat naši socialistickou demokracii. Program dovršení socialistické výstavby, jak jej vytyčil XI. sjezd KSČ, obsahuje tedy souhrn úkolů spjatých se zabezpečením dalšího prudkého rozvoje výrobních sil, a dobudování a upevnění ekonomické základny socialismu i s rozvíjením a zdokonalováním společenské nadstavby, v oblasti politické, ideologické, kulturní, právní apod. Rozvedení všech těchto otázek a i dalších otázek se promítne do nové ústavy, která bude ústavou vítězného socialismu a postupného přechodu ke komunismu.

Úpravy, které provedeme přijetím předloženého ústavního zákona, jsou ovšem nutné ještě před vydáním nové ústavy k tomu, aby nová organizace naší správy mohla být uvedena v život již od prvního července t. r., jak bylo zamýšleno.

Tímto ústavním zákonem mají být dále rozvinuty zásady socialistické demokratičnosti. Houževnatá organizátorská a výchovná práce KSČ nás učí rozvíjet tyto zásady: v duchu těchto zásad přistoupí naši občané zanedlouho k volbám, aby za poslance zvolili nejen občany oddané socialistické vlasti, ale i zkušené organizátory, kteří jsou schopni rozvíjet tvůrčí síly pracujících a to na plnění úkolů hospodářské i kulturní výstavby státu. Volby však nejsou jen záležitostí zvolených nových zástupců lidu. Jsou svátkem všech pracujících, který se odrazí ve znamení zvýšené tvůrčí práce všeho pracujícího lidu na socialistické výstavbě naší vlasti. Vždyť jdeme do voleb ve znamení velikých úspěchů na všech úsecích života našeho státu. Budeme ještě více prohlubovat bratrskou jednotu Čechů a Slováků. Vždyť zkvétající Slovensko, to je největší a nejradostnější dílo naší socialistické výstavby. Naše Slovensko, tj. sláva a hrdost obou našich národů. Budeme dbát neustále na to, aby jednota našeho lidu, vyjádřená svazkem dělníků, rolníků a inteligence, byla stále více posilována a upevňována.

Ještě pevněji se semkneme kolem komunistické strany Československa. Vždyť ona je silou, která podnítila náš lid a vede jej ke všem slavným vítězstvím, které lid dobyl. Nadále budeme upevňovat naše spojenectví se Sovětským svazem a ostatními zeměmi lidové demokracie, a v bratrském svazku s nimi ještě houževnatěji budeme bojovat za upevnění míru a přátelství mezi národy.

Podle předloženého návrhu ústavního zákona se mění především ustanovení § 2 odst. 2 ústavního zákona č. 26/1954 Sb., o volbách do Národního shromáždění a do Slovenské národní rady a příslušná ustanovení § 4 odst. 1 ústavního zákona č. 33/1956 Sb., o slovenských národních orgánech. V těchto paragrafech je stanoveno, že pro volby do Národního shromáždění a do Slovenské národní rady se vytvoří tolik volebních obvodů, aby na každých 35 000 obyvatel připadl jeden volební obvod.

Na základě těchto ustanovení bylo v posledních volbách, které se konaly dne 28. listopadu 1954, zvoleno 368 poslanců Národního shromáždění a 104 poslanců Slovenské národní rady. To je nyní třeba změnit.

V připravovaných červnových volbách v roce 1960 nemůžeme postupovat podle zásad dosavadního ústavního zákona a vytvářet jednotlivé volební obvody na 35 000 obyvatel. To by stoupl počet poslanců Národního shromáždění na 391 a počet poslanců Slovenské národní rady na 114. Zároveň s dalším očekávaným růstem obyvatelstva ČSR by docházelo i nadále ke zvyšování počtu členů obou orgánů. To by neodpovídalo našim podmínkám. Navrhuje se proto v předloženém ústavním zákoně stanovit pevný počet poslanců do Národního shromáždění a to 300, což odpovídá našim podmínkám i úkolům, které plní Národní shromáždění. Volební obvody se budou vytvářet tak, aby měly přibližně stejný počet obyvatelstva.

