99
Odklad výkonu trestu
§ 344
(1) Předseda senátu odloží na potřebnou
dobu výkon trestu odnětí svobody, jestliže
by jeho výkonem byl ohrožen život nebo
zdraví odsouzeného.
(2) Trest odnětí svobody se může na tě-
hotné ženě vykonat jen tehdy, jestliže trest
je tak krátkého trvání, že porod za výkonu
trestu pravděpodobně nenastane a výkonem
trestu nebude ohroženo zdraví těhotné ženy
nebo zdraví očekávaného dítěte. Jinak před-
seda senátu výkon trestu na těhotné ženě
odloží, a to až na šest měsíců po porodu.
(3) Jestliže by výkonem trestu na matce
byl ohrožen život nebo zdraví jejího novoro-
zeného dítěte, předseda senátu výkon trestu
odloží, nejdéle však na jeden rok po porodu.
(4) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 až 3
je přípustná stížnost, jež má odkladný úči-
nek.
§ 345
(1) Výkon trestu odnětí svobody nepřevy-
šujícího jeden rok může předseda senátu na
žádost odsouzeného, který je na svobodě,
z důležitých důvodů odložit na dobu nejvýše
tří měsíců od právní moci rozsudku. Je-li
obava, že odsouzený uprchne nebo odkladu
výkonu trestu jinak zneužije, předseda se-
nátu odklad odvolá.
(2) Další odklad výkonu trestu odnětí svo-
body nepřevyšujícího jeden rok může soud
povolit ze zvláště důležitých důvodů, zejména
jestliže by výkon trestu mohl mít pro odsou-
zeného nebo jeho rodinu mimořádně těžké
následky, a to nejdéle na dobu dalších tří mě-
síců. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná
stížnost.
§ 346
Přerušení výkonu trestu
(1) Je-li odsouzený, na němž se vykonává
trest odnětí svobody, stižen těžkou chorobou,
může předseda senátu výkon trestu na po-
třebnou dobu přerušit; předseda senátu pře-
ruší výkon trestu vždy, jestliže jde o těhot-
nou ženu a výkonem trestu by bylo ohroženo
zdraví těhotné nebo zdraví jejího očekáva-
ného nebo novorozeného dítěte.
(2) Předseda senátu může na žádost odsou-
zeného pro naléhavé rodinně důvody anebo na
návrh náčelníka vězeňského ústavu nebo pro-
kurátora odměnou za dobrý pracovní výkon
a vzorné chování výkon trestu přerušit nej-
déle na patnáct dní, a to i opětovně; tato
doba se započítává do trestu.
18*
100
(3) Rozhodnutí uvedená v odstavci 1 a 2
činí předseda senátu lidového soudu, v jehož
obvodu se vykonává trest. Proti rozhodnutí
podle odstavce
1 je přípustná stížnost.
§ 347
Upuštění od výkonu trestu
(1) Soud může upustit od výkonu trestu
odnětí svobody nebo jeho zbytku, jestliže od-
souzený byl nebo má být vydán nebo vyhoš-
těn.
(2) Nedojde-li k provedení vydání nebo vy-
hoštění anebo vrátí-li se vydaný nebo vyhoš-
těný, trest odnětí svobody nebo jeho zbytek
se vykoná.
(3) Soud může upustit od výkonu trestu od-
nětí svobody nebo jeho zbytku též tehdy,
zjistí-li, že odsouzený onemocněl nevyléči-
telnou životu nebezpečnou chorobou nebo ne-
vyléčitelnou chorobou duševní.
(4) Proti rozhodnutí uvedenému v odstavci
1 a 3 je přípustná stížnost.
§ 348
Odklad a přerušení výkonu trestu a upuštění
od jeho výkonu u vojáků
(1) Předseda senátu odloží nebo přeruší vý-
kon trestu odnětí svobody nepřevyšujícího
šest měsíců, je-li odsouzený povolán k výko-
nu základní vojenské služby. Jestliže se od-
souzený ve výkonu této služby nedopustil
trestného činu a konal řádně vojenskou služ-
bu, upustí soud od výkonu trestu nebo jeho
zbytku; v takovém případě se trest pokládá
za vykonaný dnem, kdy byl jeho výkon od-
ložen nebo přerušen.
