Při kontrole plnění úkolů zahrnutých v plánu rozvoje vědy a techniky na rok 1963 byla podstatná část úkolů plněna v termínech, ale stále zůstávaly potíže s realizací jako v minulých letech. Komplexní úkoly, které byly poprvé zahrnuty do plánu v roce 1963, aby byly načerpány zkušenosti s touto formou plánování (jednalo se např. o úkol získávání germania z uhlí, silikony, příčné klínové válcování a jiné v celkovém počtu 13), nebyly v plném rozsahu splněny. Došlo ke skluzu v řešení rozhodujících hlavních úkolů, jako je elektrizace střídavým proudem a s tím spojená výroba elektrické lokomotivy jednofázové, elektrické lokomotivy dvouproudové prakticky o 6 měsíců, dále nebyl plně zajištěn úkol vývoje a výroby orientovaných trafoplechů, zavádění kvalitních druhů betonářské oceli do stavebnictví.

Z uvedeného neplnění komplexních úkolů vyplývá, že jednotlivá pracoviště nezvládla problematiku a náročnost úkolu v koordinaci jednotlivých pracovišť a tím byla právě narušena požadovaná komplexnost.

Zkušenosti z roku 1963 ukázaly, že nelze postupovat benevolentně v plnění plánu rozvoje vědy a techniky a každý liberalismus v tomto směru nás může jenom poškodit. Nadále se projevují na podnicích snahy potlačit v plánu práce technický rozvoj ve prospěch plánu pro složky řídící a výrobní, řídící a koordinační činnost není ani z hlediska resortů dostatečná. Kdybychom i nadále pokračovali takovým způsobem v rozvoji techniky, pak dosažení špičkové úrovně v některých oborech by bylo spíše výjimkou než běžným pravidlem.

Při sestavování plánu vědy a techniky na rok 1964 byly posouzeny všechny nedostatky v roce 1963 a v tomto smyslu byla metodika plánu upravována. Státní plán rozvoje vědy a techniky na rok 1964 a výhled na rok 1965 obsahuje vedle úkolů dlouhodobého charakteru i úkoly, které mohou výrazně přispět k řešení současných potíží v národním hospodářství. Do dlouhodobých úkolů je zahrnuto 59 komplexních úkolů. Jde např. o zavádění bloků v elektrárnách o výkonu 200 MW počínaje rokem 1965, kde se dosáhne u typové elektrárny 4 X 200 MW proti elektrárně s bloky 110 MW úspory 145 pracovních sil, 300 000 t měrného paliva za rok, investiční náklady se sníží o 100 mil. korun. Výstavba linek 400 kW namísto 220 kW, které umožní úsporu asi 400 mil. Kčs na investicích do roku 1970.

V oblasti chemizace národního hospodářství jde o intenzívní rozvoj plastických hmot, další rozvoj syntetických vláken polyesterových jako náhrada vlny, polypropylenových jako náhrada bavlny, pro chemizaci zemědělství postupně budou realizovány úkoly v letech 65-70 zabezpečující zdokonalení výroby čpavku na výrobních linkách o výkonu 100 000 t čpavku za rok. V oblasti hutní bude komplexně zpracováno využití siemensmartinských strusek, aby byly získány kovové substance i nekovové zbytky jako vápenaté hnojivo. Úkoly řešící odstraňování kysličníku siřičitého ze spalin velkých tepelných elektráren a úkoly řešící čištění odpadních vod by měly snížit škody vzniklé znečišťováním o 150 mil. Kčs ročně.

V plánu jsou určeny také tzv. realizační akce. Zde jde o technická řešení, která byla již dříve ve vývoji nebo výzkumu dokončena, kde nedošlo dosud k realizaci, ačkoliv znamenají významný přínos pro národní hospodářství. Jde např. o rozšíření výroby proplétaných textilií představujících jen v jednom závodě roční úsporu 7 mil. Kčs, použití topných olejů ve větru topných pecí, které umožní úsporu 110 000 t metalurgického koksu, uplatnění metody přesného lití do forem ze žáruvzdorných polosuchých materiálů aj. V plánu se počítá, že realizační akce přinesou na výrobních nákladech za rok po jejich realizaci přes 2 miliardy Kčs při pořizovacích nákladech 1 miliarda 400 000 Kčs, přičemž návratnost je někde kratší než půl roku.