Důležité je, že bude možno volební obvody pro volby poslanců Národního shromáždění stanovit tak, aby nepřesahovaly hranice nových krajů. Až na malé výjimky budou volební obvody pro poslance Národního shromáždění i v souladu s hranicemi nových okresů. Naproti tomu v současné době ze 368 volebních obvodů do Národního shromáždění 113 zasahovalo do dvou nebo i více okresů.

Pokud jde o poslance Slovenské národní rady, navrhuje se, aby počet poslanců Slovenské národní rady byl odvozen od počtu poslanců Národního shromáždění zvolených na území Slovenska. Tím bude dosaženo, že volební obvody pro volby do Národního shromáždění a Slovenské národní rady budou shodné. V novém volebním období od roku 1960 by tedy na Slovensku bylo zvoleno 87 poslanců Národního shromáždění a stejný počet poslanců Slovenské národní rady. Tím se vytvářejí také předpoklady pro těsnější spolupráci poslanců Slovenské národní rady s poslanci národních výborů vyšších stupňů na Slovensku.

Dále v § 2 odst. 1 návrhu ústavního zákona se stanoví, že volební období dosavadního Národního shromáždění a Slovenské národní rady zvolených dne 28. listopadu 1954 skončí 10. června 1960. Jde tedy o zkrácení volebního období, nejde o nějaké rozpouštění Národního shromáždění nebo Slovenské národní rady, protože pro to nejsou žádné důvody. Je třeba zkrácení volebního období provést proto, aby naše vláda v souladu s usnesením ústředního výboru KSČ mohla v zákonné lhůtě stanovit, aby se volby do Národního shromáždění a do národních výborů konaly týž den v červnu letošního roku.

V ustanovení § 2 odst. 2 se zároveň navrhuje, aby funkční období dosavadních národních výborů, které byly zvoleny 19. května 1957 bylo prodlouženo až do zvolení nových národních výborů. V § 3 návrhu ústavního zákona se provádí další nutná změna souvisící s novou územní organizací a s novou strukturou národních výborů.

Ustanovení § 2 ústavního zákona č. 12/1954 Sb., o národních výborech se totiž uvádějí též Ústřední národní výbor hl. m. Prahy a Ústřední národní výbor města Bratislavy. V těchto městech mají však podle nově navrženého ústavního zákona působit Národní výbor hl. m. Prahy a Městský národní výbor v Bratislavě.

To je změna proti dosavadnímu stavu. Důvodem, proč se toto ustanovení vkládá do tohoto ústavního zákona je, že tato část byla dříve upravena také ústavním zákonem. I z důvodů racionalizačních se spojuje toto ustanovení s celým ústavním zákonem.

Z návrhu ústavního zákona je patrno, že jde o změny odůvodněné a nutné, bez nichž by se nedal celý proces vývoje naší společnosti v dané etapě uzavřít. Všechna tato připravovaná opatření ve vývoji politické organizace naší společnosti jsou názorným příkladem nerozlučné jednoty hospodářských, organizačních, politických a výchovných úkolů socialistické výstavby. Jde tedy o celý společenský proces, jehož cílem je získat nejširší masy pracujících pro aktivní účast na řízení hospodářství a správě státu.

Soudružky a soudruzi, ústavně právní výbor Národního shromáždění schválil předložený vládní návrh jednomyslně a doporučuje jej ke schválení Národnímu shromáždění v pevné důvěře, že volby, které na podkladě tohoto zákona budou provedeny, se stanou znovu výrazem síly a jednoty našeho lidu. (Potlesk.)

Předseda Fierlinger: Nyní žádám o přednesení zpravodajské zprávy k třetímu bodu pořadu, kterým je

3. Zpráva výboru ústavně právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 379), kterým se mění zákon o volbách do Národního shromáždění (tisk 385).

