85
a plenům nejvyššího soudu rozhodují v těchto
případech v neveřejném zasedání za účasti
generálního prokurátora.
(3) Proti rozhodnutí o stížnosti pro porušení
zákona není stížnost pro porušení zákona
přípustná.
§293
(1) Nejvyšší soud přezkoumá správnost
všech výroků napadeného rozhodnuti, jakož
i řízení, jež mu předchází.
(2) Byla-li stížnost pro porušení zákona
omezena podle § 291 odst. 3, přezkoumá
správnost jen oněch výroků napadeného roz-
hodnutí, které se týkají osoby, jíž se stížnost
pro porušení zákona dotýká, jakož i řízení, jež
této části napadeného rozhodnutí předchází.
§ 294
Shledá-li nejvyšší soud, že zákon porušen
nebyl, stížnost pro porušení zákona usnesením
zamítne.
§ 295
Shledá-li nejvyšší soud, že zákon byl po-
rušen, vysloví rozsudkem, že napadeným roz-
hodnutím, po případě jeho částí (§ 291 odst.
3), anebo v řízení rozhodnutí takovému před-
cházejícím byl porušen zákon.
§ 296
(1) Výrok podle 8 295 se nedotýká právní
moci rozhodnutí, o něž jde.
(2) Byl-li však porušen zákon v neprospěch
obviněného, zruší nejvyšší soud zároveň s vý-
rokem uvedeným v § 295 napadené rozhodnutí
(jeho část), po případě též vadné řízení mu
předcházející, jakož i rozhodnutí na zrušené
rozhodnutí (jeho část) obsahově navazující,
pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením
došlo, nemohou v něm mít nadále podklad.
Zruší-li výrok o vině, zruší též celý výrok
o trestu, jakož i výroky o nároku poškoze-
ného na náhradu škody a o tom, zda obžalo-
vaný zažalovaným skutkem ohrozil vážnost
a čest hodnosti důstojníka ozbrojeného sbo-
ru, pokud ve zrušeném výroku o vině mají
podklad. Ustanovení § 287 se užije obdobně.
(3) I když porušení zákona se nestalo v ne-
prospěch obviněného, postupuje nejvyšší soud
podle odstavce 2, jestliže takový postup na-
vrhne generální prokurátor nebo předseda
nejvyššího soudu ve stížnosti pro porušení zá-
kona podané do 3 měsíců po právní moci na-
padeného rozhodnutí (jeho části), a jde-li
o rozhodnuti soudu druhé stolice, do 3 měsíců
po doručení tohoto rozhodnutí prokurátoru a
86
jestliže nejvyšší soud rozhodne o stížnosti pro
porušení zákona nejpozději do 3 měsíců od
jejího podání.
(4) Je-li toho podle povahy věci třeba, nej-
vyšší soud
a) nařídí soudu nebo prokurátoru, o jehož
rozhodnutí jde, anebo jinému soudu nebo
prokurátoru, aby věc znovu projednal a
rozhodl; při novém rozhodování je soud
nebo prokurátor vázán právním názorem,
který ve věci vyslovil nejvyšší soud, nebo
b) rozhodne sám ve věci.
(5) Byl-li však zrušen rozsudek, nemůže
nejvyšší soud sám
a) uznat obžalovaného vinným skutkem, pro
nějž byl napadeným rozsudkem obžaloby
zproštěn nebo pro který bylo trestní stí-
hání zastaveno,
b) uznat obžalovaného vinným těžším trest-
ným činem než jakým mohl být uznán vin-
ným napadeným rozsudkem,
c) uložit obžalovanému trest smrti.
(6) Jestliže je nezákonný jen některý vý-
rok napadeného rozhodnutí (jeho části) a lze
jej oddělit od ostatních, omezí nejvyšší soud
své rozhodnutí podle odstavce 2 až 5 jen na
tento výrok.
§ 297
Záleží-li porušení zákona v tom, že v na-
padeném rozhodnutí některý výrok chybí nebo
je neúplný, může nejvyšší soud za podmínek
uvedených v § 296 odst. 2 nebo 3 nařídit v roz-
sudku soudu nebo prokurátoru, o jehož roz-
hodnutí jde, nebo jinému soudu nebo proku-
rátoru příslušná doplnění; při doplnění je soud
nebo prokurátor vázán právním názorem, kte-
rý ve věci vyslovil nejvyšší soud.