(2) O přerušení výkonu trestu podle odstav-
ce 1 rozhoduje předseda senátu lidového sou-
du, v jehož obvodu se vykonává trest. Proti
rozhodnutí o upuštění od výkonu trestu po-
dle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má
odkladný účinek.
§ 349
Odklad a přerušení výkonu trestu za
zvýšeného ohrožení vlasti
Za zvýšeného ohrožení vlasti může před-
seda senátu na návrh prokurátora odložit
anebo předseda senátu krajského soudu, v je-
hož obvodu se vykonává trest, na návrh ná-
čelníka vězeňského ústavu nebo prokurátora
přerušit výkon trestu odnětí svobody; před-
seda senátu krajského soudu rozhoduje
o přerušení výkonu trestu i tehdy, jde-li
o trest uložený vojenským soudem.
101
§ 350
Podmíněně odsouzení
(1) Soud rozhodne ve veřejném zasedání
o tom, zda má být nařízen výkon trestu pod-
míněně odloženého či zda se podmíněně od-
souzený osvědčil; vysloví - li soud, že se pod-
míněně odsouzený osvědčil, rozhodne záro-
veň, zda se vykoná zbytek neodpykaného
trestu zákazu činnosti a zákazu pobytu (§ 27
odst.
1 tr. zák). Proti tomuto rozhodnutí je
přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
(2) Rozhodnutí, že se podmíněně odsouzený
osvědčil a že se zbytek neodpykaného trestu
zákazu činnosti a zákazu pobytu nevykoná,
může soud učinit se souhlasem prokurátora
těž v neveřejném zasedání.
§ 351
Podmíněné propuštění
(1) O podmíněném propuštění a o tom, že
se na podmíněně propuštěném vykoná zbytek
trestu, rozhoduje soud ve veřejném zasedání
na návrh prokurátora nebo náčelníka vězeň-
ského ústavu, na žádost odsouzeného nebo
i bez takové žádosti; byla-li žádost za pod-
míněné propuštění zamítnuta, může být opa-
kována teprve po uplynutí jednoho roku od
zamítavého rozhodnutí, ledaže by žádost byla
zamítnuta jenom proto, že dosud neuplynula
doba stanovená v zákoně pro podmíněné pro-
puštění.
(2) Řízení podle odstavce 1 koná krajský
soud a v oboru vojenského soudnictví vojen-
ský obvodový soud, v jejichž obvodu se vy-
konává trest odnětí svobody.
(5) před rozhodnutím o podmíněném pro-
puštění nebo o tom, že se na podmíněně pro-
puštěném vykoná zbytek trestu, musí být
odsouzený vyslechnut.
§ 352
Výkon trestu odnětí svobody
uloženého za přestupek
Pro výkon trestu odnětí svobody uloženého
za přestupek se přiměřeně užije ustanovení
tohoto oddílu.
§ 353
Občanská kontrola výkonu trestu
Občanskou kontrolu nad výkonem trestu
odnětí svobody v místech, kde se tento trest
vykonává, provádějí komise složené z poslan-
ců Národního shromáždění. Členové těchto
komisí jsou oprávněni kdykoli vstupovat do
102
všech míst, kde se vykonává trest odnětí svo-
body, a mluvit tam s odsouzenými bez pří-
tomnosti dozorčích orgánů.
Oddíl třetí
Výkon nápravného opatření
§ 354
Nařízení výkonu trestu
(1) O rozhodnutí soudu, že nápravné opa-
tření bude vykonáno beze změny zaměstnání
odsouzeného, vyrozumí předseda senátu za-
městnavatele odsouzeného a sdělí mu skuteč-
nosti potřebné pro výkon tohoto trestu.
(2) Nařídí-li soud změnu dosavadního za-
městnání odsouzeného, urči nově zaměstnání
předseda senátu po dohodě s příslušným or-
gánem státní správy podle zásad stanovených
v rozsudku; předseda senátu sdělí novému
zaměstnavateli skutečnosti potřebné pro vý-
kon nápravného opatření a současně vyro-
zumí dosavadního zaměstnavatele odsouze-
ného. Podobně postupuje předseda senátu,
bylo-li nápravně opatření uloženo osobě,
která v zaměstnaneckém poměru není.
