Z tohoto hlediska je třeba posuzovat účinnost zavádění nové techniky a vůbec aktivity pracovníků. Mám na mysli z tohoto hlediska vývoj ukazatele snižování pracnosti v normohodinách připadajících na 1 technika v rozhodujících výrobně-hospodářských jednotkách našeho všeobecného i těžkého strojírenství i v našich dalších výzkumných strojírenských ústavech.

Problematiku plánu práce v těsné návaznosti na produktivitu ukázala např. i prověrka v některých důležitých strojírenských závodech v Brně, které mají rozhodující postavení jak v těžkém, tak i ve všeobecném strojírenství. Prověrka ukázala především na malou připravenost podniků pro zajištění úkolů na r. 1964 v důsledku neznalosti perspektiv plánu v jednotlivých našich resortech. Konkrétně naše strojírenská ministerstva nejsou schopna často uznat na jedné straně oprávněné požadavky podniků nebo obráceně odmítnout jejich neopodstatněné argumenty. Jde především o to, že nejsou objektivně zvažovány některé vlivy, působící na změnu pracnosti výrobků, především při zavádění nových výrob, při rozběhu nových výrob ve změněných podmínkách a kapacitách. Na druhé straně prověrka však také potvrdila, že v našich strojírenských podnicích u nás je ještě řada rezerv, které nejsou dosud vyčerpány, které mohou některé rozpory, zvláště v plánu práce a produktivitě, úspěšně překlenout. Je to znovu nedostatečné využívání pracovní doby, často líbivá politika někdy spolu s neúčinnou prací orgánů odborového hnutí a některé lajdáckosti na našich pracovištích, které vedou k tomu, že ztráty takto vzniklé se nepodařilo snížit. Nakonec dochází i k zmíněným případům štípání příchodů a odchodů ze zaměstnání atd. Dále u nás v Brně i jinde je třeba konstatovat, že plnému využívání pracovní doby na druhé straně často brání i některé takové otázky, jako je doprava pracujících do zaměstnání. Máme na mysli nejen problematiku městské dopravy, ale i železniční a v Jihomoravském kraji i autobusové dopravy. Jde např. konkrétně o Blansko a Žďár nad Sázavou, kde tento druh dopravy je rozhodující. Tyto problémy, pokud jsou u nás v Brně-městě nebo kraji, budeme řešit pod naší vlastní střechou. Další příčiny prostojů spočívají i ve vypínání elektrické energie.

Při mobilizaci rezerv, jak účinněji využívat časový fond pracovní doby ve strojírenských závodech i našeho kraje vidíme jeden z nedostatků v nízké účinnosti technicko-organizačních opatření, především těch, která mají na zřeteli snižování pracnosti výroby. Jde o dosud nedostatečné využívání zlepšovacích námětů a jejich rychlé uvádění do života. Při projednávání závěrů prosincového zasedání ÚV naší strany v našem Jihomoravském kraji bylo mj. poukázáno i na nutnost, abychom více než dosud u nás podporovali technickou tvořivost mezi mládeží. Že zde jde o dobrý vklad, ukazuje příklad mladých pracovníků v ZPS Gottwaldově, kteří např. podali za uplynulý rok přes 200 zlepšovacích návrhů. Dobrý vztah k nové technice projevují také rady mladých odborníků a kontrolní hlídky nové techniky, které provádějí prověrku dosud nezavedených zlepšovacích návrhů do praxe a usilují o to, aby byly rychle realizovány. Mám zato, že rychlejšímu zavádění zlepšovacích námětů do života by pomohla i změna systému odměňování, a to zásadně až za zavedené zlepšovací náměty, splňují-li svůj účel, jak před týdnem na společné schůzi výboru toto přednášel i soudruh posl. Miska.

Mám na mysli především vládní usnesení č. 45 z roku 1957, kde se v § 17 připouští možnost odměňovat zlepšovací náměty již při schválení technické dokumentace. A tu je jeden z těch kanálů, kde nám unikají vyplacené odměny, aniž řada zlepšovacích námětů byla vůbec zavedena.

