Neotřesitelným základem bezpečnosti a nezávislosti naší socialistické republiky je věčné přátelství, spojenectví a spolupráce mezi národy Svazu sovětských socialistických republik a Československé socialistické republiky. (Potlesk.) Budeme tento základ naší jistoty střežit, posilovat a upevňovat v duchu socialistického internacionalismu.

Současný vývoj ve světě je stále více ovlivňován rostoucími úspěchy světové socialistické soustavy. Zvláště úspěšný je postup Sovětského svazu, první socialistické velmoci, kde pracující lid pod vedením své leninské komunistické strany kráčí vpřed ve výstavbě rozvinuté komunistické společnosti. Bok po boku se sovětským lidem postupuje vpřed lid zemí budujících socialismus. Jednota zemí socialistického tábora byla, je a zůstane základem dalšího rozmachu a rostoucí síly socialismu. Budeme i nadále přispívat k posilování této jednoty a k vítězství myšlenek socialismu a komunismu.

Míru je třeba dát pevné a neotřesitelné základy. Cestou k tomu je uskutečnění sovětských návrhů na všeobecné a úplné odzbrojení pod účinnou mezinárodní kontrolou. Všeobecné a úplné odzbrojení je programem k vytvoření světa beze zbraní, bez armád a bez válek, světa vzájemného porozumění mezi národy, světa, v němž pokrok umožní nebývalý rozkvět národů. Československá socialistická republika plně za těmito sovětskými návrhy stojí a přispěje všemi svými silami k jejich prosazení a uskutečnění. (Potlesk.)

Nedílnou součástí našeho úsilí za všeobecné a úplné odzbrojení je boj proti strůjcům studené války a horečného zbrojení, proti všem, kdo by chtěli zavést svět do nové války. Jsme bezprostředními sousedy západního Německa, které se za podpory monopolistických kruhů západních velmocí připravuje stát znovu centrem výbojů a již dnes je vážným nebezpečím pro světový mír. V zájmu zachování míru budeme stále odhalovat nebezpečí tohoto vývoje v západním Německu a bojovat proti německému militarismu a revanšismu.

Přitom budeme podporovat pokrokové, mírumilovné a demokratické síly všeho německého lidu, v jejichž čele stojí pracující lid a vláda Německé demokratické republiky. (Potlesk.)

Jsme pro úplnou likvidaci kolonialismu a za plnou svobodu a nezávislost všech národů. Jsme proti jakýmkoliv formám otevřeného i skrytého kolonialismu. Nadále budeme pomáhat utlačovaným národům v jejich boji za dosažení svobody, svébytnosti a nezávislosti. Jako dosud, tak i nadále chceme pomáhat národům, které získaly svobodu a usilují o upevnění své nezávislosti a rozkvět své země. Přátelská spolupráce Československé socialistické republiky a těchto států, podpora jejich hospodářského rozvoje je stěžejní zásadou naší zahraniční politiky.

Československá socialistická republika chce udržovat přátelské vztahy se všemi zeměmi světa na základě vzájemného porozumění, rozšiřovat obchod a další styky podle zásad rovnosti a vzájemné výhodnosti.

Dokud nebude dosaženo dohody a konkrétních výsledků v odzbrojení, budeme i nadále posilovat obranyschopnost naší země. Naše zkušenosti nás vedou k tomu, abychom neochabli v bdělosti a ostražitosti, abychom byli na stráži a připraveni proti všem možným provokacím.

Máme neustále na zřeteli, že základem všech našich úspěchů je pevná a nerozborná jednota všeho našeho lidu, jeho aktivní a uvědomělé úsilí splnit úkoly budování rozvinuté socialistické společnosti a tím vytvořit předpoklady pro příští přechod ke komunismu.

Budeme i nadále takto postupovat vpřed pod vedením naší Komunistické strany Československa, pevně semknuti v Národní frontě pracujících měst i venkova. (Bouřlivý, skandovaný potlesk - přítomní povstávají. President republiky je doprovázen do presidentské lóže.)

Předseda Fierlinger: Děkuji presidentu republiky soudruhu Antonínu Novotnému za jeho zprávu.

Sděluji, že o zprávě presidenta republiky bude provedena rozprava, do které se již přihlásili poslanci

Kozelka,

akademik Málek,

místopředseda Národního shromáždění dr. Kyselý,

ministr spravedlnosti dr. Neumann,

ministr zdravotnictví dr. h. c. Plojhar,

Karlovská,

Štefánik,

Dudač a

Dvorský.