§ 355
Povinnosti zaměstnavatele
Zaměstnavatel odsouzeného je povinen ne-
odkladně sdělit soudu veškeré skutečnosti
rozhodně pro přeměnu nápravného opatření
nebo jeho zbytku v trest odnětí svobody; je
dále povinen ty částky odměny náležející od-
souzenému za práci, které propadají státu,
vyúčtovat a odvádět soudu.
§ 356
Odklad a přerušení výkonu trestu
(1) Je-li odsouzený stižen chorobou, která
mu znemožňuje výkon určeného zaměstnání,
nebo jde-li o těhotnou ženu anebo jsou-li tu
jiné důležitě důvody, může předseda senátu
výkon nápravného opatření na potřebnou do-
bu odložit nebo přerušit. Proti tomuto roz-
hodnutí je přípustná stížnost, předseda se-
nátu může v takovém případě těž po dohodě
s příslušným orgánem státní správy určit od-
souzenému zaměstnání jiné.
(2) Na odklad a přerušení výkonu trestu ná-
pravného opatření a na upuštění od jeho vý-
konu v případě, že byl odsouzený povolán
k výkonu základní vojenské služby, užije se
podobně ustanovení § 348.
103
§357
Upuštění od výkonu nápravného opatřeni
(1) Stane-li se osoba odsouzená k náprav-
nému opatření trvale práce neschopnou, dříve
než bylo nápravné opatření vykonáno, upustí
soud od výkonu nápravného opatření nebo
jeho zbytku; stejně soud postupuje, stane-li
se odsouzený vojákem z povolání. Proti těmto
rozhodnutím je přípustná stížnost.
(2) Bylo-li upuštěno od výkonu nápravného
opatření nebo jeho zbytku podle odstavce 1,
pokládá se trest nápravného opatření za vy-
konaný dnem, kdy nabylo právní moci usne-
sení, jímž bylo od výkonu nápravného opa-
tření nebo jeho zbytku upuštěno.
§ 358
Přeměna nápravného opatření
(1) o přeměně nápravného opatření ulože-
ného soudem nebo výkonným orgánem ná-
rodního výboru nebo o přeměně jeho zbytku
v trest odnětí svobody rozhodne soud ve ve-
řejném zasedání. Proti tomuto rozhodnutí je
přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
(2) Bylo-li uloženo nápravné opatření vý-
konným orgánem národního výboru, rozho-
duje o přeměně podle odstavce
1 lidový soud,
v jehož obvodu je národní výbor, jehož vý-
konný orgán nápravné opatření uložil.
Oddíl čtvrtý
Výkon některých vedlejších
trestů
Výkon trestu propadnutí jmění
§ 359
Nabyl-li rozsudek, jímž byl uložen trest
propadnutí celého jmění nebo jeho části,
právní moci, zašle předseda senátu přísluš-
nému orgánu státní správy opis rozsudku
bez odůvodnění k provedení trestu.
§ 360
(1) Vzniknou-li při výkonu trestu propad-
nutí jmění pochybnosti, zda na určitě pro-
středky nebo věci se propadnutí jmění vzta-
huje (§ 47 odst. 2 tr. zák. ), rozhodne o tom
předseda senátu na návrh příslušného orgánu
státní správy, který provádí trest propadnutí
jmění, anebo na žádost odsouzeného nebo
osoby, o jejíž výživu nebo výchovu je odsou-
zený podle zákona povinen pečovat. Odsou-
zený nebo taková osoba mohou žádost podat
nejpozději do tří měsíců po právní moci roz-
sudku.
104
(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je
přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
(3) Opis pravomocného usnesení uvedeného
v odstavci 1 zašle předseda senátu příslušné-
mu orgánu státní správy.