Zpravodajem je poslanec Kladenský, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. pplk. Kladenský: Soudružky a soudruzi!

Právě před 15 roky v dubnu 1945 po vyhlášení Košického vládního programu vydala KSČ jako nová vedoucí síla rodícího se státu provolání "Co dělat a čím začít". V tomto provolání se mimo jiné praví. "Pracující lide měst a venkova Slavná Rudá armáda osvobodila Slovensko a vyhání nyní německé bandity i z českých zemí. Zanedlouho nad staroslavnými Hradčany zavlaje opět vítězný prapor. Co dělat, aby se republika nevrátila do poměrů předmnichovských?

Udržte a upevněte jednotu! Uskutečněte základní článek ústavy, že jediným zdrojem státní moci je lid.

Dbejte, aby NV využily svých velkých práv ve prospěch lidu.

Vyšlete do NV své nejlepší představitele.

Roztočte kola výroby.

Zajistěte bezpečnost osvobozeného území.

Očistěte vlast od nositelů zrady.

Připravte konečné odčinění Bílé hory - navrácení půdy lidu."

Účast KSČ ve vládě ukazuje, že tentokrát vůle a činnost vlády nebude v rozporu s vůlí a činností lidu. Avšak největší zárukou toho musí být iniciativní, aktivní a tvůrčí činnost a práce nejširších lidových vrstev v národních výborech a všech jiných lidových organizací.

Zásluhou SSSR jsme opět svobodni.

Dokažme, že jsme této svobody hodni tím, že se náš lid naučí a bude sám spravovat věci veřejné ve prospěch celku.

Soudružky a soudruzi, uplynulých 15 roků svědčí o tom, že jsme byli opravdu hodni této svobody. Bojovali a pracovali jsme v duchu tohoto provolání komunistické strany. Všechen náš život, k nepoznání zlepšený je toho důkazem. Vybudovali jsme mohutný průmysl, který vyrábí čtyřikrát více než před válkou, to je 2 % světové průmyslové produkce. V zemědělství dovršujeme historický proces združstevňování rolníků. Neustále se zlepšuje hmotná životní úroveň pracujících. Neuvěřitelný rozmach Slovenska odstraňuje křivdy minulosti. Všestranně se rozvíjí duchovní kultura a utváří se socialistický člověk s prvky komunistické morálky, o čemž svědčí rozvoj hnutí brigád socialistické práce.

To všechno si znovu radostně připomínáme v letošním jubilejním roce a blízké volby do Národního shromáždění a národních výborů nás zavazují, abychom všestranně ukázali a zhodnotili naše obrovské úspěchy a za to všechno znovu poděkovali SSSR a našemu pracujícímu lidu. Vždyť náš třetí pětiletý plán bude již plánem rozvoje vyspělé socialistické společnosti a vytvoří zdroje a předpoklady pro postupný přechod ke komunismu. Zvolení kandidáti v nastávajících volbách do Národního shromáždění a národních výborů stanou se tak poslanci-budovateli základů komunismu.

Letošní volby musí ještě prohloubit to nové, čím se lišily poslední volby do Národního shromáždění v r. 1954 od předešlých. Systém práce poslanců v jednotlivých obvodech ukázal velké přednosti před bývalými společnými krajskými kandidátkami. Poslanci zůstali na svých pracovištích i po zvolení, kde mohli lépe zkoumat účinnost zákonů v praxi a lépe chápali těžkosti a potřeby života naší společnosti. Navždy se skoncovalo s profesionály, kteří svůj poslanecký mandát provozovali jako jistý druh živnosti pod kontrolou svých monopolních chlebodárců.

Šest roků práce našeho volebního období v rušném budování rychle uběhlo. Mnoho nás přišlo před šesti lety s malými zkušenostmi a i náš elán z počátku někdy zakolísal pod přívalem úkolů a požadavků i kritik ze všech stran. Ale nedali jsme se, nezaostati jsme. Důvěra voličů, pocit spoluodpovědnosti za budování socialismu, pomoc zkušenějších soudruhů, boj celé naší socialistické světové soustavy, příklady sovětských přátel, hrdinství čínského, korejského a vietnamského lidu i chyby soudruhů v Maďarsku a Polsku, úklady nepřátel a faleš revizionistů, ale především XX. a XXI. sjezd KSSS a XI. sjezd KSČ, to všechno nás školilo, vedlo a zocelovalo.