Při projednávání rozporů v plánech práce, které byly důležitým problémem ve strojírenství i pro tento rok a při hledání cest, jak tyto rozpory zmírnit, je problém také v samotné kvalifikaci lidí a ve využívání jejich schopností. Jaké zde máme ještě rezervy, je možno uvést opět na příkladě našeho Jihomoravského kraje. Na plenárním zasedání jihomoravského krajského výboru strany před měsícem bylo z tohoto hlediska řečeno, že v průmyslových závodech našeho kraje pracuje jen 37 % vyučených dělníků, naproti tomu více než jedna pětina dělníků nemá vůbec odpovídající kvalifikace. Mimořádně vysoký je i počet lidí středního věku, kteří nemají dokončeno ani základní školní vzdělání. V kraji je to více než 100 tisíc lidí ve věku od 18 do 38 let. Stejně nízká je úroveň kvalifikace u těch, kdož jsou nebo mají být prvními organizátory výroby - u mistrů. Asi 85 % mistrů nemá potřebné vzdělání a více než polovina všech technicko-inženýrských pracovníků v našich závodech jsou praktici bez vyššího odborného vzdělání. Krajně závažný je konečně i stav na těch úsecích, které mají být nositeli technického pokroku. Tak v útvarech technické přípravy výroby v našem kraji pracuje 70 % pracovníků bez vyššího odborného vzdělání a pouze 2 % technologů a asi 17 % konstruktérů má vysokoškolské vzdělání. To na jedné straně.

Na druhé straně se zase ukazuje, jak často plýtváme s odbornými silami a kvalifikací lidí. Uvedu příklad. Střední průmyslová škola pro pracující v Brně provedla před časem zajímavý průzkum u 4000 svých absolventů. A jaký byl výsledek? Asi 1/4 z nich pracovala v nižších pracovních profesích a funkcích na závodech, než pro jaké nabyla kvalifikaci. Nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit plýtvat s kvalifikací lidí. Jsme toho názoru, že lidé, kteří získali nové vědomosti měli by je opravdu co nejrychleji vracet zpět výrobě. Soudruzi poslanci, říkám to proto, že obdobné rezervy ve využívání kvalifikace nebo naopak případy, kde kvalifikací lidí nedokážeme ještě dobře hospodařit, jsou téměř ve všech krajích a je třeba nyní daleko více na tyto rezervy se zaměřovat, říkáme-li současně téměř všichni jedním dechem, že nám chybí téměř na všech úsecích našeho národního hospodářství pracovní síly.

Zcela zvláštní kapitolu a značný zdroj rezerv, kde nám vznikají ztráty v kapacitách a pochopitelně i v pracovních silách je sama oblast kvality výroby. Při projednávání obou strojírenských ministerstev v průmyslovém výboru 19. prosince na adresu některých našich podniků padla řada kritických slov na některé nekvalitní výrobky, které velmi vážně poškozují dobré jméno práce našich dělníků a techniků nejen na řadě důležitých staveb u nás, ale i na rozhodujících stavbách, které dodáváme do zahraničí. U této otázky chtěl bych se trochu pozastavit. 17. prosince v Rudém právu v článku "Hlavní je více vyrobit", bylo mj. uvedeno, že v roce 1963 přes skromnější výsledky průmyslu bylo "vyrobeno" za více než 1 miliardu Kčs zmetků.

V této souvislosti je třeba, abychom si uvědomili, že dosud známé surovinové zdroje naší země neumožňují nám plně zajistit potřeby našeho hospodářství a že zajišťování těchto surovin je proto nutno hledat ve spolupráci se zeměmi socialistického tábora a především se Sovětským svazem. Dodávky surovin platíme Sovětskému svazu především našimi obráběcími stroji, zařízením a spotřebním zbožím, což odpovídá reálným možnostem a struktuře československé ekonomiky. Jak bylo zveřejněno v informativním bulletinu ministerstva zahraničního obchodu, náš vývoz strojů a zařízení do Sovětského svazu neustále roste a v minulém roce dosáhl hodnoty kolem 4 miliard 18 miliónů Ksč v zahraničních cenách, což je úroveň, která zhruba odpovídá např. strojírenskému vývozu Německé spolkové republiky do Francie nebo Itálie a která je vyšší než např. strojírenský vývoz Velké Británie do Německé spolkové republiky nebo Francie. Podíl vývozu strojů a zařízení do SSSR na celkovém československém vývozu tohoto druhu zboží v minulém roce představoval 58,3 %.