Zajištění výkonu trestu propadnutí jmění
§ 361
(1) Jestliže je obviněný důvodně podezřelý
z trestného činu, na který lze vzhledem k po-
vaze a závažnosti činu a poměrům obviněného
očekávat uložení trestu propadnutí jmění,
a je obava, že výkon tohoto trestu bude zma-
řen nebo ztížen, může prokurátor a v řízení
před soudem soud zajistit majetek obvině-
ného. Soud zajistí majetek obviněného vždy,
vyslovil-li propadnutí jmění rozsudkem, kte-
rý dosud nenabyl právní moci.
(2) Proti rozhodnutí o zajištění je přípust-
ná stížnost.
§ 362
(1) Zajištění postihuje veškerý majetek ob-
viněného, přírůstek a výtěžky, které ze za-
jištěného majetku plynou, a majetek, kterého
obviněný nabude po zajištění. Nevztahuje se
však na prostředky a věci, na které se podle
zákona nevztahuje propadnutí jmění (§ 47
odst. 2 tr. zák. ).
(2) Předseda senátu a v přípravném řízení
prokurátor rozhodne na návrh příslušného
orgánu státní správy, který provádí rozhod-
nutí o zajištění, nebo na žádost obviněného
nebo osoby, o jejíž výživu nebo výchovu je
obviněný podle zákona povinen pečovat, zda
na určitě prostředky nebo věci se zajištění
majetku nevztahuje proto, že jich je nezbyt-
ně třeba k ukojení životních potřeb obvině-
ného nebo takové osoby. Proti tomuto rozhod-
nutí je přípustná stížnost.
(3) Pokud trvá zajištění, jsou neúčinné veš-
keré právní úkony obviněného, které se tý-
kají zajištěného majetku, vyjímaje úkony
směřující k odvrácení bezprostředně hrozící
škody.
(4) Kdo má ve své moci věci, které náležejí
do zajištěného majetku, je povinen, jakmile
se o zajištění doví, oznámit to prokurátoru
nebo soudu, který majetek zajistil; jinak od-
povídá za škodu způsobenou opominutím
oznámení.
§ 363
Prokurátor a v řízení před soudem soud
zruší zajištění, pomine-li důvod, pro který byl
majetek zajištěn.
106
Výkon trestu peněžitého
§ 364
Jakmile nabude právní moci rozsudek, jímž
byl uložen trest peněžitý, vyzve předseda se-
nátu odsouzeného, aby jej zaplatil do pat-
nácti dnů, a upozorní ho, že jinak bude za-
placení vymáháno exekucí.
§ 365
(1) Na žádost odsouzeného může předseda
senátu z důležitých důvodů
a) odložit výkon trestu peněžitého, a to na
dobu nejvýše tří měsíců od právní moci
rozsudku, nebo
b) povolit splácení trestu peněžitého po část-
kách tak, aby byl nejpozději do jednoho
roku od právní- moci rozsudku celý za-
placen.
(2) Pominou-li důvody, pro které byl po-
volen odklad výkonu trestu peněžitého, nebo
nezaplatí-li odsouzený bez závažného důvodu
dvě splátky po sobě jdoucí, může předseda
senátu povolení odkladu výkonu trestu pe-
něžitého nebo povolení splácet jej po část-
kách odvolat.
§ 366
(1) Předseda senátu nařídí, aby trest peně-
žitý byl vymáhán exekucí, nezaplatí-li jej od-
souzený
a) do patnácti dnů od vyzvání k zaplacení,
b) do patnácti dnů od oznámení rozhodnutí,
jímž povolený odklad nebo povolené splá-
cení byly odvolány, nebo
c) do uplynutí doby, na kterou byl výkon
trestu odložen.
(2) Trest peněžitý smí být vymáhán, jen po-
kud tím uspokojení nároku poškozeného na
náhradu škody, týmž rozsudkem přiznaného,
nebude zmařeno.
§ 367
(1) Předseda senátu upustí od exekučního
vymáhání trestu peněžitého, je-li zjevné, že
by nemělo výsledku nebo že by výkonem
trestu byla vážně ohrožena výživa nebo vý-
chova osoby, o jejíž výživu nebo výchovu je
odsouzený podle zákona povinen pečovat.