§ 298
(1) Byl-li zákon porušen jen v neprospěch
obviněného, nemůže novým rozhodnutím do-
jít ke změně v neprospěch obviněného.
(2) Byl-li porušen zákon v neprospěch obvi-
něného, nepřekáží jeho smrt provedení řízení
podle předchozích ustanovení; trestní stíhání
tu nelze zastavit proto, že obviněný zemřel.
§ 299
Byla-li podána stížnost pro porušení zákona
proti rozhodnutí, kterým byl porušen zákon
v neprospěch obviněného, může předseda
nejvyššího soudu odložit nebo přerušit výkon
trestu; byl-li napadeným rozsudkem uložen
trest smrti, odloží předseda nejvyššího soudu
jeho výkon vždy.
87
HLAVA ŠESTNÁCTÁ
OBNOVA ŘÍZENÍ
Podmínky
§ 300
(1) Skončilo-li trestní stíhání pravomocným
rozsudkem nebo pravomocným usnesením
soudu o zastavení trestního stíhání, lze
v trestním stíhání pro týž skutek pokračovat
jen tehdy, byla-li povolena obnova tohoto
řízení.
(2) Obnova řízení uvedeného v odstavci 1 se
povolí,
a) vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy
soudu dříve neznámé, které by mohly odů-
vodnit jiné rozhodnutí o vině nebo o při-
znaném nároku poškozeného na náhradu
škody nebo o tom, zda zažalovaným skut-
kem byla ohrožena vážnost a čest hodnosti
důstojníka ozbrojeného sboru, anebo
vzhledem k nimž by původně uložený trest
byl v očividném nepoměru k stupni ne-
bezpečnosti činu pro společnost,
b) vyjde-li jakkoli najevo, že prokurátor nebo
soudce v původním řízení porušil trest-
ným činem své úřední povinnosti.
(3) Obnova v neprospěch obviněného je vy-
loučena, jestliže
a) trestnost skutku zanikla promlčením
trestního stíhání,
b) na skutek se vztahuje rozhodnutí presi-
denta republiky, kterým nařídil, aby se
v trestním stíhání nepokračovalo, nebo
c) obviněný zemřel.
(4) Obnova je vyloučena též tehdy, jestliže
návrh na povolení obnovy, směřující proti vý-
roku o nároku poškozeného na náhradu ško-
dy, nebyl podán do pěti let po právní moci
odsuzujícího rozsudku.
§ 301
(1) Bylo-li trestní stíhání vedené proti určité
osobě zastaveno usnesením prokurátora, lze
v trestním stíhám proti této osobě pro týž
skutek pokračovat jen tehdy, byla-li povolena
obnova tohoto řízení.
(2) Obnova řízení uvedeného v odstavci 1 se
povolí,
a) vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy
prokurátoru dříve neznámé, které by
mohly odůvodnit podání obžaloby, nebo
b) vyjde-li jakkoli najevo, že prokurátor
v původním řízení porušil trestným činem
své úřední povinnosti.
88
(3) Obnova řízení uvedeného v odstavci 1
v neprospěch obviněného je vyloučena, jest-
liže jsou zde okolnosti uvedené v § 300 odst. 3.
§ 302
Osoby oprávněně k návrhu na povolení
obnovy
(1) Obnovu lze povolit jen na návrh opráv-
něné osoby.
(2) Návrh v neprospěch obviněného může
podat jen prokurátor.
(3) Návrh ve prospěch obviněného mohou
kromě obviněného podat též osoby, které by
mohly podat odvolání v jeho prospěch; mohou
tak učinit i po smrti obviněného. Prokurátor
a jiné osoby, které by mohly podat odvolání
ve prospěch obviněného i proti jeho vůli, mo-
hou i proti jeho vůli podat též návrh na po-
volení obnovy v jeho prospěch.