Naše dodávky strojů a zařízení do SSSR mají bezesporu určitý význam též pro obrovskou hospodářskou výstavbu SSSR. Československé stroje a zařízení představují v průměru posledních let 17 až 18 % všech strojů a zařízení, které Sovětský svaz dovezl ze zahraničí. Tento pro nás potěšitelný fakt nás ovšem současně zavazuje vyrábět stroje a ostatní výrobky na nejvyšší technické a ekonomické úrovni. Tak např. my spolu s NDR jsme největšími dodavateli Dieselelektráren do SSSR. K uskutečňování sovětského programu elektrifikace dopravy přispívá Československo již řadu let dodávkami elektrických lokomotiv pro dálkové trati, u nichž jsme vůbec hlavním dodavatelem. Kromě energetických zařízení a obráběcích strojů odebírá SSSR z Československa třetinu až polovinu svého celkového dovozu válcovacích zařízení, kompresorů, Dieselelektrických lokomotiv a řadu dalších strojírenských výrobků.

Z těchto několika namátkou uvedených faktů je v našem strojírenství třeba, abychom se vážně zamysleli nejen nad častým neplněním výrobních úkolů, určených pro vývoz z hlediska termínového plnění, ale především i z hledisek nejlepší technicko-ekonomické úrovně našich strojírenských výrobků proto, aby stížností na kvalitu ode všech našich zahraničních i tuzemských odběratelů bylo co nejméně. Některé konkrétní připomínky k neuspokojivé kvalitě strojírenských výrobků a investičních celků byly projednávány adresně ze strany naší energetiky, chemie i dopravy při jednání našich výborů o strojírenských resortech. Opožděným uváděním rozhodujících kapacit do provozu podřezáváme si sami větev pod sebou. Mám na mysli i naši energetiku, kde obráceně my ve strojírenství naříkáme, proč tak často jsme vypínáni.

Soudružky a soudruzi poslanci, říkáme si zde otevřeně některé naše nedostatky nejenom proto, abychom ukázali na určité rezervy, ale také proto, aby nás výzva ÚV KSČ k otázkám zlepšené kvality u našich výrobků doslova vyburcovala, abychom se otázkami zlepšené kvality na našich pracovištích bezprostředně zabývali, ať pracujeme kdekoliv. Vždyť víte, že tato problematika se týká nejen našeho strojírenství, ale i našich hutí, jak o tom hovořil s. Bichler, stavebnictví, chemie, spotřebního průmyslu a řady dalších odvětví. Říkám to zde také proto, že zvláště plnění některých exportních zakázek a rozhodujících tuzemských investičních celků bylo narušováno někdy i ze strany našich hutníků nedostatečnou kvalitou některých hutních materiálů nebo neplněním některých sortimentů hutního materiálu. Tím také obráceně v našem strojírenství docházelo ke ztrátám kapacit a celkové produkce se všemi průvodními negativními vlivy i na plán práce. Nejmarkantněji se neplnění dodávek materiálů projevilo v minulém roce zvláště ve výrobě chemického zařízení, které by mělo mít u nás "zelenou" jak pro zajišťování dodávek pro chemii pro Sovětský svaz, tak i pro rozvoj naší vlastní chemie. Mám na mysli zvláště Královopolskou strojírnu Brno. Podle operativní prověrky zajištěnosti plánu na letošní rok, která byla u tohoto podniku v našem kraji provedena, projevuje se znovu v materiálně technickém zásobování velmi vážný rozpor.

Skluzy v dodávkách materiálu v minulém roce v této VHJ, která neobdržela 4,5 tis. tun plátovaných a kotlových plechů měly za následek snížení plánu ve výrobě zboží v minulém roce o 82 mil. Kčs a v odbytu dokonce o 97 mil. Kčs. Snížení odbytu postihlo především tuzemské investice v objemu 26 mil., z toho chemii 18 mil. Kčs, především částečně v Dusle Šala, jak se o tom zmínila s. posl. Goppoldová, dále ve Slovnaftu a Deze Valašské Meziříčí. Ve vývozu toto snížení se promítlo snížením o 71 mil. Kčs, z toho 59 mil. Kčs v dodávkách pro SSSR. Na první čtvrtletí v této VHJ 60 % z neumístěného materiálu se dotýká materiálu, určeného právě pro sovětské dodávky. Zvlášť nepříznivá situace se v prvém čtvrtletí projevila v pobočném podniku VSS Košice, kterému hutě umístily pouze 53 % přidělených fondů na hrubé plechy. Jedná se o střední plechy v síle od 4 až 6 mm, které ohrožují kompletaci zařízení pro výrobu naftalenu v Deze, které jsme byli nuceni dovézt z Francie již před rokem.