(2) Předseda senátu může až do rozhodnutí
o žádosti odsouzeného za odklad výkonu
trestu peněžitého nebo za povolení jej splácet
s exekučním vymáháním trestu sečkat nebo
může u exekučního soudu navrhnout odklad
exekuce již vedené.
14
106
§ 368
Na zúčastněné osobě smí být trest peně-
žitý nebo jeho zbytek vymáhán, jen pokud
zůstala exekuce proti odsouzenému bez vý-
sledku nebo jen pokud předseda senátu upus-
til od exekučního vymáhání. Jinak se na vy-
máhání trestu peněžitého na zúčastněné oso-
bě přiměřeně užije ustanovení §§ 364 až 367.
Nařízení výkonu náhradního trestu
§ 369
(1) Je-li trest peněžitý na odsouzeném ne-
dobytný nebo bylo-li upuštěno od exekučního
vymáhání trestu peněžitého, nařídí předseda
senátu výkon náhradního trestu odnětí svo-
body; je-li nedobytná toliko část trestu pe-
něžitého nebo bylo-li upuštěno od výkonu
zbytku trestu peněžitého, nařídí výkon jen
poměrné části náhradního trestu. Bylo-li však
uloženo rušení za nedobytný trest peněžitý,
učiní tak teprve tehdy, jestliže trest peně-
žitý nebo jeho zbytek nelze vymoci na žádné
ze zúčastněných osob nebo jestliže bylo
upuštěno od exekučního vymáhání na všech
těchto osobách.
(2) Odsouzený může kdykoli odvrátit výkon
náhradního trestu nebo jeho poměrné části
tím, že trest peněžitý nebo jeho poměrnou
část zaplatí. O tom, jakou část náhradního
trestu je třeba odpykat, rozhodne předseda
senátu.
(3) Proti rozhodnutím podle odstavce 1 a 2
je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
§ 370
(1) Jestliže byl povolen podmíněný odklad
výkonu trestu odnětí svobody, nařídí se vý-
kon náhradního trestu jen tehdy, když byl
nařízen výkon hlavního trestu odnětí svo-
body.
(2) Byl-li odsouzený podmíněně propuštěn,
vykoná se náhradní trest jen tehdy, jestliže
se rozhodne, že se zbytek hlavního trestu od-
nětí svobody vykoná.
§ 371
Výkon trestu zákazu pobytu
O zákazu pobytu vyrozumí předseda se-
nátu výkonný orgán národního výboru a
orgán veřejné bezpečnosti, na jejichž obvod
se zákaz vztahuje. Jestliže je odsouzený za-
městnán v obvodu, na který se vztahuje zá-
kaz pobytu, sdělí předseda senátu přísluš-
nému orgánu státní správy, jakož i zaměstná-
107
vateli odsouzeného, že je nutno pracovní po-
měr rozvázat, nemůže-li být odsouzený za-
městnán na pracovišti téhož zaměstnavatele
ležícím mimo obvod zakázaného pobytu.
§ 372
Výkon trestu uveřejnění rozsudku
(1) Byl-li uložen trest uveřejnění rozsudku,
určí předseda senátu, zda bude rozsudek uve-
řejněn bez odůvodnění, či zda a v jakém roz-
sahu bude uveřejněno též odůvodnění roz-
sudku.
(2) Předseda senátu urči způsob, jakým
bude rozsudek uveřejněn; může se tak stát
nejvýše ve třech časopisech nebo vyvěšením
na místě určeném pro úřední vyhlášky v obci,
kde má odsouzený bydliště nebo kde se trest-
ného činu dopustil, a to nejdéle na dobu pat-
nácti dnů, nebo jinakým zveřejněním v obou
těchto obcích nebo v některé z nich anebo
na pracovišti odsouzeného.
Oddíl pátý
Výkon ochranného léčení
a ochranné výchovy
§ 373
Nařízení výkonu ochranného léčení
(1) Je-li pobyt na svobodě u osoby, u níž
bylo vysloveno ochranné léčení, nebezpečný
pro její okolí, zařídí předseda senátu bezod-
kladně její dodání do léčebného ústavu; jinak
může poskytnout osobě, u které bylo naří-
zeno ochranné léčení, přiměřenou lhůtu k ob-
starání jejích záležitostí.