(4) Doví - li se soud, úřad nebo jiný státní
orgán o okolnosti, která by mohla odůvodnit
návrh na povolení obnovy, je povinen oznámit
ji prokurátoru. Jestliže jde o okolnost, která
by mohla odůvodnit návrh na povolení obnovy
ve prospěch obviněného, a prokurátor takový
návrh nepodá sám, je povinen neprodleně o ní
zpravit obviněného, nebo není-li to možné,
jinou osobu oprávněnou k podání návrhu.
§ 303
Příslušnost soudu
(1) O návrhu na povolení obnovy směřují-
cím toliko proti výroku o nároku poškozeného
na náhradu škody rozhoduje lidový soud
s pravomocí ve věcech občanskoprávních,
v jehož obvodě má poškozený bydliště, a ne-
má-li bydliště, lidový soud, v jehož obvodě
má poškozený pobyt.
(2) V ostatních případech rozhoduje o ná-
vrhu na povolení obnovy soud, který ve věci
rozhodl v první stolici, a v případě, že trestní
stíhání bylo zastaveno usnesením prokurá-
tora, soud, který by byl příslušný rozhodovat
o obžalobě. Přestože v první stolici rozhodl
lidový soud, rozhoduje o návrhu na povolení
obnovy krajský soud, jestliže to navrhuje
krajský prokurátor s odůvodněním, že vzhle-
dem ke skutečnostem nebo důkazům najevo
vyšlým jde o trestný čin náležející k přísluš-
nosti krajského soudu.
Řízení o návrhu na povolení obnovy
§ 304
(1) O návrhu na povolení obnovy směřujícím
toliko proti výroku o nároku poškozeného na
89
náhradu škody rozhoduje lidový soud přimě-
řeně podle předpisů o řízení ve věcech občan-
skoprávních.
(2) V ostatních případech rozhoduje o ná-
vrhu na povolení obnovy soud ve veřejném
zasedání. Shledá-li, že návrh na povolení ob-
novy není důvodný anebo že byl podán ne-
oprávněnou osobou, že směřuje jen proti
rozhodnutí (jeho části), u něhož obnova není
přípustná, nebo že obnova je vyloučena
(§§ 300 a 301), návrh zamítne. Jinak obnovu
povolí a zruší původní rozhodnutí, avšak jen
potud, pokud je návrh na povolení obnovy dů-
vodný; zruší-li, byť i jen z části, výrok o vině,
zruší celý výrok o trestu, jakož i výroky o ná-
roku poškozeného na náhradu škody a o tom,
zda zažalovaným skutkem byla ohrožena váž-
nost a čest hodnosti důstojníka ozbrojeného
sboru, pokud mají v něm podklad. Zároveň
zruší rozhodnutí na napadeně rozhodnutí ob-
sahově navazující, pokud vzhledem ke změně,
k níž zrušením došlo, nemohou v něm mít
nadále podklad. Jestliže soud povolí obnovu,
pokud jde o výrok o vině, a jestliže to pova-
žuje pro objasnění věci za potřebné, může
spolu se zrušením původního rozhodnutí vy-
slovit, že se věc vrací prokurátoru k doše-
tření. Takové rozhodnutí má účinky uvedené
v §§ 203 a 206.
(3) Zamítnout návrhy na povolení obnovy
v případě, že návrh byl podán neoprávněnou
osobou, že směřuje jen proti rozhodnutí (jeho
části), u něhož obnova není přípustná, nebo že
obnova je vyloučena (§§ 300 a 301), může soud
též v neveřejném zasedání.
(4) Proti rozhodnutí, podle odstavců 2 a 3
je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
§ 305
Povolí-li soud obnovu ve prospěch obvině-
ného z důvodu, který prospívá také některému
spoluobviněnému nebo zúčastněně osobě, po-
volí zároveň obnovu též ve prospěch tohoto
spoluobviněného nebo zúčastněně osoby a
zruší původní rozhodnutí a rozhodnutí na ně
navazující v rozsahu uvedeném v § 304 odst.
2, těž pokud se týká tohoto spoluobviněného
nebo zúčastněně osoby.
§ 306
(1) Byl-li podán návrh na povolení obnovy
ve prospěch odsouzeného, odloží soud výkon
trestu smrti až do rozhodnutí o tomto ná-
vrhu; stejně může na tutéž dobu odložit nebo
přerušit také výkon jiných trestů.