Plán ve značné míře též věnuje pozornost kvalitě, technické úrovni a užitné hodnotě výrobků. Dosud byla věnována pozornost především technické úrovni výroby ve výrobních jednotkách a jejich efektivnosti. Nepřihlíželo se vždy k tomu, zda má výrobek nejvyšší parametry, čili jestli skutečně slouží potřebám národního hospodářství. To znamená progresívní výrobky zavádět do výroby, ale zastavovat výrobu technicky zastaralých výrobků. To jsou zásady jistě správné a obecně schvalované, avšak stávají se obtížně řešitelnými, když se dotýkají konkrétních zájmů závodů. Zavádění nových výrobků nese s sebou totiž nové problémy, nové požadavky na technologické znalosti vedoucích techniků, mistrů i dělníků, požadavky na organizátorské schopnosti a podobně. Přináší riziko dočasných potíží a možná i neúspěchů. To všechno způsobilo, že se u nás v posledních 10 letech změnil výrobní program ve strojírenství jen asi z 10 %, zatímco ve vyspělých kapitalistických státech se změnil za stejnou dobu asi o 100 %. Tak např. v oboru obráběcích strojů činí podíl zastaralých výrobků v r. 1963 12 % a podíl vyřazovaných jen 2,7 % z celkového objemu výroby v r. 1964.

Prvním rokem byl také zřízen fond vědy a techniky jako významný nástroj kádrového, hmotného a finančního zajištění vědeckotechnického pokroku. K tomuto plánu jsou prostředky na financování vědy a techniky ze státního rozpočtu, prostředky na prémie, dále pak plán práce a mzdových fondů, plán pracovišť vědeckovýzkumné základny aj. V investičních prostředcích je věnováno pro pracoviště vědeckovýzkumné a vývojové základny 78 mil. Kčs. V r. 1964 se počítá s dokončením výstavby a uvedením do provozu biologických ústavů ČSAV, Ústavu na studium vlastností kovu ČSAV, Ústavu hygieny práce a chorob z povolání jiné. Zahájí se výstavba dvou poloprovozů, a to viskozové střiže a propylenových vláken. Na řešení úkolů plánu vědy a techniky jsou navrženy pro rok 1964 prémie v celkové výši 140 mil. Kčs. Počet pracovníků vědeckovýzkumné a vývojové základny na rok 1964 vzroste o 6390 pracovníků, kterými bude posílena vědeckovýzkumná a vývojová základna těch resortů, které zabezpečují nejdůležitější úkoly vědy a techniky, to je především hospodářské resorty, na prvním místě strojírenství, dále ČSAV a výzkum na vysokých školách.

K získání devizových prostředků se hledají další cesty, jako je prodej tzv. duševního vlastnictví do zahraničí formou aktivních licenčních smluv. V kapitalistickém světě je obchod licencemi velmi rozšířen. Podle přibližných odhadů existuje nyní zhruba 30-35 000 zahraničních licenčních smluv mezi firmami a společnostmi kapitalistických států, jejichž výnos činil v r. 1960 1,2 mld. dolarů. Výlohy a náklady spojené s plněním licenčních smluv činí asi 20 % celkové ceny. To tedy znamená, že v roce 1960 získali kapitalističtí podnikatelé z licenčních smluv čistý výtěžek 960 miliónů dolarů, což odpovídá vývozu hotového zboží za téměř 10 mld dolarů, aby docílili stejného zisku. Československo dosud své možnosti, i ty, které se samy nabízely, na tomto useku nevyužilo. Nebyla např. prodána licence na tryskový stav z obavy, abychom si nepodvázali vývoz, ačkoliv nejsme schopni pokrýt světovou potřebu vývozem do všech zemi. V plánu na rok 1964 se projevuje již přehled aktivních licencí, které může náš stát odprodat. Z námětů dobré technické úrovně, u nichž lze předpokládat zájem ze zahraničí, jde např. o svařovací stroje, malé vzduchové kompresory, výrobu soustružnických nožů, revolverový automat RP63 a jiné. Námětů bylo vybráno 293 druhů, které byly postoupeny podnikům zahraničního obchodu.