(2) Jde-li o příslušníka ozbrojených sborů
v činné službě, požádá předseda senátu ná-
čelníka útvaru, u kterého onen příslušník
koná činnou službu, aby zařídil jeho dopra-
vení do léčebného ústavu.
(3) Předseda senátu požádá léčebný ústav,
aby soudu, v jehož obvodě se vykonává
ochranné léčení, podal neprodleně zprávu,
jestliže důvody pro další trvání ochranného
léčení pominou.
§ 374
Upuštění od ochranného léčeni
O upuštění od ochranného léčení před zapo-
četím jeho výkonu rozhodne soud, který je
nařídil, ve veřejném zasedání na návrh pro-
kurátora, obviněného nebo i bez takového ná-
vrhu. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná
stížnost, jež má odkladný účinek.
14*
108
§ 375
Propuštění z ochranného léčení
O propuštění z ochranného léčení rozhodne
na návrh prokurátora, obviněného nebo lé-
čebného ústavu nebo i bez takového návrhu '
ve veřejném zasedání soud, v jehož obvodu
se vykonává ochranné léčení. Proti tomuto
rozhodnuti je přípustná stížnost, jež má od-
kladný účinek.
§ 376
Nařízení výkonu ochranně výchovy
(1) Výkon ochranné výchovy nařídí před-
seda senátu výchovnému zařízení, v němž má
být s výkonem započato.
(2) Jestliže mladistvý není ve vazbě a není
obava, že uprchne, může mu předseda senátu,
poskytnout přiměřenou lhůtu k obstarání
jeho záležitostí.
§ 377
Upuštění od ochranně výchovy
O upuštění od ochranné výchovy před za-
početím jejího výkonu rozhodne soud, který
ji nařídil, ve veřejném zasedání na návrh pro-
kurátora, orgánu pověřeného péčí o mládež
nebo mladistvého anebo i bez takového ná-
vrhu. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná
stížnost, jež má odkladný účinek.
§ 378
Propuštění z ochranně výchovy
(1) O propuštění z ochranné výchovy před
dovršením osmnáctého roku, a byla-li
ochranná výchova prodloužena, před dovrše-
ním devatenáctého roku, rozhoduje ve veřej-
ném zasedání soud, v jehož obvodu se ochra-
na vykonává, a to na návrh prokurátora,
orgánu pověřeného péčí o mládež, mladist-
vého nebo výchovného zařízení anebo i bez
takového návrhu. Proti tomuto
rozhodnutí je
přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
(2) Jestliže návrh podle odstavce 1 nebyl
podán výchovným zařízením, je před rozhod-
nutím třeba vyslechnout zástupce tohoto za-
řízení.
§ 379
Prodloužení ochranné výchovy
(1) O prodloužení ochranně výchovy rozho-
duje ve veřejném zasedání soud, v jehož ob-
vodu se ochranná výchova vykonává, a to na
návrh prokurátora, orgánu pověřeného péči
o mládež nebo výchovného zařízení anebo
i bez takového návrhu. Proti tomuto rozhod-
nutí je přípustná stížnost-
109
(2) Jestliže návrh podle odstavce 1 nebyl
podán výchovným zařízením, je před rozhod-
nutím třeba vyslechnout zástupce tohoto za-
řízení.
(3) Prodloužit ochrannou výchovu lze jen
tehdy, jestliže bylo s jejím výkonem již za-
počato.
§ 380
Dozor prokurátora
Prokurátor, v jehož obvodu se vykonává
ochranné léčení nebo ochranná výchova, do-
zírá na jejich výkon. Správa místa, v němž se
ochranné léčení nebo ochranná výchova vy-
konávají, je povinna provést příkazy týkající
se zachovávání předpisů platných pro výkon
ochranné výchovy nebo ochranného léčení.
Oddíl šestý
Výkon některých jiných
rozhodnutí
§ 381
Výkon vazby
(1) Vazba se vykonává v ústavech minis-
terstva vnitra. Vazba nařízená vojenským
prokurátorem se může vykonávat na dobu
nejnutnější potřeby též u útvaru.