(2) Vykonává-li se na odsouzeném v době
rozhodování o návrhu na povolení obnovy
12
90
trest odnětí svobody uložený mu původním
rozsudkem, rozhodne soud po právní moci
usneseni, jímž se spolu s povolením obnovy
zruší výrok o trestu obsažený v původním
rozsudku, neprodleně o vazbě obviněného.
Řízení po povolení obnovy
§ 307
(1) Jestliže byla pravomocně povolena ob-
nova týkající se toliko výroku o nároku po-
škozeného na náhradu škody a řízení ve věci
samé nebylo spojeno již s řízením o návrhu
na obnovu, koná nově řízení o tomto nároku
lidový soud povolivší obnovu, a to podle před-
pisu o řízení ve věcech občanskoprávních.
(2) Byla-li pravomocně povolena obnova ří-
zení skončeného usnesením prokurátora o za-
stavení trestního stíháni, v přípravném řízení
se pokračuje.
(3) V ostatních případech koná po pravo-
mocném povolení obnovy nové hlavni líčení na
podkladě původní obžaloby soud, který o po-
volení obnovy rozhodl v první stolici, ledaže
bylo vysloveno, že se věc vrací prokurátoru
k došetření (§ 304 odst. 2). Jestliže byla po-
volena obnova, jen pokud jde o některý z více
sbíhajících se trestných činů, za něž byl pra-
vomocně uložen úhrnný trest nebo více tres-
tů, jež jsou navzájem v poměru naznačeném
v § 22 odst. 2 tr. zák., a soud vyslovil, že se
věc vrací prokurátoru k došetření, stanoví
soud po právní moci usnesení povolujícího
obnovu ve veřejném zasedání přiměřený trest
za zbývající trestně činy; proti tomuto roz-
hodnutí je přípustná stížnost, jež má odklad-
ný účinek.
§ 308
Byla-li povolena obnova jen ve prospěch
obviněného,
a) doba od právní moci původního rozsudku
do právní moci usnesení povolujícího ob-
novu se do promlčecí doby nezapočítává,
b) nesmí mu být novým rozsudkem uložen
trest přísnější, než jaký mu byl uložen pů-
vodním rozsudkem, a byl-li mu v původ-
ním řízení uložen trest úhrnný nebo více
trestů, jež jsou navzájem v poměru na-
značeném v § 22 odst. 2 tr. zák., nesmí
přiměřený trest stanovený podle § 307
odst. 3 spolu s trestem, který bude po pří-
padě uložen za trestný čin, jehož se týkalo
povolení obnovy, převyšovat trest uložený
v původním řízení,
c) nepřekáží jeho smrt provedení dalšího ří-
zení a trestní stihání nelze zastavit proto,
že obviněný zemřel.
91
HLAVA SEDMNÁCTÁ
ZVLÁŠTNÍ ZPŮSOBY ŘÍZENÍ
§ 309
Obecně ustanovení
Nevyplývá-li z ustanovení této hlavy něco
jiného, užije se pro zvláštní způsoby řízení
příslušných ustanovení tohoto zákona.
Oddíl prvý
Řízení proti mladistvým
§ 310
Příslušnost
(1) Vyžaduje-li to prospěch mladistvého,
postoupl příslušný soud věc soudu, v jehož
obvodu je bydliště mladistvého nebo u něhož
je z jiných důvodů konání trestního řízení se
zřetelem na zájem mladistvého nejúčelnější.
(2) Proti mladistvému a osobě starší než
18 let se koná společně řízení jen tehdy, jest-
liže pro to jsou důležitě důvody. Pokud jde
o mladistvého, užije se i v tomto společném
řízení ustanovení tohoto oddílu.
(3) Projednávání věci proti mladistvým ko-
ná pokud možno senát složený ze soudců,
kteří mají zkušenosti ve výchově mládeže.