Státní plán rozvoje vědy a techniky na rok 1964 obsahuje proti loňskému plánu řadu nových prvků, zkvalitňujících tento plán. Avšak některé úkoly, i když jsou zahrnuty v plánu, neumožní dosažení vysoké technické úrovně v plném rozsahu. Tak např. posuvná výztuž v uhelných dolech bude zavedena v roce 1964 jen v 5 porubech, ačkoliv je ve vyspělých státech široce rozšířena (např. v SSSR v roce 1962 ve 153 porubech, v Anglii ve 220 porubech). Technický rozvoj má samozřejmě zajišťovat převážnou část celkového růstu produktivity práce. Avšak potravinářský průmysl kryje technickými opatřeními předepsaný růst produktivity práce jen ze 60 % oproti 70 % v r. 1963.

Velmi nepříznivá situace je ve strojírenství. V resortu MTS je kryto zvýšení produktivity práce zvýšením technické úrovně jen ze 13 %. Tento stav je jistě nedostatečný a neodpovídá požadovanému zvýšení hospodárnosti výroby. Jedním z důvodů je i nedostatek investičních prostředků. Přes určité nedostatky, z nichž mnohé lze odstranit ještě během roku, představuje plán rozvoje vědy a techniky na r. 1964 krok dopředu.

Některým problémům je podle mého názoru i v plánu rozvoje vědy a techniky věnována nedostatečná pozornost, ačkoliv mají zásadní význam pro růst produktivity práce. Chtěl bych se zmínit o jednom. Jde o výpočetní techniku. Ve zprávě k plánu je uvedeno: "Zabezpečení výroby a použití číslicových matematických strojů je řešeno komplexním úkolem pod názvem zvládnutí technického rozvoje a výroby výpočetní techniky. Tento úkol vytvoří především předpoklady pro zvýšení úrovně vědeckotechnických prací i pro řízení národního hospodářství. Avšak vzhledem k tomu, že vývoj středních počítačů Epos I. a Epos II. se zpozdil, nebude splněno usnesení vlády z r. 1961 pokud jsou termíny upraveny podle skutečných možností v plnění úkolů." Tolik ve zprávě.

Podle mého názoru ve zprávě mělo být spíš uvedeno, že pro mimořádný význam výpočetní techniky pro rozvoj našeho národního hospodářství byly soustředěny síly na vývoj počítačů a vládní termíny budou zkráceny. Proč právě rozvoj počítačů? Jde-li o současný úkol snižování lidí v administrativě, je to možné dvojím způsobem: buď že povedeme méně agendy, anebo dáme administrativě takovou techniku, abychom lidi mohli ušetřit. Mechanické snížení stavu administrativy nikdy nemělo dlouhého trvání a po čase nám administrativa naopak ještě vzrostla. Pokud jde o úsporu lidí v administrativě, shoduje se většina odborníků ve světě, že to bude pomocí počítacích strojů. V technických zprávách je uváděno, že některé pojišťovny v USA zavedením počítačů uspoří až 25 % administrativních pracovníků a přitom se zkracuje doba provedení prací o 50-70 %. Ve státní správě USA pro věci válečných vysloužilců bylo pro vypracování nové sjednocené soustavy podpor pozůstalým potřeba při konvenčním způsobu 25 000 pracovních hodin a na počítači jen 1500 pracovních hodin. Náklady činily jen 10 % původních nákladů.

Přínosy velkých elektronických počítačů lze dobře ukázat při vývoj i leteckých turbín. Při výpočtech je třeba řady obtížných diferenciálních rovnic, jež bez pomoci počítačů nelze vůbec provést anebo byly tak nákladné, že se o nich vůbec nedalo uvažovat. Proto se konstrukce prováděly např. aplikací. Nyní se vypočtou nejvhodnější úhly trysek a lopatek na počítači za 15 minut až hodinu místo 3 roků neustálé práce se značným nebezpečím omylu.

K tomu všemu je třeba dostatečný počet samočinných počítačů. Srovnáme-li stav počítačů koncem roku 1962, je stav následující:

V současné době není v ČSSR v provozu ani jeden počítač středního typu, o počítači velkém už ani nemluvě. Charakter skladby počítačů instalovaných u nás odpovídá jen řešení úloh z oblasti vědeckotechnických výpočtů, a to ještě pro úlohy nepříliš rozsáhlé. Je však zapotřebí vidět, že největší ekonomický přínos znamená využití počítačů v oblasti ekonomických výpočtů a v řízení a správě národního hospodářství na všech stupních.