(2) Ve vazbě je obviněný podroben jen těm
omezením, která jsou nutná k zabezpečení
úspěšného provedení trestního řízení.
(3) Z důvodů hodných zvláštního zřetele
může prokurátor a v řízení před soudem
předseda senátu povolit, aby vazba byla vy-
konávána za náležitého dohledu v léčebném
ústavu.
§ 382
Vymáhání pořádkové pokuty a nákladů
trestního řízení
(1) Jakmile nabude právní moci usnesení,
jímž byla uložena pořádková pokuta (§ 74),
vyzve vyšetřovací orgán, prokurátor nebo
předseda senátu, který pokutu uložil, osobu,
jíž byla uložena, aby pokutu zaplatila do pat-
nácti dnů, a upozorní ji, že jinak bude za-
placení vymáháno exekucí.
(2) Při vymáhání nákladů trestního řízení
zálohovaných státem a stanovených paušální
částkou [§ 165
odst. 1 písm. c)] se postupuje
podle předpisů o vymáhání pohledávek jus-
tiční správy.
110
§ 383
Vymáhání nákladů spojených s výkonem
trestu odnětí svobody a s výkonem vazby.
Náklady spojeně s výkonem trestu odnětí
svobody a s výkonem vazby stanovené podle
§ 170 vymáhá správa vězeňského ústavu.
HLAVA DEVATENÁCTÁ
ZAHLAZENÍ ODSOUZENÍ
§ 384
O zahlazení odsouzení (§ 67 tr. zák. ) roz-
hoduje soud na návrh odsouzeného nebo osob,
které by mohly podat v jeho prospěch od-
volání.
§ 385
(1) O zahlazení rozhoduje lidový soud, v je-
hož obvodu odsouzený v době podání návrhu
má nebo naposledy měl bydliště, a to i tehdy,
jde-li o odsouzení vojenským soudem.
(2) Je-li však odsouzený příslušníkem
ozbrojených sborů z povolání v činné službě,
rozhoduje o zahlazení odsouzení vojenský ob-
vodový soud, v jehož obvodu odsouzený v do-
bě podání návrhu konal službu, a to i tehdy,
nejde-li o odsouzení vojenským soudem.
(3) Proti rozhodnutí o zahlazení odsouzení
je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
§ 386
(1) Jakmile rozhodnuti o zahlazení odsou-
zení nabylo právní moci, vyrozumí předseda
senátu odsouzeného, navrhovatele a orgán,
který vede rejstřík trestů; zahlazené odsou-
zení nesmí být ve výpisu z rejstříku trestů
vykazováno.
(2) Byl-li návrh na zahlazení odsouzení za-
mítnut, může být znovu podán teprve po
uplynuti jednoho roku, ledaže by návrh byl
zamítnut jen proto, že dosud neuplynula doba
zákonem stanovená pro zahlazeni.
§ 387
Proti rozhodnutí soudu, kterým bylo zruše-
no pravomocně zahlazení odsouzení (§ 68 odst.
2 tr. zák. ), je přípustná stížnost, jež má od-
kladný účinek.
HLAVA DVACÁTÁ
UDĚLENÍ MILOSTI
Řízení o žádosti za milost
§ 388
(1) Řízení o žádosti za milost koná v pří-
pravném řízení generální prokurátor.
111
(2) Shledá-li generální prokurátor, že žádost
za milost není důvodná, zamítne ji.
(3) Nařídí-li to president republiky, nesmí
být žádost za milost zamítnuta a musí byl
s návrhem předložena.
(4) Jestliže to nařídí president republiky ne-
bo generální prokurátor, trestní stíhání se za-
tím nezahájí nebo se v zahájeném trestním
stíhání nepokračuje a obviněný se propusti
z vazby.
§ 389
(1) Řízení o žádosti za milost koná po podání
obžaloby ministerstvo spravedlnosti.
(2) Shledá-li ministr spravedlnosti, že žádost
za milost není důvodná, zamítne ji.