§ 311
Zjištění poměrů mladistvého
V řízení proti mladistvému je nutno co nej-
důkladněji zjistit těž stupeň rozumového a
mravního vývoje mladistvého, jeho povahu,
minulost, poměry i prostředí, v němž žil a byl
vychováván, jeho chování po spáchání trest-
ného činu a okolnosti rozhodně pro volbu
prostředků vhodných k jeho nápravě, zejmé-
na pro posouzení, zda má být nařízena
ochranná výchova mladistvého. Zjištění po-
měrů mladistvého se zpravidla uloží orgánu
pověřenému péči o mládež.
§ 312
Vazba
Do vazby smí být mladistvý vzat jedině
tehdy, nelze-li účelu vazby dosáhnout jinak.
§ 313
Nutné obhajováni
(1) Za vyšetřování musí mít mladistvý ob-
hájce (§ 35) těž, jestliže je ve vazbě.
92
(2) Při hlavním líčení, v odvolacím řízení a
ve veřejném zasedání musí mladistvý mít
obhájce (§ 35) vždy; prohlášení, že si obhájce
nepřeje (§ 217 odst. 2) je neúčinně.
§ 314
Zastavení trestního stíhání
Prokurátor může zastavit trestní stíhání
i tehdy, je-li tu některý z důvodů, pro které
by soud mohl upustit od potrestání.
§ 315
Předběžně projednání obžaloby
(1) V řízení proti mladistvému se koná
předběžně projednání obžaloby vždy.
(2) Přijme - li soud obžalobu proti mladistvé-
mu, doručí ji předseda senátu těž orgánu po-
věřenému péčí o mládež.
§ 316
Hlavní a odvolací líčení a veřejné zasedání
(1) Hlavní líčení nelze konat v nepřítom-
nosti mladistvého.
(2) O hlavním a odvolacím líčení a veřejném
zasedání vyrozumí předseda senátu těž orgán
pověřený péčí o mládež.
(3) Při hlavním líčení, odvolacím líčení a ve
veřejném zasedání proti mladistvému
a) musí být přítomen prokurátor,
b) soud smí vyloučit veřejnost také tehdy,
jestliže je to na prospěch mladistvého,
c) zástupce orgánu pověřeného péčí o mládež
má právo činit návrhy a dávat vyslýcha-
ným osobám otázky; slovo k závěrečně
řeči mu přísluší po mladistvém,
d) předseda senátu může mladistvému při-
kázat, aby se při některé části hlavního
nebo odvolacího líčení nebo veřejného za-
sedání vzdálil z jednací síně, je-li obava,
že by tato část jednání mohla na jeho
mravní vývoj působit nepříznivě; po ná-
vratu mladistvého do jednací síně mu
předseda senátu sdělí podstatný obsah jed-
nání konaného za jeho nepřítomnosti, aby
se mohl k němu vyjádřit.
§ 317
Oznamování rozhodnutí
(1) Opis rozsudku se doručí vždy též orgá-
nu pověřenému péčí o mládež.
(2) Nebyl-li orgán pověřený péčí o mládež
přítomen při vyhlašování usnesení soudu,
93
prokurátora nebo vyšetřovacího orgánu, do-
ručí se opis usnášení také jemu, jestliže jde
o usnesení, proti němuž je přípustná stížnost
nebo jímž bylo trestní stíhání zastaveno nebo
přerušeno anebo věc postoupena.
§ 318
Osoby oprávněné podat opravné prostředky
(1) Opravné prostředky ve prospěch mla-
distvého může podat, a to i proti jeho vůli,
těž orgán pověřený péčí o mládež; lhůta k po-
dání opravného prostředku mu běží samo-
statně.
(2) Stížnost ve prospěch mladistvého mohou
podat těž jeho příbuzní v pokolení přímém,
jeho sourozenec, osvojitel, manžel a druh;
lhůta k podání stížnosti jim končí týmž dnem
jako mladistvému.
§ 319
Nařízení ochranné výchovy
(1) Nejde-li o případ, kdy si soud rozhodnutí
o ochranné výchově vyhradil podle § 243 odst.
2, může je vyslovit ve veřejném zasedání, jen
navrhne-li to prokurátor.