Rozpravu provedeme po přestávce.

Přerušuji na 30 minut schůzi.

Předseda Fierlinger (zvoní): Zahajuji přerušenou 3. schůzi Národního shromáždění.

Dříve než dám slovo prvnímu přihlášenému řečníku, dovolte, abych mezi námi uvítal významného představitele Kubánské republiky a jednoho z prvních bojovníků za svobodu Kubánského národa pana dr. Guevaru. (Potlesk, přítomní povstávají a zdraví dr. Guevaru, který zaujímá místo v diplomatické lóži.)

Zahajuji rozpravu k přednesené zprávě presidenta republiky. Dávám slovo prvému přihlášenému řečníkovi poslanci Kozelkovi.

Posl. Kozelka:

Soudruzi poslanci! Projednáváme dnes na půdě parlamentu jednu z mimořádně důležitých otázek, která nezajímá jenom národy naší země, ale která hýbe celým světem.

Vedoucí naší delegace na XV. zasedání Valného shromáždění OSN president republiky soudruh Novotný předložil nám dnes zprávu o práci delegace na tomto zasedání k zaujetí stanoviska.

Mám za to, že snad ještě nikdy za existence OSN nebyla jejímu zasedání věnovaná taková pozornost jako právě na tomto, vpravdě historickém zasedání. A jak také ne. Vždyť se zde jednalo z iniciativy Sovětského svazu za značné účasti hlav států o zachování míru ve světě a o úplném odzbrojení.

Lidé celého světa si čím dále tím více nejenom uvědomují, jaké nebezpečí z horečného zbrojení světu hrozí, ale současně si uvědomují také ten fakt, že mír se nedá na podněcovatelích vymodlit, ale že je třeba za něj bojovat.

Návrhy Sovětského svazu na úplné a všeobecné odzbrojení podporované kromě jiných také naší delegací, zvláště pak jejich prosazování v OSN, jsou názorným příkladem o tom, jak je třeba za mírové požadavky bojovat.

Dalším svědectvím o tom, jak je třeba houževnatě za mír bojovat, je právě zuřivý odpor západních imperialistických mocností, které odmítají jakékoliv zásadní projednání těchto naléhavých a životně důležitých otázek. Proti jasným sovětským návrhům, které žádají postupně likvidovat zásoby zbraní, postupně snižovat stavy ozbrojených sil až k úplné likvidaci všech vydání na zbrojení, staví západní velmoci jako na výsměch všem zdravě uvažujícím lidem požadavek kontroly nad zbrojením. Je nám přece všem jasné, že zůstanou-li zbraně zachovány, třeba pod tzv. kontrolou - pak že jich ten, kdo je vlastní, může kdykoliv použít. Dáváme plně za pravdu soudruhu Chruščovovi, že kontrola v tomto pojetí by znamenala legalizování špionáže.

Plně souhlasíme se soudruhem Novotným, když připomněl americkým zástupcům smutné zkušenosti s podvratnou špionážní činností amerických agentů a nesmyslné štvaní vysílačky "Svobodná Evropa". Proto také kontrolu bez odzbrojení kategoricky odmítáme. V této věci můžeme pány na Západě ujistit, že jsme se jednou provždy zbavili vlastních přisluhovačů zahraničních imperialistů a že stejně tak již nikdy nepřipustíme, aby někdo ze zahraničních "přátel" strkal nos do našich záležitostí a chtěl snad znovu čachrovat s naší svobodou. Máme s tím už smutné zkušenosti z Mnichova.

O upřímnosti návrhů Sovětského svazu k upevnění míru nemůže být těch nejmenších pochyb. Vždyť Sovětský svaz již několikrát velmi podstatně snížil početní stavy ozbrojených sil a spolu s ním i socialistické země.

Naproti tomu Spojené státy odpovídají na tyto jasné nabídky po zmírnění mezinárodního napětí špionáží, kterou povýšily na svoji oficiální politiku.

Je už opravdu na čase, aby si vládci nad finančními žoky uvědomili, že se situace ve světě za 15 let podstatně změnila. Že už to nejsou jenom socialistické země, které nejsou ochotny tancovat podle jejich písničky, ale že to je již celá řada dalších zemí, mezi nimi i kapitalistických, jejichž národy už toho mají dost.