Některé podniky v západních státech vlastnící počítače, provádějí průzkum odbytových možností a na základě těchto rozborů jsou opět pomocí počítačů sestavovány plány výroby na další období. Tyto práce jsou právě díky počítačům provedeny velmi rychle, takže zbývá dostatek času na vlastní řídící činnost na podniku.

Neocenitelná je pomoc samočinného počítače při plánování výstavby složitých investičních celků. Výsledkem takového propočtu je, že se získá nejekonomičtější přehled časového postupu výstavby, zjistí se kritické úseky činností a zjistí se nejvýhodnější alternativa časového rozvrhu postupu prací. Jen při realizaci takto vypracovaného projektu oproti klasické metodě činí časová úspora výstavby v průměru 25 % celkového času.

Závěrem je možno říct, že k širokému rozvoji takového oboru je potřebí nejen dostatek počítačů, ale aby všichni hospodářští pracovníci začali již nyní myslet a pracovat novým způsobem tak, aby mohly být vypracovány potřebné podklady pro zpracování na počítacích strojích. Nemáme-li zaostávat v tomto směru za ostatními vyspělými státy, je nutné postarat se o urychlenou instalaci středních, po případě i velkých počítačů a malé počítače dát prakticky do denního používání všem technikům a dispečerům k operativnímu řízení výroby.

Soudružky a soudruzi!

Nemálo zbývá objasnit a probojovat, aby úloha technického rozvoje byla správně chápána a v praxi uplatňována. Daleko širšímu okruhu pracujících bude třeba propagandisticky vyložit význam vědy a techniky pro rozvoj národního hospodářství. Ještě všude se nedoceňuje správně vědeckotechnický pokrok. Jak pečuje podnik o technický rozvoj, ukáže se někdy již při pouhém projití závodu. Když jsme prováděli v loňském roce průzkum keramiky, mohli jsme si porovnat, jak se chápe význam technického rozvoje ve dvou přibližně stejně velkých sklárnách, obě v budovách starých desítky let. V jedné nám bylo poukázáno na řadu nedostatků a potíží ve výrobě, v pracovnících, sociálním zařízení a jiné. Požadavky jistě opodstatněné. Avšak v druhé při prohlídce jsme byli informováni, co zde všechno nově instalovali, jaké plány mají pro budoucnost v obnově zařízení, co jim to přinese na zvýšení výroby, na produktivitě a podobně. Tady bylo zjevné, že růstem výroby se zabývali přes technický rozvoj a že tím žil celý závod.

Bude-li takto myslet a jednot většina našich pracovníků ve všech orgánech průmyslu i v zemědělství, budou rychle překonány dosavadní nedostatky a zajištěn rychlý rozmach našeho národního hospodářství. (Potlesk.)

Podpredseda NZ dr. Kyselý:

Udelujem slovo posl. Borůvkovi.

Posl. Borůvka: Vážené soudružky a soudruzi poslanci,

celá desetiletí snad vytvářela a ustálila názor, že v zimě je na vesnici klid a největší a hlavní starostí pak je - jak zkonzumovat všechny ty dobroty, které přinesla zabíjačka. (Oživení; smích.) Je pravda, že náš život na vesnici v zimě si tyto příjemné stránky zcela správně a zaslouženě ponechal.

