Národní shromáždění Československé
socialistické republiky souhlasí s Dohodou mezi
Československou republikou a Albánskou lidovou republikou
o spolupráci v oblasti sociálního zabezpečení
a s Protokolem k této Dohodě podepsanými
v Praze dne 30. června 1960.
President Československé republiky a presidium Lidového
shromáždění Albánské lidové
republiky, vedeni přáním rozvíjet
a prohlubovat přátelství a spolupráci
mezi oběma státy i v oblasti sociálního
zabezpečení, rozhodli se uzavřít tuto
Dohodu a za tím účelem jmenovali svými
zmocněnci
president Československé republiky
EVŽENA ERBANA,
předsedu Státního úřadu sociálního
zabezpečení,
presidium Lidového shromáždění
Albánské lidové republiky
S IRI ÇARCANI, mimořádného
a zplnomocněného velvyslance Albánské
lidové republiky,
kteří vyměnivše si své plné
moci a shledavše je v dobrém pořádku
a náležité formě, shodli se na těchto
ustanoveních:
1. Tato Dohoda se vztahuje na všechny druhy sociálního
zabezpečení, které jsou zavedeny podle právních
předpisů smluvních stran.
2. Sociálním zabezpečením se rozumějí
všechny druhy materiálního zabezpečení
(peněžité i věcné dávky),
které poskytují občanům orgány
státu, družstevní a společenské
organizace Československé republiky a Albánské
lidové republiky ve stáří, v případě
nemoci, v mateřství, při invaliditě
bez ohledu na její příčiny, rodinám
při ztrátě živitele aj.
Občané jedné smluvní strany, kteří
trvale bydlí na území druhé smluvní
strany jsou ve všech otázkách sociálního
zabezpečení i pracovních vztahů postaveni
plně na roveň občanům této
smluvní strany, pokud tato Dohoda nestanoví jinak.
1. Při provádění sociálního
zabezpečení se použije právních
předpisů smluvní strany, na jejímž
území občan bydlí, pokud tato Dohoda
nestanoví jinak.
2. Sociální zabezpečení provádějí
příslušné orgány smluvní
*strany, na jejímž území bydlí
občan, který uplatňuje nárok na dávku.
1. Při přiznávání důchodů
a jiných dávek se plně započítává
doba zaměstnání na území obou
smluvních stran, včetně doby zaměstnání,
opravňující k přiznání
důchodů za výhodnějších
podmínek a ve vyšší výměře.
Při tom orgány sociálního zabezpečení
započítávají dobu zaměstnání,
jakož i dobu jiné jemu na roveň postavené
činnosti jak ve svém, tak i ve druhém státě
bez ohledu na to, jaká část požadované
doby zaměstnání připadá na
práci v každém z těchto států.
2. Po přesídlení do druhého státu
se doba zaměstnání nepovažuje za přerušenou,
jestliže pojištěnec vstoupí do zaměstnání
nejpozději do šesti měsíců od
vystoupení ze zaměstnání, pokud předpisy
tohoto státu nejsou příznivější.
3. Započtení doby zaměstnání,
pokud jde o dobu práce v každé ze smluvních
stran, se provádí podle právních předpisů
té smluvní strany, na jejímž území
byla vykonávána práce nebo jí na roven
postavená činnost.
1.Občanům, kteří přesídlili
z území jedné smluvní strany na území
druhé smluvní strany a po přesídlení
pracovali, vyměřují se důchody a jiné
dávky z výdělku dosaženého v
zaměstnání v zemi, do níž přesídlili.
2. Občanům, kteří přesídlili
z území jedné smluvní strany na území
druhé smluvní strany a po přesídlení
nepracovali, vyměří se důchody a jiné
dávky z průměrného měsíčního
výdělku zaměstnanců obdobného
oboru a kvalifikace ke dni přiznání důchodů
nebo jiné dávky v zemi, do níž přesídlili.
Stejně se postupuje při výpočtech
důchodů a jiných dávek u občanů,
kteří přesídlili z jedné země
do druhé po přiznání důchodu
nebo jiné dávky.