(2) Proti rozhodnutí o ochranně výchově je
přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
§ 320
Společná ustanovení
(1) Ustanovení tohoto oddílu se neužije
a) v řízení o trestných činech, které obviněný
spáchal jednak před dovršeným osm-
náctým rokem, jednak po něm, jestliže
zákon na čin spáchaný po dovršení osm-
náctého roku stanoví trest stejný nebo
přísnější, nebo
b) dojde-li k vznesení obvinění až po do-
vršení devatenáctého roku obviněného.
(2) Ustanovení § 310 odst. 1, § 315 odst. 2,
§ 316 odst. 3 písm.
c), § 317 a § 318 odst. 1
se neužije v oboru vojenského soudnictví.
Oddíl druhý
tížení proti uprchlému
§ 321
(1) Jestliže osoba, proti níž má být vedeno
trestní stíháni, se vyhýbá trestnímu stiháni
buď pobytem v cizině nebo tím, že se skrývá,
lze proti ni konat řízení proti uprchlému.
(2) Řízení proti uprchlému nelze konat proti
mladistvému.
94
§ 322
V řízení proti uprchlému musí mít obviněný
obhájce (§ 35), jenž má stejná práva jako ob-
viněný.
§ 323
V řízení proti uprchlému lze vznést obvi-
nění (§§ 178, 180) jen na příkaz prokurátora.
§ 324
Před soudem lze řízení proti uprchlému ko-
nat jen na návrh prokurátora; návrh lze po-
jmout též do obžaloby. Obžalobu je nutno
vždy předběžně projednat.
§ 325
Všechny písemnosti určené pro obviněného
se doručí jen obhájci. Předvolání k hlavnímu
a odvolacímu líčení se kromě toho vhodným
způsobem uveřejní.
Oddíl třetí
Řízení za stanného práva
§ 326.
Vyhlášení stanného práva
(1) Vláda může vyhlásit stanné právo, když
se v míře zvlášť nebezpečné rozmáhá některý
z těchto trestných činů: teror (§ 80a, tr. zák. ),
záškodnictví (§ 84 tr. zák. ), sabotáž (§ 85 tr.
zák. ), nedovoleně ozbrojování (§§ 120 a 121
tr. zák. ), násilí na veřejných sborech (§ 154
tr. zák. ), násilí na veřejném činiteli (§ 177 tr.
zák. ), obecné ohrožení (§§ 190, 191 tr. zák),
vražda (§ 216 tr. zák. ), loupež (§ 232 tr. zák. ),
rozkrádání majetku v socialistickém vlast-
nictví (§ 245 tr. zák. ), poškozování majetku
v socialistickém vlastnictví (§ 245a tr. zák. ),
zběhnutí (§§ 273 a 274 tr. zák. ), vzpoura (§ 276
tr. zák) nebo násilí proti obyvatelstvu (§ 299
tr. zák. ). Je-li třeba zabránit jen určitému
způsobu páchání těchto trestných činů, omezí
se stanné právo jen na tyto případy.
(2) Stanné právo se omezí na území nebo
na útvary ozbrojených sborů, pro které je ho
třeba.
(3) Stanné právo se vyhlásí ve všech obcích
a u všech útvarů, pro které je nařízeno, a to
takovým způsobem, aby vešlo co nejdříve
v obecnou známost. Ve vyhlášce se uvedou
trestné činy, kterých se stanné právo týká,
a úženu a útvary, na které se vztahuje. Při-
pojí se pohrůžka, že každý, kdo po vyhlášeni
spáchá takový trestný čin, bude souzen ve
stanném řízení a potrestán smrtí.
95
(4) Za okolností uvedených v § 38 ústavy
může vláda stanovit omezení svobody pobytu,
svobody domovní a listovního tajemství a za-
kázat zdržovat se nebo shromažďovat se na
veřejných místech.
§ 327
Účinky stanného práva
O Kdo se po vyhlášení stanného práva do-
pustí trestného činu, pro který bylo stanné
právo vyhlášeno, bude potrestán smrtí. Byla-li
výkonem trestu smrti na jednom nebo něko-
lika odsouzených dána výstraha dostačující
pro obnovení pořádku, může soud pro závažné
polehčující okolnosti místo trestu smrti ulo-
žit trest odnětí svobody na 15 až 25 let.