Tato obtížná materiálová situace ohrožuje kompletaci výrobních zakázek Královopolské strojírny v hodnotě 133 mil. Kčs a signalizuje, nebude-li včas vyřešena, na nemožnost splnění úkolů plánu v roce 1964. Obdobná je i situace v dalším závodě v První brněnské strojírně, která má důležitý vliv pro naše i zahraniční dodávky pro energetiku.

Doporučuji, aby ministerstvo těžkého strojírenství ve spolupráci s ministerstvem hutí a se zahraničním obchodem provedlo bezprodleně opatření k materiálovému zabezpečení v zájmu úspěšného splnění úkolů státního plánu v obou VHJ.

Soudružky a soudruzi poslanci,

problematika československého strojírenství je příliš obsáhlá a není také možné hovořit ke všem zde se vyskytujícím problémům, ať už jde například o další upevňování vzájemných soudružských vztahů mezi oběma resorty, jak o nich při jednání průmyslového výboru hovořil zpravodaj ministerstva všeobecného strojírenství soudruh poslanec Pašek, anebo vztahy těžkého strojírenství k ostatním odvětvím našeho národního hospodářství.

Jsme však přesvědčeni, že úspěšné splnění dnes projednávaného plánu a rozpočtu na rok 1964 v našem strojírenství bude vyžadovat od našich strojařů, aby prokázali ještě větší úsilí, kázeň a dokonalejší organizaci a celé své umění, které bezpochyby mají. (Potlesk.)

Místopředseda NS Fiala: Děkuji s. Vaverkovi za jeho diskusní příspěvek. Nyní přerušuji schůzi na 15 minut.

(Schůze přerušena v 16 hod. 51 min. a opět zahájena v 17 hod. 10 min.)

Podpredseda NZ dr. Kyselý: Budeme pokračovať v prerušenej rozprave. Dávam slovo posl. inž. Litvajovi.

Posl. inž. Litvaj: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci!

Na každom kroku vidíme v našej republike nové závody, mestá, obytné štvrte, školy, nemocnice i štadióny. intenzívne rozširujeme našu surovinovú a výrobnú základňu. Z roka na rok narastajú úlohy investičného plánu. Náš ľud sa pustil do obrovského diela.

Návrh zákona o štátnom pláne rozvoja národného hospodárstva na rok 1964 ukladá zabezpečenie úloh v investičnej výstavbe vo výške 54 miliard Kčs, čo je takmer o 7 mld viac ako bolo preinvestované v minulom roku. Cieľom je budovanie materiálovej základne komunizmu.

Veľký podiel na zabezpečení týchto cieľov a úloh investičného plánu má stavebníctvo. Viac ako polovica celkových investícií v národnom hospodárstve pripadá na stavebné práce. Vo finančnom vyjadrení je to viac ako 33 miliard Kčs a stavebné podniky Ministerstva stavebníctva sa podieľajú na týchto úlohách 27,8 %. Podniky riadené národnými výbormi, prevádzajú asi 51,8 % stavebných investícií a zbytok prevádzajú stavebné organizácie Ministerstva palív, Ministerstva dopravy, Ministerstva národnej obrany, Ministerstva poľnohospodárstva, lesného a vodného hospodárstva atď. Počet pracovníkov všetkých týchto organizácií je asi 460 000, čo je cca 12 % pracovníkov celej hmotnej výroby v našom národnom hospodárstve.

Stavebné organizácie vyvinuli veľké úsilie na splnenie plánovaných úloh v minulom roku a dosiahli v porovnaní s rokom 1962 zlepšenie plnenia na menovite schvaľovaných stavbách. Splnili termíny stavebných prác na mnohých dôležitých kapacitách v hutiach, energetike a chemickom priemysle. i po mimoriadne ťažkej zimnej kalamite bol splnený a prekročený plán v bytovej výstavbe a v dokončovaní školských učební.

Napriek tomu však stavebníctvo sa podieľa 88 % na sklzoch v roku 1963, keď zo 4 mld Kčs nesplnených investícií takmer 3 a pol miliardy Kčs je v stavebných prácach, z toho podniky Ministerstva stavebníctva dlhujú asi pol miliardy Kčs.