Důchody přiznávají a vyplácejí
orgány sociálního zabezpečení
té smluvní strany, na jejímž území
občané, kteří mají nárok
na důchod, trvale bydlí ke dni podání
žádosti o důchod; důchody se přiznávají
za podmínek a ve výši stanovené právními
předpisy této smluvní strany.
1. Přesídlí-li důchodce z území
jedné smluvní strany na území druhé
smluvní strany, zastaví orgán sociálního
zabezpečení, který vyplácí
důchod, výplatu důchodu od prvého
dne měsíce následujícího po
přesídlení.
2. Orgán sociálního zabezpečení
smluvní strany, na jejíž území
důchodce přesídlí, poskytne důchodci
po jeho přesídlení důchod podle právních
předpisů této smluvní strany. Nárok
na důchod se nebude v takovém případě
přezkoumávat, jestliže podle právních
předpisů této smluvní strany je zaveden
důchod téhož druhu.
3. Vrátí-li se přesídlivší
důchodce na území smluvní strany,
kde původně bydlil, obnoví orgán sociálního
zabezpečení této smluvní strany od
prvého dne měsíce následujícího
po jeho návratu výplatu důchodu zastavenou
podle ustanovení odstavce 1 tohoto článku.
1. Dávky při dočasné pracovní
neschopnosti, dávky na výživu a výchovu
dětí, v mateřství, při narození
dítěte a jiné dávky přiznávají
a vyplácejí příslušné
orgány smluvní strany, na jejímž území
občan trvale bydlí, a to podle právních
předpisů této smluvní strany. Dávky
na výchovu a výživu dětí přiznávají
a vyplácejí příslušné
orgány smluvní strany, na jejímž území
děti trvale bydlí.
2. Přesídlí-li občan pobírající
dávku z území jedné smluvní
strany na území druhé smluvní strany,
zastaví se výplata dávky ke dni přesídlení.
Příslušné orgány smluvní
strany, na jejíž území občan
přesídlil, přiznají v tomto případě
dávku podle právních předpisů
svého státu.
1. Občanům jedné smluvní strany zdržujícím
se na území druhé smluvní strany bude
zdravotní péče poskytována za podmínek
platných pro vlastní občany.
2. Podmínky pro vysílání občanů
jedné smluvní strany na léčení
ve zdravotnických zařízeních druhé
smluvní strany upravují se zvláštními
dohodami.
1. Sociální zabezpečení pracovníků
diplomatických, konzulárních a obchodních
zastupitelstev a jiných úřadů jednoho
státu, které mají své sídlo
v druhém státě, se provádí
podle právních předpisů vysílajícího
státu, jsou-li tito pracovníci občany tohoto
státu. Totéž platí pro provádění
sociálního zabezpečení osob zaměstnaných
u pracovníků jmenovaných úřadů,
které jsou občany vysílajícího
státu.
2. Sociální zabezpečení
a) pracovníků podniků dopravy pozemní,
letecké, jakož i vnitrozemní a námořní
plavby jednoho státu, kteří jsou vysíláni
k přechodnému nebo trvalému výkonu
zaměstnání na území druhého
státu (na pohraničních nebo přechodových
stanicích, v přístavech, na plavidlech, na
letištích apod.),
b) pracovníků jiných podniků jednoho
státu vyslaných k přechodnému výkonu
zaměstnání na území druhého
státu, bude se provádět podle právních
předpisů toho státu, v němž má
sídlo správa podniku.
3. V případech uvedených v odstavcích
1 a 2 tohoto článku poskytují dávky
sociálního zabezpečení příslušné
orgány vysílajícího státu.
4. Pro poskytování zdravotní péče
osobám uvedeným v odstavcích 1 a 2 tohoto
článku platí ustanovení článku
9 této Dohody.
1. Občanům jedné smluvní strany, bydlícím
trvale na území druhé smluvní strany,
poskytnou příslušné orgány této
smluvní strany nezbytnou pomoc a péči, budou-li
ji potřebovat, a to za takových podmínek
jako svým vlastním občanům.
2. Pomoc a péči lze poskytovat ve formě hmotné
pomoci, peněžité pomoci, umístění
v domovech pro staré a invalidní občany apod.