Měl jsem možnost přesvědčit se o tom v Japonsku při své návštěvě jako vedoucí delegace ÚRO na sjezdu Generální rady japonských odborů SOHYO. Do nedávna tvrdili představitelé reakčních kruhů v USA, že Japonsko je pevnou hradbou svobodného světa proti vlivům "mezinárodního komunismu" a proto prý mu není třeba z tohoto hlediska věnovat zvýšenou pozornost. Uzavření první tzv. "mírové smlouvy" USA s Japonskem v r. 1951 proběhlo skutečně celkem klidně, při naprosté poslušnosti japonských vládnoucích kruhů. A hle - devět let, které uběhly od uzavření této smlouvy postačilo k naprostému odhalení amerického imperialismu a cílů domácí reakce. I když jsme byli již předem z našeho tisku a rozhlasu informováni o hnutí japonského lidu proti atomovým a vodíkovým bombám a proti americko-japonskému bezpečnostnímu paktu, teprve v Japonsku jsme si mohli v celém rozsahu ověřit ohromnou sílu tohoto hnutí.

Chce-li někdo tvrdit, že těch 23 miliónů lidí, kteří se zúčastnili pochodu míru, jsou komunisté, pak měl pravdu Fidél Castro, když jim řekl, že považují za komunistu každého, kdo s nimi nesouhlasí.

Nejstrašnějším svědectvím toho, proč tak tvrdě a obětavě bojují japonští lidé proti válce a za zachování míru, je Hirošima a Nagasaki. Navštívil jsem Hirošimu, viděl jsem - i když už jenom částečně - následky atomové bomby, která na sklonku války na toto město dopadla.

Stojí-li člověk na vyvýšené vyhlídce nad Hirošimou, nemůže si nepostavit otázku: "Proč téměř na konci války byla svržena atomová bomba na toto pokojné město?"

A nezbytně se nám vtírá do mysli zlá, ale logická odpověď. Tato odpověď je vynucována právě neústupným stanoviskem USA v otázce atomových pokusů. A odpověď zní: "Bylo to využití posledních dnů války ke strašnému pokusu - účinku atomové bomby na lidech!" Jak jinak si lze vysvětlit ten fakt, že právě na tomto vyvýšeném místě si Američané s drzostí jim vlastní postavili Ústav pro zkoumání účinků atomového záření.

A při pohledu na Hirošimu se vám najednou nezbytně vymaní v mysli obraz Českomoravské a ostatních vysočanských fabrik, rozbitých náletem amerických letadel na květnou neděli roku 1945, několik dní před vstupem Rudé armády do Prahy. A tento fakt si znovu vynucuje odpověď na otázku: "Proč právě na konci války? Proč ne tehdy, kdy to sloužilo nacistům?" Tu si teprve uvědomuji v plném rozsahu skutečnost, že mi na tuto otázku dal už odpověď plukovník americké armády v Jeně 10. května 1945.

Tehdy jsme uprchli z transportu smrti a dostali jsme se do Jeny, která už byla obsazena Američany. 9. května 1945, v den, kdy Churchill v Londýně vyhlašoval konec války, jsme jako političtí vězňové uspořádali v Jeně mírovou manifestaci. V čele průvodu jsme nesli spojenecké vlajky, tj. americkou, sovětskou a československou. Americká "Military Police" nám však manifestaci rozehnala a nařídila svinout sovětskou a československou vlajku. Druhý den, 10. května 1945 jsme se dostali za to až před amerického plukovníka, který nás chtěl nechat zavřít. Na můj přímý dotaz, proč jsme museli svinout sovětskou vlajku, která je přece vlajkou spojeneckou, odpověděl tento plukovník: "Jo, milý zlatý - mezi námi a sověty není situace ještě natolik jasná, abychom mohli dovolit vyvěšovat sovětskou vlajku na výsostném území americkém!"

Znovu podotýkám, že to bylo 10. května 1945.

Mám za to, že jakékoli další komentáře by byly zbytečné. S plným souhlasem jsme proto sledovali rozhodný a nekompromisní postoj sovětské i naší delegace, jakož i ostatních delegací, které žádají, aby se všeobecné odzbrojení stalo skutkem, aby se železo a ocel zbraní překovala na výrobky nezbytně potřebné k životu.