(2) Dopustí-li se po vyhlášení stanného
práva trestného činu, pro který bylo" stanné
právo vyhlášeno, mladistvý, bude potrestán
odnětím svobody na 5 až 20 let.
Stanné řízení
§ 328
(1) Ve stanném řízení se projednají jen ty
trestné činy, pro které bylo stanně právo vy-
hlášeno, a to jen pokud byly spáchány po vy-
hlášení stanného práva a na území nebo
u útvaru, pro něž bylo vyhlášeno.
(2) Stanné řízení nelze konat proti osobě,
která nebyla přistižena při činu samém, nebo
kterou nelze bez průtahů usvědčit anebo kte-
rá je těžce nemocná nebo těhotná; v takovém
případě se koná řízení podle obecných před-
pisů.
§ 329
(1) Stanné řízení se zahájí na návrh okres-
ního prokurátora. Tento návrh nahrazuje ob-
žalobu.
(2) Stanné řízení se koná u lidového soudu
po způsobu hlavního líčení. Předběžné pro-
jednání obžaloby se nekoná. Celé řízení musí
být skončeno nejpozději do 72 hodin od té
doby, kdy byl obžalovaný postaven před soud.
(3) Ve stannem řízení musí mít obžalovaný
obhájce (§ 35).
§ 330
Koná-li se společné řízení proti několika
obžalovaným, nesmi se řízení proti jednomu
z obžalovaných zdržovat pátráním po ostat-
ních.
§ 331
(1) Soud může obžalovaného uznat vinným
jen tehdy, jestliže pro to hlasují všichni cle-
96
nově senátu. Nelze-li řízení skončit do 72 ho-
din od tě doby, kdy byl obžalovaný postaven
před soud, anebo nebude-li uznán vinným
trestným činem, pro který bylo stanné právo
vyhlášeno, postoupí soud věc příslušnému
prokurátoru k řízení podle obecných před-
pisů.
(2) Proti rozsudku není odvolání.
§ 332
(1) Trest smrti vyhlášený ve stanném řízení
se vykoná zpravidla 3 až 12 hodin po vy-
hlášení rozsudku.
(2) Ustanovení §§ 335 a 336 se neužije.
§ 333
Zrušení stanného práva
(1) Pomine-li důvod, pro který bylo stanné
právo vyhlášeno, vláda stanné právo zruší a
veřejně to vyhlásí.
(2) Všechny věci, ve kterých v době, kdy se
soud dozvěděl, že bylo stanné právo zrušeno,
ještě nebyl vyhlášen rozsudek, jakož i ty,
v nichž trest smrti ještě nebyl vykonán, po-
stoupí soud příslušnému prokurátoru k řízení
podle obecných předpisů. Nevykonaný rozsu-
dek, jímž byl uložen trest smrti, pozbývá
platnosti.
HLAVA OSMNÁCTÁ
VYKONÁVACÍ ŘÍZENÍ
§ 334
Společná ustanoveni
(1) Rozhodnutí vyšetřovacího orgánu a pro-
kurátora vykonává vyšetřovací orgán nebo
prokurátor, který rozhodnutí učinil.
(2) Rozhodnutí souvisící s výkonem trestů
a ochranných opatření činí, není-li dále sta-
noveno něco jiného, soud, který ve věci roz-
hodl v první stolici.
(3) Opatření nutná k výkonu trestů a
ochranných opatření a k vymáhání nákladů
trestního řízení, zejména vyrozumívání ji-
ných orgánů a osob, jimž přísluší spolupůso-
bení při výkonu uvedených rozhodnutí, činí,
není-li dále stanoveno něco jiného, předseda
senátu soudu, který ve věci rozhodl v první
stolici.
(4) Výkon jiných rozhodnutí soudu zařizuje,
není-li dále stanoveno něco jiného, předseda
senátu tohoto soudu.
97
Oddíl prvý
Výkon trestu smrti
§ 335
(1) Nabyl - li rozsudek, jímž byl uložen trest
smrti, právní moci, předloží předseda senátu
soudu, který ve věci rozhodoval v první sto-
lici, neprodleně spisy nejvyššímu soudu.