Učili jsme se spoluvládnout při projednávání přání, tužeb a stížností našich voličů, při vysvětlování zákonů a jejich uskutečňování v praxi i při kontrole vlastních usnesení. I když se někdy podléhalo lokálnímu patriotismu, úzkým místním či osobním přáním, nakonec, až na několik odpadlých bílých vran, vítězily zájmy celku, potřeby celé společnosti.

A tak jsme se učili, každý jinak rychle a každý s jiným úspěchem, být tribunem i služebníkem pracujícího lidu. Zkušenosti těchto šesti roků nám budou pomocí a rádcem po celý život. Musí z nich vycházet také naši nástupci, aby při řízení a správě naší země byla stále ve větší míře uplatňována iniciativa a vliv pracujících, a aby se upevnil pocit odpovědnosti každého funkcionáře v tom smyslu, že jeho život a práce má cenu jen v tom případě, bude-li spjat s životem a prací všeho našeho lidu.

Zákon o volbách do Národního shromáždění z r. 1954 byl dobrým a významným zákonem. Umožnil, že Národní shromáždění se stalo pracující institucí, zákonodárnou a výkonnou zároveň, a na parlamentní žvanírnu starého typu zůstaly jen vzpomínky. Přesto je však nutno tento zákon novelizovat, aby byl v souladu se změnou v ústavním zákoně o volbách do Národního shromáždění. Proto se v návrhu zákona, kterým se mění zákon o volbách do Národního shromáždění, stanoví pevný počet 300 volebních obvodů.

Vzhledem k vývoji a změnám v našem společenském životě bylo dále účelné nově formulovat ustanovení o tom, kdo je zvolen za poslance Národního shromáždění a odpovídající ustanovení o navrhování kandidátů.

§ 1 odst. 1 o tom říká: "Pracující lid volí za poslance Národního shromáždění své nejlepší představitele, přední budovatele socialismu, kteří jsou osvědčenými organizátory tvůrčího úsilí pracujících na hospodářské a kulturní výstavbě státu."

A § 21 odst. 1 zní: "Kandidáti pro volbu do Národního shromáždění jsou kandidáty Národní fronty jako svazku dělníků, rolníků a pracující inteligence. Národní fronta - sdružující pod vedením Komunistické strany Československa společenské organizace pracujícího lidu - navrhuje za kandidáty přední budovatele socialismu."

Další změna byla provedena v § 51, který nyní operativněji upravuje odvolání poslance. Návrh na odvolání podává Národní fronta předsednictvu Národního shromáždění. Konkrétně se navrhuje, že poslanec může být kdykoliv odvolán, jestliže zklamal důvěru svých voličů nebo jestliže se dopustil činu nedůstojného funkce poslance Národního shromáždění. Dosud se odvolání provádělo hlasovacími lístky, nyní je navrženo o návrhu rozhodovat na veřejných schůzích veřejným hlasováním voličů.

Dále ustanovení § 48 se mění tak, že se prodlužuje maximální lhůta pro stanovení doplňovací volby ze 60 na 90 dnů. Tato šedesátidenní lhůta totiž neumožňuje, aby se doplňovací volba mohla provést, když obvodní volební komise má být podle tohoto zákona zřízena nejpozději 50 dnů přede dnem volby. Umožní to i důkladnější výběr nového kandidáta a kvalitnější přípravu voleb.

Konečně v osnově zákona o volbách do Národního shromáždění je pro volby v r. 1960 navrženo přechodné ustanovení, které je potřebné vzhledem k novému územnímu členění státu, a jeho úkolem je zajistit zdárný průběh voleb.