Schválení podané zprávy s. Novotného parlamentem, podle nové ústavy nejvyšším orgánem státní moci, bude jen potvrzením vůle našeho lidu, v jehož jméně naše delegace v OSN pracuje. (Potlesk.)

Předseda Fierlinger: Dávám slovo akademiku Málkovi.

Posl. akademik Ivan Málek: Soudružky a soudruzi, přihlásil jsem se ke slovu jako vědecký pracovník i jako lékař. Jak víte, cílem, radostí a posláním práce všech čestných vědeckých pracovníků na celém světě je prospívat svou prací ke štěstí a blahu všech lidí na celém světě. A úkolem a posláním všech lékařů je chránit zdraví všech, aby mohli bez útrap rozvíjet své schopnosti a žít život plný radosti. Proto nepochybuji, že návrhy N. S. Chruščova, přednesené delegacemi všech zemí socialistických i mnohými jinými, na úplné a všeobecné odzbrojení, na zničení jaderných zbraní i na úplné osvobození všech národů od koloniálního utlačení, nacházejí široký ohlas nejen u vědců a lékařů našich, ale u čestných vědců a lékařů na celém světě.

Proto také s rozhořčením sledujeme všechny ty manévry, jimiž se pokoušejí vládnoucí kruhy imperialistických mocností na zasedání OSN i všude jinde kličkovat, aby se vyhnuly splnění těchto návrhů a při tom nemusely jasně říci, že jsou proti odzbrojení, proti zákazu jaderných zbraní, proti skončení koloniální nadvlády. Proto používají nejrůznějších zamlžovacích a taktických manévrů.

V posledních dnech jsme svědky jedné takové kampaně. Ukázalo se, jak na to poukázal s. Novotný, že v Německé spolkové republice pokračovali ve výzkumu metod, kterými lze získat z obyčejného uranu izotop U 235, důležitý jako základní materiál pro atomové zbraně, lacinějším a dostupnějším způsobem než je používán v USA: místo složité metody difuzní, která spotřebuje ohromné množství elektrické energie, takže v USA se prý spotřebuje 10 % veškeré vyrobené elektrické energie ve 3 závodech na výrobu tohoto izotopu, vypracovali metodu centrifugační, která je prý mnohonásobně méně náročná. Vláda Spojených států nedávno intervenovala u bonnské vlády, aby metoda se stala státním tajemstvím, aby se prý nedostala do rukou komunistů, jak píšou reakční západoněmecké noviny - a bonnská vláda samozřejmě vyhověla. Noviny kapitalistických zemí uveřejnily o tom všem nápadné články. Při tom celá kampaň má závažné časové souvislosti: metoda je výsledkem a pokračováním prací na Hitlerově "zázračné zbrani", práce na ní byla zahájena firmou Degussa ve Frankfurtu. (Degussa je nevinný krycí název: Deutsche Gold und Silber Schneideanstalt - Německý ústav pro dělení zlata a stříbra!) Práce byla zahájena současně s oficiálním vyhlášením o organizování jednotek wehrmachtu v záp. Německu; v roce 1958 byla zahájena stavba závodu na přípravu tohoto izotopu uranu přesně v té době, kdy ministr války Strauss vyhlásil trojúhelník Bonn-Paříž-Řím. V létě 1959 byla na Sahaře zkoušena tzv. francouzská atomová bomba, která však byla připravena firmou Degussa společně s francouzskou firmou St. Gobain a výzk. ústavem v Elsasku, a současně se začal Bundeswehr přestavovat na atomové vyzbrojení. Za rok na to firma Degussa podstatně zvýšila svůj kapitál i investice a samozřejmě i dividendy. Současně se ozvali se svým pamětním spisem bonnští generálové, žádající plné atomové vyzbrojení bundeswehru a totální atomovou válku! A pro ni má firma Degussa vyrábět laciné atomové bomby! Současně známá firma IG Farben, která vyráběla plyn Cyklon pro továrny na smrt v koncentračních táborech, znovu začíná rozvíjet výzkum na obdobných nervových i jiných jedech. A podíváme-li se, kdo je za firmou Degussa, vidíme, že je to částí oné známé pavoučí sítě koncernů plně napojených na soustavu ve Spojených státech Severoamerických.