Pracovní klid tu však rozhodně není. Už od 4 hodin ráno svítí do tmy řady oken kravínů, tikají pulzátory dojících aparátů. Mrazivou tmu proříznou reflektory mlékárenského auta s baňatými cisternami. A na tabulích ve stájích se křídou zapisují litry nadojeného mléka. Dojičky s krmiči a zootechniky pak srovnávají a s úsměvem pokývají hlavou, když číslo proti plánu vzrostlo. Tím se potvrzuje, jak správné je opatření ministerstva zemědělství ke zvýšení hmotné zainteresovanosti při výrobě mléka přiznáním prémií za mléko vyrobené a státu dodané nad stanovený plán. A tuto denní a neustálou a velmi odpovědnou práci vyjádří pak stručná zpráva nákupního podniku - že za uplynulou dekádu byl plán splněn a také i překročen o tolik a tolik litrů, kilogramů vepřového a hovězího masa a kusů vajec. A tady právě se ve skutek proměňuje usnesení XII. sjezdu i poslední usnesení ÚV strany. A až pak ojíněnou a mlhavou zimou se probudí bílý den, přijďte se podívat na ruch a shon v opravářských dílnách. Tam také plán požaduje s opravou strojů a nářadí skončit před zahájením jarních prací. Ani traktory nezahájí. Je neustále co vozit - hnojiva, stavební materiál, sena a siláž, slámu a jaderná krmiva. A nejen to. Každou chvíli zvoní v kanceláři telefon. Volají uhelné sklady a prosí o pomoc v dopravě, továrna prý má na nádraží několik vagónů zboží, které musí být vyloženo. A tak je až kupodivu, kdy ten zimní klid vlastně začíná, a shledáte, že ho vůbec není. Protože práce pro toho, kdo pracovat chce, je neustále až nad hlavu. Je to tak dobře. Stejně mnoho, ba možno říci nejvíce je jí pak za okny skromných, ne právě přepychových, ale lidem plně postačujících družstevních kanceláří. Tady se sčítá, porovnávají a posuzují výsledky hospodaření minulého roku. Agronom u jednoho stolu je zavrtán do kupy papírů. Občas si podepře hlavu, zahledí se oknem do mrazivého dne. Najednou prudce vstane a s kusem papíru, počmáraným různými, jen jemu srozumitelnými číslicemi, přijde ke stolu zootechnika, zavolají si předsedu a ještě ekonoma a pak začínají ty skutečně dobré a nanejvýš konkrétní a vzrušené debaty, kterým se jinak říká - pracovní porady. Bez oficiálního zahájení a bez únavných referátů. Tady se pak dávají dohromady všechny problémy a vztahy, kterým se zase oficiálně říká - celoroční výrobně finanční plán. Tady na nesmlouvavých a neústupných faktech se potýkají lidé s problémy zvýšení zemědělské výroby v roce 1964, jak je žádá státní plán. Zvýšit v celé republice zemědělskou výrobu o 6,5 %. Zde je možno si poslechnout a také na sloupcích čísel a jejich součtech přesvědčit, že slučování družstev do větších celků, bylo, jest a bude naprosto správné, účelné a ekonomicky nutné.

Stejně se může každý přesvědčit, že pozvednout zaostávající JZD na úroveň dobře hospodařících, znamená odkrývání velkých rezerv a vcelku by to znamenalo zvýšení celé zemědělské výroby ve státě o celých 10 %. Kdo není věčný a lidem protivný škarohlíd, pozná, jak za poměrně krátkou dobu vyrostlo v našem zemědělství tisíce nových lidí. Lidí s velkou odpovědností k práci, k plnění státního plánu výroby a nákupu. Pozná, že ty tam jsou doby strejcovských planých řečí. Uvidí, že tu spolu se zemědělskou velkovýrobou rostou a na vyšší organizátorskou úroveň stoupají, i když ne snadno, lidé, bez nichž není hospodaření na velkých lánech už myslitelné. O všem tom, co naše zemědělství pozvedá a posunuje vpřed, stejně jako to, co mu na této cestě překáží a lidi trápí, se tady hovoří. Dozvíte se, jak je obtížný problém mládeže, na jehož řešení už mnohde síly a rozum funkcionářů družstev nestačí. Jak zcela právem se jejich debata stáčí na požadavek pomoci celé společnosti pro vytvoření příznivých podmínek, které by práci v zemědělství učinily pro mládež přitažlivou. A najednou do této mnohdy, jakoby ve věčně začarovaném kruhu probíhající debaty, se otevřou dveře a tam stojí instruktor naší zemědělské výrobní správy. No jako na zavolanou. Mechanizátor ne právě vybíravými slovy hovoří o kalvárii, se kterou se shánějí nebo lépe řečeno neseženou potřebné náhradní díly. Instruktor uklidňuje rozbouřenou hladinu hněvu s poukazem na lednové zasedání ÚV KSČ, kde bylo velmi energicky a snad už naposled přikázáno výrobním ministerstvům, tuto po léta se vlekoucí, nepříjemnou situaci vyřešit.