(3) Nařídí-li to president republiky, nesmí
být žádost za milost zamítnuta a musí být
s návrhem předložena.
(4) Jestliže to nařídí president republiky
nebo ministr spravedlnosti, v zahájeném
trestním stíhání se zatím nepokračuje a ob-
viněný se propustí z vazby anebo výkon trestu
se odloží nebo přeruší.
§ 390
Jestliže rozsudkem, který nabyl právní mo-
ci, byl uložen trest smrti a byla podána žádost
za milost, orgán, jemuž taková žádost za mi-
lost došla, zpraví o ní telegraficky nebo dál-
nopisem ministerstvo spravedlnosti.
§ 391
Rozhodnutí o použiti amnestie
(1) Rozhodnutí o tom, do jaké míry je osoba,
jíž byl pravomocně uložen trest, účastná
amnestie, činí soud, který rozhodl v první sto-
lici. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stíž-
nost, jež má odkladný účinek.
(2) Vztahuje-li se amnestie zároveň na ně-
kolik trestů uložených témuž obžalovanému
různými soudy, je k rozhodnutí podle odstavce
1
příslušný onen soud, který uložil trest za
nejtěžší trestný čin, a nelze-li takto přísluš-
nost určit, soud, který rozhodoval naposledy.
§ 392
Změna výměry trestu
(1) Byl-li amnestií zcela nebo zčásti promi-
nut trest jen za některý z trestných činů, za
které byl uložen trest úhrnný nebo více trestů,
které jsou k sobě v poměru naznačeném v § 22
odst. 2 tr. zák. a posud nebyly zcela vykonány,
112
stanoví soud podle vzájemného poměru závaž-
nosti přiměřený trest za trestně činy amnestií
nedotčené. Proti tomuto rozhodnutí je přípust-
ná stížnost, jež má odkladný účinek.
(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 činí ve ve-
řejném zasedání soud, který rozhodl v první
stolici; je-li takto příslušno několik soudů,
rozhodne soud, který uložil trest za nejtěžší
trestný čin, jinak soud, který rozhodoval na-
posledy.
HLAVA DVACÁTÁ PRVÁ
ODŠKODNĚNÍ ZA VAZBU A ZA TREST
§ 393
(1) Kdo utrpěl majetkovou škodu vazbou, a
to počínaje od zadržení, zatčení anebo vzetí do
vazby, nebo do prozatímní vazby až do pro-
puštění na svobodu, může žádat, aby mu ji
stát nahradil, byl-li obžaloby zproštěn nebo
bylo-li trestní stíhání zastaveno.
(2) Právo žádat náhradu škody nepřísluší
však tomu,
a) kdo si vazbu zavinil sám, zejména tím, že
pokusem o útěk nebo jiným svým jednáním
dal příčinu k obavám, jež byly důvodem
vazby nebo jejího prodloužení, nebo
b) kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž
bylo trestní stíhání zastaveno proto, že není
trestně odpovědný nebo že mu byla udělena
milost anebo trestný čin byl amnestován.
(4) Obviněný může však i v případech uve-
dených v odstavci 2 žádat za náhradu škody
za dobu, o kterou byla vazba nesprávným po-
stupem vyšetřovacího orgánu, prokurátora
nebo soudu anebo jinak proti zákonu pro-
dloužena.
(4) Za vazbu nařízenou v řízení o vydání do
ciziny (§ 401) nepřísluší právo žádat za ná-
hradu škody.
§ 394
(1) Kdo utrpěl majetkovou škodu tím, že na
něm byl zcela nebo zčásti vykonán trest od-
nětí svobody, nápravné opatření, propadnutí
jmění, trest peněžitý nebo pokuta, může žá-
dat, aby mu ji stát nahradil, byl-li v pozděj-
ším řízení obžaloby zproštěn nebo bylo-li
později trestní stíhání zastaveno.
(2) O náhradu škody za trest může žádat
i ten, kdo byl v pozdějším řízení odsouzen
k mírnějšímu trestu, než ke kterému byl od-
souzen zrušeným rozsudkem, a ten, na němž
byl vykonán trest odnětí svobody delšího
trváni, než který mu byl uložen.