Zaostala hlavne priemyslová výstavba. Toto nie je náhodný jav. Napriek rôznym nedostatkom v územnej a projektovej príprave je potrebné vidieť v bytovej a ostatnej výstavbe už značný stupeň prefabrikácie a typizácie, snahu po unifikácii prvkov. Táto snaha v nastúpenej ceste, aj keď je nie je ešte v želateľnej miere rozvinutá, vedela spolu s iniciatívou pracujúcich prekonať ostatné negatívne vplyvy a je jedným z kladov pri splnení bytovej výstavby. Ináč je to v priemyslovej výstavbe. Priemyslová výstavba má, ako každá iná výstavba, prísne zákonitosti a zákony. Tie sa nedajú porušovať.

Priemyslová výstavba vyžaduje veľmi dôsledne a premyslene budovať kapacitu základných prostriedkov, špecializovaných mechanizmov, strojov a zariadení a ku týmto zariadeniam a mechanizmom špecializované kolektívy pracovníkov, ktorí svoju odbornosť si osvojili v procese výroby a túto si neustále prehlbujú. Pozrime sa, aký je stav. Ani jeden stavebný podnik v ČSSR nemá možnosť povedať, že pozná svoj výhľadový plán, ktorý by bol aspoň na 5 rokov záväzný na 50 %.

Napríklad: Kolektívy Váhostavu vybudovali vodné dielo na Orave, ďalej Krpeľany, Sučany, Lipovec, Hričov, Mikšovú, Povážskú Bystricu a časť kolektívov budovala i dolnovážske vodné diela. Vyrástli tu úplní majstri svojho odboru. Strojné vybavenie podniku vzhľadom na výstavbu vodných diel bolo a je vo veľkej miere jednoúčelové. Na vodných dielach vypestovali sme iniciatívu pracovníkov pod heslom: "rýchle postaviť strednovážsku kaskádu", aby sme mohli splniť uznesenie vlády z r. 1961 - realizovať výstavbu vodného diela na hornom toku Váhu v Liptovskej Mare v rokoch 1964-1970. Je to významné dielo. Má zabezpečiť vodu pre 15 už vybudovaných hydrocentrál na strednom a dolnom Váhu, ročne šetriť pol milióna ton paliva, šetriť teda prácu asi 1000 baníkov a zabezpečiť vodu do závlahového systému na južnom Slovensku, ktorý má byť do roku 1970 dobudovaný.

Dnes však sa nevie či pôjde alebo nepôjde táto stavba. Skúsení odborníci začínajú sa po uvedení strednovážskej kaskády do prevádzky rozchádzať na iné stavby, do iných podnikov, väčšinou nestavebných. Nie je možno povedať, že podnik má kapacitu v miliónoch korún takú a takú, a teraz ju premiestnime na iné úlohy a je všetko v poriadku. Dá sa to, ale treba k tomu prípravu i čas. Podívajte sa, u tohoto podniku dnes stoj a 2 betonárky, 2 triadiarne, kábelové žeriavy a iné strojné zariadenia používané na výstavbe vodných diel. Sú to miliónové hodnoty základných fondov. Ak tieto stroje a zariadenia nedáme do pohybu a neuplatníme skúsenosti a odbornosť pracovných kolektívov, stratili sme veľkú časť kapacít.

Ako vidieť, záväzné výhľadové plány sú nutným predpokladom pre uplatnenie nejprogresívnejšej technológie, pre využitie strojov a zariadení, využívanie skúseností a zabezpečovanie rastu produktivity práce, pre zabezpečenie úlohy - stavať rýchlo, kvalitne a lacno. Stavebníctvo musí podľa úloh, stanovených výhľadovým plánom zabezpečiť organizačnú štruktúru, materiálnu a technickú základňu a ostatné potreby. Takýto dokument, ktorý by mohol výrazne ovplyvniť efektívnost stavebnej výroby, u nás nie je. Myslím, že je nutné trvať na tom, aby štátne orgány urýchlene spracovali výhľad investičnej výstavby na niekoľko rokov dopredu. Len tak bude možné zabrániť nepriaznivému vývoji v kvalitatívnych i objemových ukazovateľoch v stavebníctve. Stav je pomerne vážny.