(2) V případě uvedeném v odstavci 1 pře-
zkoumá nejvyšší soud zákonnost rozsudku a
řízení jemu předcházejícího, a shledá-li, že
došlo k takovému porušení zákona, jež by
mohlo mít vliv na uložení trestu smrti, po-
stupuje, jako by byla podána stížnost pro po-
rušení zákona; jinak předloží spisy minister-
stvu spravedlnosti.
§ 336
Trest smrti smí být vykonán teprve tehdy,
jestliže ministerstvo spravedlnosti soudu
sdělí, že rozsudek po přezkoumání nejvyšším
soudem zůstal nedotčen a že nebyla podána
žádost za milost, po případě, že žádost za
milost byla zamítnuta.
§ 337
(1) Nepřekáží - li již nic výkonu trestu smrti,
oznámí soudce bezprostředně před výkonem
trestu odsouzenému, že trest bude vykonán,
a přečte mu rozsudek bez odůvodnění a za-
mítavé rozhodnutí o žádosti za milost, byla-li
podána.
(2) Na těhotně ženě se trest smrti vykonat
nesmí.
§ 338
(1) Výkonu trestu smrti musí být přítomni
soudce, prokurátor, náčelník vězeňského
ústavu a lékař.
(2) O výkonu trestu smrti sepíše přítomný
soudce protokol, který musí obsahovat též
údaje o tom, kdy podle zjištění lékaře nastala
smrt. Protokol podepíší osoby uvedené v od-
stavci 1.
Oddíl druhý
Výkon trestu odnětí svobody
§ 339
Místo a způsob výkonu trestu
(1) Trest odnětí svobody se vykonává
v ústavech ministerstva vnitra; jde-li o vo-
jáka v základní vojenské službě, může se
trest odnětí svobody nepřevyšující dvě léta
vykonat těž ve vojenském kárném útvaru.
13
98
(2) Předpisy o tom, jak se vykonává trest
v ústavech ministerstva vnitra, vydá ministr
vnitra v dohodě s ministrem spravedlnosti;
předpisy o výkonu trestu ve vojenských kár-
ných útvarech nebo na vojácích, kteří nebyli
odsouzeni ke ztrátě vojenské hodnosti, vydá
ministr národní obrany po dohodě s minis-
trem spravedlnosti a vnitra.
(3) Prokurátor, v jehož obvodu se vykonává
trest odnětí svobody, dozírá na jeho výkon.
Správa místa, v němž se trest odnětí svobody
vykonává, je povinna provést příkazy proku-
rátora, týkající se zachovávání předpisů plat-
ných pro výkon trestu odnětí svobody.
Nařízení výkonu trestu
§ 340
Je-li odsouzený ve vazbě nebo odpykává-li
si trest uložený mu jiným rozsudkem, nařídí
předseda senátu vězeňského ústavu, v němž
je odsouzený ve vazbě nebo odpykává trest,
aby byl trest odnětí svobody vykonán.
§ 341 -
(1) Jestliže odsouzený není ve vazbě a není
obava, že uprchne, může mu předseda senátu
poskytnout přiměřenou lhůtu k nastoupení
trestu, aby si mohl předtím obstarat své zá-
ležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než třicet
dnů.
(2) Nenastoupí-li odsouzený trest ve lhůtě,
která mu byla poskytnuta, nebo je-li důvodná
obava, že uprchne, nařídí předseda senátu
jeho předvedení do vězeňského ústavu.
§ 342
Započtení vazby a trestu
(1) O započtení vazby a trestu (§ 23 tr. zák. )
rozhodne předseda senátu' usnesením, a to
zpravidla zároveň s nařízením výkonu trestu.
Vazba se započítává od doby, kdy byl obvi-
něný zadržen, zatčen anebo vzat do vazby
nebo prozatímní vazby.
(2) Proti usnesení uvedenému v odstavci 1
je přípustná stížnost.
§ 343
Doba strávená v léčebném ústavu
Jestliže odsouzený, který odpykává trest
odnětí svobody, byl umístěn v léčebném ústa-
vu pro duševní nebo jinou chorobu, počítá se
doba strávená odsouzeným v léčebném ústa-
vu do trestu.