V nutných případech lze poskytovat více
druhů pomoci a péče současně.
Všechny náklady spojené s prováděním
sociálního zabezpečení podle této
dohody nese smluvní strana poskytující zabezpečení,
přičemž vzájemné vyúčtování
mezi smluvními stranami se neprovádí
1. Orgány sociálního zabezpečení,
soudy a jiné úřady jedné smluvní
strany zúčastněné na provádění
sociálního zabezpečení poskytnou orgánům
druhé smluvní strany bezplatně právní
pomoc v témže rozsahu, jako by šlo o provádění
sociálního zabezpečení ve vlastním
státě. Orgány sociálního zabezpečení
obou smluvních stran si vzájemně poskytnou
potřebné informace o okolnostech rozhodných
pro přiznání důchodu nebo jiné
dávky a provedou potřebná opatření
za účelem zjištění těchto
okolností.
2. Doklady, které budou vydány na území
jedné smluvní strany ve stanovené formě
nebo budou ověřeny příslušným
orgánem a opatřeny úředním
razítkem, se přijímají na území
druhé smluvní strany bez jakéhokoliv dalšího
ověření. Tyto doklady mohou být vyhotoveny
v jazycích smluvních stran nebo v jazyce ruském.
Žádosti, stížnosti, opravné prostředky
a jiná podání, která byla předložena
ve lhůtě stanovené zákonem orgánům
sociálního zabezpečení, soudům
nebo jiným úřadům jedné smluvní
strany, budou pokládána za včas podaná
orgánům druhé smluvní strany. V těchto
případech je třeba žádosti i
jiná podání neprodleně zaslat ústřednímu
úřadu nebo orgánu druhé smluvní
strany způsobem stanoveným v článku
16 této Dohody.
Při provádění této Dohody mohou
pracovníci diplomatického nebo konzulárního
úřadu jedné smluvní strany přímo
a bez zvláštní plné moci zastupovat
občany svého státu u orgánů
sociálního zabezpečení, soudů
a jiných úřadů druhé smluvní
strany.
1. Při provádění této Dohody
se orgány sociálního zabezpečení
smluvních stran stýkají vzájemně
prostřednictvím svých ústředních
úřadů a orgánů, které
si smluvní strany navzájem oznámí
po vstupu této Dohody v platnost.
2. Otázky, které nebudou vyřešeny ústředními
úřady a orgány, budou řešeny
diplomatickou cestou.
Smluvní strany budou tuto Dohodu provádět
v těsné spolupráci s odbornými organizacemi
svých zemí.
1. Smluvní strany si budou vyměňovat zkušenosti
a informace v oblasti sociálního zabezpečení.
2. Ústřední úřady a orgány
smluvních stran, příslušné pro
provádění sociálního zabezpečení,
se budou vzájemně informovat o platných právních
předpisech v oboru sociálního zabezpečení
a nastalých změnách.
1. Při přiznání důchodů
a jiných dávek podle této Dohody se přihlíží
i k dobám zaměstnání a dobám
jim na roveň postavené činnosti, které
byly získány před vstupem této Dohody
v platnost.
2. Ustanovení článků 6 a 7 této
Dohody platí i pro případy, v nichž
vznikl nárok na důchod před vstupem této
Dohody v platnost.
1. Tato Dohoda podléhá ratifikaci; ratifikační
listiny budou vyměněny co nejdříve
v Tiraně. Dohoda vstoupí v platnost prvním
dnem měsíce následujícího po
výměně ratifikačních listin.
2. Každá ze smluvních stran může
vypovědět tuto Dohodu nejméně šest
měsíců před uplynutím kalendářního
roku. Výpověď bude platit od 1. ledna příštího
roku.
3. Dojde-li k výpovědi této Dohody, budou
důchody přiznané a vyplácené
podle této Dohody pokládány za důchody
přiznané podle právních předpisů
smluvní strany, na jejímž území
důchodce bydlí. Nároky vzniklé podle
ustanovení této Dohody výpovědí
nezanikají.
Tato Dohoda byla sepsána v Praze dne 30. června
1960 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém
a albánském, přičemž obě
znění mají stejnou platnost.